ROZSUDEK TRIBUNÁLU (čtvrtého senátu)
13. září 2011 (*)
„Veřejné zakázky na služby – Postupy při zadávání veřejných zakázek EMSA – Nasazení pohotovostních plavidel pro boj proti znečišťování uhlovodíky – Odmítnutí nabídky – Žaloba na neplatnost – Nesoulad nabídky s předmětem zakázky – Důsledky – Rovné zacházení – Proporcionalita – Vymezení předmětu zakázky – Nesdělení vlastností a výhod přijaté nabídky – Odůvodnění – Zadání zakázky – Neexistence právního zájmu na podání žaloby – Návrh na prohlášení smlouvy uzavřené s úspěšným uchazečem za neplatnou – Návrh na náhradu škody“
Ve věci T‑8/09,
Dredging International NV, se sídlem v Zwijndrecht (Belgie),
Ondernemingen Jan de Nul NV, se sídlem v Hofstade-Aalst (Belgie),
zastoupené R. Martensem a A. Van Vaerenberghem, advokáty,
žalobkyně,
proti
Evropské agentuře pro námořní bezpečnost (EMSA), zastoupené J. Menzem, jako zmocněncem, ve spolupráci s J. Stuyckem a A.-M. Vandrommem, advokáty,
žalované,
jejímž předmětem je zaprvé návrh na zrušení rozhodnutí EMSA ze dne 29. října 2008, kterým byla odmítnuta nabídka předložená žalobkyněmi v rámci vyjednávacího řízení EMSA/NEG/3/2008, týkajícího se zadání zakázek na služby související s nasazením pohotovostních plavidel pro boj proti znečišťování uhlovodíky (položka č. 2: Severní moře), a zakázka byla zadána DC International, zadruhé návrh na prohlášení smlouvy uzavřené mezi EMSA a DC International za neplatnou a zatřetí návrh na náhradu škody,
TRIBUNÁL (čtvrtý senát),
ve složení I. Pelikánová (zpravodajka), předsedkyně, K. Jürimäe a M. van der Woude, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: K. Pocheć, rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 15. prosince 2010,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1. Zakázka
1 Oznámením o vyhlášení veřejné zakázky zveřejněným v dodatku Úředního věstníku Evropské unie dne 8. března 2008 (Úř. věst. 2008, S 48) Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) zahájila pod číslem EMSA/NEG/3/2008 vyjednávací řízení týkající se veřejné zakázky na služby související s nasazením pohotovostních plavidel pro boj proti znečišťování uhlovodíky. Současně s oznámením o vyhlášení zakázky zveřejnila EMSA na svých internetových stránkách výzvu k účasti na veřejné zakázce, k níž byly připojeny podmínky účasti a návrh zadávací dokumentace. Bod VI odst. 3 oznámení o vyhlášení zakázky odkazoval na toto zveřejnění ohledně doplňujících informací, které bylo možné získat.
2 Položka č. 2 zakázky na služby se týkala zásahů v Severním moři.
3 Podle bodu II odst. 2 bodu 1) oznámení o vyhlášení zakázky, bodu 3 odst. 4 podmínek účasti a bodu 5 návrhu zadávací dokumentace byla maximální celková hodnota pro položku č. 2 stanovena na 4 000 000 eur.
4 Podle bodu II odst. 3 oznámení o vyhlášení zakázky, bodu 3 odst. 3 podmínek účasti a bodu 3 odst. 3 návrhu zadávací dokumentace byla doba trvání zakázky stanovena na 36 měsíců od jejího zadání. Podmínky účasti a návrhu zadávací dokumentace upřesňovaly, že tuto dobu trvání lze jednou prodloužit, a to o dobu nejvýše tří let.
5 Podle bodu 12 odst. 2 návrhu zadávací dokumentace bylo předložení nabídky přesahující rozpočtový limit stanovený pro každou položku důvodem k vyloučení z postupu zadávání zakázky.
2. Účast žalobkyň na vyjednávacím řízení
6 Žalobkyně, Dredging International NV a Ondernemingen Jan de Nul NV, založily společný podnik Joint Venture Oil Combat (dále jen „JVOC“) a dne 29. dubna 2008 předložily nabídku pro položku č. 2.
7 Po skončení fáze výzvy k podávání přihlášek zaslala EMSA dne 30. května 2008 žalobkyním výzvu k podání nabídky, ke které byla připojena konečná zadávací dokumentace.
8 Dne 18. června 2008 se konalo jednání mezi žalobkyněmi a EMSA za účelem vyjasnění. Během tohoto jednání EMSA upřesnila, že pokud budou smluvní povinnosti plněny uspokojivě, bude smluvním partnerům navrženo prodloužení o tři roky. EMSA rovněž zdůraznila důležitost dodržení rozpočtových limitů.
9 JVOC předložila nabídku dne 15. července 2008.
10 V dopise ze dne 14. srpna 2008 uvedla EMSA předběžné připomínky k nabídce žalobkyň. Zejména zdůraznila, že vzhledem k tomu, že nabídka JVOC přesahuje rozpočtový limit stanovený pro položku č. 2, musí být změněna, jinak bude z postupu zadávání zakázky vyloučena.
11 Dopisem ze dne 1. září 2008 žalobkyně upozornily EMSA na skutečnost, že se jejich nabídka vztahuje na dobu šesti let v souladu s možností, kterou podle nich nabízí zadávací dokumentace. Podle žalobkyň je tedy průměrná cena za dobu tří let nižší než rozpočtový limit stanovený pro položku č. 2. Žalobkyně v tomto ohledu ještě upřesnily, že nabídka na šest let představuje vzájemně výhodné řešení.
12 V dopise, který žalobkyně podle svého tvrzení obdržely dne 12. září 2008, je EMSA upozornila na to, že podle zadávací dokumentace mají předložené nabídky vycházet z doby tří let. EMSA proto žalobkyně vyzvala, aby navrhly cenu splňující tento požadavek.
13 Dopisem ze dne 29. září 2008 žalobkyně zpochybnily výklad zadávací dokumentace ze strany EMSA. Setrvaly na své nabídce vycházející z šestileté doby trvání smlouvy a znovu uvedly, že tato doba představuje v daném případě optimální řešení.
3. Rozhodnutí EMSA a následná komunikace
14 Dopisem ze dne 29. října 2008 EMSA žalobkyním sdělila, že vzhledem k tomu, že nedodržely kritérium, jehož nesplnění vede k vyloučení z postupu zadávání zakázky, jejich nabídka nebyla přijata. EMSA upřesnila, že žalobkyně mohou požádat o sdělení jména úspěšného uchazeče, jakož i o doplňující informace k důvodům odmítnutí jejich nabídky, což žalobkyně dopisem ze dne 3. listopadu 2008 učinily.
15 Dopisem ze dne 6. listopadu 2008 odpověděla EMSA na žádost žalobkyň a uvedla, že zakázka byla zadána společnosti DC International (dále jen „DCI“) a že důvodem odmítnutí nabídky JVOC bylo nedodržení rozpočtového limitu stanoveného pro položku č. 2.
16 V dopisech ze dne 7. a 13. listopadu 2008 zpochybnily žalobkyně odmítnutí jejich nabídky, požádaly o kopii zprávy hodnotícího výboru a vyjádřily pochybnosti o tom, že společnost DCI dodržela jeden z důvodů pro vyloučení stanovených zadávací dokumentací, jakož i technické požadavky stanovené touto dokumentací. V dopise ze dne 13. listopadu 2008 žalobkyně dále požádaly EMSA o to, aby vyčkala a nepodepsala smlouvu s DCI, dokud žalobkyně neobdrží informace týkající se postupu hodnocení nabídek. Tyto žádosti byly zopakovány v dopise žalobkyň ze dne 21. listopadu 2008.
