Žaloba podaná dne 10. srpna 2023 – Evropská komise v. Italská republika
(Věc C-519/23)
Jednací jazyk: italština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: B. R. Killmann, D. Recchia, zmocněnci)
Žalovaná: Italská republika
Návrhová žádání žalobkyně
Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:
určil, že tím, že Italská republika neobnovila služební postup bývalých zahraničních lektorů, aby jim zajistila odměnu, na kterou mají nárok, a zaplacení odpovídajících nedoplatků, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 45 SFEU;
uložil Italské republice náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Komise má za to, že Italská republika nepoužila správně článek 45 SFEU týkající se obnovení služebního postupu akademických pracovníků, kteří byli předtím zaměstnáni mnohými státními vysokými školami jako „zahraniční lektoři“.
Komise připomíná, že Soudní dvůr již měl příležitost se vyslovit k situaci bývalých zahraničních lektorů zaměstnaných v té době šesti italskými státními vysokými školami. V rozsudku vydaném ve věci C-219991 Soudní dvůr rozhodl, že zásada rovného zacházení, kterou zakotvuje článek 45 SFEU, zakazuje nejen zjevnou diskriminaci na základě státní příslušnosti, ale také všechny skryté formy diskriminace, které použitím jiných rozlišovacích kritérií vedou ve skutečnosti ke stejnému výsledku2 , a že právní rámec platný v té době v Itálii umožňoval šesti italským vysokým školám uplatňovat diskriminační správní a smluvní praxi tím, že nepřiznával lektorům obnovení služebního postupu, který by jim zajistil stejná práva, jako přiznával vnitrostátním pracovníkům (včetně zvýšení mzdy, počtu odsloužených let a platby příspěvků na sociální zabezpečení ode dne jejich prvního zaměstnání)3 .
V rozsudku vydaném ve věci C-119/041 Soudní dvůr prozkoumal vývoj italského právního rámce, což vedlo k přijetí decreto legge n. 2 – Disposizioni urgenti relative al trattamento economico dei collaboratori linguistici presso talune Università ed in materia di titoli equipollenti (nařízení s mocí zákona č. 2 týkající se naléhavých ustanovení o ekonomickém zacházení s jazykovými spolupracovníky na některých vysokých školách a o zacházení s rovnocennými pracovníky)2 . Soudní dvůr dospěl k závěru, že tento právní rámec, který nebyl nesprávný, umožňoval dotčeným vysokým školám obnovit služební postup bývalých zahraničních lektorů3 .
Navzdory tomuto nařízení s mocí zákona a ročním prostředkům ve výši více než osm milionů eur, které měly být od roku 2017 přiděleny vysokým školám, jež zaměstnávají nebo zaměstnávaly bývalé zahraniční lektory (prostředky, které předtím podléhaly uzavření dodatečných smluv, ale na které se v současné době nevztahuje tato podmínka), mnozí bývalí zahraniční lektoři dosud nedosáhli náležité obnovení jejich služebního postupu. Podle Komise jsou tito bývalí zahraniční lektoři nadále v diskriminační situaci zakázané článkem 45 SFEU.
____________
1 Rozsudek ze dne 26. června 2001, Komise v. Itálie (C-212/99, EU:C:2001:357).
1 Rozsudek ze dne 26. června 2001, Komise v. Itálie (C-212/99, EU:C:2001:357, bod 24).
1 Rozsudek ze dne 26. června 2001, Komise v. Itálie (C-212/99, EU:C:2001:357. bod 30 a násl.).
1 Rozsudek ze dne 18. července 2006, Komise v. Itálie (C-119/04, EU:C:2006:489, bod 30 a násl.).
1 GURI č. 11 ze dne 15. ledna 2004. Nařízení s mocí zákona č. 2/2004 bylo přeměněno na zákon, včetně změn, zákonem č. 36 ze dne 5. března 2004 (GURI č. 60 ze dne 12. března 2004).
1 Rozsudek ze dne 18. července 2006, Komise v. Itálie (C-119/04, EU:C:2006:489, body 38 a 39.