ROZSUDEK SOUDU (druhého senátu)
12. září 2007 (*)
„EZOZF – Záruční sekce – Výdaje vyloučené z financování Společenství – Plodiny na orné půdě – Olivový olej – Finanční audit – Lhůta 24 měsíců“
Ve věci T‑243/05,
Řecká republika, zastoupená G. Kanellopoulosem a E. Svolopoulou, jako zmocněnci,
žalobkyně,
proti
Komisi Evropských společenství, zastoupené H. Tserepa-Lacombe a L. Visaggiem, jako zmocněnci, ve spolupráci s N. Korogiannakisem, avocat,
žalované,
jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2005/354/ES ze dne 29. dubna 2005 o vyloučení z financování Společenství některých výdajů vynaložených členskými státy v rámci „záruční sekce“ Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) (Úř. věst. L 112, s. 14) v rozsahu, v němž vylučuje některé výdaje vynaložené Řeckou republikou v odvětvích plodin na orné půdě, olivového oleje a v oblasti finančního auditu,
SOUD PRVNÍHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (druhý senát),
ve složení J. Pirrung, předseda, N. J. Forwood a S. Papasavvas, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: C. Kantza, rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 20. března 2007,
vydává tento
Rozsudek
Právní rámec
1 Nařízení Rady (EHS) č. 729/70 ze dne 21. dubna 1970 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 94, s. 13), naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 1287/95 ze dne 22. května 1995 (Úř. věst. L 125, s. 1), stanovilo obecná pravidla použitelná na financování společné zemědělské politiky. Nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 160, s. 103; Zvl. vyd. 03/25, s. 14) nahradilo nařízení č. 729/70 a použije se na výdaje uskutečněné od 1. ledna 2000.
2 Podle čl. 1 odst. 2 písm. b) a čl. 3 odst. 1 nařízení č. 729/70, jakož i podle článku 1 odst. 2 písm. b) a článku 2 odst. 2 nařízení č. 1258/99 financuje záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) v rámci společné organizace zemědělského trhu intervence zaměřené na stabilizaci trhů prováděné na základě předpisů Společenství.
3 Podle čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení č. 729/70 a čl. 7 odst. 4 nařízení č. 1258/99 Komise rozhoduje, které výdaje mají být vyloučeny z financování z prostředků Společenství, pokud shledá, že tyto výdaje nebyly uskutečněny v souladu s předpisy Společenství. Při zvažování částek, které mají být vyloučeny z financování, Komise vezme v úvahu povahu a závažnost porušení předpisů a finanční ztrátu, kterou Společenství utrpělo.
4 Článek 5 odst. 2 písm. c) pátý pododstavec nařízení č. 729/70 stanoví, že „[z]amítnutí financování se nemůže vztahovat na výdaje uskutečněné alespoň 24 měsíců před písemným oznámením Komise dotyčnému členskému státu o výsledcích ověřování [Komise]“ (neoficiální překlad). Článek 7 odst. 4 pátý pododstavec nařízení č. 1258/1999 obsahuje shodné ustanovení.
5 Prováděcí pravidla týkající se postupu schválení účetní závěrky EZOZF jsou nadále stanovena v nařízení Komise (ES) č. 1663/95 ze dne 7. července 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 729/70 týkající se postupu schválení účetní závěrky záruční sekce EZOZF (Úř. věst. L 158, s. 6; Zvl. vyd. 03/18, s. 31), ve znění zejména nařízení Komise (ES) č. 2245/1999 ze dne 22. října 1999 (Úř. věst. L 273, s. 5; Zvl. vyd. 03/26, s. 335).
6 Článek 8 odst. 1 nařízení č. 1663/95 stanoví:
„Dojde-li Komise na základě šetření k závěru, že výdaje nebyly uskutečněny v souladu s předpisy Společenství, sdělí dotyčnému členskému státu výsledky svého šetření a uvede nápravná opatření, která je třeba učinit pro zajištění souladu s těmito předpisy v budoucnosti.
Sdělení obsahuje odkaz na toto nařízení. Členský stát odpoví ve lhůtě dvou měsíců a Komise může následně upravit svůj postoj. V odůvodněných případech může Komise tuto lhůtu prodloužit.
Po uplynutí lhůty stanovené pro odpověď pozve Komise členský stát k dvoustrannému jednání a obě strany se pokusí dosáhnout dohody o opatřeních, která mají být přijata, a ohledně posouzení závažnosti protiprávního jednání a finanční ztráty Společenství. Po jednání a po uplynutí lhůty pro dodání dalších informací, kterou stanoví Komise po tomto jednání v dohodě s daným členským státem, nebo pokud členský stát nepřijme pozvání k jednání ve lhůtě stanovené Komisí, sdělí Komise formálně po uplynutí této lhůty své závěry členskému státu, přičemž odkáže na rozhodnutí Komise 94/442/ES. Aniž je dotčen čtvrtý pododstavec tohoto odstavce, obsahuje toto oznámení posouzení veškerých výdajů, které má Komise v úmyslu vyloučit z financování podle čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení […] č. 729/70.
Členský stát uvědomí Komisi co nejdříve o nápravných opatřeních přijatých k zajištění souladu s předpisy Společenství a o dni jejich skutečného použití. Až do dne skutečného použití nápravných opatření přijme Komise případně jedno nebo více rozhodnutí podle čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení […] č. 729/70 pro vyloučení výdajů, kterých se týká nedodržení předpisů Společenství.“
7 Pokyny pro provádění paušálních oprav byly definovány v dokumentu Komise č. VI/5330/97 ze dne 23. prosince 1997 nazvaném „Pokyny týkající se výpočtu finančních důsledků při přípravě rozhodnutí o schválení účetní závěrky záruční sekce EZOZF“ (dále jen „dokument č. VI/5330/97“). Pokud na základě informací získaných při šetření nelze ohodnotit ztráty utrpěné Společenstvím odvozením těchto ztrát statistickými prostředky nebo odkazem na jiné ověřitelné údaje, může být navržena paušální oprava. Použité sazby oprav obvykle činí 2 %, 5 %, 10 % nebo 25 % vykázaných výdajů v závislosti na rozsahu rizika ztráty.
Skutečnosti předcházející sporu
8 Rozhodnutím 2005/354/ES ze dne 29. dubna 2005 o vyloučení z financování Společenství některých výdajů vynaložených členskými státy v rámci „záruční sekce“ EZOZF (Úř. věst. L 112, s. 14, dále jen „napadené rozhodnutí“) Komise z financování Společenství, co se týče Řecké republiky, vyloučila v odvětvích plodin na orné půdě a olivového oleje, jakož i v oblasti finančního auditu částku 26 437 135,76 eur pro účetní roky 1996 až 1998, 2001 a 2002.
9 Důvody finančních oprav uskutečněných Komisí byly shrnuty v souhrnné zprávě AGRI‑64241-2004 ze dne 31. října 2004 týkající se výsledků kontrol schválení účetní závěrky záruční sekce EZOZF na základě čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení (EHS) č. 729/70 a čl. 7 odst. 4 nařízení (ES) č. 1258/1999, co se týče vývozních náhrad, ovoce a zeleniny, mléčných produktů, veřejného skladování, prémií na zvířata, plodin na orné půdě, olivového oleje a tuků, rozvoje venkova a opožděných plateb (dále jen „souhrnná zpráva“).
10 Žaloba se týká tří druhů oprav:
– paušální opravy ve výši 5 %, pokud jde o plodiny na orné půdě, z důvodu nedostatečného stupně jistoty o správnosti nároku, tedy 25 361 283 eur za účetní rok 2002;
– přesné opravy celkové částky 200 146,68 eur, pokud jde o olivový olej, z důvodu zpoždění v odebírání schválení a neuložení sankcí za jakost za účetní roky 1996 až 1998;
– přesné opravy částky 488 788,96 eur za nedodržení platebních lhůt (finanční audit) za účetní rok 2001, která se dělí na částku 455 070,44 eur, pokud jde o podporu vikve, a 33 718,52 eur, pokud jde o podporu na hektar rýže.
Řízení a návrhová žádání účastníků řízení
11 Návrhem došlým kanceláři Soudu dne 30. června 2005 podala Řecká republika tuto žalobu.
12 Řecká republika navrhuje, aby Soud:
– zrušil nebo podpůrně změnil napadené rozhodnutí;
– uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
13 Komise navrhuje, aby Soud:
– zamítl žalobu;
– uložil Řecké republice náhradu nákladů řízení.
K opodstatněnosti žaloby
14 Žaloba se týká tří intervencí financovaných EZOZF, totiž intervencí týkajících se plodin na orné půdě, olivového oleje a finančního auditu. Právě v tomto pořadí, s rozlišením těchto tří intervencí, bude Soud zkoumat opodstatněnost žalobních důvodů předložených Řeckou republikou.
