Věc T‑53/21
(zveřejnění formou výňatků)
EVH GmbH
v.
Evropská komise
Rozsudek Tribunálu (pátého rozšířeného senátu) ze dne 20. prosince 2023
„Hospodářská soutěž – Spojování podniků – Německé trhy s elektřinou a plynem – Rozhodnutí, kterým se spojení podniků prohlašuje za slučitelné s vnitřním trhem – Povinnost uvést odůvodnění – Pojem ‚jediné spojení‘ – Právo na účinnou soudní ochranu – Právo být vyslechnut – Vymezení trhu – Období analýzy – Posouzení účinků spojení na hospodářskou soutěž – Zjevně nesprávná posouzení – Závazky – Povinnost řádné péče“
1. Spojování podniků – Přezkum Komisí – Jediné spojení – Pojem – Podmínky – Vzájemná závislost transakcí, která spočívá v tom, že jednomu nebo více podnikům svěřují přímou či nepřímou hospodářskou kontrolu nad činností jednoho či více dalších podniků – Získání kontroly nad odlišnými cílovými podniky ze strany nezávislých podniků v rámci výměny aktiv – Vyloučení – Neexistence funkční vazby mezi dotčenými spojeními
(Nařízení Rady č. 139/2004, bod 20 odůvodnění a čl. 3 odst. 1)
(viz body 82–86, 97–102)
2. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Rozhodnutí k provedení pravidel v oblasti spojování podniků – Rozhodnutí povolující spojení podniků
[Článek 296 SFEU; nařízení Rady č. 139/2004, článek 2, čl. 6 odst. 1 písm. c) a čl. 8 odst. 2]
(viz body 107–110, 112–116, 118, 119, 125)
3. Spojování podniků – Správní řízení – Povinnosti Komise vůči třetím zúčastněným stranám – Právo být vyslechnut – Rozsah
[Nařízení Rady č. 139/2004, čl. 18 odst. 4; nařízení Komise č. 802/2004, čl. 11 písm. c) a čl. 16 odst. 1]
(viz body 131–143, 146–148)
4. Spojování podniků – Přezkum Komisí – Rozhodnutí Komise, kterým se prohlašuje spojení podniků za slučitelné s vnitřním trhem – Požadavky vyplývající ze zásady účinné soudní ochrany – Povinnost zveřejnění – Rozsah – Zveřejnění shrnutí sporného rozhodnutí více než rok po jeho přijetí – Neexistence vlivu na platnost uvedeného rozhodnutí
[Články 15, 296 a čl. 297 odst. 2 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, článek 47; nařízení Rady č. 139/2004, čl. 6 odst. 1 písm. c), čl. 8 odst. 2 a čl. 20 odst. 1]
(viz body 164–168)
5. Spojování podniků – Přezkum Komisí – Přijetí rozhodnutí, jímž se prohlašuje spojení podniků za slučitelné s vnitřním trhem – Závazky dotyčných podniků, které mohou oznámené spojení učinit slučitelným s vnitřním trhem – Prostor pro uvážení – Soudní přezkum – Meze
[Článek 263 SFEU; nařízení Rady č. 139/2004, článek 2, čl. 6 odst. 1 písm. c) a čl. 8 odst. 2]
(viz body 171–177)
6. Spojování podniků – Přezkum Komisí – Zohlednění údajů poskytnutých stranami spojení – Přípustnost
[Nařízení Rady č. 139/2004, článek 2, čl. 6 odst. 1 písm. c) a čl. 8 odst. 2]
(viz body 185–188)
7. Žaloba na neplatnost – Přezkum legality – Kritéria – Zohlednění toliko faktických a právních skutečností existujících v době, kdy byl sporný akt přijat – Argumentace týkající se analýzy provedené po přijetí uvedeného aktu, která je však založena na údajích existujících ke dni přijetí tohoto aktu – Přípustnost – Podmínky
(Článek 263 SFEU; nařízení Rady č. 139/2004, článek 2 a čl. 8 odst. 2)
(viz body 194, 195, 198–201)
8. Spojování podniků – Posouzení slučitelnosti s vnitřním trhem – Vytvoření nebo posílení dominantního postavení významně narušujícího účinnou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu – Přezkum Komisí – Výhledová analýza – Vymezení období analýzy – Kritéria
(Nařízení Rady č. 139/2004, čl. 2 odst. 2 a 3)
(viz body 230–233, 406, 407)
9. Spojování podniků – Přezkum Komisí – Definice relevantního trhu – Kritéria – Zastupitelnost výrobků – Zastupitelnost z hlediska poptávky – Posouzení zastupitelnosti maloobchodních dodávek elektřiny a plynu v rámci základních dodávek a zvláštních smluv
(Nařízení Rady č. 139/2004, článek 2)
(viz body 252–274)
10. Spojování podniků – Přezkum Komisí – Definice relevantního trhu – Vliv dřívější rozhodovací praxe Komise – Neexistence
