Žaloba podaná dne 15. září 2010 - voestalpine a voestalpine Austria Draht v. Komise
(Věc T-418/10)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: voestalpine AG (Linec, Rakousko), voestalpine Austria Draht GmbH (Bruck an der Mur, Rakousko) (zástupci: A. Ablasser Neuhuber a G. Fussenegger, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání žalobkyň
zrušit rozhodnutí Komise K(2010) 4387 v konečném znění ze dne 30. června 2010 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP ve věci COMP/38.344 - ocel na předpjaté výztuže v rozsahu, v němž se dotýká žalobkyň;
podpůrně, snížit pokutu uloženou žalobkyním v článku 2 rozhodnutí;
uložit Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobkyně napadají rozhodnutí Komise K(2010) 4387 v konečném znění ze dne 30. června 2010 ve věci COMP/38.344 - ocel na předpjaté výztuže. Napadeným rozhodnutím byly žalobkyním a dalším podnikům uloženy pokuty z důvodu porušení článku 101 SFEU, jakož i článku 53 Dohody o EHP. Podle Komise se žalobkyně účastnily trvající dohody, popřípadě se podílely na jednání ve shodě v odvětví oceli na předpjaté výztuže v rámci vnitřního trhu a EHP.
Na podporu své žaloby uplatňují žalobkyně tři žalobní důvody.
V rámci prvního žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že článek 101 SFEU neporušily. V této souvislosti tvrdí, že je nesprávné připisovat jim účast na kartelové dohodě, popřípadě podílení se na jednání ve shodě výlučně prostřednictvím obchodního zástupce v Itálii, jelikož tento obchodní zástupce žalobkyně na schůzce "Club Italia" vůbec nezastupoval, jednání nevýlučného obchodního zástupce nelze žalobkyním přičítat, neboť nejde o tutéž hospodářskou jednotku, automatické přičtení jednání nevýlučného obchodního zástupce žalobkyním ze strany žalované je v rozporu s judikaturou Tribunálu, a jelikož žalobkyně nebyly s jednáním obchodního zástupce nijak obeznámeny. Podpůrně tvrdí, že byla v případě žalobkyň nesprávně určena doba trvání protiprávního jednání.
V rámci druhého žalobního důvodu žalobkyně zpochybňují svou účast na jediném, komplexním a trvajícím protiprávním jednání. V této souvislosti mimo jiné tvrdí, že protiprávní jednání, k němuž došlo v rámci "Club Italia", je třeba oddělit od jiných případů protiprávního jednání uvedených v napadeném rozhodnutí. Dále žalobkyně uvádějí, že se jediného, komplexního a trvajícího protiprávního jednání neúčastnily, jelikož o celkovém plánu neměly žádné povědomí, tento plán nemohly ani rozumně předvídat a nebyly by ani připraveny na sebe vzít riziko, které z něj vyplývá.
Konečně třetí žalobní důvod se týká pochybení při výpočtu pokuty. Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že došlo k porušení zásady proporcionality, jelikož byla uložena nepřiměřeně vysoká pokuta v případě nových (a nepředvídatelných) právních otázek a táž pokuta byla uložena v případě pouhého povědomí o protiprávním jednání jiných podniků. Dále došlo k porušením zásady rovného zacházení, pokynů pro výpočet pokut
1 a práva na obhajobu, jakož i práva na spravedlivý proces.