Věc T-439/04

Eurohypo AG

v.

Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

„Ochranná známka Společenství – Slovní ochranná známka EUROHYPO – Absolutní důvody pro zamítnutí – Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 – Zkoumání skutečností z moci úřední – Článek 74 odst. 1 nařízení č. 40/94 – Přípustnost skutkových okolností předložených poprvé před Soudem“

Shrnutí rozsudku

Ochranná známka Společenství – Definice a nabytí ochranné známky Společenství – Absolutní důvody pro zamítnutí – Ochranné známky postrádající rozlišovací způsobilost

[Nařízení Rady č. 40/94, čl. 7 odst. 1 písm. b) a c)]

Slovní ochranná známka EUROHYPO, jejíž zápis je požadován pro služby „finance; finanční operace; obchodování s nemovitostmi, finanční služby a financování“, spadající do třídy 36 ve smyslu Niceské dohody, postrádá rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství, jelikož je popisem těchto služeb. Průměrný německy mluvící spotřebitel totiž vnímá prvek „euro“ v oblasti financí jako měnu, která platí uvnitř Evropské unie a popisuje tento měnový prostor. Mimoto, v rámci finančních služeb je prvek „hypo“ uvedeným spotřebitelem chápán jako zkratka výrazu „hypotéka“. Každý prvek tedy označuje alespoň jedním ze svých potenciálních významů vlastnost dotčených finančních služeb. Konečně, označení EUROHYPO je jednak pouhou kombinací dvou popisných prvků, která nevyvolává dojem dostatečně vzdálený dojmu vyvolanému prostým sloučením prvků, které ji tvoří, aby mohla převažovat nad souhrnem uvedených prvků. Krom toho se neprokázalo, že se toto složené slovo dostalo do běžného jazyka a že tam získalo vlastní význam.

(viz body 51–52, 55, 57)