ROZSUDEK SOUDU (druhého senátu)
10. června 2008 (*)
„Ochranná známka Společenství – Námitkové řízení – Přihláška slovní ochranné známky Společenství GABEL – Starší obrazová ochranná známka Společenství GAREL – Částečné zamítnutí zápisu – Rozsah přezkumu, který musí provést odvolací senát – Povinnost rozhodnout o odvolání v plném rozsahu – Článek 62 odst. 1 nařízení (ES) č. 40/94“
Ve věci T‑85/07,
Gabel Industria Tessile SpA, se sídlem v Rovellasca (Itálie), zastoupená A. Petruzzellim, advokátem,
žalobkyně,
proti
Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému O. Montaltem a L. Rampinim, jako zmocněnci,
žalovanému,
přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem OHIM byla
Creaciones Garel, SA, se sídlem v Logroño (Španělsko),
jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 25. ledna 2007 (věc R 960/2006-2), týkajícímu se námitkového řízení mezi Creaciones Garel, SA a Gabel Industria Tessile SpA,
SOUD PRVNÍHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (druhý senát),
ve složení I. Pelikánová (zpravodajka), předsedkyně, K. Jürimäe a S. Soldevila Fragoso, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: B. Pastor, náměstkyně vedoucího soudní kanceláře,
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Soudu dne 20. března 2007,
s přihlédnutím k vyjádření k žalobě došlému kanceláři Soudu dne 4. července 2007,
s přihlednutím k písemným otázkám Soudu účastníkům řízení ze dne 13. prosince 2007,
s přihlédnutím k vyjádřením účastníků řízení došlým kanceláři Soudu dne 19. a 20. prosince 2007,
po jednání konaném dne 30. ledna 2008,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1 Dne 2. dubna 2004 podala Gabel Industria Tessile SpA, která je žalobkyní v projednávané věci, u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) přihlášku ochranné známky Společenství na základě nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), ve znění pozdějších předpisů.
2 Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je slovní označení GABEL.
3 Výrobky, pro které byl zápis požadován, spadají do tříd 24 a 25 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a pro každou z těchto tříd odpovídají následujícímu popisu:
– třída 24: „Tkaniny, ložní pokrývky a přikrývky a pokrývky na stůl, plédy, prostěradla, povlečení, povlaky, ručníky, koupelové houby, přehozy na postele, lůžkové přehozy, přikrývky prošívané prachové nebo péřové, textilie pro koupelny“;
– třída 25: „Oděvy, včetně vysokých holínek, obuvi a pantoflí“.
4 Přihláška k zápisu byla zveřejněna ve Věstníku ochranných známek Společenství č. 2/05 ze dne 10. ledna 2005.
5 Dne 6. dubna 2005 podala Creaciones Garel, SA proti zápisu přihlášené ochranné známky námitky na základě článku 42 nařízení č. 40/94.
6 Důvodem uplatňovaným na podporu námitek bylo nebezpečí záměny ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 mezi přihlášenou ochrannou známkou a několika staršími ochrannými známkami, a sice devíti španělskými ochrannými známkami, šesti mezinárodními ochrannými známkami a dvěma ochrannými známkami Společenství. Tyto posledně uvedené ochranné známky odpovídaly zejména starší obrazové ochranné známce Společenství č. 1806199 (dále jen „starší obrazová ochranná známka Společenství“), zapsané dne 5. ledna 2005 a vyobrazené níže:
7 Výrobky, pro které byla starší obrazová ochranná známka Společenství zapsána, spadají do tříd 24, 25 a 26 ve smyslu Niceské dohody a pro každou z těchto tříd odpovídají následujícímu popisu:
– třída 24: „Tkaniny a textilní výrobky nezahrnuté do jiných tříd; ložní pokrývky a přikrývky a pokrývky na stůl“;
– třída 25: „Podvazkové pásy, podprsenky, kalhotky, kombinované spodní prádlo a body“;
– třída 26: „Krajky, výšivky, stuhy, kalouny a šněrovadla“.
8 Rozhodnutím ze dne 22. června 2006 námitkové oddělení námitkám vyhovělo, přihlášku k zápisu zamítlo v plném rozsahu a uložilo žalobkyni náhradu nákladů řízení. Námitkové oddělení mělo za to, že z důvodu podobnosti přihlášené ochranné známky se starší obrazovou ochrannou známkou Společenství a totožnosti výrobků, na které se tyto ochranné známky vztahují, existuje u veřejnosti Evropské unie nebezpečí záměny. Krom toho námitkové oddělení nepovažovalo za nezbytné přezkoumat, zda starší ochranné známky uplatňované osobou, která podala námitky, byly ve Společenství řádně užívány ve smyslu článků 15 a 50 nařízení č. 40/94, jelikož jeho rozhodnutí je založeno pouze na starší obrazové ochranné známce Společenství, která byla zapsána po dobu kratší než 5 let, a nepodléhá tedy takové podmínce.