17 Dopisem ze dne 19. listopadu 2008, který žalobkyně podle svého tvrzení obdržely 24. listopadu 2008, EMSA odpověděla, že pouze uchazeči, jejichž nabídka byla přípustná, mají právo získat informace o výhodách přijaté nabídky. Nabídka JVOC byla podle EMSA nepřípustná, jelikož nedodržela důvod pro vyloučení, a sice rozpočtový limit stanovený pro položku č. 2. V reakci na pochybnosti vyjádřené žalobkyněmi EMSA doplnila, že lodě navrhované společností DCI dodržely důvod pro vyloučení zmíněný žalobkyněmi.
18 Dopisem ze dne 27. listopadu 2008 žalobkyně zpochybnily nepřípustnost nabídky JVOC a zopakovaly svoji žádost o kopii zprávy hodnotícího výboru.
19 Dopisem ze dne 28. listopadu EMSA odpověděla, že žádost žalobkyň přezkoumá. Dne 16. prosince 2008 jim zaslala nový dopis, ve kterém potvrdila, že nabídka JVOC překročila rozpočtový limit stanovený pro položku č. 2, a proto musela být ve fázi hodnocení odmítnuta. Podle EMSA mohou žalobkyně za těchto okolností získat pouze informace o důvodech odmítnutí jejich nabídky, a nikoliv detaily přijaté nabídky.
20 Vzhledem k tomu, že žalobkyně obdržely dopis ze dne 16. prosince 2008 až dne 5. ledna 2009, zopakovaly mezitím své žádosti v dopise ze dne 17. prosince 2008.
4. Podpis smlouvy s DCI
21 EMSA podepsala smlouvu s DCI dne 17. listopadu 2008.
Řízení a návrhová žádání účastnic řízení
22 Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 6. ledna 2009 podaly žalobkyně tuto žalobu.
23 Vzhledem k tomu, že složení senátů Tribunálu bylo změněno, byla soudkyně zpravodajka přidělena ke čtvrtému senátu, kterému tedy byla přidělena projednávaná věc.
24 Na základě zprávy soudkyně zpravodajky rozhodl Tribunál (čtvrtý senát) dne 19. října 2009 zahájit ústní část řízení. V rámci organizačních procesních opatření stanovených v článku 64 svého jednacího řádu položil Tribunál účastnicím řízení písemné otázky a vyzval je, aby na ně písemně odpověděly. Účastnice řízení této žádosti vyhověly.
25 Řeči účastnic řízení a odpovědi na otázky Tribunálu byly vyslechnuty na jednání konaném dne 15. prosince 2010.
26 Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:
– zrušil rozhodnutí EMSA „odmítnout nabídku JVOC a zadat zakázku DCI“ ze dne 29. října 2008;
– prohlásil smlouvu uzavřenou mezi EMSA a DSI za neplatnou;
– přiznal JVOC náhradu škody způsobené uvedeným rozhodnutím, odhadovanou na 725 500 eur, zvýšenou o úroky z prodlení;
– uložil EMSA náhradu nákladů řízení.
27 EMSA navrhuje, aby Tribunál:
– určil, že žaloba na neplatnost je neopodstatněná;
– prohlásil návrh na náhradu škody za nepřípustný, nebo přinejmenším za neopodstatněný;
– uložil žalobkyním náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
1. K návrhu na zrušení
28 Žalobkyně se domáhají zrušení rozhodnutí EMSA ze dne 29. října 2008, kterým byla nabídka JVOC odmítnuta a zakázka zadána DCI. Na podporu svého návrhu uplatňují čtyři žalobní důvody.
29 První žalobní důvod má dvě části. První část vychází z porušení čl. 100 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, s. 1; Zvl. vyd. 01/04, s. 74, dále jen „obecné finanční nařízení“), čl. 135 odst. 2 nařízení EMSA ze dne 9. prosince 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla EMSA k finančnímu nařízení (dále jen „prováděcí pravidla EMSA“), povinnosti uvést odůvodnění, zásady dodržování práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu, a to v souvislosti s neposkytnutím určitých dokumentů žalobkyním a údajně nedostatečným odůvodněním odmítnutí nabídky JVOC.
30 Druhá část žalobního důvodu uplatněná žalobkyněmi vychází z porušení čl. 105 odst. 2 obecného finančního nařízení, čl. 158a odst. 1 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k obecnému finančnímu nařízení (Úř. věst. L 357, s. 1; Zvl. vyd. 01/04, s. 145, dále jen „obecná prováděcí pravidla“) a zásady dodržování práva na obhajobu. Toto porušení souvisí s tím, že EMSA odmítla odložit podpis smlouvy s DSI do té doby, než budou žalobkyním poskytnuty jimi požadované dokumenty.
31 Druhý žalobní důvod vychází z porušení zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace v souvislosti se zjevně nesprávným posouzením při hodnocení nabídky DCI.
32 Třetí žalobní důvod vychází z porušení zásad proporcionality, rovného zacházení a zákazu diskriminace v souvislosti se zjevně nesprávným posouzením při hodnocení nabídky JVOC.
33 Čtvrtý žalobní důvod vychází ze zjevně nepřiměřeného a neodpovídajícího charakteru rozpočtového limitu stanoveného pro položku č. 2.
34 Je však třeba uvést, že k odmítnutí nabídky JVOC nedošlo ve stejné fázi zadávání zakázky jako k zadání této zakázky DCI. Nabídka JVOC totiž byla odmítnuta před fází porovnání s ostatními nabídkami, které zůstaly ve hře. Zadání zakázky DCI představuje výsledek uvedeného porovnání.
35 Za těchto okolností je třeba navzdory znění žaloby konstatovat, že odmítnutí nabídky JVOC a zadání zakázky DCI představují dvě odlišná rozhodnutí (dále jen „rozhodnutí o odmítnutí“ a „rozhodnutí o zadání“) a návrhy na zrušení, které se jich týkají, je třeba přezkoumat odděleně.
36 Ze žalobních důvodů uvedených žalobkyněmi se v tomto ohledu rozhodnutí o odmítnutí týká první část prvního žalobního důvodu a třetí a čtvrtý žalobní důvod. Naproti tomu se druhá část prvního žalobního důvodu a druhý žalobní důvod týkají legality rozhodnutí o zadání a jeho provedení.
37 Jako první je dále třeba přezkoumat návrh na zrušení rozhodnutí o odmítnutí. Tímto rozhodnutím totiž EMSA odmítla nabídku předloženou žalobkyněmi s cílem získat spornou zakázku. Tímto rozhodnutím tedy byla zmařena jejich šance získat zakázku, o niž se ucházely.
38 Poté bude třeba přezkoumat přípustnost a případně opodstatněnost návrhu na zrušení rozhodnutí o zadání.
K rozhodnutí o odmítnutí
39 V rámci přezkumu legality rozhodnutí o odmítnutí se bude Tribunál nejprve zabývat otázkou souladu nabídky JVOC s rozpočtovým limitem stanoveným pro položku č. 2, které se týká třetí žalobní důvod a část argumentů uvedených v rámci první části prvního žalobního důvodu. Poté bude přezkoumán čtvrtý žalobní důvod, týkající se nepřiměřeného charakteru uvedeného rozpočtového limitu. Nakonec bude třeba přezkoumat argumenty uvedené v rámci první části prvního žalobního důvodu, týkající se neposkytnutí určitých dokumentů žalobkyním a údajně nedostatečného odůvodnění odmítnutí nabídky JVOC.