K plodinám na orné půdě
Právní úprava Společenství
15 Nařízení Rady (EHS) č. 3508/92 ze dne 27. listopadu 1992 o zavedení integrovaného administrativního a kontrolního systému pro některé režimy podpor Společenství (Úř. věst. L 355, s. 1; Zvl. vyd. 03/13, s. 223), ve znění nařízení Rady (ES) č. 1593/2000 ze dne 17. července 2000 (Úř. věst. L 182, s. 4; Zvl. vyd. 03/30, s. 94) stanoví, že každý členský stát zavede takový systém (dále jen „IAKS“), který se použije zejména na režim podpor producentům některých plodin na orné půdě.
16 Podle čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení č. 3508/92 se IAKS mimo jiné použije na podpory stanovené nařízením Rady (EHS) č. 1765/92 ze dne 30. června 1992, kterým se zavádí režim podpory producentům některých plodin na orné půdě (Úř. věst. 181, s. 12), jež bylo počínaje dnem 1. července 2000 nahrazeno nařízením Rady (ES) č. 1251/1999 ze dne 17. května 1999 o režimu podpor pro producenty některých plodin na orné půdě (Úř. věst. L 160, s. 1; Zvl. vyd. 03/25, s. 322).
17 Podle článku 2 nařízení č. 3508/92:
„[IAKS] zahrnuje následující prvky:
a) počítačovou databázi;
b) identifikační systém zemědělských pozemků;
c) systém identifikace a registrace zvířat;
d) žádosti o podporu;
e) integrovaný kontrolní systém.“
18 Článek 7 nařízení č. 3508/92 stanoví, že IAKS „se vztahuje na všechny podané žádosti o podporu, zejména pokud jde o administrativní kontroly, kontroly na místě a případná ověření leteckými nebo družicovými snímky“.
19 Podle článku 8 nařízení č. 3508/92:
„1. Členské státy provedou administrativní kontrolu žádostí o podporu.
2. Administrativní kontroly doplní kontroly na místě zaměřené na vybrané zemědělské podniky. Členské státy stanoví pro všechny tyto kontroly plán odběru vzorků.
3. Každý členský stát určí orgán zodpovědný za koordinaci kontrol uvedených v tomto nařízení.
4. Vnitrostátní orgány mohou za podmínek, které budou stanoveny, využívat ke zjištění ploch zemědělských pozemků, identifikaci plodin a prověření jejich stavu dálkový průzkum.
[…]“
20 Článek 13 odst. 1 nařízení č. 3508/92, ve znění nařízení Rady (ES) č. 2466/96 ze dne 17. prosince 1996 (Úř. věst. L 335, s. 1; Zvl. vyd. 03/20, s. 148), stanoví, že IAKS se použije od 1. února 1993 na žádosti o podporu, alfanumerický systém identifikace a registrace hovězího dobytka a integrovaný kontrolní systém uvedený v článku 7 a nejpozději od 1. ledna 1997 na ostatní prvky uvedené v článku 2.
21 Prováděcí pravidla k IAKS byla, pro účetní roky dotčené napadeným rozhodnutím, stanovena nařízením Komise (EHS) č. 3887/92 ze dne 23. prosince 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla k IAKS pro některé režimy podpor Společenství (Úř. věst. L 391, s. 36), ve znění nařízení Komise (ES) č. 2801/1999 ze dne 21. prosince 1999 (Úř. věst. L 340, s. 29).
22 Články 6 a 7 nařízení č. 3887/92 stanoví podrobné postupy kontrol, které mají být uskutečněny orgány členských států.
Souhrnná zpráva
23 Ve dnech 6. až 9. srpna 2001 a 15. až 17. dubna 2002 služby Komise v Řecku uskutečnily inspekce týkající se zavedení nástrojů požadovaných k zajištění legality a řádnosti plateb v odvětví plodin na orné půdě.
24 Podle bodu B.7.1.1 souhrnné zprávy Řecko nezavedlo, co se týče roku sklizně 2001, ani IAKS, ani schvalovací řízení, kterým by bylo ministerstvo zemědělství vyzváno, aby od 16. října 1995 provádělo všechny nezbytné kontroly před uskutečněním plateb příjemcům. Komise uvádí, že agentura pověřená platbami (Gedidagep) nicméně nadále uskutečňovala platby bez prokázání předchozí kontroly dotyčných žádostí jinými službami, zejména některými prefekturami.
25 Co se týče zavedení IAKS, týž bod souhrnné zprávy zdůrazňuje, že systém identifikace zemědělských pozemků (dále jen „SIZP“) (viz bod 17 výše), který měl být funkční ke dni 1. ledna 1997 (viz bod 20 výše), nebyl dokončen ani v roce 2003, a že jen 67,5 % ploch používaných pro plodiny na orné půdě nebo krmných ploch bylo v SIZP identifikováno s referenčními pozemky na základě ortofotografií. Podle Komise tudíž velká část pozemků, totiž 28,2 % dotyčných ploch, byla identifikována prostřednictvím nevhodných materiálů a 4,3 % plochy nebyly identifikovány vůbec.
26 Podle souhrnné zprávy byly kontroly uskutečněné na místě nedostatečné a nadto se týkaly malého vzorku žádostí o podporu, a tudíž nedostačovaly k zajištění náležitého ověřování způsobilosti ve 100 % případů nebo zabránění abnormální kumulace podpor. Aby byly účinné, musí být klasické inspekce uskutečňovány před nebo brzy po sklizni. Jelikož většina kultur byla sklizena mezi koncem května a počátkem července, Komise uvádí, že řecké orgány nemohly pro rok 2001 zaručit dodržení podmínek, za kterých jsou podpory poskytovány, protože 28 % klasických inspekcí bylo provedeno po 31. srpnu. Podle Komise má tato okolnost zvláštní význam pro kultury tvrdé pšenice, která se sklízí v červenci a představuje 40 až 50 % ploch plodin na orné půdě v Řecku. V souhrnné zprávě Komise uvádí, že rovněž kvalita kontrol prostřednictvím dálkového průzkumu vykazuje nedostatky (zpoždění v uzavírání smluv, jakož i monitorovacích návštěvách a opožděné předávání výsledků správním orgánům, stáří fotografií, nedodržování doporučení týkajících se technických odchylek).
27 Pokud jde o schvalovací řízení, Komise poukazuje na neuspokojivou situaci v prefekturách, zejména co se týče organizace personálu, provádění kontrol, jakož i úkolů převzatých zemědělskými odbory.
K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z nepříslušnosti Komise ratione temporis
– Argumenty účastníků řízení
28 Řecká vláda nejprve zmiňuje omezení vyplývající z ustanovení uvedených v bodě 4 výše. Poté zdůrazňuje, že nařízení č. 1663/95 ve svém čl. 8 odst. 1 prvním pododstavci upřesňuje obsah písemného oznámení, kterým Komise sděluje výsledek svých ověřování členským státům. Řecká vláda rovněž poznamenává, že téže ustanovení před svou změnou na základě nařízení č. 2245/1999 stanovilo, že dotčené oznámení muselo zahrnovat posouzení výdajů, které Komise měla v úmyslu vyloučit podle čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení č. 729/70 a čl. 7 odst. 4 pátého pododstavce nařízení č. 1258/1999.
29 Účelem omezení stanoveného články, na které je odkazováno v bodu 4 výše, je přitom ochrana členských států proti chybějící právní jistotě, která by nastala, jestliže by Komise mohla zpochybnit výdaje uskutečněné několik let před přijetím rozhodnutí o jejich souladu s pravidly Společenství. Nadto má uvedené omezení za cíl zvýšit transparentnost postupu tím, že je členský stát včas informován o posouzení finanční ztráty, ale i zamýšlené nápravě. Důležitá role členských států v postupu schválení účetní závěrky EZOZF odůvodňuje jejich právo na plnou informovanost o rozličných fázích postupu a předkládání stanovisek v každé fázi.
30 V důsledku toho má řecká vláda za to, že je třeba ověřit, zda každé oznámení učiněné podle čl. 8 odst. 1 prvního pododstavce nařízení č. 1663/95 splňuje požadavky tohoto ustanovení. V této souvislosti musí být výraz „posouzení výdajů, které Komise má v úmyslu vyloučit“ vykládán v tom smyslu, že číselný údaj částky dotčených výdajů není nezbytný a že stačí, aby byla uvedena kritéria umožňující alespoň přibližný výpočet této částky.