9 Dopisem ze dne 12. července 2006 žalobkyně sdělila OHIM v souvislosti s její přihláškou k zápisu své rozhodnutí omezit seznam výrobků, které spadají do třídy 25, a to následovně:
„[...] namísto ,oděvů, včetně vysokých holínek, obuvi a pantoflí‘, [...] omezit tyto výrobky pouze na ,koupací pláště‘, které samy náležejí do třídy 25“.
10 Dne 17. července 2006 podala žalobkyně k OHIM proti rozhodnutí námitkového oddělení odvolání na základě článků 57 až 62 nařízení č. 40/94.
11 Rozhodnutím ze dne 25. ledna 2007 (dále jen „napadené rozhodnutí“), doručeným žalobkyni dne 29. ledna 2007, druhý odvolací senát OHIM rozhodnutí námitkového oddělení zrušil, zápis přihlášené ochranné známky povolil pro koupací pláště spadající do třídy 25 a rozhodl o tom, že každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.
Návrhová žádání účastníků řízení
12 Žalobkyně navrhuje, aby Soud:
– částečně zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž implicitně zamítá zápis přihlášené ochranné známky pro výrobky spadající do třídy 24;
– potvrdil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž povoluje zápis přihlášené ochranné známky pro koupací pláště spadající do třídy 25;
– nařídil OHIM, aby provedl zápis přihlášené ochranné známky pro výrobky spadající do třídy 24 a pro koupací pláště spadající do třídy 25;
– prohlásil, že starší ochranné známky osoby, která podala námitky, s výjimkou starší obrazové ochranné známky Společenství, nebyly užívány pro výrobky spadající do třídy 24 a že to představuje zneužití zápisu těchto ochranných známek z hlediska článků 15 a 50 nařízení č. 40/94;
– uložil OHIM náhradu nákladů řízení.
13 OHIM navrhuje, aby Soud:
– žalobu zamítl;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
14 Ve svém vyjádření v odpověď na otázky Soudu, které došlo soudní kanceláři dne 19. prosince 2007, žalobkyně prohlásila, že zamýšlí vzít třetí bod návrhových žádání zpět, což Soud zanesl do protokolu o jednání.
K přípustnosti
15 Vzhledem k tomu, že podmínky přípustnosti žaloby jsou nepominutelnými podmínkami řízení, může je Soud zkoumat i bez návrhu a jeho přezkum v tomto ohledu není omezen pouze na námitky nepřípustnosti vznesené účastníky řízení [rozsudek Soudního dvora ze dne 23. dubna 1986, Les Verts v. Parlament, 294/83, Recueil, s. 1339, bod 19; rozsudky Soudu ze dne 12. prosince 1996, Stott v. Komise, T‑99/95, Recueil, s. II‑2227, bod 22, a ze dne 27. září 2006, Telefónica v. OHIM – Branch (emergia), T‑172/04, Sb. rozh. s. II-74, zveřejněné shrnutí, bod 22].
16 Svým druhým bodem návrhových žádání žalobkyně žádá Soud, aby napadené rozhodnutí potvrdil v rozsahu, v němž povoluje zápis přihlášené ochranné známky pro koupací pláště spadající do třídy 25. Svým čtvrtým bodem návrhových žádání krom toho žádá Soud, aby prohlásil, že starší ochranné známky osoby, která podala námitky, s výjimkou starší obrazové ochranné známky Společenství, nebyly užívány pro výrobky spadající do třídy 24 a že to představuje zneužití zápisu těchto ochranných známek z hlediska článků 15 a 50 nařízení č. 40/94.
17 Je třeba konstatovat, že svým druhým a čtvrtým bodem návrhových žádání se žalobkyně snaží dosáhnout toho, aby Soud vydal buď potvrzující, nebo určovací rozsudek. Z článku 63 odst. 2 a 3 nařízení č. 40/94 však vyplývá, že účelem žaloby podané k Soudu je přezkum legality rozhodnutí odvolacích senátů a případně dosáhnout jejich zrušení či změny [rozsudek Soudního dvora ze dne 12. října 2004, Vedial v. OHIM, C‑106/03 P, Sb. rozh. s. I‑9573, bod 28; viz rovněž v tomto smyslu rozsudky Soudu ze dne 12. prosince 2002, eCopy v. OHIM (ECOPY), T‑247/01, Recueil, s. II‑5301, bod 46, a ze dne 6. listopadu 2007, SAEME v. OHIM–Racke (REVIAN’s), T‑407/05, Sb. rozh. s. II-4385, bod 65], takže jejím účelem nemůže být vydání potvrzujících nebo určovacích rozsudků, pokud jde o taková rozhodnutí.
