Žaloba podaná dne 27. června 2011 - Itálie v. Komise

(Věc T-358/11)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupce: P. Marchini, avvocato dello Stato)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

Zrušil následující akty: jako opatření, které je v rozporu s právními předpisy Evropské unie: prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 15. dubna 2011 o vyloučení některých výdajů uskutečněných Itálií v rámci záruční sekce EZOZF, týkající se opatření Veřejné skladování-cukr finanční rok 2006 (10% paušální oprava ve výši 171 418,00 eur), 2007 (10% paušální oprava ve výši 182 006,00 eur), 2008 (10% paušální oprava ve výši 111 062,00 eur), 2009 (10% paušální oprava ve výši 34 547,00 eur) z důvodu "35% nárůstu nákladů na skladování", finanční rok 2006 (5% paušální oprava ve výši 781 044,00 eur) z důvodu "Pozdních kontrol skladů", uvedené v příloze podle článku 1 téhož rozhodnutí; jako opatření, která představují sine qua non rozhodnutí Komise K(2011) 2517: dopis Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise (Ředitelství J.Audit zemědělských výdajů), č. ARES (2011) 2287 ze dne 3. ledna 2011 a bod 2 jeho přílohy, v němž jsou uvedeny definitivní důvody na podporu konečného rozhodnutí po přijetí zprávy Smírčího orgánu ve věci 10/IT/435; jako opatření, která představují sine qua non rozhodnutí Komise K(2011) 2517:dopis Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise (Ředitelství J.Audit zemědělských výdajů), č. ARES (2010) 57525 ze dne 3. února 2010 a jeho příloha, v níž se uvádějí důvody pro vyloučení z financování Společenství;

podpůrně vyhověl námitce protiprávnosti nařízení (ES) č. 915/2006.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně sedm žalobních důvodů.

První žalobní důvod vycházející z porušení podstatných formálních náležitostí (článek 296 SFEU, bývalý článek 253 ES), konkrétně neprovedení předběžného šetření v souvislosti s finanční opravou výdajů uvedenou jako "35% nárůst nákladů na skladování pro finanční roky 2006, 2007, 2008, 2009".

Podle italské vlády Komise dostatečně neprošetřila důkazy předložené AGEA (Agentura pro poskytování pomoci v zemědělství), podle kterých byl proveden průzkum trhu a byly známy příčiny nárůstu cen nájmu sil vyplývajícího ze složité situace přetrvávající od roku 2005 na trhu nájmu skladovacích prostor pro zásoby cukru.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení podstatných formálních náležitostí (článek 296 SFEU, bývalý článek 253 ES), konkrétně nedostatku odůvodnění v souvislosti s finanční opravou výdajů uvedenou jako "35% nárůst nákladů na skladování pro finanční roky 2006, 2007, 2008, 2009".

Podle italské vlády Komise nevysvětlila, proč nepovažovala tvrzení úředníků AGEA nebo sazbu jednoho z hlavních provozovatelů skladů za dostatečné písemné důkazy o všeobecném požadavku společností vyrábějících cukr na zvýšení ceny o 50 %.

3.    Třetí žalobní důvod vycházející z porušení a nesprávného výkladu článku 8 nařízení (ES) č. 884/2006 a jeho přílohy I, jakož i článku 4 nařízení (ES) č. 2148/1996, pozměněného přílohou nařízení Komise (ES) č. 915/2006, a z porušení zásady právní jistoty, zásady zákazu retroaktivity a zásady ochrany legitimního očekávání v souvislosti s 5% paušální finanční opravou za finanční rok 2006 z důvodu "pozdních kontrol skladů".

