Věc T‑103/14
Frucona Košice a.s.
v.
Evropská komise
„Státní podpory – Spotřební daně – Částečné prominutí daňového dluhu v rámci vyrovnání – Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou s vnitřním trhem a nařizující její navrácení – Právo na obhajobu – Procesní práva zúčastněných stran – Kritérium soukromého věřitele – Důkazní břemeno“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (druhého senátu) ze dne 16. března 2016
1. Podpory poskytované státy – Přezkum Komisí – Správní řízení – Povinnost Komise vyzvat zúčastněné strany, aby předložily své připomínky – Vyloučení zúčastněných stran z práva na obhajobu – Právo příjemce podpory účastnit se řízení v přiměřeném rozsahu
(Článek 108 odst. 2 SFEU)
2. Akty orgánů – Zrušení – Protiprávní akty – Rozhodnutí prohlašující státní podporu za neslučitelnou se společným trhem – Přijetí nového rozhodnutí – Povinnost znovu zahájit formální vyšetřovací řízení – Neexistence – Pokračování v řízení v okamžiku, v němž vyšla najevo protiprávnost
(Článek 108 odst. 2 SFEU)
3. Podpory poskytované státy – Správní řízení – Povinnost vyslechnout příjemce státních prostředků k právnímu posouzení Komise – Neexistence
(Článek 108 SFEU)
4. Žaloba na neplatnost – Žalobní důvody – Porušení podstatných formálních náležitostí – Porušení práva na obhajobu – Relativní protiprávnost – Dovolání samotným dotyčným členským státem
(Článek 263 SFEU)
5. Žaloba na neplatnost – Žalobní důvody – Porušení podstatných formálních náležitostí – Přezkum soudem i bez návrhu – Rozsah – Vyloučení všech důvodů týkajících se meritorní legality napadeného aktu
(Článek 263 SFEU)
6. Podpory poskytované státy – Pojem – Zásah snižující náklady podniku – Zahrnutí
(Článek 107 odst. 1 SFEU)
7. Podpory poskytované státy – Pojem – Prominutí dluhů poskytnuté veřejnoprávními institucemi podniku v obtížích – Podnik, v jehož případě je vedeno vyrovnací řízení – Použití kritéria soukromého věřitele – Výběr mezi několika řízeními – Kritéria posouzení těchto řízení Komisí, včetně jejich délky – Důkazní břemeno, jež nese Komise
(Článek 107 odst. 1 SFEU)
8. Podpory poskytované státy – Pojem – Posouzení podle kritéria soukromého věřitele – Použitelnost kritéria soukromého věřitele – Stát jednající jinak než ve svém postavení veřejné moci
(Článek 107 odst. 1 SFEU)
9. Podpory poskytované státy – Pojem – Posouzení podle kritéria soukromého věřitele – Posouzení vzhledem ke všem relevantním skutečnostem sporné operace – Možnost jak pro členský stát, tak i pro příjemce podpory dovolat se kritéria soukromého věřitele – Důkazní břemeno
(Článek 107 odst. 1 SFEU)
10. Žaloba na neplatnost – Pravomoc unijního soudu – Nahrazení odůvodnění rozhodnutí orgánu – Nepřípustnost
(Články 263 SFEU a 264 SFEU)
11. Podpory poskytované státy – Správní řízení – Povinnosti Komise – Pečlivý a nestranný přezkum – Zohlednění co možná nejúplnějších a nejspolehlivějších poznatků
(Článek 108 odst. 2 SFEU)
12. Podpory poskytované státy – Rozhodnutí Komise – Posuzování legality v závislosti na informacích, které byly k dispozici v okamžiku přijetí rozhodnutí
(Článek 108 odst. 2 SFEU)
13. Podpory poskytované státy – Přezkum Komisí – Kritérium soukromého věřitele – Komplexní hospodářské posouzení – Soudní přezkum – Meze
(Článek 107 odst. 1 SFEU)
14. Podpory poskytované státy – Přezkum Komisí – Možnost Komise použít externí znalce
(Článek 107 odst. 1 SFEU)
15. Podpory poskytované státy – Pojem – Posouzení podle kritéria soukromého věřitele – Použitelnost nezávislá na formě výhody – Určující povaha kritéria hospodářské racionality dotčeného opatření pro soukromého věřitele
(Článek 107 odst. 1 SFEU)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 52, 56, 69, 77)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 61, 64)
3. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 70)
4. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 81, 82)
5. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 84, 85)
6. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 91, 92)
7. Poskytnutí úlev veřejnoprávním věřitelem vztahujících se ke splacení částky dlužné podnikem představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, pokud by vzhledem k rozsahu poskytnuté hospodářské výhody podnik, jenž je příjemcem těchto úlev, zjevně nezískal srovnatelné úlevy od soukromého věřitele, který se nachází v situaci, jež se co možná nejvíce podobá situaci veřejnoprávního věřitele, a který usiluje o splacení částky dlužné dlužníkem ve finančních obtížích. Toto posouzení se v zásadě provede použitím kritéria soukromého věřitele, které, pakliže se uplatní, patří mezi skutečnosti, které je Komise povinna zohlednit při prokazování existence takové podpory. Je tedy na Komisi, aby učinila celkové posouzení a zohlednila veškeré relevantní skutečnosti daného případu, které jí umožňují určit, zda by podnik, který je příjemcem podpory, zjevně nezískal srovnatelné úlevy od takového soukromého věřitele. V tomto ohledu je třeba pokládat za relevantní všechny informace, které by mohly nezanedbatelným způsobem ovlivnit rozhodovací proces běžně opatrného a pečlivého soukromého věřitele, jenž se nachází v situaci, jež se co možná nejvíce podobá situaci veřejnoprávního věřitele, a který hledá způsob, jak by mu mohly být splaceny částky, které mu dluží dlužník ve finančních obtížích.
