Věc T-141/05 RENV

Internationaler Hilfsfonds eV

v.

Evropská komise

„Přístup k dokumentům – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Dokumenty týkající se smlouvy LIEN 97-2011 – Odmítnutí přístupu – Nový přezkum v průběhu řízení – Podání samostatné žaloby – Zánik právního zájmu na podání žaloby – Nevydání rozhodnutí ve věci samé“

Shrnutí usnesení

1.      Žaloba na neplatnost – Právní zájem na podání žaloby – Zánik z důvodu události, ke které došlo po podání žaloby

(Článek 263 SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č.1049/2001)

2.      Řízení – Rozhodnutí, které v průběhu řízení nahrazuje napadené rozhodnutí – Nová skutečnost – Rozšíření původních návrhových žádání a žalobních důvodů

1.      Podmínky přípustnosti žaloby se s výhradou odlišné otázky ztráty zájmu na pokračování v řízení posuzují k okamžiku podání žaloby. V zájmu řádného výkonu spravedlnosti však tato úvaha týkající se okamžiku posouzení přípustnosti žaloby nemůže bránit Tribunálu v konstatování, že o žalobě již není třeba rozhodnout, pokud žalobce, který původně měl právní zájem na podání žaloby, úplně ztratil osobní zájem na zrušení napadeného rozhodnutí v důsledku určité události nastalé v době po podání uvedené žaloby. Aby totiž žalobce mohl pokračovat v řízení směřujícím ke zrušení rozhodnutí, musí si zachovat osobní zájem na zrušení napadeného rozhodnutí. Jinak by mu rozhodnutí Tribunálu ve věci samé nemohlo přinést žádný prospěch.

Tak tomu je v případě, kdy Komise výslovně nerozhodne o zpětvzetí napadeného rozhodnutí, ale přijme nové rozhodnutí se stejným předmětem, v němž aktualizuje, či dokonce vyloučí důvody, na kterých založila své první rozhodnutí, takže toto nové rozhodnutí nahradí napadené rozhodnutí a žalobce se rozhodne nikoli pro aktualizaci svých návrhových žádání a žalobních důvodů vznesených v rámci první žaloby tak, aby bylo zohledněno toto nové rozhodnutí, nýbrž pro podání nové žaloby proti tomuto novému rozhodnutí.

Za takových okolností je třeba v souladu s požadavky na řádný výkon spravedlnosti a na hospodárnost řízení konstatovat, že žalobce úplně ztrácí osobní zájem na zrušení prvního napadeného rozhodnutí. První žaloba se tudíž stává bezpředmětnou.

(viz body 24, 28, 35, 38)

2.      Pokud je rozhodnutí v průběhu řízení nahrazeno rozhodnutím se stejným předmětem, musí být toto nové rozhodnutí považováno za novou skutečnost, která umožňuje žalobci upravit svá návrhová žádání a žalobní důvody. Takováto úprava tedy umožňuje žalobci zachovat si právní zájem na žalobě podané předtím, než nastala nová skutečnost. Bylo by totiž v rozporu s řádným výkonem spravedlnosti a požadavkem na hospodárnost řízení, kdyby bylo po žalobci požadováno, aby podal novou žalobu. Kromě toho by bylo nespravedlivé, kdyby dotčený orgán mohl, ve snaze vypořádat se s výhradami obsaženými v žalobě podané k unijnímu soudu proti určitému rozhodnutí, změnit napadené rozhodnutí nebo je nahradit jiným a dovolávat se v průběhu soudního řízení této změny nebo tohoto nahrazení, aby tak druhého účastníka řízení zbavil možnosti vztáhnout jeho původní návrhová žádání a žalobní důvody i na pozdější rozhodnutí nebo předložit doplňující návrhová žádání a žalobní důvody proti tomuto rozhodnutí.

(viz bod 34)