Věc C‑491/15 P

Rainer Typke

proti

Evropské komisi

„Kasační opravný prostředek – Přístup k dokumentům orgánů – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Článek 3 – Pojem ‚dokument‘ – Článek 2 odst. 3 – Dokument v držení orgánu – Kvalifikace informací obsažených v databázi – Povinnost vytvořit neexistující dokument – Neexistence – Existující dokumenty, jež mohou být extrahovány z databáze“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 11. ledna 2017

1.        Soudní řízení – Žádost o znovuotevření ústní části řízení – Návrh na předložení vyjádření k právním názorům vyjádřeným ve stanovisku generálního advokáta – Podmínky znovuotevření

(Statut Soudního dvora, článek 23; jednací řád Soudního dvora, článek 83)

2.        Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Rozsah působnosti – Žádost o přístup vyžadující vyhledávání v databázích – Zahrnutí – Omezení – Sdělení informací, jež nemohou být extrahovány z těchto databází existujícími vyhledávacími nástroji – Vyloučení

[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 2 odst. 3, čl. 3 písm. a) a článek 4]

3.        Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Nesprávné posouzení skutkového stavu a důkazů – Nepřípustnost – Přezkum posouzení skutkového stavu a důkazů Soudním dvorem – Vyloučení s výjimkou případu zkreslení

(Článek 256 odst. 1 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 19)

2.      Elektronická databáze zajisté umožňuje extrakci každé v ní obsažené informace. Nicméně z možnosti, že z takové databáze lze vytvořit dokument, nelze vyvodit, že tento dokument musí být kvalifikován jako existující ve smyslu nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Právo na přístup k dokumentům orgánů se totiž týká pouze existujících dokumentů, které jsou v držení dotyčného orgánu, a nařízení č. 1049/2001 se nelze dovolávat za účelem toho, aby bylo orgánu uloženo vytvořit dokument, který neexistuje. Z toho vyplývá, že žádost o přístup, která by dotyčný orgán vedla k vytvoření nového dokumentu, a to i na základě prvků, které jsou již obsaženy v existujících dokumentech, jimiž disponuje, nespadá do rámce nařízení č. 1049/2001.

V případě dokumentů statické povahy, zejména v papírové podobě nebo podobě jednoduchého elektronického souboru, stačí za účelem určení, zda dokument existuje, ověřit existenci nosiče a jeho obsahu. Avšak dynamická povaha elektronických databází je stěží kompatibilní s takovým postupem, neboť dokument, který může být snadno generován z informací již obsažených v databázi, není nutně existujícím dokumentem v užším slova smyslu. Pokud jde o elektronické databáze, mělo by se tudíž mezi existujícím a novým dokumentem rozlišovat na základě kritéria přizpůsobeného specifickým technickým vlastnostem těchto databází a jež bude v souladu s cílem nařízení č. 1049/2001, kterým je, jak vyplývá z bodu 4 odůvodnění a čl. 1 písm. a) tohoto nařízení, zajistit co nejširší přístup k dokumentům.

Za těchto podmínek musí být existující dokument kvalifikován jako všechny informace, které lze extrahovat z elektronické databáze v rámci jejího běžného používání s využitím předem naprogramovaných vyhledávacích nástrojů, i když tyto informace nebyly dosud v této podobě zobrazeny nebo nebyly nikdy vyhledávány zaměstnanci orgánu. Z toho vyplývá, že za účelem splnění požadavků nařízení č. 1049/2001 mohou být orgány přiměny k tomu, aby vytvořily dokument z informací obsažených v databázi s využitím existujících vyhledávacích nástrojů. Naproti tomu všechny informace, jejichž extrakce z databáze vyžaduje podstatný vklad, by se měly považovat za nový, a nikoli existující dokument. Z toho vyplývá, že všechny informace, jejichž získání vyžaduje úpravu uspořádání elektronické databáze nebo vyhledávacích nástrojů, které jsou v dané době k dispozici pro extrakci informací, musí být kvalifikovány jako nový dokument.

(viz body 30, 31, 33–35, 37–40)

3.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 58)