Kasační opravný prostředek podaný dne 6. prosince 2011 Carlem De Nicolou proti rozsudku vydanému dne 28. září 2011 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-13/10, De Nicola v. EIB
(Věc T-618/11 P)
Jednací jazyk: italština
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Carlo De Nicola (Strassen, Lucembursko) (zástupce: L. Isola, advokát)
Další účastnice řízení: Evropská investiční banka
Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek
Navrhovatel navrhuje, aby Tribunál:
zrušil:
rozhodnutí ze dne 23. září 2009, kterým odvolací výbor zamítl odvolání navrhovatele proti hodnotící zprávě za rok 2008, a s ním související akty;
hodnotící zprávu za rok 2008 v plném rozsahu;
všechny související, následné a předcházející akty, včetně praktické příručky ředitelství pro lidské zdroje (navrhovatel v řízení v prvním stupni omezil svůj návrh na neuplatnění příručky);
uložil EIB náhradu vzniklé nemajetkové a majetkové újmy, náhradu nákladů řízení, povinnost zaplatit úroky a částku odpovídající měnovému znehodnocení ve vztahu k uznané pohledávce;
uložil EIB náhradu nákladů řízení.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Tento kasační opravný prostředek je namířen proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 28. září 2011, kterým byla zamítnuta žaloba podaná navrhovatelem, jíž se domáhal zaprvé zrušení rozhodnutí odvolacího výboru Evropské investiční banky ze dne 23. září 2009, zadruhé zrušení své hodnotící zprávy za rok 2008, zatřetí zrušení rozhodnutí o povýšení ze dne 18. března 2009, začtvrté zrušení rozhodnutí o nepovýšení a zapáté uložení EIB povinnosti k náhradě nemajetkové a majetkové újmy, které mu údajně vznikly.
Na podporu svých návrhových žádání navrhovatel uvádí:
K návrhu na zrušení
Navrhovatel namítá, že SVS podstatně opomněl rozhodnout o návrhu na zrušení rozhodnutí odvolacího výboru, které je obsaženo v jeho osobní složce a které by mohlo mít negativní dopad na jeho budoucí služební postup;
podle názoru navrhovatele, vzhledem k tomu, že napadl dva samostatné akty a uplatnil různé žalobní důvody, nemůže SVS důvodně odmítnout rozhodnout, a to tím spíše, že tento soud vždy vylučoval odvozenou neplatnost (kterou jsou stiženy související, následné a předcházející akty, které nejsou samostatné, ale jsou úzce spjaty s akty, které byly prohlášeny neplatnými nebo neúčinnými) a dále, že C. De Nicola má též zjevný zájem na novém rozhodnutí odvolacího výboru, který je orgánem příslušným k rozhodnutí o meritu věci a může narozdíl od Tribunálu nahradit posouzení svých nadřízených vlastním posouzením;
pokud jde o napadení hodnotící zprávy, navrhovatel SVS vytýká, že nejprve ex offo protiprávně odmítl zohlednit opakovanou a prokázanou šikanu, jejíž obětí se stal během daného roku, čímž převrátil důkazní břemeno, a nerozhodl o téměř žádné z jeho námitek: neposouzení určitých úkolů s nepřiměřenými cíli, nezohlednění výjimečné iniciativy dokládající neexistenci dobré víry jeho hodnotitele, atd.
navrhovatel se též ohrazuje proti nesprávnému odůvodnění, často v důsledku zkreslení návrhu, jakož i proti tomu, že nebylo rozhodnuto o důvodech protiprávnosti "praktické příručky pro hodnotící zprávu", která sloužila k povyšování "přátel" a nikoli "nejlepších a k vyhnutí se soudnímu přezkumu, a to tím, že relativní povahu ročního hodnocení přeměnila na absolutní povahu, aniž upřesnila podmínky, za kterých je určitý výkon považován za výborný, velmi dobrý, v souladu s očekáváním nebo nedostatečný.
konečně navrhovatel se ohrazuje proti neuvedení kritérií používaných pro výklad návrhu, který podal k odvolacímu výboru, a pro vyloučení možnosti, že napadením svého nepovýšení nezamýšlel napadnout pouze povýšení, o nichž EIB rozhodla a která byla doložena.
K návrhu na náhradu škody
Pokud jde o náhradu nemajetkové a majetkové újmy vzniklé v důsledku protiprávního postupu EIB, C. De Nicola opět Soudu pro veřejnou službu vytýká, že bez návrhu uplatnil důvody obrany, neboť nejprve zúžil žalobu na základě námitek, které EIB neuplatnila, a následně ji zamítl z důvodu jiného probíhajícího řízení, v němž EIB vzala návrh na zahájení řízení zpět a které již nadále neprobíhalo, protože nebylo prokázáno, nebo že jednací řád jej neupravuje nebo v krajním případě proto, že údajně podobné řízení probíhalo na jiném stupni soudního řízení.
C. De Nicola též namítá, že nebylo rozhodnuto o návrhu na uplatnění promlčecích lhůt stanovených jeho vnitrostátními právními předpisy, a to z důvodu, že jeho pracovní smlouva je soukromoprávní smlouvou a že jakožto slabší smluvní strana má právo na uplatnění výhodnější právní normy.
Konečně navrhovatel napadá nesprávnost předpokladu, z něhož vycházel Soud pro veřejnou službu, jelikož zamýšlel napadnout protiprávní jednání svého zaměstnavatele, zatímco se soud snažil nalézt protiprávní akt, přičemž vycházel z toho, že na jeho pracovní smlouvu podle soukromého práva lze uplatnit ustanovení, která se týkají výslovně pouze zaměstnanců ve veřejné službě.
____________