Ke třetímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení zásad proporcionality, rovného zacházení a zákazu diskriminace v souvislosti se zjevně nesprávným posouzením při hodnocení nabídky JVOC, jakož i k první části prvního žalobního důvodu v rozsahu, v němž se týká souladu nabídky JVOC s rozpočtovým limitem stanoveným pro položku č. 2
– Argumenty účastnic řízení
40 Žalobkyně na úvod upřesnily, že si vyhrazují právo rozšířit a doplnit svou argumentaci v závislosti na skutečnostech ve spisu EMSA, ke kterým případně získají na základě organizačních procesních opatření přístup.
41 Pokud jde o věc samou, žalobkyně tvrdí, že se EMSA dopustila zjevně nesprávného posouzení, a v důsledku toho porušila zásady proporcionality, rovného zacházení a zákazu diskriminace, když dospěla k závěru, že nabídka JVOC musí byt odmítnuta, jelikož nerespektuje rozpočtový limit stanovený pro položku č. 2.
42 V tomto ohledu žalobkyně zaprvé tvrdí, že rozpočtový limit stanovený pro položku č. 2 nepředstavuje kritérium pro vyloučení ve smyslu článků 93 a 94 obecného finančního nařízení, jelikož se netýká spolehlivosti nebo vhodnosti uchazečů obecně, nýbrž zásadního aspektu jejich nabídky. Nedodržení tohoto limitu proto nečiní předmětnou nabídku nepřípustnou.
43 Zadruhé, rozpočtový limit stanovený pro položku č. 2 nebyl uveden jako kritérium pro vyloučení v oznámení o vyhlášení zakázky nebo v podmínkách účasti, jak vyžaduje čl. 116 odst. 3 písm. a) prováděcích pravidel EMSA a čl. 130 odst. 3 písm. a) obecných prováděcích pravidel. V tomto ohledu není pouhé uvedení rozpočtového limitu v uvedených dokumentech dostačující. Stejně tak zadávací dokumentace podle svého znění sloužila pouze k poskytnutí obecné orientace ohledně dokumentů, které měli uchazeči předložit.
44 Zatřetí, žalobkyně mají za to, že rozpočtový limit stanovený pro položku č. 2 dodržely. V tomto ohledu uvádějí, že s cílem nabídnout hospodářsky nejvýhodnější řešení zvolily dobu provozování šesti let umožňující dlouhodobé odpisy investičních nákladů, a tedy snížení jednotkové ceny. Podle názoru žalobkyň šestiletá doba trvání smlouvy podle všeho odpovídala očekáváním EMSA, jelikož bod 3 odst. 3 zadávací dokumentace výslovně předvídal obnovení zakázky na dobu tří let a EMSA na jednání za účelem vyjasnění potvrdila, že hledá dlouhodobé partnerství.
45 Jak uvádí žalobkyně, pokud se celková cena zakázky navržená JVOC vydělí dvěma, aby byla vyjádřena za tři roky, pak je nižší, než je rozpočtový limit stanovený pro položku č. 2.
46 Žalobkyně dodávají, že by v případě obnovení původní tříleté smlouvy s DCI EMSA nesplnila svou povinnost vybrat nejvýhodnější nabídku a porušila by zásadu rovného zacházení, jelikož odmítla nabídku JVOC pokrývající celých šest let. Nabídka JVOC je totiž na takovou dobu nejvýhodnější.
47 Začtvrté, žalobkyně uvádějí, že odmítnutí nabídky JVOC je diskriminační a nepřiměřené. Podle žalobkyň nebyla EMSA povinna vyloučit každou nabídku překračující rozpočtový limit stanovený pro položku č. 2, nýbrž měla přezkoumat, zda existují důvody umožňující, aby nabídka nebyla přímo vyloučena, a zejména přezkoumat případné výhody konkrétního navrhovaného uspořádání.
48 EMSA zpochybňuje opodstatněnost argumentů žalobkyň.
– Závěry Tribunálu
49 Úvodem je třeba uvést, že se přístup ke spisu EMSA, kterého se domáhají žalobkyně v rámci svého návrhu na organizační procesní opatření, nevztahuje na skutečnosti související s odmítnutím nabídky JVOC, ale pouze na skutečnosti související s nabídkou DCI a jejím hodnocením ze strany hodnotícího výboru. Za těchto okolností nemůže mít případný přístup k posledně uvedeným skutečnostem dopad na žalobní důvody a argumenty týkající se rozhodnutí o odmítnutí, tedy na třetí žalobní důvod a první část prvního žalobního důvodu.
50 Pokud jde o věc samou, je třeba úvodem uvést, že EMSA v rozhodnutí o odmítnutí uvedla jako výslovný důvod odmítnutí nabídky JVOC její nesoulad s rozpočtovým limitem stanoveným pro položku č. 2.
51 Jak však vyplývá z argumentace žalobkyň a ze spisu, tvrzené překročení uvedeného rozpočtového limitu je pouze důsledkem toho, že nabídka JVOC vycházela z šestileté doby trvání smlouvy.
52 Za těchto okolností je třeba vedle otázky dodržení rozpočtového limitu stanoveného pro položku č. 2 přezkoumat i otázku dodržení doby trvání smlouvy, jak byla stanovena v zadávací dokumentaci. Je tedy třeba posoudit, zda žalobkyně mohly předložit nabídku, a navrhnout cenu na základě šestileté doby trvání smlouvy.
53 Jak bylo uvedeno v bodě 4 výše, bod II odst. 3 oznámení o vyhlášení veřejné zakázky, bod 3 odst. 3 podmínek účasti a bod 3 odst. 3 návrhu zadávací dokumentace stanovily, že doba trvání zakázky je 36 měsíců od jejího zadání. Podmínky účasti a návrh zadávací dokumentace v tomto ohledu upřesňovaly, že tuto dobu trvání je možné jednou prodloužit, a to o dobu nejvýše tří let. Kromě toho návrh smlouvy o poskytnutí plavidel v příloze zadávací dokumentace ve svém čl. V odst. 2 stanovil, že prodloužení je podmíněno výslovným písemným souhlasem smluvních stran.
54 V této souvislosti je pravda, že návrh zadávací dokumentace v bodě 4 úvodní části upřesňoval, že informace v něm obsažené se uchazečům poskytují pouze s cílem pomoci jim při přípravě jejich případné účasti ve fázi podávání nabídek. Nicméně v bodě 5 úvodní části EMSA uvedla, že i když je zadávací dokumentace poskytována v podobě návrhu, nepředpokládají se větší změny. Konečná zadávací dokumentace ostatně převzala obsah návrhu zadávací dokumentace, co se týče předpokládané doby trvání smlouvy.
55 Pokud jde o jednání se žalobkyněmi za účelem vyjasnění, ze zápisu z jednání vyhotoveného při této příležitosti vyplývá, že EMSA deklarovala, že hledá dlouhodobé partnerství. Nicméně její zástupci prodloužení smlouvy výslovně podmínili uspokojivým plněním smluvních povinností, čímž jasně zdůraznili, že uvedené prodloužení závisí na vůli smluvních stran, zejména EMSA, a není automatické.
56 V dopise, který žalobkyně obdržely dne 12. září 2008, je dále EMSA speciálně upozornila, že stanovená doba trvání smlouvy je tři roky, a sdělila jim, že všechny předložené nabídky musí vycházet z tohoto období, aby bylo možné srovnání v souladu se zásadou rovného zacházení. EMSA žalobkyně výslovně požádala o přehodnocení jejich finanční nabídky na základě tříleté doby trvání smlouvy a s přihlédnutím k rozpočtovému limitu stanovenému pro položku č. 2.
57 S ohledem na výše uvedené je třeba učinit závěr, že z oznámení o vyhlášení zakázky, ze současně zveřejněných dokumentů, na které oznámení odkazuje, jakož i z pozdějších vyjádření EMSA jasně a přesně vyplývá, že požadovaná doba trvání smlouvy byla 36 měsíců a že prodloužení uvedené smlouvy vedoucí ke zdvojnásobení této doby nebylo automatické, ale naopak bylo podmíněno souhlasem EMSA.