31 Tato posouzení nemohou být zpochybněna změnou čl. 8 odst. 1 nařízení č. 1663/95 nařízením č. 2245/1999. Přesunutí povinnosti posouzení finanční opravy totiž nemůže prokázat, že zákonodárce chtěl zrušit ochranu členských států uvedenou výše v bodu 29. Naproti tomu jeho úmyslem bylo sladit postup schválení účetní závěrky EZOZF s názorem dotyčného členského státu. Z toho vyplývá, že oznámení, které neobsahuje posouzení výdajů, které Komise má v úmyslu vyloučit, nemůže být právní skutečností, od které plyne lhůta 24 měsíců stanovená nařízeními č. 729/70 a č. 1258/1999. Judikatura podle řecké vlády potvrdila, že právní skutečností, od které plyne lhůta 24 měsíců, je druhé oznámení stanovené v čl. 8 odst. 1 třetím pododstavci nařízení č. 1663/95, protože právě v tomto oznámení Komise uvádí, které výdaje má v úmyslu vyloučit.
32 V projednávané věci prvním oznámením, ve kterém Komise uskutečnila posouzení výdajů, které měla v úmyslu vyloučit, byl podle řecké vlády dopis ze dne 16. února 2004. Z toho vyplývá, že Komise je ratione temporis nepříslušná k uložení opravy týkající se výdajů uskutečněných před 16. únorem 2002. Napadené rozhodnutí tudíž musí být zrušeno v rozsahu, v němž v oblasti plodin na orné půdě uplatňuje finanční opravu týkající se roku sklizně 2001.
33 Komise popírá, že výsledky ověřování poprvé oznámila teprve dopisem ze dne 16. února 2004. Upřesňuje, že takto učinila již dvěma dopisy ze dne 1. března 2002 a ze dne 21. srpna 2002, které splňovaly požadavky čl. 8 odst. 1 nařízení č. 1663/95.
34 Mimoto čl. 8 odst. 1 nařízení č. 1663/95 ve znění nařízení č. 2245/1999 již údajně nevyžaduje, aby Komise ve svém oznámení členským státům provedla posouzení výdajů, které má v úmyslu vyloučit. Toto oznámení plní varovnou funkci. Krom toho je namístě rozlišovat mezi jednak „oznámením zjištění“ podle čl. 8 odst. 1 prvního pododstavce nařízení č. 1663/95, a jednak „formálním oznámením závěrů“ uvedeným původně ve druhém pododstavci téhož ustanovení a, po změně tohoto nařízení nařízením č. 2245/1999, ve třetím pododstavci tohoto ustanovení. Oznámení zjištění nemusí odpovídat stejně přísným formálním požadavkům jako formální oznámení závěrů. Komise se tudíž domnívá, že dopisy ze dne 1. března 2002 a ze dne 21. srpna 2002, oproti tomu, co tvrdí řecká vláda, splňují požadavky týkající se oznamování výsledků jejího ověřování.
35 Komise se opírá o doslovný výklad čl. 7 odst. 4 pátého pododstavce nařízení č. 1258/1999 a čl. 8 odst. 1 prvního pododstavce nařízení č. 1663/95 a vyvozuje z něj, že počátek lhůty 24 měsíců představuje dopis, kterým Komise oznamuje výsledky svého ověřování. Nehledě na tento výklad je cílem posledně uvedeného ustanovení lepší ochrana procesních práv členských států. Argumentace řecké vlády založená na judikatuře vytvořené za platnosti dřívějšího znění čl. 8 odst. 1 nařízení č. 1663/95 tudíž nemůže obstát.
– Závěry Soudu
36 Z ustálené judikatury vyplývá, že čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení č. 729/70 a čl. 7 odst. 4 pátý pododstavec nařízení č. 1258/1999 na jedné straně a čl. 8 odst. 1 první pododstavec nařízení č. 1663/95 na straně druhé se vztahují na stejnou etapu postupu schválení účetní závěrky EZOZF, totiž na odeslání prvního oznámení Komisí členskému státu po ukončení jí uskutečněných kontrol. Článek 8 odst. 1 první pododstavec nařízení č. 1663/95 proto upřesňuje obsah písemného oznámení, které zmiňují čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení č. 729/70 a čl. 7 odst. 4 pátý pododstavec nařízení č. 1258/1999 (rozsudky Soudního dvora ze dne 24. ledna 2002, Finsko v. Komise, C‑170/00, Recueil, s. I‑1007, body 26 a 27; ze dne 13. června 2002, Lucembursko v. Komise, C‑158/00, Recueil, s. I‑5373, bod 23, a ze dne 24. února 2005, Řecko v. Komise, C‑300/02, Sb. rozh. s. I‑1341, bod 68).
37 Před svou změnou nařízením č. 2245/1999 čl. 8 odst. 1 první pododstavec nařízení č. 1663/95 stanovil, že dotčené oznámení musí uvádět nápravná opatření, která je třeba učinit pro zajištění souladu s dotyčnými předpisy v budoucnosti, jakož i posouzení výdajů, které Komise má v úmyslu vyloučit, a odkazovat na nařízení č. 1663/95 (rozsudky Finsko v. Komise, uvedený výše v bodu 36, bod 26; Lucembursko v. Komise, uvedený výše v bodu 36, bod 23, a Řecko v. Komise, uvedený výše v bodu 36, bod 69).
38 Povinnost Komise uvést v oznámení, které zasílá dotyčnému členskému státu podle čl. 8 odst. 1 prvního pododstavce nařízení č. 1663/95, posouzení výdajů, které má v úmyslu vyloučit, však byla zrušena nařízením č. 2245/1999. Toto posouzení nyní musí být v souladu s čl. 8 odst. 1 třetím pododstavcem nařízení č. 1663/95, ve znění změn, uvedeno v dopise zaslaném po dvoustranném jednání.
39 Řecká vláda nepopírá, že Komise již nemá povinnost uskutečnit posouzení výdajů, které má v úmyslu vyloučit, v prvním dopise, který zasílá po ukončení svého šetření. Nicméně uplatňuje, že jestliže Komise nyní musí toto posouzení uskutečňovat v druhém dopise, který zasílá po ukončení dvoustranného jednání a před smírčím řízením, musí být napříště za počátek lhůty 24 měsíců považováno zaslání tohoto dopisu. Na podporu svého tvrzení řecká vláda vychází ze znění výše uvedených rozsudků, podle kterého může toto nedodržení v případě, že Komise nedodrží povinnosti, které si uložila nařízením č. 1663/95, v závislosti na jeho rozsahu zbavit procesní záruku poskytnutou členským státům v ustanoveních nařízení č. 729/70 a č. 1258/1999, kterými jsou časově omezeny výdaje, na které se může vztahovat zamítnutí financování ze strany EZOZF, její podstaty.
40 Jestliže je tudíž oznámení posouzení výdajů, které má Komise v úmyslu vyloučit, součástí „procesní záruky poskytnuté členským státům v čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení č. 729/70 a v čl. 7 odst. 4 pátém pododstavci nařízení č. 1258/1999“, je podle řecké vlády namístě dojít k závěru, že lhůta 24 měsíců musí být počítána od okamžiku, kdy bylo toto oznámení uskutečněno.
41 Argumentace řecké vlády nemůže být přijata. Je třeba připomenout, že jak podle čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení č. 729/70, tak i podle čl. 7 odst. 4 pátého pododstavce nařízení č. 1258/1999, musí být lhůta 24 měsíců počítána od okamžiku, kdy Komise dotyčnému členskému státu oznámí výsledky svého ověřování, tedy výsledky šetření na místě uskutečněného v členských státech jejími službami (rozsudek Finsko v. Komise, uvedený výše v bodu 36, bod 27).
42 Podle nařízení č. 729/70 a č. 1258/1999 tedy k zahájení běhu lhůty 24 měsíců není zapotřebí, aby Komise předložila posouzení výdajů, které má v úmyslu vyloučit. Tento požadavek byl stanoven pouze v nařízení č. 1663/95 před jeho změnou nařízením č. 2245/1999. Procesní záruka poskytnutá, ve formě lhůty 24 měsíců, ve výše uvedených ustanoveních nařízení č. 729/70 a č. 1258/1999, je proto vázána pouze na oznámení výsledků ověřování Komise, a nikoli na posouzení výdajů, které Komise má v úmyslu vyloučit. Tyto výsledky totiž představují základ všech oprav a musejí být členskému státu neprodleně oznámeny, aby tento stát mohl co nejrychleji zjištěné nedostatky odstranit, a tudíž se napříště novým opravám vyhnout.
43 Z toho vyplývá, že i když posouzení výdajů, které má Komise v úmyslu vyloučit, napříště bude uskutečňováno ve druhém oznámení Komise zaslaném dotyčnému členskému státu po ukončení dvoustranného jednání, je lhůta 24 měsíců podle nařízení č. 729/70 a č. 1258/1999 stále počítána od prvního oznámení, v němž jsou sděleny výsledky ověřování.
