Žaloba podaná dne 30. srpna 2006 - Nizozemské království v. Komise

(Věc T-231/06)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobce: Nizozemské království (zástupci: H. G. Sevenster a D. J. M. de Grave, zmocněnci)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobce

zrušit rozhodnutí Komise K(2006) konečné ze dne 22. června 2006 o dočasných opatřeních zavedených Nizozemskem pro účely financování veřejnoprávních vysílacích stanic v Nizozemsku ve věci státní podpory č. C 2/2004 (dříve NN 170/2003), s výjimkou jeho článku 1 odst. 3;

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce zaprvé uplatňuje porušení čl. 88 odst. 2 ES a porušení práv obhajoby z důvodu, že se Komise ve svém rozhodnutí značně odchýlila od rozhodnutí ze dne 3. února 2004¹, kterým zahájila formální vyšetřování. Žalobce dále předkládá, že byly změněny předmět vyšetřování a způsob výpočtu nadměrné kompenzace.

Žalobce zadruhé tvrdí, že Komise porušila čl. 88 odst. 1, 2 a 3 ES a čl. 1 písm. b) nařízení č. 659/1999² a článek 253 ES, jelikož nesprávně definovala a použila institut nové a existující podpory.

Žalobce předkládá, že Komise pochybila v tom, že považovala platby ze zvláštních zdrojů a rezerv za novou podporu. Komise tímto, podle žalobce, nevzala v úvahu skutečnost, že tyto platby, stejným způsobem jako běžné platby veřejným vysílacím stanicím, představují část rozpočtu sdělovacích prostředků a nejsou dodatečnými veřejnými zdroji. Žalobce uplatňuje, že jediný rozdíl, tedy že tyto platby jsou určeny pro zvláštní účely, není důvodem pro odlišení těchto plateb od ostatního veřejného financování.

Žalobce dále uplatňuje, že Komise nesprávně používá pojem "existující podpora", jelikož za novou podporu ve prospěch NOS považovala zpětné zaplacení části rezerv oddělených regionálních veřejných vysílacích stanic koordinujícímu subjektu, tj. NOS. Dotčené rezervy jsou podle žalobce důsledkem pravidelného ročního financování, jež představuje existující podporu, a neztratily povahu existující podpory pouze z důvodu jejich převodu na NOS.

Žalobce alternativně uplatňuje porušení čl. 86 odst. 2 ES, zjevně nesprávné posouzení a porušení článku 253 ES tím, jakým způsobem Komise vypočítala nadměrnou kompenzaci veřejných vysílacích stanic.

Komise podle žalobce nesprávně rozhodla, že financování nebylo provedeno v souladu se zásadou proporcionality. Žalobce uvádí, že Komise původně dospěla k závěru, že financování nevedlo k porušení soutěže na obchodních trzích. Žalobce tvrdí, že se z tohoto důvodu nejedná o nadměrnou kompenzaci a vrácení proto není nezbytné.

Komise rovněž stanovila částku, jíž lze požadovat zpět z vysílacího rezervního fondu NOS. Podle žalobce se však Komise přitom opřela o předpoklad, že tuto částku měla stále NOS jako rezervu, přičemž ve skutečnosti tato již byla ve značné míře v souladu s použitelnými podmínkami vydána.

Komise rovněž stanovila, že částka rezerv, kterou oddělené vysílací stanice převedly ve prospěch NOS, měla být vrácena v plné výši. Žalobce předkládá, že Komise se tímto, bez udání důvodů, odklonila od své zavedené praxe umožňující nadměrnou kompenzaci do výše 10 %.

____________

¹ - Úř. věst. 2004, C 61, s. 8.

² - Nařízení Komise (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339).