Věc T-89/07
VIP Car Solutions SARL
v.
Evropský parlament
„Veřejné zakázky na služby – Nabídkové řízení Společenství – Přeprava členů Evropského parlamentu osobním automobilem nebo mikrobusem s řidičem během období zasedání ve Štrasburku – Odmítnutí nabídky uchazeče – Povinnost odůvodnění – Odmítnutí sdělit cenu nabídnutou vybraným uchazečem – Žaloba na náhradu škody“
Shrnutí rozsudku
1. Veřejné zakázky Evropských společenství – Uzavření smlouvy na základě nabídkového řízení – Posuzovací pravomoc orgánů – Soudní přezkum – Meze
2. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Dosah – Rozhodnutí odmítnout nabídku v rámci řízení o zadání veřejné zakázky na služby
(Článek 253 ES; nařízení Rady č. 1605/2002, čl. 100 odst. 2; nařízení Komise č. 2342/2002, čl. 149 odst. 3)
3. Řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální požadavky
[Statut Soudního dvora, čl. 21 první pododstavec a čl. 53 první pododstavec; jednací řád Soudu, čl. 44 odst. 1 písm. c)]
4. Řízení – Návrh na zahájení řízení – Předmět sporu
[Jednací řád Soudu, čl. 44 odst. 1 písm. c) a čl. 48 odst. 2]
5. Žaloba na neplatnost – Pravomoc soudu Společenství – Návrhová žádání směřující k uložení příkazu orgánu – Nepřípustnost
(Články 230 ES a 233 ES)
1. Parlament má širokou posuzovací pravomoc, pokud jde o skutečnosti, které mají být zohledněny za účelem přijetí rozhodnutí zadat zakázku v nabídkovém řízení. Soudní přezkum výkonu této posuzovací pravomoci se tedy omezuje na ověření dodržení procesních pravidel a pravidel týkajících se odůvodnění, jakož i věcné správnosti skutkových zjištění, neexistence zjevně nesprávného posouzení a zneužití pravomoci.
(viz bod 56)
2. Z čl. 100 odst. 2 nařízení č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, a z čl. 149 odst. 3 nařízení č. 2342/2002 o prováděcích pravidlech k finančnímu nařízení vyplývá, že orgán Společenství splní svou povinnost odůvodnit rozhodnutí, kterým odmítá nabídku v rámci řízení o zadání veřejné zakázky, jestliže nejdříve okamžitě sdělí všem vyloučeným uchazečům důvody odmítnutí jejich nabídky a posléze sdělí uchazečům, kteří podali přípustnou nabídku a kteří o to výslovně požádali, vlastnosti a výhody vybrané nabídky spolu se jménem úspěšného uchazeče ve lhůtě patnácti kalendářních dnů od obdržení písemné žádosti.
Pokud má orgán Společenství širokou posuzovací pravomoc, má dodržování záruk přiznaných právním řádem Společenství ve správních řízeních o to podstatnější význam. Mezi tyto záruky patří zejména povinnost příslušného orgánu dostatečně odůvodnit svá rozhodnutí. Pouze za těchto okolností může soud Společenství ověřit, zda byly naplněny skutkové a právní okolnosti, na nichž závisí výkon posuzovací pravomoci.
Pokud dotyčný orgán zašle před podáním žaloby, ale po uplynutí lhůty stanovené v čl. 149 odst. 3 nařízení č. 2342/2002, dopis v návaznosti na žádost žalobkyně o doplňující informace týkající se rozhodnutí, lze tento dopis rovněž zohlednit v rámci přezkumu, zda je odůvodnění v projednávaném případě dostatečné. Povinnost odůvodnění totiž musí být posuzována v závislosti na informacích, které měla žalobkyně k dispozici v době podání žaloby, přičemž se nicméně rozumí, že orgán nemůže nahradit původní odůvodnění zcela novým odůvodněním.
Naproti tomu skutečnost, že dotyčný orgán uvede důvody rozhodnutí, kterým odmítá nabídku, během řízení, nezhojuje nedostatečnost původního odůvodnění tohoto rozhodnutí. Odůvodnění totiž nelze uvést poprvé a a posteriori až před soudem, kromě případu výjimečných okolností.
(viz body 59, 61, 73, 76)
3. Podle čl. 21 prvního pododstavce statutu Soudního dvora, který se na řízení před Tribunálem použije na základě čl. 53 prvního pododstavce téhož statutu a čl. 44 odst. 1 písm. c) jednacího řádu, musí všechny žaloby obsahovat předmět sporu a stručný popis žalobních důvodů. Tento popis musí být dostatečně jasný a přesný, aby umožnil žalované připravit si svoji obranu a Tribunálu provádět jeho soudní přezkum. Za účelem zajištění právní jistoty a řádného výkonu spravedlnosti je nezbytné, aby hlavní skutkové a právní okolnosti, na kterých je založena žaloba, vyplývaly, přinejmenším stručně, ale uceleně a srozumitelně, z textu samotné žaloby.
V tomto kontextu musí žaloba na náhradu škody způsobené orgánem Společenství obsahovat údaje, které umožňují určit jednání, které žalobce orgánu vytýká, důvody, na základě kterých má za to, že mezi tímto jednáním a škodou, o které tvrdí, že ji utrpěl, existuje příčinná souvislost, jakož i charakter a rozsah této škody.
(viz body 96, 103)
4. Podle čl. 44 odst. 1 písm. c) jednacího řádu Tribunálu je žalobkyně povinna určit předmět sporu a předložit svá návrhová žádání v návrhu na zahájení řízení. Ačkoli čl. 48 odst. 2 téhož řádu za určitých okolností umožňuje předložení nových žalobních důvodů v průběhu řízení, toto ustanovení nemůže být v žádném případě vykládáno tak, že opravňuje žalobkyni předložit soudu Společenství nová návrhová žádání, a změnit tak předmět sporu.
(viz bod 110)
5. V rámci žaloby na neplatnost podle článku 230 ES je pravomoc soudu Společenství omezena na přezkum legality napadeného aktu a Tribunál při výkonu svých pravomocí nemůže ukládat příkazy orgánům Společenství. V případě zrušení napadeného aktu přísluší dotčenému orgánu, aby na základě článku 233 ES přijal opatření vyplývající ze zrušujícího rozsudku.
(viz bod 112)