(Nařízení Rady č. 139/2004, článek 2)
(viz body 275–277, 308)
11. Spojování podniků – Přezkum Komisí – Definice relevantního trhu – Spojení dvou podniků dodávajících energii, které předpokládá výměnu aktiv – Důkazní břemeno, které nese účastník řízení zpochybňující vymezení relevantních trhů – Potřeba poskytnout závažné indicie, které mohou konkrétním způsobem prokázat existenci problému v oblasti hospodářské soutěže vyžadujícího přezkum Komisí – Nedostatečné důkazy, které předložil účastník řízení zpochybňující zvolený přístup
[Nařízení Rady č. 139/2004, článek 2, čl. 6 odst. 1 písm. c) a čl. 8 odst. 2]
(viz body 313, 314)
12. Spojování podniků – Přezkum Komisí – Definice relevantního trhu – Možnost Komise ponechat tuto definici otevřenou – Podmínky
[Nařízení Rady č. 139/2004, článek 2, čl. 6 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 8 odst. 2]
(viz body 323, 329, 336)
13. Spojování podniků – Posouzení slučitelnosti s vnitřním trhem – Vytvoření nebo posílení dominantního postavení významně narušujícího účinnou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu – Přezkum Komisí – Posouzení protisoutěžních účinků spojení – Nepřímé důkazy – Zvýšené tržní podíly
(Nařízení Rady č. 139/2004, bod 32 odůvodnění a článek 2; sdělení Komise 2004/C 31/03, body 17 a 18)
(viz body 356–359)
14. Spojování podniků – Přezkum Komisí – Rozhodnutí Komise, kterým se prohlašuje spojení podniků za slučitelné s vnitřním trhem – Posouzení protisoutěžních účinků spojení – Důkazní břemeno, které nese účastník řízení zpochybňující analýzu Komise v tomto ohledu
[Nařízení Rady č. 139/2004, článek 2, čl. 6 odst. 1 písm. c) a čl. 8 odst. 2]
(viz body 391–395, 400, 401, 412, 413, 421, 423, 433–435, 440, 445, 454, 465, 467)
15. Spojování podniků – Přezkum Komisí – Hospodářské posouzení – Diskreční pravomoc – Povinnost řádné péče – Rozsah
(Nařízení Rady č. 139/2004)
(viz body 489–493)
Shrnutí
V březnu 2018 oznámily společnosti RWE AG a E.ON SE, které jsou založeny podle německého práva, že hodlají provést komplexní výměnu aktiv prostřednictvím tří spojení (dále jen „celková transakce“).
Prostřednictvím první transakce, chtěla RWE, jež působí v celém energetickém dodavatelském řetězci v několika evropských zemích, získat výlučnou nebo společnou kontrolu nad určitými výrobními zařízeními společnosti E.ON, která je dodavatelem elektřiny, jenž působí v několika evropských zemích. Druhá operace spočívala v tom, že E.ON získá výlučnou kontrolu nad činnostmi distribuce a maloobchodního prodeje, jakož i nad některými výrobními zařízeními společnosti innogy SE, která je dceřinou společností RWE. Pokud jde o třetí transakci, ta stanovila, že RWE získá 16,67% podíl ve společnosti E.ON.
První dvě spojení podléhala kontrole ze strany Evropské komise, zatímco třetí spojení bylo předmětem kontroly ze strany Bundeskartellamt (Spolkový úřad pro hospodářskou soutěž, Německo).
V dubnu 2018 oznámila německá společnost EVH GmbH, která vyrábí elektřinu na území Německa jak z konvenčních, tak z obnovitelných zdrojů energie, Komisi, že si přeje účastnit se řízení, jež se týká prvního a druhého spojení, a proto obdržet dokumenty, jež se těchto spojení týkají.
Druhé spojení bylo Komisi oznámeno dne 31. ledna 2019. V rozhodnutí ze dne 7. března 2019 Komise usoudila, že dotčené spojení vyvolává vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s vnitřním trhem a s Dohodou o Evropském hospodářském prostoru (EHP), a že je tudíž třeba zahájit důkladné přezkumné řízení v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení č. 139/2004(1). V rámci uvedeného rozhodnutí však Komise s ohledem na návrh závazků předložený společností E.ON za účelem odstranění obav z narušení hospodářské soutěže, které Komise identifikovala, konstatovala, že tyto závazky postačují k odstranění vážných pochybností o slučitelnosti spojení s vnitřním trhem. Rozhodnutím ze dne 17. září 2019 proto prohlásila spojení za slučitelné s vnitřním trhem a Dohodou o EHP(2).