44 Tento názor se nedotýká procesních práv uplatňovaných řeckou vládou. Rozhodnutí v oblasti schvalování účetní závěrky EZOZF jsou totiž přijímána při ukončení kontradiktorního řízení, v jehož průběhu dotyčné členské státy disponují všemi zárukami nezbytnými k předložení svého stanoviska (rozsudek Soudního dvora ze dne 29. ledna 1998, Řecko v. Komise, C‑61/95, Recueil, s. I‑207, bod 39). Zvláště od vstupu nařízení č. 2245/1999 v platnost mají členské státy stále možnost uplatnit svůj názor ohledně zjištění, která Komise vyjádří po ukončení svých šetření v dopise stanoveném k tomuto účelu v čl. 8 odst. 1 druhém pododstavci nařízení č. 1663/95, ve znění změn, jakož i při následném dvoustranném jednání. Co se týče zamýšlených oprav, které jsou poprvé oznámeny v dopise zaslaném po dvoustranném jednání, členské státy mají možnost své stanovisko uplatnit v průběhu následujících fází postupu, zejména tím, že se v tomto ohledu obrátí na smírčí orgán.
45 Za těchto podmínek nelze mít za to, že se členské státy nacházejí ve stavu neúnosné nejistoty, jak tvrdí řecká vláda, jestliže jim Komise ve svém prvním oznámení nesdělí své posouzení výdajů, které má v úmyslu vyloučit z financování Společenství. I před změnou nařízení č. 1663/95 totiž posouzení těchto výdajů, které Komise uskutečnila v prvním oznámení, nebylo konečné, a tudíž mohlo být změněno na základě odpovědí poskytnutých členským státem ve správním řízení. Až do přijetí poslední opravy tak v každém postupu, který před vydáním konečného rozhodnutí počítá s dvoustrannými kontakty, existuje nejistota ohledně její výše.
46 Počátek lhůty 24 měsíců proto představuje dopis zaslaný podle čl. 8 odst. 1 prvního pododstavce nařízení č. 1663/95, ve znění změn. V projednávané věci Komise oznámila řeckým orgánům výsledky ověřování dopisy ze dne 1. března 2002 a ze dne 21. srpna 2002. Jelikož se uplatněná paušální oprava týkala pouze výdajů za účetní rok 2002, byla uskutečněna v souladu se lhůtou 24 měsíců stanovenou v čl. 7 odst. 4 pátém pododstavci nařízení č. 1258/1999. První žalobní důvod směřující ke zrušení tak musí být zamítnut.
K druhému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z právních a skutkových omylů a nedostatečného odůvodnění
– Argumenty účastníků řízení
47 Zaprvé řecká vláda uplatňuje, že SIZP nepředstavuje kontrolu, nýbrž prostředek kontroly.
48 Zadruhé procentní poměr 67,5 % pozemků řádně identifikovaných jako plochy používané pro plodiny na orné půdě nebo krmné plochy ve skutečnosti odpovídá 70,5 % ploch, které byly předmětem platby. Řecké orgány totiž údajně neuskutečnily žádnou platbu pro 4,3 % pozemků, které nebyly identifikovány (viz bod 25 výše). Tento aspekt je důležitý, protože zpochybňuje jeden z argumentů, na kterých Komise založila spornou opravu.
49 Zatřetí řecká vláda uvádí, že alfanumerický systém platný před přijetím SIZP spočíval na kritériích (katastrální plány a dokumenty, mapy, atd.) odpovídajících kritériím, na jejichž základě bylo identifikováno 28,2 % vykázaných ploch (viz bod 25 výše).
50 Začtvrté orgány údajně před zavedením SIZP uskutečnily veškeré druhy kontrol (na místě, křížové kontroly atd.) na základě alfanumerického systému identifikace pozemků, aniž by vyjádřily pochybnosti ohledně spolehlivosti alfanumerického systému, který byl SIZP pouze vylepšen.
51 Z výše uvedeného podle řecké vlády vyplývá, že co se týče roku sklizně 2001, byl SIZP uplatněn na 70 % vykázaných ploch, zatímco pro zbytek řecké orgány použily systém, který, ačkoli není slučitelný se SIZP, byl údajně absolutně spolehlivý a funkční. Veškeré platby uskutečněné za rok sklizně 2001 proto podléhaly spolehlivému a funkčnímu kontrolnímu systému.
52 Řecká vláda popírá vytýkanou skutečnost, podle které Gedidagep nadále uskutečňovala platby, aniž by disponovala důkazy prokazujícími ověření příslušných žádostí jinými službami, zejména některými prefekturami (viz bod 24 výše). Řecká vláda sice poukazuje na přísný charakter postupu schválení účetní závěrky EZOZF, uplatňuje však rovněž, že Gedidagep jakožto služba ministerstva zemědělství a agentura pověřená platbami byla v průběhu roku 2001 nahrazena Opekepe, a že Komise byla o této skutkové okolnosti informována.
53 Podle řecké vlády je tedy namístě napadené rozhodnutí zrušit v rozsahu, v němž ukládá dotčenou paušální opravu.
54 Podle Komise řecká vláda uznává, že SIZP nebyl funkční, ale uplatňuje, že řecké orgány použily jiné kontrolní systémy, které podle nich byly vhodné k dosažení téhož cíle. Podle ustálené judikatury však i za předpokladu, že byly provedeny alternativní kontroly, musejí členské státy použít zvláštní kontrolní opatření zavedená nařízením, aniž by bylo nutno hodnotit, zda je případně použitý jiný kontrolní systém účinnější.
55 Použitá paušální oprava je proto plně odůvodněna, i kdyby bylo připuštěno, že řecké orgány pro 4,3 % ploch, které nebyly identifikovány, neuskutečnily žádné platby, bylo 28,2 % ploch identifikováno na základě systému neslučitelného se SIZP a ostatně nespolehlivého. SIZP mimoto vyžaduje použití na veškeré plochy, aby byla zaručena správnost výsledků, které podává.
56 Co se týče odkazu na přesné jméno agentury pověřené platbami, Komise zdůrazňuje, že je toto hledisko stejně nerelevantní jako skutečnost, že Opekepe od 3. září 2001 nahradila Gedidagep, jelikož dotčené šetření se konalo v srpnu 2001.
– Závěry Soudu
57 Podle ustálené judikatury není Komise povinna za účelem prokázání existence porušení předpisů společné organizace zemědělských trhů vyčerpávajícím způsobem prokázat nedostatečnost kontrol uskutečněných vnitrostátními správními orgány nebo nesprávnosti v číselných údajích jimi předložených, ale musí předložit důkaz o vážných a rozumných pochybnostech, které má vzhledem k těmto kontrolám nebo číselným údajům. Toto zmírnění důkazního požadavku kladeného na Komisi vysvětluje skutečnost, že členský stát je v nejlepším postavení ke shromáždění a ověření údajů nezbytných pro schválení účetních závěrek EZOZF, a jemu tedy přísluší předložit co nejpodrobnější a nejúplnější důkaz o reálnosti svých kontrol nebo číselných údajů a popřípadě o nesprávnosti tvrzení Komise (rozsudek Soudního dvora ze dne 11. ledna 2001, Řecko v. Komise, C‑247/98, Recueil, s. I‑1, body 7 až 9; ze dne 6. března 2001, Nizozemsko v. Komise, C‑278/98, Recueil, s. I‑1501, body 39 až 41, a ze dne 19. června 2003, Španělsko v. Komise, C‑329/00, Recueil, s. I‑6103, bod 68).
58 V projednávané věci je tak namístě ověřit, zda řecká vláda na základě použití spolehlivého a účinného kontrolního systému (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 24. února 2005, Řecko v. Komise, uvedený výše v bodu 36, bod 95) prokázala, že Komisí provedená posouzení jsou nesprávná nebo že pro EZOZF neexistuje nebezpečí ztrát nebo nesrovnalostí (viz v tomto smyslu rozsudek Soudního dvora ze dne 24. února 2005, Nizozemsko v. Komise, C‑318/02, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 36).
59 Co se týče argumentu vycházejícího z přesného procentního poměru ploch podléhajících SIZP, ten musí být zkoumán společně s argumentem týkajícím se použití jiného spolehlivého a funkčního alfanumerického systému, než je SIZP, pro identifikaci 28,2 % vykázaných pozemků. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že v případech, kdy určité nařízení zavádí specifická kontrolní opatření, jsou členské státy povinny je uplatňovat, aniž by bylo nezbytné posuzovat opodstatněnost jejich teze, podle níž by jiný případně použitý kontrolní systém byl účinnější (rozsudek Soudního dvora ze dne 21. března 2002, Španělsko v. Komise, C‑130/99, Recueil, s. I‑3005, bod 87, a ze dne 9. září 2004, Řecko v. Komise, C‑332/01, Sb. rozh. s. I‑7699, bod 62).