58 Za těchto okolností žalobkyně nebyly oprávněny předložit nabídku a navrhnout cenu na základě doby trvání šesti let, což znamená, že nabídka JVOC nebyla slučitelná se zadávací dokumentací, pokud jde o dobu trvání smlouvy.
59 Pokud jde o důsledky tohoto závěru, žalobkyně správně tvrdí, že ani nesoulad nabídky JVOC se stanovenou dobou trvání smlouvy, ani z něj vyplývající překročení rozpočtového limitu stanoveného pro položku č. 2 nepředstavují důvody vyloučení ve smyslu článků 93 až 96 obecného finančního nařízení. Tyto okolnosti totiž neodpovídají cíli uvedených ustanovení, kterým je ověřit obecnou spolehlivost uchazečů, jejich bezúhonnost a neexistenci střetu zájmů.
60 Dotčené okolnosti rovněž nepředstavují kritéria výběru ve smyslu čl. 97 odst. 1 obecného finančního nařízení a článků 135 až 137 obecných prováděcích pravidel, jelikož se netýkají přímo finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti uchazečů.
61 Tyto závěry podporuje skutečnost, že po skončení fáze výzvy k podávání přihlášek spočívající zejména v ověření dodržení kritérií vyloučení a výběru, zaslala EMSA žalobkyním výzvu k předložení nabídky.
62 Naproti tomu otázka souladu nabídky se stanovenou dobou trvání smlouvy, a tedy i s rozpočtovým limitem, se netýká srovnání s ostatními podanými nabídkami, a neumožňuje tedy určit, která z těchto nabídek je případně hospodářsky nejvýhodnější nebo uvádí nejnižší cenu. Uvedené okolnosti tedy nepředstavují kritéria pro zadání zakázky ve smyslu článku 97 obecného finančního nařízení a článku 138 obecných prováděcích pravidel.
63 Dotčené okolnosti totiž odpovídají podmínkám, které musí nabídka splňovat, aby uspokojila potřeby zadavatele. Spadají tudíž do vymezení předmětu zakázky.
64 Stanovená doba trvání smlouvy na poskytování služeb tak přispívá k určení předmětu zakázky na tyto služby, jelikož slouží jako základ pro výpočet ceny, a konkrétně odpisů původních investic.
65 Stejně tak stanovením rozpočtového limitu, tedy absolutním parametrem ceny, stanoví zadavatel podmínku, které podléhá realizace předmětu zakázky, a tím tento předmět upřesňuje.
66 Vymezení předmětu zakázky upravuje článek 92 obecného finančního nařízení, podle něhož „[p]ředmět zakázky musí být úplně, jasně a přesně popsán v zadávací dokumentaci“. Z tohoto ustanovení vyplývá, že vymezení předmětu zakázky se liší od kritérií pro vyloučení, výběr a zadání zakázky.
67 Pokud jde o důsledky nesouladu nabídky s předmětem zakázky, čl. 146 odst. 3 první pododstavec obecných prováděcích pravidel stanoví, že „[ž]ádosti o účast a nabídky, které nesplňují všechny základní požadavky uvedené v zadávací dokumentaci nebo které nesplňují zvláštní požadavky, které jsou v [ní] uvedeny, jsou vyloučeny“.
68 V této souvislosti je třeba dodat, že účelem postupu zadávání zakázky je uspokojit potřeby zadavatele za co možná nejlepších podmínek. Zadavatel tedy musí mít možnost vymezit svobodně předmět veřejné zakázky podle svých potřeb, což znamená, že nemůže být nucen zohlednit nabídku, která se týká jiného předmětu, než jaký hledá, jak je uveden v zadávací dokumentaci.
69 Nedodržení předmětu zakázky rovněž obecně znemožňuje účinné porovnání předložených nabídek, jelikož se v jeho důsledku ztrácí společný referenční základ.
70 Kdyby se kromě toho zadavatel odchýlil od zadávací dokumentace v případě, že by přijal nabídky, které neodpovídají předmětu zakázky, tak jak je v uvedené dokumentaci vymezen, jednal by způsobem neslučitelným se zásadami transparentnosti a rovného zacházení.
71 Z judikatury mimoto vyplývá, že je zásadní, aby se zadavatel mohl přesně ujistit o obsahu nabídky, a zejména o jejím souladu s podmínkami stanovenými v zadávací dokumentaci. Je-li tedy nabídka nejednoznačná a zadavatel nemá možnost rychle a efektivně určit, co je jejím skutečným obsahem, nemá jinou možnost, než ji odmítnout (rozsudek Tribunálu ze dne 27. září 2002, Tideland Signal v. Komise, T‑211/02, Recueil, s. II‑3781, bod 34). Stejný důsledek platí, a fortiori, pokud nabídka zjevně neodpovídá předmětu zakázky, jako je tomu v projednávané věci.
72 Za těchto okolností je třeba mít za to, že soulad s předmětem veřejné zakázky, jak je popsán v zadávací dokumentaci, představuje předchozí podmínku, kterou musí splnit každá nabídka, aby mohla být vzata v úvahu v rámci postupu zadávání zakázky. Nesplnění této podmínky musí vést k vyloučení dotčené nabídky zadavatelem bez jejího porovnání s ostatními podanými nabídkami.
73 V projednávané věci přitom z bodů 58 a 63 výše vyplývá, že nabídka JVOC nebyla v souladu se zadávací dokumentací v případě jednoho prvku vymezení předmětu zakázky, a sice stanovené doby trvání smlouvy. EMSA se tedy nedopustila nesprávného posouzení, když uvedenou nabídku před zadáním zakázky odmítla bez jejího porovnání s ostatními nabídkami.
74 Pokud jde o otázku, zda stanovená doba trvání smlouvy a rozpočtový limit stanovený pro položku č. 2 byly v relevantních dokumentech stanoveny platně, bylo výše konstatováno, že tyto podmínky spadají do vymezení předmětu zakázky. Je tudíž třeba použít článek 92 obecného finančního nařízení, který stanoví, že „[p]ředmět zakázky musí být úplně, jasně a přesně popsán v zadávací dokumentaci“. Naproti tomu se čl. 130 odst. 3 písm. a) obecných prováděcích pravidel, kterého se dovolávají žalobkyně, týká pouze kritérií pro vyloučení a kritérií výběru, a na projednávanou věc se tedy nevztahuje.
75 Co se v tomto ohledu týče stanovené doby trvání smlouvy, stačí odkázat na body 53 až 57 výše, kde bylo konstatováno, že ze zadávací dokumentace jasně a přesně vyplývá, že doba trvání smlouvy požadovaná EMSA byla 36 měsíců a že prodloužení smlouvy vedoucí ke zdvojnásobení této doby nebylo automatické, ale naopak bylo podmíněno souhlasem smluvních stran, včetně EMSA.
76 Pokud jde o rozpočtový limit pro položku č. 2, v bodě 3 výše bylo uvedeno, že podle bodu II odst. 2 podbodu 1) oznámení o vyhlášení veřejné zakázky, bodu 3 odst. 4 podmínek účasti a bodu 5 návrhu zadávací dokumentace byla maximální celková hodnota pro položku č. 2 stanovena na 4 000 000 eur. Kromě toho podle bodu 12 odst. 2 zadávací dokumentace předložení nabídky přesahující rozpočtový limit stanovený pro každou položku odůvodňovalo vyloučení nabídky z postupu zadávání zakázky, jak vyplývá z bodu 5 výše.