18 V důsledku toho musejí být druhý a čtvrtý bod návrhových žádání žalobkyně jakožto nepřípustné odmítnuty.
K věci samé
19 Na podporu svého prvního důvodu návrhových žádání, směřujícího ke zrušení napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž zamítá zápis přihlášené ochranné známky pro výrobky spadající do třídy 24, žalobkyně uplatňuje tři důvody. První důvod vychází v podstatě z toho, že odvolací senát nesplnil povinnost, která mu přísluší, výslovně rozhodnout o přihlášce k zápisu pro výrobky spadající do třídy 24. Druhý důvod vychází z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94. Třetí důvod vychází z porušení článků 15 a 50 téhož nařízení, které je definováno jako zneužití zápisu dotčených ochranných známek.
20 Úvodem je třeba připomenout, že podle čl. 62 odst. 1 první věty nařízení č. 40/94 „[p]o projednání přípustnosti odvolání o něm odvolací senát rozhodne“. Tato povinnost musí být chápána v tom smyslu, že odvolací senát musí rozhodnout o každém z bodů návrhových žádání, které u něj byly uplatněny, v plném rozsahu tak, že mu buď vyhoví, nebo jej odmítne jako nepřípustný či jej zamítne meritorně (viz v tomto smyslu rozsudek Soudního dvora ze dne 13. března 2007, OHIM v. Kaul, C‑29/05 P, Sb. rozh. s. I‑2213, body 56 a 57). Jelikož může mít nesplnění této povinnosti dopad na obsah rozhodnutí odvolacího senátu, jde o podstatnou procesní náležitost, jejíž porušení může Soud uplatnit i bez návrhu.
21 V projednávaném případě je třeba z úřední povinnosti přezkoumat, zda odvolací senát v napadeném rozhodnutí rozhodl o návrhových žádáních žalobkyně směřujících proti tomu, že námitkové oddělení odmítlo provést zápis přihlášené ochranné známky pro výrobky spadající do třídy 24.
22 Účastníci projednávaného sporu se shodují na tom, že odvolací senát o těchto návrhových žádáních v napadeném rozhodnutí rozhodl implicitně. OHIM dodává, že odvolací senát ve skutečnosti potvrdil rozhodnutí námitkového oddělení v tomto ohledu. Účastníci řízení se rovněž shodují na tom, že toto zamítnutí bylo odůvodněno existencí nebezpečí záměny ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94, vyplývajícího z podobnosti starší obrazové ochranné známky Společenství s přihlášenou ochrannou známkou a z totožnosti či podobnosti výrobků, na které se vztahují tyto dvě ochranné známky. V odpovědi na písemnou otázku Soudu týkající se případného opomenutí odvolacího senátu rozhodnout o zamítnutí zápisu přihlášené ochranné známky pro výrobky spadající do třídy 24 se účastníci řízení omezili na to, že potvrdili svou dřívější argumentaci.
23 Nejprve je však třeba uvést, že bod 1 výroku napadeného rozhodnutí, podle něhož odvolací senát zrušil rozhodnutí námitkového oddělení o zamítnutí přihlášky k zápisu, vylučuje zastávat názor, jak tvrdí OHIM, že odvolací senát uvedené rozhodnutí implicitně potvrdil v rozsahu, v němž zamítá zápis přihlášené ochranné známky pro výrobky spadající do třídy 24.
24 Dále je třeba uvést, že žádný jiný bod výroku napadeného rozhodnutí výslovně nepovoluje či nezamítá zápis přihlášené ochranné známky pro výrobky spadající do třídy 24. Bod 2 výroku napadeného rozhodnutí se totiž omezuje na to, že povoluje zápis přihlášené ochranné známky pro koupací pláště spadající do třídy 25. Vzhledem k tomu, že výrok rozhodnutí odvolacího senátu však musí být vykládán ve světle skutkového i právního odůvodnění, které tvoří jeho nezbytnou podporu, je třeba v projednávaném případě přezkoumat, zda bod 2 výroku napadeného rozhodnutí, vykládaný ve světle odůvodnění tohoto rozhodnutí, může být vykládán v tom smyslu, že obsahuje rovněž implicitní zamítnutí či odmítnutí zapsat přihlášenou ochrannou známku pro výrobky spadající do třídy 24, kterých se týká přihláška k zápisu.
