ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(první senát)

24. dubna 2013

Věc F‑88/11

BX

v.

Evropská komise

„Veřejná služba – Otevřené výběrové řízení – Výběrové řízení EPSO/AD/148/09 – Nezařazení na seznam úspěšných uchazečů“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na Smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se BX domáhá zaprvé zrušení rozhodnutí výběrové komise výběrového řízení EPSO/AD/148/09 (dále jen „výběrová komise“) nezařadit žalobce na seznam úspěšných uchazečů výběrového řízení EPSO/AD/148/09, zadruhé zrušení rozhodnutí o zamítnutí jeho stížnosti, zatřetí změny seznamu úspěšných uchazečů a začtvrté toho, aby Evropské komisi byla nařízena náhrada údajně utrpěné nemajetkové újmy vyčíslené ex aequo et bono částkou 7 000 eur a uložena náhrada nákladů řízení.

Rozhodnutí:      Žaloba se zamítá. BX ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Komisí.

Shrnutí

Úředníci – Výběrové řízení – Hodnocení způsobilosti kandidátů – Otázky položené během ústní zkoušky – Posuzovací pravomoc výběrové komise – Soudní přezkum – Meze

(Služební řád, články 90 a 91; příloha III)

Posouzení, které provádí výběrová komise při hodnocení znalostí a schopností uchazečů, jakož i rozhodnutí, jimiž výběrová komise konstatuje neúspěch uchazeče při zkoušce, jsou projevem hodnotového soudu. Spadají do široké posuzovací pravomoci, kterou výběrová komise disponuje, a mohou podléhat přezkumu unijním soudem pouze v případě zjevného porušení pravidel, jimiž se řídí jednání výběrové komise. Výběrová komise musí navíc ověřit, že uchazeči mají znalosti a pracovní zkušenosti nezbytné pro plnění úkolů vztahujících se k obsazovanému pracovnímu místu a uvedené v oznámení o výběrovém řízení. Musí také provést srovnávací přezkum znalostí a schopností uchazečů a vybrat ty nejschopnější s ohledem na úkoly, který budou muset plnit. Pokud jde konkrétně o ústní zkoušky výběrového řízení, je posuzovací pravomoc výběrové komise ještě umocněna volností a nejistotou charakteristickou pro tento druh zkoušek, které jsou ze své povahy méně sjednocené než písemné zkoušky a jejichž obsah se může lišit v závislosti na zkušenostech a osobnosti jednotlivých kandidátů, jakož i na jejich odpovědích na otázky výběrové komise. Z toho vyplývá, že výběrová komise nepřekročí meze své široké posuzovací pravomoci, když s ohledem na omezený čas ústní zkoušky zkrátí čas vyhrazený žalobci k přípravě jeho odpovědi a požádá jej, aby odpověděl spontánně.

(viz body 38, 39, 60 a 61)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 23. března 2000, Gogos v. Komise, T‑95/98, bod 36; 14. července 2000, Texeira Neves v. Soudní dvůr, T‑146/99, bod 42; 7. února 2002, Felix v. Komise, T‑193/00, bod 36; 5. dubna 2005, Christensen v. Komise, T‑336/02, bod 25; 14. července 2005, Le Voci v. Rada, T‑371/03, bod 102