77 V rozsahu, v němž žalobkyně v této souvislosti poukazují na to, že návrh zadávací dokumentace měl sloužit pouze jako pomůcka pro uchazeče, stačí odkázat na bod 54 výše. Pokud jde o skutečnost, že podle bodu 5 části oznámení o vyhlášení zakázky týkající se popisu položky č. 2 byla hodnota rozpočtového limitu orientační, je třeba uvést, že jak v návrhu zadávací dokumentace, tak v konečné zadávací dokumentaci byla stanovena kategoricky.
78 Za těchto okolností je třeba mít za to, že jak stanovená doba trvání smlouvy, tak rozpočtový limit stanovený pro položku č. 2 byly v zadávací dokumentaci popsány jasně a přesně, v souladu s požadavkem stanoveným článkem 92 obecného finančního nařízení.
79 Žalobkyně rovněž nepředložily konkrétní argumenty na podporu svého tvrzení, že odmítnutí nabídky JVOC na základě nesouladu s předmětem zakázky je diskriminační nebo nepřiměřené. Z toho, co bylo uvedeno v bodech 68 až 70 výše, naopak vyplývá, že tento důsledek byl jediný slučitelný s účelem postupu zadávání zakázky, jakož i se zásadami transparentnosti a rovného zacházení vzhledem k tomu, že zaprvé nabídka JVOC neodpovídala potřebám EMSA, jak byly popsány v zadávací dokumentaci, a zadruhé nedodržení stanovené doby trvání smlouvy znemožňovalo porovnání uvedené nabídky s ostatními předloženými nabídkami.
80 Vzhledem k tomu, že z bodů 53 až 57 výše vyplývá, že doba trvání smlouvy požadovaná EMSA byla tři roky, není v tomto kontextu relevantní tvrzení, že nabídka JVOC je v případě šestileté doby trvání výhodnější než nabídka DCI.
81 Konečně je třeba konstatovat, že rozsudek Tribunálu ze dne 12. listopadu 2008, Evropaïki Dynamiki v. Komise (T‑406/06, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), kterého se dovolávají žalobkyně, není v projednávané věci relevantní. Ve věci, v níž byl vydán tento rozsudek, nabídka, která odpovídala předmětu zakázky, a mohla být tedy porovnána s ostatními nabídkami, nedosáhla v rámci tohoto porovnání minimální bodové hranice stanovené s ohledem na jednotlivá kritéria pro udělení zakázky. Naproti tomu v projednávané věci byla nabídka JVOC odmítnuta před fází porovnání nabídek a následným zadáním zakázky, a to z důvodu nedodržení předmětu zakázky.
82 S ohledem na výše uvedené je třeba třetí žalobní důvod, jakož i první část prvního žalobního důvodu v rozsahu, v němž se týká souladu nabídky JVOC s rozpočtovým limitem stanoveným pro položku č. 2, zamítnout.
Ke čtvrtému žalobnímu důvodu, vycházejícímu ze zjevně nepřiměřeného a neodpovídajícího charakteru rozpočtového limitu stanoveného pro položku č. 2
– Argumenty účastnic řízení
83 Žalobkyně mají za to, že rozpočtový limit stanovený pro položku č. 2 byl nepřiměřeně nízký, a tudíž neumožňoval uchazečům předložit nabídku odpovídající všem požadavkům stanoveným EMSA. Vyvozují z toho, že každá nabídka respektující tento rozpočtový limit nebyla v souladu s uvedenými požadavky. Žalobkyně v této souvislosti upřesňují, že tři ze čtyř původních nabídek přesahovaly rozpočtový limit. Dodávají, že použití rozpočtového limitu stanoveného pro položku č. 2 dvakrát zpochybnily.
84 EMSA zpochybňuje opodstatněnost argumentů žalobkyň.
– Závěry Tribunálu
85 Úvodem je třeba konstatovat, že žalobkyně nepředložily podrobnější informace podporující jejich tvrzení. Jediná konkrétní okolnost, kterou uplatňují, je totiž vysoká pořizovací cena zařízení na odstraňování ropy, která v jejich případě dosahuje 1 960 000 eur.
86 Žalobkyně však nepředložily důkazy, z nichž by vyplývalo, že takovéto náklady byly nezbytné k dodržení všech požadavků stanovených EMSA, nebo že tyto náklady samy o sobě znemožňují dodržení rozpočtového limitu stanoveného pro položku č. 2.
87 Rovněž skutečnost, že tři z původně podaných nabídek rozpočtový limit stanovený pro položku č. 2 nedodržely, sama o sobě nedokazuje, že tento limit byl nepřiměřeně nízký nebo že jediná nabídka, která jej dodržela, neodpovídala veškerým požadavkům stanoveným EMSA. Je totiž rovněž možné, že posledně uvedená nabídka jako jediná dodržela jak rozpočtový limit, tak ostatní stanovené požadavky.
88 Jak bylo uvedeno v bodě 68 výše, zadavatel musí mít každopádně možnost vymezit svobodně předmět zakázky, a tudíž zvolit podmínky, které musí splňovat předložené nabídky. Může tak mimo jiné určit dobu trvání smlouvy, která má být uzavřena, a v souladu se svými rozpočtovými omezeními stanovit rozpočtové limity, které musí nabídky dodržet. V tomto ohledu není povinen konzultovat potenciální uchazeče stran vhodnosti podmínek, které stanoví.
89 Jestliže zadavatel skutečně stanoví nepřiměřeně nízký rozpočtový limit, vystavuje se nebezpečí, že nebude předložena žádná uspokojivá nabídka, takže postup zadávání zakázky bude muset být zopakován se změněnými podmínkami. Nicméně tato okolnost neznamená, že je povinen přihlédnout k připomínkám uchazečů, nebo se a fortiori jejich návrhům přizpůsobit.
90 Tento závěr znamená, že okolnost, že žalobkyně u EMSA namítaly údajně nepřiměřený charakter rozpočtového limitu stanoveného pro položku č. 2, není relevantní.
91 S ohledem na výše uvedené je třeba čtvrtý žalobní důvod zamítnout.
K první části prvního žalobního důvodu v rozsahu, v němž se týká neposkytnutí určitých dokumentů žalobkyním a odůvodnění odmítnutí nabídky JVOC
– Argumenty účastnic řízení
92 Žalobkyně uvádějí, že EMSA porušila čl. 100 odst. 2 obecného finančního nařízení, čl. 135 odst. 2 prováděcích pravidel EMSA, povinnost uvést odůvodnění, zásadu dodržování práva na obhajobu a právo na účinnou soudní ochranu tím, že jim neposkytla určité dokumenty, a tím, že neodůvodnila odmítnutí nabídky JVOC právně dostačujícím způsobem.
93 Pokud jde o první výtku, žalobkyně připomínají, že navzdory několika žádostem v tomto smyslu jim EMSA odmítla poskytnout zprávu hodnotícího výboru a nabídku DCI nebo relevantní výňatky těchto dokumentů. Z článku 135 odst. 2 prováděcích pravidel EMSA vykládaného ve spojení s čl. 100 odst. 2 obecného finančního nařízení přitom vyplývá, že EMSA byla povinna sdělit informace o vlastnostech a výhodách přijaté nabídky uchazeči, který učinil přípustnou nabídku a který o to požádal.
94 Podle žalobkyň je cílem této povinnosti sdělení umožnit vyloučenému uchazeči porozumět důvodům, z nichž byla jeho nabídka odmítnuta, a ujistit se, že nebyl předmětem diskriminace v porovnání s jinými uchazeči. Uchazeč, jehož nabídka byla odmítnuta z důvodu nedodržení zadávací dokumentace, má totiž právo na všechny nezbytné informace umožňující mu prokázat, že nabídky ostatních uchazečů rovněž nebyly v souladu se zadávací dokumentací a měly být také vyloučeny.