60 Proto i za předpokladu, že by tyto alternativní kontroly byly provedeny, nemohla by tato skutečnost nic změnit na posouzení Komise založeném na nepoužití SIZP, okolnosti, kterou řecká vláda ostatně nepopírá. Otázka, zda procentní poměr pozemků podléhajících uplatnění SIZP činí 67,5 % nebo 70,5 %, tudíž nemá rozhodující význam, jelikož značná část dotčených ploch SIZP nepodléhala.
61 Nadto je namístě připomenout důležitost, kterou má zavedení IAKS. Sama identifikace zemědělských pozemků, která nebyla ještě v Řecku zcela dokončena, totiž představuje klíčový prvek správné aplikace režimu týkajícího se ploch. Absence spolehlivého režimu identifikace pozemků v sobě nese zvýšené riziko újmy pro rozpočet Společenství (rozsudky Soudního dvora ze dne 24. února 2005, Řecko v. Komise, uvedený výše v bodu 36, bod 97, a ze dne 17. března 2005, Řecko v. Komise, C‑285/03, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 62).
62 Pokud jde o nahrazení Gedidagep agenturou Opekepe, je třeba konstatovat, že řecká vláda neprokázala, v jakém smyslu by údajný omyl týkající se jména platební agentury mohl mít vliv na opodstatněnost vytýkaných skutečností Komise.
63 Jelikož se řecké vládě nepodařilo prokázat, že posouzení Komise jsou nesprávná ani že zjištěné nesrovnalosti nemají vliv na rozpočet Společenství, musí být druhý žalobní důvod zamítnut.
K třetímu žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení dokumentu č. VI/5330/97 a zásady proporcionality, skutkového omylu a nedostatečného odůvodnění, pokud jde o sazbu dotčené paušální opravy
– Argumenty účastníků řízení
64 Řecká vláda odkazuje na své závěry uvedené v bodech 48 až 50 výše, přičemž dodává, že je rovněž namístě zohlednit potíže vyplývající ze značné rozdrobenosti zemědělských pozemků, jakož i pokrok dosažený od roku 2001. Údajně dnes totiž SIZP podléhá 90 % země.
65 Co se týče klasických inspekcí (viz bod 26 výše), řecká vláda zdůrazňuje, že se týkaly více než 10 % žádostí o podporu, a že se tedy jedná o procentní poměr vyšší než poměr požadovaný právní úpravou Společenství. Nadto více než 200 000 ha uvedených ploch představuje jarní kultury (kukuřice), které se sklízí až do poloviny podzimu, což údajně vysvětluje možnost provedení inspekcí po 31. srpnu. Z důvodu suchého a teplého podnebí v Řecku je ostatně lepší udržovat zbytky kultur v relativně identifikovatelném stavu po dosti dlouhé období, což umožňuje identifikaci kultury tvrdé pšenice. V případě, že by se kontrola uskutečnila po sklizni, příslušné orgány by producenty požádaly, aby zbytky nezničili za účelem dokončení inspekcí. Vytýkaná skutečnost Komise týkající se klasických inspekcí tak nemůže odůvodnit ani účinně podpořit použité paušální opravy.
66 Co se týče kontrol prostřednictvím dálkového průzkumu (viz bod 26 výše), řecká vláda uplatňuje, že zpoždění způsobená zadávacími řízeními nemohou výsledky kontrol zkreslit, a tudíž pro EZOZF představovat skutečné nebezpečí. Dálkový průzkum se totiž provádí na základě satelitních snímků učiněných před sklizní a během různých vývojových fází.
67 Pokud jde o přípustnou technickou odchylku (viz bod 26 výše), řecká vláda poznamenává, že byla stanovena na plus nebo minus 3 m v důsledku šetření a podle technických specifikací vyhotovených ve spolupráci se Společným výzkumným střediskem v Ispře (dokument ze dne 24. listopadu 2000). Nadto je této odchylce, která byla na ortofotografie používána od roku 1996 do roku 1998, údajně třeba dát přednost před odchylkou plus nebo minus 5 m, která by byla použita, kdyby orgány použily satelitní snímky.
68 Pokud jde o stáří ortofotografií pocházejících z let 1996 až 1998, Komise podle řecké vlády ve svém dopise ze dne 21. srpna 2002 sama uznala, že stáří pěti let je považováno za dostačující. Vytýkané skutečnosti týkající se kontrol prostřednictvím dálkového průzkumu proto nemohou odůvodňovat nebo účinně podpořit použitou paušální opravu, která je v každém případě stižena nedostatkem odůvodnění.
69 Podpůrně řecká vláda uplatňuje, že oprava, která nepřesahuje 2 % vykázaných výdajů, je v souladu se zásadou proporcionality.
70 Komise opakuje svůj závěr uvedený výše v bodě 55. SIZP podle jejího názoru představuje klíčový prvek v systému kontrol, u něhož Řecká republika nedodržela počet, frekvenci nebo přísnost, tak jak jsou předepsány právní úpravou Společenství.
71 Komise nepopírá pokrok dosažený do dnešního dne (viz bod 64 výše), ale zdůrazňuje, že se týká období následujících po dotčeném období.
72 Co se týče argumentů ohledně možnosti uskutečnění kontrol po sklizni (viz bod 65 výše), Komise trvá na tom, že pozemek po sklizni neposkytuje dostatečně přesné informace o produkci. Komise zdůrazňuje, že dotčená opatření na podporu se zakládají na produkci, a nikoli na obdělávané ploše. Tvrdá pšenice, která se sklízí koncem července a počátkem srpna, mimoto představuje většinu kultur.
73 Komise potvrzuje, že akceptuje odchylku plus nebo minus 3 m, poukazuje však na to, že v projednávané věci žádnou dotyčnou vytýkanou skutečnost nevyjádřila. Naproti tomu se její vytýkaná skutečnost týká odchylky 5 % pro nejméně 50 % kontrolovaných ploch. Tato odchylka je stanovena v pracovním dokumentu č. VI/8388/94 týkajícím se doporučení pro opatření na plochách na místě, který je zmíněn v dokumentu ze dne 24. listopadu 2000 vydaném Společným výzkumným střediskem (viz bod 67 výše).
74 Co se týče stáří ortofotografií, Komise upřesňuje, že pro vytvoření SIZP akceptuje stáří do pěti let, avšak kontroly na místě vyžadují fotografie z téhož roku. Podle Komise totiž archivované ortofotografie mohou sloužit k měřením v rámci SIZP. Nicméně je zjevně nemožné používat staré ortofotografie k dokumentaci sklizně týkající se pozdějšího účetního roku. Jelikož jsou podpory uvedené v nařízeních č. 1765/92 a č. 1251/1999 počítány na základě produkce, má Komise za to, že zjištění, že konkrétní pozemek byl v určitém roku sklizně obděláván určitou kulturou, má zásadní důležitost. Toto zjištění se může zakládat pouze na fotografiích z téhož roku sklizně.
– Závěry Soudu
75 Co se týče opakovaného argumentu ohledně přesného procentního poměru ploch podléhajících SIZP, jakož i použití jiných kontrolních systémů, je třeba odkázat na analýzu uskutečněnou výše v bodech 59 a 60.
76 Soudní dvůr ostatně ve svých rozsudcích ze dne 24. února 2005, Řecko v. Komise, uvedeném výše v bodu 36 (body 97 a 100) a ze dne 17. března 2005, Řecko v. Komise, uvedeném výše v bodu 61 (body 62 až 64) uvedl, že skutečnost, že IAKS nebyl plně proveden, sama o sobě odůvodňuje paušální opravu ve výši 5 %, aniž by bylo třeba podrobně zkoumat otázky kvality kontrol prostřednictvím dálkového průzkumu nebo míry kontrol uskutečněných na místě.
77 Argument uvedený řeckou vládou na jednání, podle kterého je namístě, aby Soud s ohledem na dosažený pokrok při dokončení IAKS došel k jiným závěrům, nemůže být přijat. I kdyby totiž zlepšení týkající se fungování IAKS byla prokázána, nemůže řecká vláda tvrdit, že z důvodu tohoto zjištění musí být sazba oprav, které mají být uskutečněny, snížena. Navzdory těmto zlepšením je totiž nebezpečí škody pro EZOZF z důvodu skutečnosti, že značná část IAKS nebyla dokončena, nadále velmi vysoké, a to od uplynutí lhůty pro zavedení IAKS, tedy dne 1. ledna 1997 (rozsudky ze dne 24. února 2005, Řecko v. Komise, uvedený výše v bodu 36, bod 99, a ze dne 17. března 2005, Řecko v. Komise, uvedený výše v bodu 61, bod 63).