25 Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, který by podepřel její tvrzení, podle nichž odvolací senát v odůvodnění napadeného rozhodnutí stručně zmínil své zamítnutí zápisu přihlášené ochranné známky pro výrobky spadající do třídy 24. Z bodu 16 odůvodnění napadeného rozhodnutí naopak vyplývá, že odvolací senát měl za to, že po přijetí rozhodnutí námitkového oddělení přihlašovatelka omezila výrobky, kterých se týká její přihláška k zápisu, pouze na koupací pláště spadající do třídy 25. Krom toho z následujících dvou bodů napadeného rozhodnutí vyplývá, že odvolací senát měl tudíž za to, že koupací pláště spadající do třídy 25 byly jedinými výrobky, kterých se týkalo řízení vedené před ním.
26 Je tedy třeba přezkoumat, zda za okolností projednávaného případu mohl odvolací senát právem dospět k závěru o existenci takového omezení přihlášky k zápisu, a tudíž omezit svůj přezkum pouze na koupací pláště spadající do třídy 25. Jak OHIM potvrdil v odpovědi na písemnou otázku Soudu, je bod 16 odůvodnění napadeného rozhodnutí založen na dopise žalobkyně ze dne 12. července 2006, uvedeném v bodě 9 výše. Tento dopis, který nezmiňuje výrobky spadající do třídy 24, kterých se týká přihláška k zápisu, však nemohl být vykládán v tom smyslu, že vyjadřuje vůli žalobkyně vzít svou přihlášku k zápisu pro uvedené výrobky zpět. Je tedy třeba dospět k závěru, že odvolání podané žalobkyní k odvolacímu senátu bylo namířeno proti rozhodnutí námitkového oddělení jako celku, včetně zamítnutí zápisu přihlášené ochranné známky pro výrobky spadající do třídy 24, a nikoli pouze proti části tohoto rozhodnutí.
27 S ohledem na výrok a odůvodnění napadeného rozhodnutí je tedy třeba dospět k závěru, že odvolací senát nerozhodl o odvolání, které k němu bylo podáno, v rozsahu, v němž se toto odvolání týkalo toho, že námitkové oddělení zamítlo zapsat přihlášenou ochrannou známku pro výrobky spadající do třídy 24, a že tak porušil čl. 62 odst. 1 první větu nařízení č. 40/94, jelikož se žalobkyně předtím nevzdala zápisu přihlášené ochranné známky pro uvedené výrobky.
28 I když čl. 63 odst. 3 nařízení č. 40/94 opravňuje Soud k tomu, aby rozhodnutí odvolacích senátů změnil, je tato možnost v zásadě omezena na situace, kdy je věc natolik objasněna, že o ní lze rozhodnout. V projednávaném případě skutečnost, že odvolací senát nerozhodl o jednom z bodů návrhových žádání, vylučuje, že věc je objasněna natolik, aby o ní mohlo být rozhodnuto. Změna napadeného rozhodnutí by totiž znamenala, že by Soud posuzoval poprvé meritum návrhových žádání, o kterých odvolací senát nerozhodl. Takové posouzení však nespadá do pravomoci Soudu vymezené čl. 63 odst. 2 a 3 nařízení č. 40/94 (viz bod 17 výše).
29 S ohledem na všechny předcházející úvahy je třeba konstatovat, že při přijetí napadeného rozhodnutí byla porušena podstatná procesní náležitost, která v projednávaném případě ukládá odvolacímu senátu, aby rozhodl o tom, že námitkové oddělení zamítlo zapsat přihlášenou ochrannou známku pro výrobky spadající do třídy 24, a že v důsledku tohoto porušení musí být napadené rozhodnutí zrušeno v plném rozsahu, aniž by bylo třeba rozhodovat o důvodech vznesených žalobkyní na podporu jejího prvního bodu návrhových žádání.
K nákladům řízení
30 Podle čl. 87 odst. 3 jednacího řádu Soudu může Soud rozdělit náklady mezi účastníky řízení nebo rozhodnout, že každý z nich nese vlastní náklady, pokud každý účastník měl ve věci částečně úspěch i neúspěch.
31 V projednávaném případě žalobkyně neměla úspěch ve věci. Je však třeba zohlednit procesní vadu, kterou je stiženo napadené rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že Soud napadené rozhodnutí z tohoto důvodu zrušuje, je rovněž třeba mít za to, že OHIM neměl úspěch ve věci. Za těchto podmínek je důvodné rozhodnout, že každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.
Z těchto důvodů
SOUD (druhý senát)
rozhodl takto:
1) Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 25. ledna 2007 (věc R 960/2006-2) se zrušuje.
2) Ve zbývající části se žaloba zamítá.
3) Gabel Industria Tessile SpA a OHIM ponesou každý vlastní náklady řízení.
Pelikánová | Jürimäe | Soldevila Fragoso |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 10. června 2008.
Vedoucí soudní kanceláře | | Předsedkyně |