95 Žalobkyně upřesňují, že i když nabídka JVOC nebyla ve skutečnosti s nabídkou DCI srovnána, takže neexistují skutečnosti týkající se relativních výhod posledně uvedené nabídky, je vždy třeba sdělit vlastnosti nabídky vybraného uchazeče, jakož i jejich posouzení ze strany zadavatele.
96 Pokud jde o odůvodnění odmítnutí nabídky JVOC, žalobkyně poukazují na to, že EMSA v rozhodnutí o odmítnutí neuvedla důvod odmítnutí uvedené nabídky a nezmínila dostupné opravné prostředky k napadení uvedeného rozhodnutí.
97 Žalobkyně v této souvislosti vysvětlují, že pouhá zmínka o nedodržení kritéria pro vyloučení v rozhodnutí o odmítnutí není odpovídajícím odůvodněním, jelikož jim neumožnila posoudit důvod, z něhož byla nabídka JVOC vyloučena. Konkrétní důvod, na němž bylo založeno rozhodnutí o odmítnutí, byl totiž uveden až v dopise ze dne 6. listopadu 2008.
98 Žalobkyně konečně poukazují na to, že porušení povinnosti sdělit jim relevantní informace a povinnosti uvést odůvodnění představují rovněž porušení jejich práva na obhajobu a na účinnou soudní ochranu.
99 EMSA zpochybňuje opodstatněnost argumentů uplatňovaných žalobkyněmi.
– Závěry Tribunálu
100 Podle čl. 100 odst. 2 prvního pododstavce obecného finančního nařízení „[z]adavatel sdělí každému zájemci nebo uchazeči, jehož přihláška nebo nabídka byla odmítnuta, důvody odmítnutí a každému uchazeči, který učinil nabídku, jež je v souladu s požadavky, a který o to písemně požádá, vlastnosti a výhody přijaté nabídky i jméno uchazeče, kterému byla zakázka přidělena“.
101 Článek 149 obecných prováděcích pravidel, jehož obsah je totožný s obsahem článku 135 prováděcích pravidel EMSA, uvádí následující upřesnění:
„1. Zadavatelé sdělí zájemcům a uchazečům co nejdříve rozhodnutí o jejich nabídce […]
2. Zadavatel sdělí nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne obdržení písemné žádosti údaje uvedené v čl. 100 odst. 2 [obecného] finančního nařízení.
3. V případě zakázek zadaných orgány Společenství na vlastní účet […], sdělí zadavatel všem neúspěšným uchazečům nebo zájemcům současně a každému zvlášť, poštou, faxem nebo elektronickou poštou, že jejich návrh nebo nabídka nebyla přijata […]
Zadavatel v každém případě uvede důvody, proč nebyla nabídka nebo přihláška přijata, a dostupné opravné prostředky.
[…]
Na základě písemné žádosti mohou vyloučení uchazeči nebo zájemci […] obdržet doplňující informace o důvodech odmítnutí a všichni uchazeči, kteří předložili vyhovující nabídku, mohou obdržet doplňující informace o vlastnostech a přednostech vybrané nabídky a jméno uchazeče, jemuž byla zakázka zadána, aniž jsou [je] dotčen čl. 100 odst. 2 druhý pododstavec [obecného] finančního nařízení. Zadavatelé odpovědí nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne přijetí žádosti.“
102 Za účelem určení rozsahu povinností, které měla EMSA vůči žalobkyním na základě čl. 100 odst. 2 obecného finančního nařízení, článku 149 obecných prováděcích pravidel a článku 135 prováděcích pravidel EMSA, je tedy třeba ověřit, zda nabídka JVOC byla přípustná ve smyslu těchto ustanovení.
103 V tomto ohledu čl. 146 odst. 3 třetí pododstavec obecných prováděcích pravidel stanoví, že „[z]a přípustné se považují nabídky zájemců nebo uchazečů, kteří nejsou vyloučeni a splňují kritéria pro výběr“.
104 Toto ustanovení však vzhledem k tomu, že se omezuje na zmínění kritérií pro vyloučení a pro výběr, nezohledňuje okolnost uvedenou v bodech 59 až 72 výše, podle níž soulad s předmětem zakázky představuje předchozí podmínku, jejíž nedodržení odůvodňuje odmítnutí dotčené nabídky bez jejího porovnání s ostatními předloženými nabídkami.
105 Znění čl. 146 odst. 3 třetího pododstavce obecných prováděcích pravidel tak neodpovídá cíli povinnosti sdělení vlastností a výhod přijaté nabídky, jakož i jména uchazeče, kterému byla zakázka přidělena, stanovené v čl. 100 odst. 2 obecného finančního nařízení.
106 Tento cíl spočívá v tom, umožnit uchazeči, jehož nabídka se dostala do fáze předcházející zadání zakázky, byla porovnána s ostatními nabídkami a byla shledána méně výhodnou, ověřit, zda bylo porovnání provedeno správně, a případně jej zpochybnit. Takové ověření totiž nelze provést bez relevantních informací o přijaté nabídce.
107 Naopak, pokud k odmítnutí nabídky dojde před fází zadání, není z povahy věci důsledkem porovnání s přijatou nabídkou. Ověření opodstatněnosti odmítnutí tedy není podmíněno sdělením informací týkajících se přijaté nabídky.
108 V tomto ohledu je ještě třeba konstatovat na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, že cílem povinnosti sdělení podle čl. 100 odst. 2 obecného finančního nařízení není umožnit uchazeči ověřit soulad všech ostatních nabídek s kritérii pro vyloučení a pro výběr a s předmětem zakázky. Kdyby tomu tak bylo, nehovořilo by toto ustanovení pouze o sdělení skutečností týkajících se přijaté nabídky.
109 Ostatně uchazeč, jehož nabídka byla odmítnuta před fází předcházející zadání zakázky, má možnost předložit zadavateli připomínky k vadám, kterými jsou podle jeho názoru stiženy nabídky ostatních uchazečů a které nebyly zjištěny. Pokud má za to, že zadavatel k podaným připomínkám nepřihlédl a zadání zakázky v důsledku toho vedlo k podvodu nebo finančním nesrovnalostem, může upozornit orgány příslušné v této oblasti, a zejména Evropský úřad pro boj proti podvodům.
110 S ohledem na výše uvedené je třeba mít za to, že nabídka, která není v souladu s předmětem zakázky, není přípustná ve smyslu čl. 100 odst. 2 obecného finančního nařízení, článku 149 obecných prováděcích pravidel a článku 135 prováděcích pravidle EMSA.
111 V projednávané věci z bodů 53 až 73 výše vyplývá, že nabídka JVOC nebyla v případě stanovené doby trvání smlouvy v souladu s předmětem zakázky.
112 EMSA byla tudíž na základě povinnosti uvést odůvodnění, jak je vyjádřena v čl. 100 odst. 2 prvním pododstavci obecného finančního nařízení, článku 149 obecných prováděcích pravidel a článku 135 prováděcích pravidel EMSA, povinna žalobkyně informovat pouze o důvodech odmítnutí jejich nabídky a dostupných opravných prostředcích.
113 Pokud jde zaprvé o důvody odmítnutí nabídky JVOC, EMSA uvedla v rozhodnutí o odmítnutí následující:
„Hodnotící výbor dospěl k závěru, že Vaše nabídka, tak jak byla předložena, není s ohledem na podmínky zakázky přijatelná. Výbor je toho názoru, že nebylo dodrženo kritérium pro vyloučení, a že tedy nabídka nesplnila požadavky stanovené pro tento postup zadávání zakázky.“
114 V tomto ohledu je třeba připomenout, že z odůvodnění musejí jasně a jednoznačně vyplývat úvahy autora aktu tak, aby se zúčastněné osoby mohly za účelem uplatnění svých práv seznámit s důvody, které vedly k přijetí opatření, a soud mohl vykonávat svůj přezkum (viz rozsudek Tribunálu ze dne 20. května 2009, VIP Car Solutions v. Parlament, T‑89/07, Sb. rozh. s. II‑1403, bod 60 a citovaná judikatura).