Italská vláda tvrdí, že Komise jednala v rozporu s přechodnými opatřeními uvedenými v bodě 5 části A II přílohy I nařízení (ES) č. 884/2006. Vzhledem k tomu, že AGEA již tyto činnosti vykonala v rámci kontrol vyžadovaných italskými právními předpisy a předložila o tom důkaz pracovníkům Komise, když delegaci Komise poskytla dokumenty o nakládce a vykládce a související dokumenty během kontroly v květnu 2007, měla se uplatnit přechodná opatření, z čehož vyplývá, že Itálii neměla být uložena žádná pokuta, přičemž vzhledem k organizačním obtížím týkajícím se koordinace s Agecontrol bylo možné dospět k závěru, že Itálie byla oprávněna předložit pouze souhrnné materiály v únoru 2007. Italská vláda tvrdí, že došlo k porušení zásady právní jistoty, zásady zákazu retroaktivity, zásady ochrany legitimního očekávání a zásady proporcionality, neboť s uvedenými zásadami je v rozporu okamžité uplatnění povinnosti provést inventury v souvislosti s transakcemi, které byly v okamžiku vstupu v platnost uvedených nařízení, tedy dne 23. a 24. června 2006 (zvláště příloha nařízení č. 915/2006), a krátce před účetní závěrkou za dané účetní období (30. září 2006), dávno skončené.

4.    Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení podstatných formálních náležitostí (článek 296 SFEU, bývalý článek 253 ES), konkrétně nedostatku odůvodnění v souvislosti s 5% paušální finanční opravou za finanční rok 2006 z důvodu "pozdních kontrol skladů"

Podle italské vlády Komise neuvedla řádné důvody pro zamítnutí návrhu předloženého Smírčím orgánem, podle kterého se nové pravidlo stanovené v nařízení (ES) č. 915/2006, které stanoví lhůtu pro inventuru, mělo uplatnit na přemísťování cukru až od vstupu v platnost tohoto nařízení, a nikoli retroaktivně na celý finanční rok 2006, z čehož by vyplývalo, že stanovená finanční oprava by byla úměrně nižší (o přibližně 8 měsíců).

5.    Pátý žalobní důvod vycházející z protiprávnosti nařízení (ES) č. 915/2006.

Italská vláda tvrdí, že nařízení (ES) č. 915/2006 je protiprávní v rozsahu, v němž stanoví povinnost provést inventuru zbývajících zásob za hospodářské období 2004/2005 (30. září 2005), původních zásob za hospodářské období 2005/2006 (1. říjen 2005) a zbývajících zásob za hospodářské období 2005/2006 (30. září 2006), v průběhu finančního roku 2006, a to přibližně pouze tři měsíce před novou lhůtou pro inventuru. Podle italské vlády je v rozporu s obecnými zásadami práva Společenství stanovit prostřednictvím nařízení povinnosti v souvislosti s událostmi, které nastaly v minulosti a jsou skončené, a následně ukládat sankce za jejich nesplnění prostřednictvím řízení o finanční opravě.

6.    Šestý žalobní důvod vycházející z porušení podstatných formálních náležitostí, konkrétně nedostatku odůvodnění a nepředložení dostatečných důkazů (článek 296 SFEU, bývalý článek 253 ES).

Podle italské vlády Komise zkresluje skutkový stav, když uplatňuje finanční opravu na nesprávný předpoklad GŘ pro zemědělství, podle kterého neexistoval monitoring AGEA vztahující se na "vcházející cukr" a "vycházející cukr" a "přibližně 127 000 tun cukru bylo přemístěno (aniž byla úředně ověřena jejich váha)". Italská vláda též tvrdí, že na podporu tvrzení "o neprovedení výroční kontroly skladu ... když probíhaly skladovací operace", nebo tvrzení, že "přibližně 127 000 tun cukru bylo přemístěno (aniž byly úředně ověřeny nebo zváženy) v období od 30. září 2006 (datum, kdy měla být provedena inventura) do února 2007", nebyly předloženy dostatečné důkazy. S přihlédnutím k písemným důkazům předloženým AGEA, a sice evidenčním záznamům, které byly odevzdány pracovníkům Komise a ze kterých vyplývaly číselné hodnoty vztahující se k pohybu a uskladnění cukru, a to pro každou uskladněnou dodávku, služby komise nemohou tvrdit opak, aniž by to dokázaly.

7.    Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení podstatných formálních náležitostí, konkrétně nedostatku odůvodnění a nepředložení dostatečných důkazů (článek 296 SFEU, bývalý článek 253 ES), v souvislosti s údajným rizikem, že Fond utrpí újmu.

Podle italské vlády je rozhodnutí stiženo vadou spočívající v nedostatku odůvodnění pro neposouzení užitečnosti inspekcí a kontrol "cukru vcházejícího" do skladu a "cukru vycházejícího" ze skladu a měsíčních zásob cukru, které provádí AGEA.

____________