Spojené věci C‑512/11 a C‑513/11
Terveys- ja sosiaalialan neuvottelujärjestö (TSN) ry
v.
Terveyspalvelualan Liitto ry
a
Ylemmät Toimihenkilöt (YTN) ry
v.
Teknologiateollisuus ry
a
Nokia Siemens Networks Oy
(žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané työtuomioistuin)
„Sociální politika – Směrnice 92/85 EHS – Ochrana bezpečnosti a zdraví zaměstnanců – Práce těhotných zaměstnankyň, zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň – Mateřská dovolená – Zachování odměny za práci nebo nároku na odpovídající dávku – Směrnice 96/34/ES – Rámcová dohoda o rodičovské dovolené – Individuální právo na rodičovskou dovolenou z důvodu narození nebo osvojení dítěte – Pracovní podmínky a podmínky odměňování – Celostátní kolektivní smlouva – Zaměstnankyně, které nastoupily na mateřskou dovolenou poté, co přerušily neplacenou rodičovskou dovolenou – Odmítnutí vyplácet mzdu během mateřské dovolené“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 13. února 2014
1. Předběžné otázky – Pravomoc Soudního dvora – Určení relevantních ustanovení unijního práva – Přeformulování otázek
(Článek 267 SFEU)
2. Sociální politika – Pracovníci a pracovnice – Rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS – Směrnice 96/34 – Ochrana bezpečnosti a zdraví pracovníků – Těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně krátce po porodu a kojící zaměstnankyně – Směrnice 92/85 – Přerušení neplacené rodičovské dovolené mateřskou dovolenou ve smyslu směrnice 92/85 – Kolektivní smlouva upravující podmíněné zachování odměny za práci během mateřské dovolené – Mateřská dovolená, které nepředchází minimální doba návratu do zaměstnání – Odmítnutí vyplácet mzdu během mateřské dovolené – Ohrožení užitečného účinku směrnice 96/34 – Nepřípustnost
(Směrnice Rady 92/85, čl. 11 body 2 a 3, a 96/34)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 32, 33)
2. Směrnice 96/34 o rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS musí být vykládána v tom smyslu, že brání ustanovení vnitrostátního práva obsaženému v kolektivní smlouvě, podle něhož těhotná zaměstnankyně, která přeruší neplacenou rodičovskou dovolenou ve smyslu této směrnice, aby s okamžitým účinkem nastoupila na mateřskou dovolenou ve smyslu směrnice 92/85 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň, nemá nárok na zachování odměny za práci, kterou by byla oprávněna pobírat, kdyby této mateřské dovolené předcházela minimální doba návratu do zaměstnání.
Ačkoli článek 11 směrnice 92/85 v bodech 2 a 3 nepředpokládá povinnost zachovat během mateřské dovolené nárok na plnou odměnu za práci, nebrání žádné ustanovení této směrnice členským státům nebo případně sociálním partnerům stanovit zachování všech složek odměny za práci, na které měla těhotná zaměstnankyně nárok před svým těhotenstvím a mateřskou dovolenou. Podmínky provádění režimu upravujícího zachování odměny za práci, jež má být zaměstnankyni vyplácena během mateřské dovolené, musejí být slučitelné s ustanoveními unijního práva, včetně ustanovení upravujících rodičovskou dovolenou.
Rozhodnutí zaměstnankyně využít svého práva na rodičovskou dovolenou by nemělo mít vliv na podmínky výkonu jejího nároku na čerpání jiné dovolené, v projednávaném případě mateřské dovolené. Podmínka týkající se minimální doby návratu do zaměstnání ohrožuje užitečný účinek směrnice 96/34, jelikož má za následek odradit zaměstnankyni od rozhodnutí využít svého nároku na rodičovskou dovolenou, vzhledem k dopadu, který by toto rozhodnutí mohlo mít na mateřskou dovolenou, jež přeruší tuto rodičovskou dovolenou, jako je například ztráta části její odměny za práci.
(viz body 36, 37, 47, 48, 51, 52 a výrok)