115 Dále podle judikatury rozsah povinnosti uvést odůvodnění závisí na povaze dotčeného aktu a kontextu, ve kterém byl přijat (viz rozsudek Tribunálu ze dne 14. února 2006, TEA-CEGOS a STG v. Komise, T‑376/05 a T‑383/05, Sb. rozh. s. II‑205, bod 48 a citovaná judikatura). Rozhodnutí o odmítnutí je tak třeba zasadit do kontextu předchozí komunikace mezi EMSA a žalobkyněmi v rámci postupu zadávání zakázky.
116 Stanovená doba trvání smlouvy a význam dodržení rozpočtového limitu stanoveného pro položku č. 2 byly předmětem diskuse mezi žalobkyněmi a EMSA na jednání za účelem vyjasnění, které se konalo dne 18. června 2008. Nesoulad nabídky JVOC s uvedenou dobou trvání a z něj vyplývající nedodržení uvedeného rozpočtového limitu byly poté zmíněny v dopisech ze dne 14. srpna a 1., 12. a 29. září 2008.
117 Za těchto okolností je třeba mít za to, že žalobkyně při četbě rozhodnutí o odmítnutí mohly pochopit, že se zmínka o tom, že nabídka JVOC je s ohledem na podmínky zakázky nepřijatelná, že nebylo dodrženo kritérium, jehož nesplnění vede k vyloučení z postupu zadávání zakázky, a že nebyly dodrženy stanovené požadavky, týkala konkrétně nedodržení stanovené doby trvání smlouvy a z něj vyplývajícího nedodržení rozpočtového limitu stanoveného pro položku č. 2.
118 V odpověď na žádost žalobkyň ze dne 3. listopadu 2008 jim nadto EMSA zaslala dopis ze dne 6. listopadu 2008, ve kterém výslovně uvedla, že odmítnutí nabídky JVOC je důsledkem nedodržení rozpočtového limitu pro položku č. 2 vyplývajícího z nedodržení stanovené doby trvání smlouvy. Toto vysvětlení EMSA zopakovala v dopise ze dne 19. listopadu 2008.
119 Poskytnuté odůvodnění ostatně žalobkyním umožnilo uplatnit jejich práva, jelikož – jak vyplývá z projednávané žaloby – uplatnily žalobní důvody a argumenty týkající se rozpočtového limitu stanoveného pro položku č. 2, a s tím související otázky dodržení stanovené doby trvání smlouvy. Tribunál kromě toho může na základě poskytnutého odůvodnění tyto žalobní důvody a argumenty odpovídajícím způsobem posoudit.
120 Za těchto okolností je třeba dospět k závěru, že EMSA neporušila povinnost uvést odůvodnění, pokud jde o uvedení důvodů odmítnutí nabídky JVOC.
121 Dále je třeba konstatovat, že EMSA ani v rozhodnutí o odmítnutí, ani ve svých pozdějších písemnostech neuvedla, jaké opravné prostředky mají žalobkyně k dispozici.
122 Argument, který EMSA v tomto ohledu uvedla, podle něhož se domnívala, že takové prostředky neexistují, nelze přijmout. V takovém případě měla totiž EMSA přinejmenším toto stanovisko uvést v korespondenci s žalobkyněmi.
123 Nicméně je třeba konstatovat, že neuvedení informace o opravných prostředcích se legality uvedeného rozhodnutí nemůže dotknout, jelikož tato informace je nezávislá na předmětu rozhodnutí o odmítnutí. Tato okolnost může mít nanejvýš význam pro výkon práva žalobkyň na opravný prostředek, zejména stran dodržení lhůty k jeho podání.
124 Je přitom nutné konstatovat, že žalobkyně podaly projednávanou žalobu směřující mimo jiné ke zrušení rozhodnutí o odmítnutí ve stanovené lhůtě a že nepředložily žádný argument nebo důkaz umožňující dospět k závěru, že jim neuvedení informace o dostupných opravných prostředcích v uvedeném rozhodnutí zabránilo v účinném výkonu jejich práva na opravný prostředek.
125 Za těchto okolností je třeba konstatovat, že i když EMSA v rozhodnutí o odmítnutí neuvedla dostupné opravné prostředky, není tato okolnost v projednávané věci relevantní.
126 Konečně v rozsahu, v němž bylo výše konstatováno, že EMSA nebyla povinna sdělit žalobkyním skutečnosti týkající se nabídky DCI, že odmítnutí nabídky JVOC odůvodnila právně dostačujícím způsobem a že neuvedení informace o opravných prostředcích není v projednávané věci relevantní, není zřejmé, čím měla EMSA porušit právo žalobkyň na obhajobu nebo jejich právo na účinnou soudní ochranu. Tvrzení žalobkyň v tomto smyslu, která nejsou podpořena přesnějšími argumenty, musí být tedy odmítnuta.
127 S ohledem na výše uvedené je třeba zamítnout první část prvního žalobního důvodu v rozsahu, v němž se týká neposkytnutí určitých dokumentů nebo informací žalobkyním a odůvodnění odmítnutí nabídky JVOC.
128 Vzhledem k tomu, že všechny žalobní důvody a argumenty týkající se rozhodnutí o odmítnutí byly zamítnuty, je třeba návrh na jeho zrušení zamítnout.
K rozhodnutí o zadání
129 Úvodem je třeba přezkoumat právní zájem žalobkyň na podání návrhu na zrušení rozhodnutí o zadání, jelikož právní zájem na podání žaloby je nepominutelnou podmínkou řízení, kterou může soud Unie zkoumat i bez návrhu (viz rozsudek Tribunálu ze dne 28. září 2004, MCI v. Komise, T‑310/00, Sb. rozh. s. II‑3253, bod 45 a citovaná judikatura).
Argumenty účastnic řízení
130 Žalobkyně mají za to, že v rozsahu, v němž požadovaly zrušení rozhodnutí o odmítnutí, mají rovněž právní zájem na napadení rozhodnutí o zadání. V tomto ohledu uvádějí, že pokud by nedošlo ke zrušení rozhodnutí o zadání, bylo by případné zrušení rozhodnutí o odmítnutí bezpředmětné.
131 Žalobkyně kromě toho tvrdí, že mají rovněž zájem na prokázání toho, že všechny ostatní nabídky měly být ze zadávání zakázky vyloučeny.
132 Podle EMSA uchazeč, jehož nabídka byla vyloučena před stadiem předcházejícím rozhodnutí o zadání, nemá právní zájem na podání návrhu na zrušení rozhodnutí o zadání zakázky.
Závěry Tribunálu
133 Podle judikatury platí, že žaloba na neplatnost podaná fyzickou nebo právnickou osobou je přípustná pouze v případě, že tato osoba má zájem na zrušení napadeného aktu. Předpokladem takového zájmu je, že samotné zrušení napadeného aktu může vyvolat právní následky a že žaloba může ve svém výsledku přinést straně, která ji podala, prospěch (viz rozsudek Tribunálu ze dne 10. prosince 2009, Antwerpse Bouwwerken v. Komise, T‑195/08, Sb. rozh. s. II‑4439, bod 33 a citovaná judikatura).