78 Dotčená paušální oprava se tudíž jeví být v souladu s pokyny stanovenými Komisí v dokumentu č. VI/5330/97. Třetí žalobní důvod tak musí být zamítnut v plném rozsahu, aniž by bylo třeba rozhodnout o opodstatněnosti argumentu týkajícího se kontrol prostřednictvím dálkového průzkumu založených na satelitních snímcích učiněných před sklizní a přijatelného stáří ortofotografií.
K olivovému oleji
Právní úprava Společenství
79 Obecná pravidla týkající se podpory v oblasti olivového oleje byla pro dotyčné účetní roky stanovena nařízením Rady (EHS) č. 3089/78 ze dne 19. prosince 1978, kterým se stanoví obecná pravidla pro podporu spotřeby olivového oleje (Úř. věst. L 369, s. 12), ve znění nařízení Rady (ES) č. 1582/96 ze dne 30. července 1996 (Úř. věst. L 206, s. 13).
80 Prováděcí pravidla k režimu podpory spotřeby pro olivový olej byla pro dotyčné účetní roky stanovena nařízením Komise (EHS) č. 2677/85 ze dne 24. září 1985, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu podpory spotřeby pro olivový olej (Úř. věst. L 254, s. 5), ve znění nařízení Komise (ES) č. 643/93 ze dne 19. března 1993 (Úř. věst. L 69, s. 19) a nařízení Komise (ES) č. 887/96 ze dne 15. května 1996 (Úř. věst. L 119, s. 16).
Souhrnná zpráva
81 Vzhledem k inspekcím, které Komise již uskutečnila v červenci 1996 (ohledně účetních roků 1994 a 1995), byla kontrola v odvětví olivového oleje v projednávané věci omezena na analýzu dokumentů včetně rozsáhlé dopisové korespondence mezi lety 1999 a 2001 (bod B.8.4.1 souhrnné zprávy). Tato analýza potvrdila, že přetrvávaly různé problémy zjištěné ohledně účetních roků 1994 a 1995, ačkoli byla zavedena značná zlepšení.
82 Proto byla pro účetní roky 1996 až 1998 použita přesná oprava v celkové výši 200 146,68 eur (bod B.8.4.3 souhrnné zprávy).
Argumenty účastníků řízení
83 Řecká vláda uplatňuje jediný žalobní důvod směřující ke zrušení vycházející z nepříslušnosti Komise ratione temporis. S odkazem na svou analýzu uskutečněnou v rámci prvního žalobního důvodu směřujícího ke zrušení týkajícího se odvětví plodin na orné půdě totiž řecká vláda uplatňuje, že první dopis, ve kterém se Komise zabývala dotčenou opravou, byl dopis ze dne 14. dubna 2004. V důsledku toho má za to, že Komise mohla výdaje vynaložené před 14. dubnem 2002 vyloučit pouze v případě, kdyby řecké orgány Komisi skutečnosti nezbytné pro výpočet uvedené opravy sdělily po tomto datu. Relevantní skutečnosti však Komisi byly sděleny mnohem dříve.
84 Napadené rozhodnutí proto musí být zrušeno v rozsahu, v němž ukládá paušální opravu v oblasti olivového oleje.
85 Komise tato tvrzení popírá. Již dopisem ze dne 3. července 1998 totiž údajně vyjádřila nezbytnost uložit opravy použité pro účetní roky 1994 a 1995 také v následujících účetních letech. Nedostatečnost systému podpor v dotčené oblasti byla konstatována od roku 1990 a vedla k opravám uloženým pro účetní roky 1992 až 1995. Dotčená oprava se zakládá na týchž skutkových okolnostech, jelikož Řecko svůj systém podpor zlepšilo jen částečně. Řecká republika o dotčených nesrovnalostech věděla od roku 1992, aniž by je někdy meritorně zpochybnila. Komise tyto vytýkané skutečnosti zopakovala dopisem ze dne 3. července 1998 a dopisem ze dne 8. února 1999 řecké orgány požádala, aby jí sdělily opatření, která v tomto ohledu přijaly pro účetní roky 1996 a 1997. Žádost o informace byla zopakována v pozvánce na dvoustranné setkání ze dne 3. srpna 2001.
86 V každém případě jsou opravy pro léta 1996 až 1998 pokračováním oprav používaných od roku 1992. Řecká republika tak byla podle Komise plně informována o dotčené opravě, jejíž opodstatněnost nepřímo uznává.
Závěry Soudu
87 Pro účely analýzy tohoto žalobního důvodu je nejdříve namístě vzít v úvahu závěry uvedené výše v bodech 36 až 46. Poté je třeba zdůraznit, že řecká vláda bez ohledu na otázku, zda datum, které považuje za počátek lhůty 24 měsíců, je správné, se tímto žalobním důvodem na Soud obrátila s otázkou týkající se příslušnosti Komise ratione temporis k uložení dotčené opravy.
88 V tomto ohledu je třeba uvést, že skutkové okolnosti postupu, který vedl k této opravě, tak jak je strany uvedly, ukazují, že Komise překročila svou pravomoc ratione temporis i podle nařízení č. 2245/1999.
89 Dopisem ze dne 3. července 1998 totiž Komise řecké orgány informovala o svém konečném stanovisku po ukončení kontrol týkajících se účetních roků 1994 a 1995. Jak vyplývá z bodu B.8.4.1 souhrnné zprávy a z dopisu ze dne 3. července 1998, tato kontrola odhalila, že ministerstvo zemědělství se neřídilo zjištěními a návrhy sankcí vydanými organizací pro kontrolu podpor pro olivový olej, obsaženými v kontrolních zprávách zasílaných uvedenému ministerstvu do konce října 1994. Dopisem ze dne 12. ledna 1999 Komise řecké orgány v rámci téhož postupu informovala o konečné navrhované částce přesné opravy (3 068 123 875 řeckých drachem [GRD], tedy 9 004 031,91 eur). Tato oprava nakonec byla uskutečněna, což je potvrzeno v bodu B.8.4.1 souhrnné zprávy.
90 Co se týče tohoto postupu schválení účetní závěrky EZOZF týkající se účetních let 1996 až 1998, Komise dopisem ze dne 8. února 1999 řecké orgány požádala, aby jí poskytly některé informace týkající se nápravných opatření učiněných vůči podnikům spadajících do třetí z pěti kategorií uvedených v dopise ze dne 3. července 1998, a u nichž byly na základě kontrol zjištěny některé nesrovnalosti.
91 Dopisem ze dne 2. května 2001 zaslaným podle čl. 8 odst. 1 nařízení č. 1663/95 Komise tomuto členskému státu oznámila výsledky ověřování v rámci šetření 2000/11 týkajícího se výdajů uskutečněných na základě podpory spotřeby olivového oleje pro účetní roky 1996 až 1998. V tomto ohledu Komise odkazuje na dopis ze dne 8. února 1999. Dopisem ze dne 3. srpna 2001 Komise tento členský stát pozvala k dvoustrannému setkání v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení č. 1663/95 týkajícímu se zejména podpory spotřeby olivového oleje. Konečně dopisem ze dne 14. dubna 2004 Komise formálně oznámila své závěry řeckým orgánům a posoudila výdaje, které měla v úmyslu vyloučit.
92 Je třeba mít za to, že v projednávané věci dopis ze dne 8. února 1999 představuje zahájení nové kontroly Komisí, a nikoli dopis ve smyslu čl. 8 odst. 1 nařízení č. 1663/95.
93 V tomto ohledu je třeba uvést, že dotčená oprava uskutečněná na základě účetních let 1996 až 1998 byla založena na zjištěních týkajících se skutečností pozdějších nežli skutečnosti, které vedly k opravě vztahující se na účetní roky 1994 a 1995.
94 Z bodu B.8.4.3 souhrnné zprávy ve spojení s dopisem Komise ze dne 14. dubna 2004 totiž vyplývá, že dotčená finanční oprava byla použita ze dvou důvodů. Jedná se zaprvé o zpoždění v odebírání schválení některých podniků, která podle čl. 12 odst. 6 nařízení č. 2677/85 ve znění čl. 1 nařízení č. 643/93 měla být uskutečněna pro účetní roky 1996 a 1997, a zadruhé o neuložení sankcí z důvodu nesrovnalostí týkajících se kvality olivového oleje podle čl. 5 odst. 2 nařízení č. 2677/85, ve znění článku 1 nařízení č. 887/96.