EVH(3) podala k Tribunálu žalobu znějící na zrušení sporného rozhodnutí. Tribunál zamítá tuto žalobu v plném rozsahu, přičemž se zčásti opírá o úvahy obdobné úvahám, které jej vedly k tomu, že rozsudkem ze dne 17. května 2023(4) zamítl žalobu podanou společností EVH proti rozhodnutí Komise, kterým bylo první spojení prohlášeno za slučitelné s vnitřním trhem, zejména pokud jde o žalobní důvod vycházející z nesprávného rozdělení analýzy celkové transakce, žalobní důvod vycházející z porušení práva žalobkyně na účinnou soudní ochranu, jakož i její výtky týkající se vymezení období analýzy. Tribunál, který je vyzván, aby rozhodl mimo jiné o různých pochybeních, která EVH označila za pochybení, jež mohou učinit neplatnou analýzu předloženou Komisí, jakož i závěry, které z ní Komise vyvodila, zejména při vymezení relevantních trhů, jakož i při analýze účinků dotčené transakce na hospodářskou soutěž, vykonává soudní přezkum, který mu v tomto ohledu přísluší, s přihlédnutím ke zvláštnostem analýzy, kterou má Komise provést na základě svých výsad v oblasti kontroly spojování podniků.
Závěry Tribunálu
Zaprvé Tribunál zamítá řadu žalobních důvodů vycházejících z nesprávného rozdělení analýzy celkové transakce, porušení povinnosti uvést odůvodnění, porušení práva žalobkyně být vyslechnuta, jakož i z porušení jejího práva na účinnou soudní ochranu. Pokud jde konkrétně o účast na řízení, na kterou měla EVH na základě nařízení (ES) o spojování nárok, Tribunál poukazuje na to, že v rámci řízení o kontrole spojování podniků, pokud třetí osoba požádá o slyšení a prokáže za tímto účelem dostatečný zájem, je na Komisi, aby tuto osobu informovala o povaze a předmětu řízení v rozsahu nezbytném k tomu, aby mohla účelně vyjádřit své stanovisko ke spojení, aniž by jí však přiznala právo na přístup ke všem písemnostem ve spise. V projednávaném případě přitom není zpochybňováno, že žalobkyně dobře znala povahu a předmět dotčeného řízení. Za těchto podmínek nemůže žalobkyně Komisi vytýkat, že jí nesdělila všechny informace, které měla k dispozici, a v důsledku toho ani to, že porušila její právo být vyslechnuta.
Zadruhé Tribunál zkoumá žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávných posouzení Komise při posuzování slučitelnosti dotčeného spojení s vnitřním trhem. V tomto ohledu Tribunál nejprve připomíná, že při výkonu pravomocí, které jsou jí svěřeny nařízením (ES) o spojování, má Komise určitou diskreční pravomoc, zejména pokud jde o komplexní hospodářská posouzení, která má v tomto ohledu učinit. V důsledku toho musí přezkum výkonu takové pravomoci unijním soudem zohlednit prostor pro uvážení takto přiznaný Komisi.
Po tomto upřesnění Tribunál nejprve konstatuje, že přezkum podmínek, za kterých Komise prošetřila spis, neodhalil žádnou skutečnost, která by mohla podpořit tvrzení EVH, podle kterého Komise při své analýze nezohlednila všechny relevantní údaje. V tomto ohledu Tribunál zdůrazňuje, že Komise musí sladit potřebu provést úplný průzkum, aby měla k dispozici všechny informace důležité pro posouzení, s požadavkem rychlosti, kterým je vázána, v každém řízení o kontrole spojování podniků. Za těchto podmínek Tribunál shledává, že Komisi nelze vytýkat, že vycházela výlučně z informací poskytnutých účastnicemi spojení, neexistují-li indicie o jejich nesprávnosti, a pokud představují veškeré relevantní údaje, jež musí být při posuzování komplexní situace vzaty v úvahu. Mimoto Tribunál připomíná, že je přípustné, aby žalobkyně předložila studie vypracované specificky za účelem zpochybnění legality napadeného rozhodnutí, pokud nepředstavují pokus o změnu právního a skutkového rámce dříve předloženého Komisi za účelem přijetí napadeného rozhodnutí. V projednávaném případě přitom studie předložené žalobkyní vycházejí z údajů odlišných od údajů, které existovaly v době přijetí napadeného rozhodnutí, takže nemohou prokázat, že Komise nezohlednila některé údaje. Tribunál dále shledává, že první průzkum trhu byl proveden správně, načež dospěl k závěru o neopodstatněnosti výtky vycházející z údajného nezohlednění určitých údajů.
Poté, co Tribunál konstatoval, že EVH nebyla oprávněna vytýkat Komisi nesprávné vymezení období analýzy z důvodů souvisejících především s výhledovou povahou analýzy požadované od Komise v souladu s úvahami uvedenými v tomto ohledu v rozsudku ze dne 17. května 2023, zabýval se přezkumem výtek vycházejících z nesprávného vymezení relevantních trhů(5).
