Žaloba podaná dne 1. prosince 2023 – UG v. Parlament

(Věc T-1133/23)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: UG (zástupci: J. Martínez Gimeno, X. Codina García-Andrade, F. Díaz-Grande Rojo a S. Fernández Tourné, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil Informaci o měsíční výši a výplatě důchodů žalobkyně, a to v důsledku a) protiprávnosti čl. 76 odst. 1 nebo 1a prováděcích opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu, ve znění rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 12. června 2023¹ , kterým se mění prováděcí opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu, a b) protiprávnosti čl. 76 odst. 2a týchž prováděcích opatření, ve znění rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2018² ; a z téhož důvodu i všechny informace o měsíční výši a výplatě nároků žalobkyně z doplňkového dobrovolného systému důchodového pojištění vystavené po vystavení Informace měsíční o výši a výplatě důchodů;

uložil Evropskému parlamentu povinnost vystavit nové informace o měsíční výši a výplatě nároků z doplňkového dobrovolného systému důchodového pojištění žalobkyně s uvedením částky, která by vyplývala z článku 76 prováděcích opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu ve znění před rozhodnutími z roku 2023 a z roku 2018, a to jak ve vztahu k Informaci o měsíční výši a výplatě důchodů, tak ke všem následným informacím o měsíční výši a výplatě důchodů vystaveným po uvedeném datu;

uložil Evropskému parlamentu povinnost, na základě těchto nových informací o měsíční výši a výplatě důchodů, zachovat částky již vyplácené žalobkyni z titulu nároků z doplňkového dobrovolného systému důchodového pojištění a vyplatit rozdíl mezi částkou podle Informace o měsíční výši a výplatě důchodů (a následných informací o měsíční výši a výplatě důchodů vystavených do vyhlášení rozsudku) a částkou, která by vyplývala z článku 76 prováděcích opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu ve znění před rozhodnutími z roku 2023 a z roku 2018, jakož i příslušné zákonné úroky plynoucí ode dne, kdy měl být uvedený rozdíl vyplacen, do úplného zaplacení; a

uložil Evropskému parlamentu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby uplatňuje žalobkyně šest žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází z porušení čl. 27 odst. 2 rozhodnutí Evropského parlamentu 2005/684/ES, Euratom¹ ze dne 28. září 2005 o přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu (dále jen „statut“), který stanoví, že nabytá práva nebo budoucí nároky z doplňkového dobrovolného systému důchodového pojištění zůstávají zachovány v celém rozsahu, a z porušení čl. 25 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu, podle kterého může předsednictvo stanovit zvláštní podmínky jen pro nabytí nových práv a budoucích nároků.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení zásady právní jistoty a ochrany práv nabytých žalobkyní před přijetím rozhodnutí z roku 2023, neboť neexistuje žádné odůvodnění ani vážení proti sobě stojících zájmů, které by uvedenou změnu dovolovalo.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení podstaty základního práva na vlastnictví podle článku 17 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), obecné zásady poslanecké nezávislosti a zásady rovnosti. Opatření přijatá rozhodnutím z roku 2023 zbavují nárok žalobkyně na důchod, chráněný článkem 17 Listiny, jeho podstaty, neboť nerespektují minimální standardy vyžadované judikaturou ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES ze dne 22. října 2008 o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele, a navíc zasahují do podstaty minimálního obsahu nároku žalobkyně na důchod vyplývajícího z doplňkového dobrovolného systému důchodového pojištění. Stejně tak jsou výše uvedená opatření v rozporu s obecnou zásadou poslanecké nezávislosti, jejímž je nárok žalobkyně na důchod projevem, a zásadou rovnosti, protože nestanoví obdobná opatření pro důchodová práva současných poslanců Evropského parlamentu.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality, neboť opatření přijatá rozhodnutím z roku 2023 vůbec neváží dotčené zájmy; v obecné rovině sledují cíl obecného zájmu, který však s ohledem na konkrétní okolnosti věci související s doplňkovým dobrovolným systémem důchodového pojištění, jenž byl zaveden samotným Evropským parlamentem, není legitimní, a jsou v každém případě mnohem více zatěžující než opatření, která mohla být přijata.

Pátý žalobní důvod vychází z nenaplnění legitimního očekávání, neboť Evropský parlament žalobkyni soustavně poskytoval konkrétní, nepodmíněná a shodující se ujištění o tom, že nabyté důchodové nároky budou respektovány a že po vyčerpání aktiv Fondu převezme právní odpovědnost na sebe.

Šestý žalobní důvod vychází z toho, že důchod žalobkyně je odvozený od důchodu bývalého poslance Evropského parlamentu, který pobíral důchod již před rozhodnutím z roku 2018, a dokonce již před vstupem statutu poslanců v platnost, takže disponoval zcela nabytým nárokem již dávno před rozhodnutím z roku 2018. Stejně tak žalobkyně disponovala, slovy příslušné judikatury, „budoucím nárokem“ nabytým již před rozhodnutím z roku 2018. Kromě toho představuje odvod v sazbě 5 % zavedený rozhodnutím z roku 2018 porušení práv a zásad uvedených ve třetím a v pátém žalobním důvodu (podstata práva na vlastnictví, zásada proporcionality a zásada ochrany legitimního očekávání).

____________

¹ Rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 12. června 2023, kterým se mění prováděcí opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu (Úř. věst. 2023, C 227, s. 5).

¹ Rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2018, kterým se mění prováděcí opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu (Úř. věst. 2018, C 466, s. 8).

¹ Úř. věst. 2005, L 262, s. 1.