95 Jak vyplývá z bodu B.8.4.3 souhrnné zprávy ve spojení s dopisem Komise ze dne 31. října 2001, je oprava uskutečněná z důvodu zpoždění v odebírání schválení rovna částkám podpory přijatým neoprávněně v účetních letech 1996 a 1997 čtyřmi podniky, kterým mělo být schválení pro tato období odňato.
96 Z oznámení Komise ze dne 14. dubna 2004 nadto vyplývá, že oprava uskutečněná z důvodu neuložení sankcí kvůli nesrovnalostem týkajícím se kvality olivového oleje se rovná sankcím, které měly být uloženy v 38 případech během účetních let 1996 až 1998 a které podle čl. 5 odst. 2 třetího pododstavce nařízení č. 2677/85 naposledy pozměněného článkem 1 nařízení č. 887/96 měly být odečteny z výdajů EZOZF. Mimoto z oznámení ze dne 14. dubna 2004 vyplývá, že veškeré vzorky odebrané vnitrostátními orgány za účelem kontrol kvality byly odebrány po skončení účetního roku 1995 (15. října 1995), zatímco oddíl dopisu ze dne 3. července 1998 týkající se podniků třetí kategorie (viz bod 90 výše) se vztahuje na kontrolní zprávy vyhotovené řeckými orgány do října 1994.
97 Za těchto podmínek je třeba konstatovat, že nedostatky, které vedly k dotčené opravě (neodebrání schválení a neuložení sankcí) nastaly po účetním roce 1995, který je posledním účetním rokem dotčeným první kontrolou Komise. Teze, kterou Komise hájila na jednání, podle níž dotčená kontrola nemůže být odlišována od první kontroly týkající se účetních let 1994 a 1995 (viz bod 89 výše), tedy nemůže být přijata. V projednávané věci je totiž namístě mít za to, že Komise ověřením, zda řecké orgány v účetních letech 1996 až 1998 odňaly schválení a uložily sankce, provedla novou kontrolu, odlišnou od první kontroly. Stejně tak nemůže být procesní záruka vyplývající ze lhůty 24 měsíců, která byla zavedena nařízeními č. 729/70 a č. 1258/1999, přehlížena pouze z důvodu, že zjištění kontroly se částečně shodují se zjištěními kontroly dřívější.
98 Konečně argument Komise, podle kterého řecké orgány uznaly možnost dotčené opravy v průběhu správního řízení, nemůže obstát. Tato okolnost totiž nedostačuje k tomu, aby byla Komisi udělena pravomoc ratione temporis požadovaná nařízeními č. 729/70 a č. 1258/1999 k uložení finančních oprav v rámci EZOZF.
99 V projednávané věci je dopis ze dne 2. května 2001 zaslaný podle čl. 8 odst. 1 nařízení č. 1663/95, ve znění nařízení č. 2245/1999, prvním dopisem splňujícím všechna kritéria požadovaná v prvním pododstavci tohoto ustanovení. Tento dopis tedy představuje výchozí bod, od něhož musí být počítána lhůta 24 měsíců.
100 Z toho vyplývá, že Komise nebyla příslušná ratione temporis k vyloučení výdajů uskutečněných přede dnem 2. května 1999. Je proto na místě zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž z financování Společenství vylučuje výdaje týkající se podpory spotřeby olivového oleje.
K finančnímu auditu
Právní úprava Společenství
101 Podle čl. 8 odst. 1 nařízení č. 1251/1999 se „[p]latby [producentům] […] uskuteční v období mezi 16. listopadem a 31. lednem následujícím po sklizni“.
102 Nařízení Komise (ES) č. 296/96 ze dne 16. února 1996 o údajích předávaných členskými státy, o měsíčním účtování výdajů financovaných záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o zrušení nařízení (EHS) č. 2776/88 (Úř. věst. L 39, s. 5; Zvl. vyd. 03/18, s. 453) upřesňuje podmínky, za kterých mohou být členské státy příjemci financování jim vzniklých výdajů ze záruční sekce EZOZF.
103 Podle čl. 4 odst. 2 nařízení č. 296/96, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1577/2001 ze dne 1. srpna 2001 (Úř. věst. L 209, s. 12; Zvl. vyd. 03/33, s. 235):
„Pro výdaje uskutečněné po uplynutí stanovených lhůt se zálohy na zúčtování výdajů sníží podle těchto pravidel:
a) nesníží se, pokud výdaje uskutečněné po uplynutí lhůty dosahují nejvýše 4 % výdajů uskutečněných před uplynutím lhůty, a to bez ohledu na počet měsíců prodlení;
b) nad hranici 4 % se všechny další výdaje uskutečněné se zpožděním:
– do jednoho měsíce snižují o 10 %,
– do dvou měsíců snižují o 25 %,
– do tří měsíců snižují o 45 %,
– do čtyř měsíců snižují 70 %,
– do pěti měsíců a více snižují o 100 %.
Komise však uplatní jiné odstupňování a/nebo nižší nebo nulové procentní sazby, pokud při správě určitých opatření nastanou výjimečné okolnosti nebo pokud členské státy podají řádné odůvodnění.
Snížení uvedená v tomto článku musejí být provedena postupy podle článku 14 nařízení (ES) č. 2040/2000.“
Souhrnná zpráva
104 Podle bodu C.1.1.1 souhrnné zprávy služby Komise přezkoumaly opožděné platby zjištěné v průběhu období od 16. října 2000 do 15. října 2001 v souladu s článkem 4 nařízení č. 296/96. Po této kontrole a dvoustranných jednáních Komise uplatnila opravy týkající se osmi rozpočtových položek.
Argumenty účastníků řízení
105 Mezi rozpočtovými položkami dotčenými opravami v oblasti finančního auditu řecká vláda popírá opravy ve výši 455 070,44 eur týkající se podpory vikve a 33 718,52 eur týkající se podpory na hektar rýže.
106 Řecká vláda uplatňuje jediný žalobní důvod směřující ke zrušení vycházející z porušení čl. 4 odst. 2 nařízení č. 296/96, čl. 7 odst. 4 a čl. 8 odst. 1 nařízení č. 1258/1999, jakož i z porušení dokumentu č. VI/5330/97 a z nedostatečného odůvodnění a skutkového omylu.
107 Z výše uvedených ustanovení podle řecké vlády vyplývá. že členské státy mají povinnost dodržovat lhůty pro vyplácení podpor, přičemž v případě, že je nedodrží, podléhají degresivním finančním opravám, které mohou činit až 100 % výdajů. Komise zaprvé za tímto účelem musí zohlednit finanční ztrátu, která Společenství vznikla nedodržením těchto lhůt, a zadruhé dodržet zásadu proporcionality. Navíc má Komise povinnost pro snížení použít nižší nebo nulové procentní sazby, jestliže při správě určitých opatření nastanou zvláštní okolnosti nebo jsou členskými státy předložena oprávněná odůvodnění. Překročení platební lhůty z důvodu dodatečných kontrol v případech, kdy byly vzneseny námitky, nebo z důvodu dodatečných plateb provedených po přezkumu námitek založených na registračních chybách v databázích proto představuje zvláštní okolnost s oprávněným odůvodněním.
108 Řecké orgány údajně Komisi informovaly, že opoždění plateb je způsobeno nevyhnutelnými dodatečnými kontrolami, zejména v prefektuře Heraklion, která je největším producentem vikve. Dopisem ze dne 26. ledna 2001 řecké orgány požádaly o prodloužení lhůty k vyplacení podpor, aby dodržely požadavky pracovního dokumentu č. VI/7105/98 týkajícího se zvýšení míry kontrol v případě zjištění značných nesrovnalostí. Dopisem ze dne 1. února 2001 Komise údajně tuto žádost zamítla, přičemž však uvedla, že odpovídající důkazy budou vzaty v úvahu při postupu schválení účetní závěrky EZOZF, aby nebyla uložena žádná oprava. Práh 4 % stanovený v čl. 4 odst. 2 nařízení č. 296/96 (viz bod 103 výše) byl překročen pouze z důvodu značného zvýšení kontrol uskutečněných orgány prefektury Heraklion.
109 Komise dopisem ze dne 6. listopadu 2003 tvrdila, že provedení dotčených kontrol spadá do působnosti čl. 4 odst. 2 písm. a) nařízení č. 296/96. Komise tak podle řecké vlády neměla uložit žádnou opravu nebo alespoň měla uložit opravu nižší.
