Language of document : ECLI:EU:T:2008:186

Věc T-85/07

Gabel Industria Tessile SpA

v.

Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

„Ochranná známka Společenství – Námitkové řízení – Přihláška slovní ochranné známky Společenství GABEL – Starší obrazová ochranná známka Společenství GAREL – Částečné zamítnutí zápisu – Rozsah přezkumu, který musí provést odvolací senát – Povinnost rozhodnout o odvolání v plném rozsahu – Článek 62 odst. 1 nařízení (ES) č. 40/94“

Shrnutí rozsudku

1.      Ochranná známka Společenství – Přezkumné řízení – Rozhodnutí o odvolání – Povinnost odvolacího senátu – Rozsah

(Nařízení Rady č. 40/94, čl. 62 odst. 1)

2.      Ochranná známka Společenství – Přezkumné řízení – Žaloba k soudu Společenství – Možnost Soudu změnit napadené rozhodnutí

(Nařízení Rady č. 40/94, čl. 63 odst. 2 a 3)

1.      Podle čl. 62 odst. 1 první věty nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství „[p]o projednání přípustnosti odvolání o něm odvolací senát rozhodne“. Tato povinnost musí být chápána v tom smyslu, že odvolací senát musí rozhodnout o každém z bodů návrhových žádání, které u něj byly uplatněny, v plném rozsahu tak, že mu buď vyhoví, nebo jej odmítne jako nepřípustný, či jej zamítne meritorně. Jelikož může mít nesplnění této povinnosti dopad na obsah rozhodnutí odvolacího senátu, jde o podstatnou procesní náležitost, jejíž porušení může Soud uplatnit i bez návrhu.

(viz bod 20)

2.      I když čl. 63 odst. 3 nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství opravňuje Soud k tomu, aby rozhodnutí odvolacích senátů Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) změnil, je tato možnost v zásadě omezena na situace, kdy je věc natolik objasněna, že o ní lze rozhodnout. Skutečnost, že odvolací senát nerozhodl o jednom z bodů návrhových žádání osoby, která podala odvolání, vylučuje, že věc je objasněna natolik, aby o ní mohlo být rozhodnuto. Změna takového rozhodnutí by totiž znamenala, že by Soud posuzoval poprvé meritum návrhových žádání, o kterých odvolací senát nerozhodl. Takové posouzení však nespadá do pravomoci Soudu vymezené čl. 63 odst. 2 a 3 nařízení č. 40/94.

(viz bod 28)