Věc T‑408/10

(zveřejnění formou výňatků)

Roca Sanitario, SA

v.

Evropská komise

„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Belgický, německý, francouzský, italský, nizozemský a rakouský trh se zařízeními a pevnými součástmi koupelen – Rozhodnutí konstatující porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP – Koordinace zvýšení cen a výměna citlivých obchodních informací – Přičitatelnost protiprávního jednání – Pokuty – Pokyny pro výpočet výše pokut z roku 2006 – Závažnost protiprávního jednání – Koeficienty – Polehčující okolnosti – Snížení výše pokuty – Významná přidaná hodnota“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (čtvrtého senátu) ze dne 16. září 2013

1.      Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální náležitosti – Určení předmětu sporu – Stručný popis žalobních důvodů – Písemnosti přiložené k žalobě jako příloha – Přípustnost – Podmínky

(Statut Soudního dvora, článek 21; jednací řád Tribunálu, čl. 44 odst. 1 písm. c)]

2.      Žaloba na neplatnost – Žaloby podané samostatně mateřskou společností a její dceřinou společností proti rozhodnutí Komise, které protiprávní jednání posledně uvedené společnosti přičetlo mateřské společnosti – Skutečnost, že Tribunál v rámci žaloby mateřské společnosti zohlední výsledek žaloby podané dceřinou společností – Návrhová žádání mateřské společnosti, která směřují k tomu, aby se vůči ní uplatnilo jakékoli snížení výše pokuty přiznané některé z jejích dceřiných společností – Porušení zákazu rozhodovat ultra petita – Neexistence

(Článek 101 odst. 1 SFEU a článek 263 SFEU)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 193–195)

2.      V oblasti hospodářské soutěže platí, že pokud se mateřská společnost materiálně neúčastnila kartelové dohody a její odpovědnost je založena pouze na účasti její dceřiné společnosti na uvedené kartelové dohodě, odpovědnost mateřské společnosti je třeba analyzovat jako odpovědnost zcela odvozenou, akcesorickou a závislou na odpovědnosti její dceřiné společnosti, a nemůže proto přesáhnout odpovědnost posledně uvedené společnosti.

V důsledku toho může Tribunál v rámci žaloby na neplatnost podané mateřskou společností proti rozhodnutí Komise, které této společností přičítá odpovědnost za protiprávní jednání, kterého se dopustila některá z jejích dceřiných společností a ukládá jí společně a nerozdílně úhradu pokuty uložené posledně uvedené společnosti, aniž by rozhodoval ultra petita, uplatnit na uvedenou mateřskou společnost, za podmínky, že to v tomto smyslu formálně navrhla, jakékoli snížení výše pokuty, případně přiznané její dceřiné společnosti v rámci žaloby na neplatnost podané souběžně touto společností proti témuž rozhodnutí.

(viz body 201, 203, 207, 211)