110 Co se týče opravy podpory na hektar rýže, řecká vláda zdůrazňuje, že zjištěná zpoždění byla způsobena přezkumem námitek založených na registračních chybách ohledně skutečností v databázích. Co se týče jedné z dotyčných tří prefektur, bylo zpoždění způsobeno stávkou ve sdružení zemědělských družstev, tedy okolností představující případ vyšší moci. Z toho vyplývá, že dotčená zpoždění byla způsobena mimořádnými okolnostmi sloužícími k ochraně finančních zájmů Společenství. Vzhledem k těmto okolnostem se řecká vláda domáhá zrušení napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž ukládá dotčenou opravu, nebo podpůrně opravu omezit na 2 % plateb uskutečněných po lhůtě.
111 Komise odpovídá, že čl. 4 odst. 2 písm. b) poslední pododstavec nařízení č. 296/96 musí být, jakožto ustanovení, které obsahuje výjimku, vykládáno striktně, přičemž účastník řízení, který se tohoto ustanovení dovolává, nese důkazní břemeno.
112 Co se týče podpor vikve, opožděné platby nad hranicí 4 % (viz bod 103 výše) byly podle Komise neoprávněné, neboť tato hranice byla poskytnuta, aby umožnila důkladnější kontroly, jakož i provedení dodatečných kontrol. Žádost o prodloužení lhůty ostatně byla podána tři dny před uplynutím dodatečné lhůty, a tudíž nemůže být přijata. Z dokumentu č. VI/5330/97 vyplývá, že pokud členské státy chtějí obdržet výjimku z důvodu provedení dodatečných kontrol, musejí předložit důkaz, že částky, proti nimž byly podány námitky, přesáhly práh 4 % vynaložených výdajů. Komise má za to, že řecké orgány řádně neodůvodnily překročení lhůt a že v každém případě byla žádost o prodloužení podána pozdě.
113 Totéž podle Komise platí, co se týče podpory na hektar rýže. Řecká vláda se pro odůvodnění překročení lhůt nemůže dovolávat okolností spadajících do její vlastní sféry odpovědnosti, jakými jsou přezkoumání opravných prostředků a stížnosti z důvodu chyb v databázi.
Závěry Soudu
114 Je třeba uvést, jak vyplývá z tabulky uvedené v bodu C.1.1.4 souhrnné zprávy, že Komise, co se týče podpory vikve a podpory na hektar rýže, uplatnila opravy odpovídající srážkám již učiněným v rámci měsíčních záloh podle čl. 4 odst. 2 nařízení č. 296/96.
115 Rovněž je namístě zdůraznit, podobně jako Komise, že čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec nařízení č. 296/96 představuje ustanovení zavádějící výjimku, a tudíž musí být vykládáno restriktivně.
116 Mimoto je při výpočtu finančních výdajů k tíži EZOZF nutno vycházet z toho, že jsou dodržovány lhůty stanovené použitelnou zemědělskou právní úpravou. Pokud tedy vnitrostátní orgány po uplynutí lhůty nadále vyplácejí podpory, je tím EZOZF zatěžován nepřípustnými, a proto nezpůsobilými výdaji, jak potvrzuje čtvrtý bod odůvodnění nařízení č. 296/96 (viz v tomto smyslu rozsudek Soudního dvora ze dne 28. října 1999, Itálie v. Komise, C‑253/97, Recueil, s. I‑7529, bod 126). Členský stát tudíž musí svůj kontrolní systém upravit tak, aby zohledňoval lhůtu k platbě podpor stanovenou v čl. 8 odst. 1 nařízení č. 1251/1999 (viz obdobně rozsudek Soudu ze dne 20. června 2006, Řecko v. Komise, T‑251/04, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 76). Hranice 4 % stanovená v čl. 4 odst. 2 nařízení č. 296/96 navíc slouží právě k tomu, aby členským státům poskytovala možnost uskutečnit dodatečné kontroly a zároveň upřesnit, že počet měsíců, o které je lhůta překročena, nemá vliv na platby, které tento práh nepřesahují.
117 Jak vyplývá ze spisu, orgány prefektury Heraklion informovaly ministerstvo zemědělství o prvních výsledcích kontrol až dne 19. ledna 2001, přičemž jim ministerstvo dopisem ze dne 22. ledna 2001 připomnělo povinnost uskutečnit nové kontroly v souladu s dokumentem VI/7105/98 (viz bod 108 výše). Dopisem ze dne 26. ledna 2001 (pátek) toto ministerstvo požádalo o prodloužení lhůty k placení, jež měla uplynout dne 31. ledna 2001, aniž by však upřesnilo dotyčnou plodinu nebo poskytlo odpovídající důkazy. Tato žádost byla Komisí právem zamítnuta faxem ze dne 1. února 2001 jakožto nepřesná a především opožděná.
118 Za těchto podmínek Komise správně trvala na svém stanovisku v dopise ze dne 6. listopadu 2003, podle kterého potřeba uskutečnit dodatečné kontroly uplatněná řeckými orgány nesmí překročit hranici 4 % (viz bod 103 výše).
119 Řecká vláda proto neprokázala, že byly s ohledem na opožděné platby u podpory vikve splněny podmínky pro použití čl. 4 odst. 2 posledního pododstavce nařízení č. 296/96.
120 Totéž platí, pokud jde o podporu na hektar rýže. Komise totiž právem zdůrazňuje, že členský stát nemůže opožděné platby odůvodňovat odkazem na nedostatky vnitrostátních řízení a z nich vyplývající opravné prostředky. Co se týče argumentu založeného na stávce uplatňované řeckými orgány jakožto případ vyšší moci, tento argument nemůže obstát. Jediným dokumentem k tomuto argumentu je dopis prefektury Imathia ze dne 25. října 2001 zaslaný ministerstvu zemědělství, ve kterém je vysvětleno, že dotčená stávka měla za následek, že výsledky přezkumu byly odeslány opožděně, totiž teprve dne 30. dubna 2001. Tato stávka vedla ke zpoždění v přezkumu opravných prostředků, které byly podány z důvodu chyb v platbách podpory, což je komplikace přičitatelná členskému státu. Řecká vláda ostatně nepředkládá žádný důkaz ohledně délky trvání dotčené stávky ani otázky, zda byla stávka očekávatelná, či nikoli. Tento žalobní důvod směřující ke zrušení tudíž musí být zamítnut.
121 Ze všech předcházejících úvah vyplývá, že napadené rozhodnutí musí být zrušeno v rozsahu, v němž Řecké republice ukládá přesnou opravu ve výši 200 146,68 eur pro účetní roky 1996 až 1998 (podpora spotřeby olivového oleje), zatímco ve zbývající části musí být žaloba zamítnuta.
K nákladům řízení
122 Podle čl. 87 odst. 3 jednacího řádu může Soud rozdělit náklady mezi účastníky řízení nebo rozhodnout, že každý z nich nese vlastní náklady, pokud každý účastník měl ve věci částečně úspěch i neúspěch. Vzhledem k tomu, že Řecká republika neměla úspěch ve většině žalobních důvodů, je na místě rozhodnout, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí 70 % nákladů řízení Komise. Komise ponese 30 % vlastních nákladů řízení.
Z těchto důvodů
SOUD (druhý senát)
rozhodl takto:
1) Rozhodnutí Komise 2005/354/ES ze dne 29. dubna 2005 o vyloučení z financování Společenství některých výdajů vynaložených členskými státy v rámci „záruční sekce“ Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) se ruší v rozsahu, v němž Řecké republice ukládá přesnou opravu ve výši 200 146,68 eur pro účetní roky 1996 až 1998 (podpora spotřeby olivového oleje).
2) Ve zbývající části se žaloba zamítá.
3) Řecká republika ponese vlastní náklady řízení a nahradí 70 % nákladů řízení Komise. Komise ponese 30 % vlastních nákladů řízení.
Pirrung | Forwood | Papasavvas |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 12. září 2007.
Vedoucí soudní kanceláře | | Předseda |
Obsah
Právní rámec
Skutečnosti předcházející sporu
Řízení a návrhová žádání účastníků řízení
K opodstatněnosti žaloby
K plodinám na orné půdě
Právní úprava Společenství
Souhrnná zpráva
K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z nepříslušnosti Komise ratione temporis
– Argumenty účastníků řízení
– Závěry Soudu
K druhému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z právních a skutkových omylů a nedostatečného odůvodnění
– Argumenty účastníků řízení
– Závěry Soudu
K třetímu žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení dokumentu č. VI/5330/97 a zásady proporcionality, skutkového omylu a nedostatečného odůvodnění, pokud jde o sazbu dotčené paušální opravy
– Argumenty účastníků řízení
– Závěry Soudu
K olivovému oleji
Právní úprava Společenství
Souhrnná zpráva
Argumenty účastníků řízení
Závěry Soudu
K finančnímu auditu
Právní úprava Společenství
Souhrnná zpráva
Argumenty účastníků řízení
Závěry Soudu
K nákladům řízení