Žaloba podaná dne 22. ledna 2024 – CC v. Parlament

(Věc T-36/24)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: CC (zástupci: J. Martínez Gimeno, X. Codina García-Andrade, F. Díaz-Grande Rojo a S. Fernández Tourné, abogado)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil výměr žalobkyně z důvodu: a) protiprávnosti čl. 76 odst. 1 nebo 1a prováděcích opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu ve znění rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 12. června 2023¹ , kterým se mění prováděcí opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu, a b) protiprávnosti čl. 76 odst. 2a uvedených opatření ve znění rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2018² ; a zrušil též všechny výměry práv žalobkyně z Dobrovolného důchodového fondu (DDF), vydané po sporném výměru, a to ze stejného důvodu;

uložil Evropskému parlamentu povinnost vystavit nové výměry práv z DDF vůči žalobkyni ve výši částky, která byla použitelná v souladu se zněním článku 76 výše uvedených prováděcích opatření, před přijetím rozhodnutí z let 2023 a 2018, a to jak ve vztahu ke spornému výměru, tak ve vztahu ke všem později vystaveným výměrům;

uložil Evropskému parlamentu v souladu s těmito novými výměry zachovat částky již vyplacené žalobkyni z titulu práv z DDF, vyplatit rozdíl mezi částkou sporného výměru (a výměry vydanými později, avšak před vydáním rozsudku) a částkou, která by byla použitelná v souladu se zněním článku 76 výše uvedených prováděcích opatření předcházejícím rozhodnutí z roku 2023 a rozhodnutím z roku 2018, a to spolu se zákonnými úroky ode dne, kdy měl být rozdíl uhrazen, až do úplného zaplacení; a

uložil Evropskému parlamentu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby uplatňuje žalobkyně šest žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází z porušení čl. 27 odst. 2 rozhodnutí Evropského parlamentu 2005/684/ES, Euratom¹ ze dne 28. září 2005 o přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu (dále jen „statut“) a čl. 25 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu, které stanoví, že nabytá práva nebo budoucí nároky z DDF zůstávají zachována v plném rozsahu a že Parlament může stanovit podmínky nebo pravidla pouze pro nabytí nových práv nebo budoucích nároků.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení zásady právní jistoty a zásady ochrany práv nabytých nebo nabývaných žalobkyní před přijetím rozhodnutí z roku 2023, vzhledem k neexistenci jakéhokoli odůvodnění nebo vyvážení existujících zájmů, které by umožnily tuto změnu.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení podstaty základního práva na vlastnictví zakotveného v článku 17 Listiny základních práv Evropské unie, obecné zásady parlamentní nezávislosti a zásady rovnosti. Opatření přijatá rozhodnutím z roku 2023 zbavují podstaty nárok žalobkyně na důchod chráněný článkem 17 Listiny, neboť nedodržují minimum požadované judikaturou týkající se směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES ze dne 22. října 2008 o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele a navíc porušují podstatný minimální obsah nároku žalobkyně na důchod vyplývajícího z DDF. Stejně tak výše uvedená opatření porušují obecnou zásadu parlamentní nezávislosti, která se konkretizuje v nároku žalobkyně na důchod, a zásadu rovnosti tím, že nestanoví obdobná opatření v důchodových právech současných poslanců Evropského parlamentu.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality v rozsahu, v němž opatření přijatá rozhodnutím z roku 2023 zcela opomínají zvážit dotčené zájmy; sledují abstraktně cíl obecného zájmu, který není legitimní s ohledem na konkrétní okolnosti věci související s DDF, který byl vytvořen samotným Evropským parlamentem, a které jsou v každém případě mnohem přísnější, než musela být.

Pátý žalobní důvod vychází z porušení legitimního očekávání, neboť Evropský parlament trvale poskytoval žalobkyni konkrétní, nepodmíněná a shodující se ujištění, že nabytá nebo nabývaná důchodová práva budou respektována a že na sebe bere zákonnou odpovědnost za vyčerpání aktiv fondu.

Šestý žalobní důvod vychází z toho, že důchod žalobkyně je odvozený od předchozího důchodu bývalé členky Evropského parlamentu, která pobírala důchod před rozhodnutím z roku 2018 a dokonce před vstupem v platnost statutu poslanců a měla tedy plně nabyté právo dlouho před rozhodnutím z roku 2018. Stejně tak měla žalobkyně podle použitelné judikatury „legitimní očekávání“ nabyté před rozhodnutím z roku 2018. Rovněž úprava ve výši 5 % zavedená rozhodnutím z roku 2018 představuje porušení práv a zásad uvedených ve třetím až pátém žalobním důvodu (podstata práva na vlastnictví, zásada proporcionality a zásada legitimního očekávání).

____________

¹ Rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 12. června 2023, kterým se mění prováděcí opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu. Úř. věst. 2023, C 227, s. 5.

¹ Rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2018, kterým se mění prováděcí opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu. Úř. věst. 2018, C 466, s. 8.

¹ Úř. věst. 2005, L 262, s.1.