V případě, že běžně opatrný a pečlivý soukromý věřitel, který se nachází v situaci, jež se co možná nejvíce podobá situaci místního daňového orgánu, má na výběr mezi několika řízeními za účelem dosažení splacení dlužných částek, musí vyhodnotit, aby mohl zjistit, která alternativa je nejvýhodnější, výhody a nevýhody každého z uvedených řízení. Jeho rozhodovací proces, ovlivněný řadou faktorů, jako je jeho postavení jako zajištěného, přednostního či běžného věřitele, povaha a rozsah případného zajištění v jeho prospěch, zhodnocení jeho šancí na nápravu situace podniku a výše částky získané z případné likvidace, jakož i riziko, že se jeho ztráty dále zvýší, může být rovněž nezanedbatelným způsobem ovlivněn délkou řízení oddalující vymožení dlužných částek a ovlivňující zejména jejich hodnotu v případě dlouhotrvajících řízení.
Z toho vyplývá, že Komise v takovém případě musí určit, zda vzhledem k těmto faktorům by takový soukromý věřitel zjevně nesouhlasil s návrhem na vyrovnání, s cílem dosáhnout splacení dlužných částek, a musí porovnat v závislosti na zájmech soukromého věřitele výhody a nevýhody každého z uvedených řízení, jelikož nese důkazní břemeno týkající se splnění podmínek použití kritéria soukromého věřitele.
(viz body 93, 94, 131–139, 269, 280)
8. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 94–96)
9. V oblasti státních podpor, pokud se členský stát dovolá v průběhu správního řízení kritéria soukromého věřitele, musí v případě pochybností prokázat jednoznačným způsobem a na základě objektivních a ověřitelných důkazů, že provedené opatření vyplývá z jeho postavení hospodářského subjektu. Pokud dotyčný členský stát předloží Komisi požadované důkazy, je na tomto orgánu, aby učinil celkové posouzení a zohlednil kromě skutečností poskytnutých tímto členským státem i ostatní relevantní skutečnosti daného případu, které mu umožňují určit, zda uvedený členský stát přijal dotčené opatření v postavení hospodářského subjektu či v postavení nositele veřejné moci.
Z toho však nevyplývá, že pokud se dotyčný členský stát nedovolává kritéria soukromého věřitele a domnívá se, že dotčené opatření představuje státní podporu, Komise se může pouze z tohoto důvodu vyhnout jakémukoli zkoumání uvedeného kritéria nebo jej může považovat za nepoužitelné.
Mimoto kritérium soukromého věřitele může být uplatněno příjemcem podpory k prokázání toho, že dotčené opatření není státní podporou, jelikož toto kritérium nepředstavuje výjimku, která se uplatní pouze na žádost členského státu, ani není vyhrazeno pouze dotyčnému členskému státu. Podobně jako členský stát, který se dovolává tohoto kritéria, pokud se ho dovolává příjemce podpory, v případě pochybností mu přísluší prokázat jednoznačným způsobem a na základě objektivních a ověřitelných důkazů, že provedené opatření je spojeno s postavením uvedeného členského státu jako hospodářského subjektu.
Pokud se příjemce dovolává uvedeného kritéria a v této souvislosti předloží dokumenty, Komisi přísluší ověřit, zda uvedené dokumenty odpovídají požadavkům stanoveným unijním právem a v případě kladné odpovědi přistoupit k celkovému posouzení, přičemž kromě poskytnutých důkazů má zohlednit i jakoukoli jinou relevantní skutečnost, která jí umožní určit, zda dotčené opatření je spojeno s postavením dotčeného členského státu jako hospodářského subjektu nebo jako nositele veřejné moci.
(viz body 97, 98, 108–112, 115, 118)
10. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 105, 106)
11. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 141)
12. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 142)
13. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 144–147, 270)
14. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 172, 177)
15. V oblasti státních podpor uplatnitelnost kritéria soukromého investora nezávisí na formě poskytnuté výhody, ale na kvalifikaci přijatého opatření jako rozhodnutí učiněného soukromým věřitelem. V tomto ohledu má rozhodující význam otázka, zda dotčené opatření odpovídá kritériu hospodářské racionality, takže by takové opatření mohl přijmout i soukromý věřitel, který zamýšlí maximalizovat pravděpodobnost uspokojení své pohledávky nebo alespoň co největší části této pohledávky.
Za těchto podmínek pouhá okolnost, že daňové exekuční řízení není přístupné soukromému věřiteli za účelem uspokojení jeho pohledávky, nemůže bránit analýze kritéria soukromého věřitele s cílem porovnání tohoto řízení s vyrovnacím řízením. Tato okolnost totiž nebrání ověření hospodářské racionality rozhodnutí přijatého místním daňovým orgánem zvolit vzhledem k podniku vyrovnací řízení zahrnující zrušení daňového dluhu tohoto podniku vůči tomuto orgánu.
(viz body 251, 253)