V tomto ohledu se Tribunál zaprvé vyjadřuje k vymezení trhů s maloobchodními dodávkami elektřiny a plynu, které je v projednávané věci zpochybňováno, a to jak pokud jde o výrobky, tak o jejich zeměpisný rozsah. Tribunál nejprve poukazuje na to, že za účelem rozlišení na výrobkovém trhu mezi zákazníky, kteří využívají základní dodávky, a zákazníky, kteří využívají zvláštní smlouvy, vycházela Komise z analýzy hospodářské soutěže, pokud jde o zastupitelnost základních smluv a zvláštních smluv o dodávkách dotyčným zákazníkům, na jejímž základě dospěla v projednávaném případě k závěru, že zastupitelnost neexistuje, a shledává, že se společnosti EVH nepodařilo prokázat nesprávné posouzení, kterého se Komise údajně dopustila tím, že s ohledem na výše uvedené konstatování rozlišovala mezi těmito dvěma způsoby dodávek. Stejně tak ani při vymezení zeměpisného trhu se Komise nedopustila zjevně nesprávného posouzení, když konstatovala, že maloobchodní dodávky elektřiny a plynu domácnostem a drobným podnikatelským odběratelům v rámci základních dodávek měly místní rozměr, omezený na dotyčnou oblast základních dodávek, a že maloobchodní dodávky elektřiny a plynu domácnostem a drobným podnikatelským odběratelům na základě zvláštních smluv měly celostátní působnost s místními prvky.
Zadruhé, pokud jde o trhy se službami měření a elektromobility, Tribunál konstatuje, že žalobkyně nemůže Komisi důvodně zpětně vytýkat, že ponechala otázku vymezení relevantního výrobkového trhu nezodpovězenou, neboť Komise výslovně uvedla, že žádné z vymezení trhů neumožňuje konstatovat existenci zásadního narušení účinné hospodářské soutěže v důsledku spojení, aniž bylo v tomto ohledu prokázáno zjevně nesprávné posouzení. Podle Tribunálu je tomu tak i tehdy, když Komise zjistí existenci protisoutěžních účinků bez ohledu na zvolenou definici, a to za předpokladu, že po změnách provedených dotčenými podniky již spojení nemůže podstatně narušit účinnou hospodářskou soutěž bez ohledu na vymezení relevantního trhu.
Konečně Tribunál zkoumá výtky vycházející z nesprávného posouzení účinků spojení.
Pokud jde zaprvé o účinky na trhy s maloobchodními dodávkami elektřiny a plynu, přezkum skutečností, na kterých Komise založila svou analýzu, neodhalil žádné zjevně nesprávné posouzení ze strany Komise, jelikož Komise konstatovala, že spojení zásadně nenaruší účinnou hospodářskou soutěž na dotčených trzích v rámci základních dodávek v Německu. Z tohoto přezkumu rovněž vyplývá, že Komise dostatečně analyzovala účinky spojení na trhy posuzované v rámci zvláštních smluv, aniž se dopustila zjevně nesprávného posouzení, zejména pokud jde o vytvoření kapacity nebo pobídek pro možnou cenovou strategii se zápornými maržemi, která by vytlačila drobné konkurenty nebo obsadila všechny přední pozice v žebříčku internetových stránek pro srovnávání cen.
Pokud jde zadruhé o účinky na trhy se službami distribuce elektřiny a plynu, žalobkyně nemůže ani důvodně vytýkat Komisi, že nedostatečně přezkoumala dopady činností vyvíjených na těchto trzích a že je s ohledem na skutečnosti uvedené Komisí v tomto ohledu zjevně nesprávně posoudila.
Zatřetí Tribunál dospěl k obdobnému závěru ohledně účinků spojení na trhy se službami měření a elektromobility. Pokud jde konkrétně o tyto účinky, Tribunál konstatuje, že Komise provedla důslednou a kompletní analýzu konkurenčních faktorů, a to i mimo dálnici, z hlediska nejmenšího myslitelného trhu, zejména s ohledem na tržní podíly stran spojení, jejich konkurenční blízkost, strukturu trhu a překážky vstupu na trh, aniž žalobkyně prokázala, že údaje použité Komisí byly nesprávné.
Začtvrté a na posledním místě odmítá Tribunál výtku vycházející z nesprávného posouzení účinků zákaznických řešení založených na využívání údajů o uvedených zákaznících. Za těchto podmínek Tribunál konečně podotýká, že Komisi nelze vytýkat ani to, že by jakkoli porušila povinnost řádné péče, která jí přísluší při výkonu jejích výsad.
V důsledku toho Tribunál ve světle všech těchto úvah zamítl žalobu v plném rozsahu.