134 Pokud je nabídka uchazeče odmítnuta před stadiem předcházejícím rozhodnutí o zadání zakázky, takže není porovnána s ostatními nabídkami, existence právního zájmu dotčeného uchazeče na podání žaloby proti rozhodnutí o zadání zakázky je podmíněna zrušením rozhodnutí o odmítnutí jeho nabídky. Pouze v případě zrušení posledně uvedeného rozhodnutí totiž může mít zrušení rozhodnutí o zadání zakázky případně právní následky pro uchazeče, jehož nabídka byla odmítnuta před stadiem předcházejícím rozhodnutí o zadání zakázky a přinést mu prospěch, a to zrušením rozhodnutí přijatého na základě porovnání, do kterého neprávem nebyla zahrnuta jeho nabídka.
135 Naopak, je-li návrh na zrušení rozhodnutí o odmítnutí nabídky zamítnut, zrušení rozhodnutí o zadání zakázky nemůže mít pro uchazeče, jehož nabídka byla odmítnuta ve stadiu předcházejícím rozhodnutí o zadání, právní následky. V tomto případě je rozhodnutí o odmítnutí nabídky překážkou toho, aby byl dotčený uchazeč dotčen následným rozhodnutím o zadání zakázky jinému uchazeči.
136 Kromě toho z bodů 108 a 109 výše vyplývá, že ve struktuře ustanovení obecného finančního nařízení a obecných prováděcích pravidel týkajících se veřejných zakázek nepřísluší uchazeči, jehož nabídka byla odmítnuta ve stadiu předcházejícím rozhodnutí o zadání, aby ověřoval soulad všech nabídek připuštěných do tohoto stadia s kritérii pro vyloučení a pro výběr a s předmětem zakázky. Dotčený uchazeč tedy nemůže zakládat svůj právní zájem na podání žaloby proti rozhodnutí o zadání zakázky na nutnosti provést takové ověření.
137 V projednávané věci byl návrh na zrušení rozhodnutí o odmítnutí v bodě 128 výše zamítnut. Za těchto okolností z toho, co bylo uvedeno v bodech 133 až 136 výše, vyplývá, že žalobkyně nemají právní zájem na napadení rozhodnutí o zadání, takže jejich návrh směřující ke zrušení posledně uvedeného rozhodnutí je nepřípustný.
2. K návrhu na prohlášení smlouvy podepsané s DCI za neplatnou
138 Žalobkyně tvrdí, že důsledkem protiprávních jednání, na která poukazují v rámci obou částí prvního žalobního důvodu, je, že smlouva, kterou podepsala EMSA s DCI, musí být prohlášena za neplatnou.
139 Přezkum první části prvního žalobního důvodu však neukázal žádnou protiprávnost, kterou by bylo stiženo rozhodnutí o odmítnutí. Pokud jde o tuto část, argumentace žalobkyň je v důsledku toho založena na nesprávném předpokladu.
140 Dále je třeba uvést, že podpis smlouvy mezi DCI a EMSA je výsledkem provedení rozhodnutí o zadání. Z bodů 133 až 137 výše přitom vyplývá, že žalobkyně nemají právní zájem na napadení uvedeného rozhodnutí. Za těchto okolností nemají ani právní zájem na určení neplatnosti smlouvy uzavřené mezi EMSA a DCI na základě tvrzení týkajících se legality rozhodnutí o zadání, jež byla uvedena v rámci druhé části prvního žalobního důvodu (viz bod 36 výše).
3. K návrhu na náhradu škody
Argumenty účastnic řízení
141 Žalobkyně tvrdí, že přijetí rozhodnutí o odmítnutí a rozhodnutí o zadání jim způsobilo škodu spočívající ve ztrátě značné šance na získání zakázky, nákladech vynaložených v rámci postupu zadávání zakázky a na řízení u Tribunálu, jakož i v poškození jejich dobrého jména.
142 EMSA zpochybňuje jak přípustnost, tak opodstatněnost návrhu žalobkyň.
Závěry Tribunálu
143 K tomu, aby žaloba na náhradu škody podaná podle čl. 288 druhého pododstavce ES byla opodstatněná, musí být podle ustálené judikatury splněn souhrn podmínek, a to protiprávnost jednání vytýkaného orgánům, existence skutečné škody a příčinná souvislost mezi tvrzeným jednáním a uplatňovanou újmou (rozsudek Soudního dvora ze dne 29. září 1982, Oleifici Mediterranei v. EHS, 26/81, Recueil, s. 3057, bod 16, a rozsudek Tribunálu ze dne 11. července 1996, International Procurement Services v. Komise, T‑175/94, Recueil, s. II‑729, bod 44). Není-li jedna z těchto podmínek splněna, musí být žaloba v plném rozsahu zamítnuta, aniž je nutné zkoumat ostatní podmínky (rozsudek Soudního dvora ze dne 15. září 1994, KYDEP v. Rada a Komise, C‑146/91, Recueil, s. I‑4199, body 19 a 81, a rozsudek Tribunálu ze dne 20. února 2002, Förde-Reederei v. Rada a Komise, T‑170/00, Recueil, s. II‑515, bod 37).
144 V projednávané věci je třeba úvodem připomenout, že v bodech 34 a 35 výše bylo konstatováno, že předmět žaloby na neplatnost tvoří dvě odlišná rozhodnutí, a to rozhodnutí o odmítnutí a rozhodnutí o zadání.
145 Přezkum žalobních důvodů a argumentů žalobkyň týkajících se rozhodnutí o odmítnutí neukázal, že by uvedené rozhodnutí bylo protiprávní. Podmínka protiprávnosti jednání vytýkaného EMSA tedy není v případě tohoto rozhodnutí splněna.
146 A dále okolnost konstatovaná v bodech 133 až 137 výše, podle níž žalobkyně nemají právní zájem na napadení rozhodnutí o zadání, znamená, že újma, kterou údajně utrpěly, nemůže být – za předpokladu jejího vzniku – důsledkem uvedeného rozhodnutí, nýbrž rozhodnutí o odmítnutí. Podmínka existence příčinné souvislosti tak není v případě rozhodnutí o zadání splněna.
147 Za těchto okolností je třeba návrh na náhradu škody zamítnout jako neopodstatněný, aniž je nutné rozhodovat o jeho přípustnosti.
4. K návrhu na organizační procesní opatření
148 Žalobkyně požadují, aby Tribunál přijal organizační procesní opatření za účelem předložení zprávy hodnotícího výboru a kopie nabídky DCE nebo relevantních výňatků z těchto dokumentů na jedné straně a skutečností týkajících se případných navýšení ceny v rámci plnění smlouvy uzavřené s DCI na straně druhé. Nicméně vzhledem k tomu, že uvedené dokumenty by v žádném případě nemohly zpochybnit výše uvedený přezkum, je tento návrh třeba zamítnout.
149 S přihlédnutím k výše uvedenému je namístě zamítnout žalobu v plném rozsahu.
K nákladům řízení
150 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že EMSA požadovala náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměly ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedeným uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (čtvrtý senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Společnostem Dredging International NV a Ondernemingen Jan de Nul NV se ukládá náhrada nákladů řízení.
Pelikánová | Jürimäe | van der Woude |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 13. září 2011.
Podpisy.
Obsah
Skutečnosti předcházející sporu
1. Zakázka
2. Účast žalobkyň na vyjednávacím řízení
3. Rozhodnutí EMSA a následná komunikace
4. Podpis smlouvy s DCI
Řízení a návrhová žádání účastnic řízení
Právní otázky
1. K návrhu na zrušení
K rozhodnutí o odmítnutí
Ke třetímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení zásad proporcionality, rovného zacházení a zákazu diskriminace v souvislosti se zjevně nesprávným posouzením při hodnocení nabídky JVOC, jakož i k první části prvního žalobního důvodu v rozsahu, v němž se týká souladu nabídky JVOC s rozpočtovým limitem stanoveným pro položku č. 2
– Argumenty účastnic řízení
– Závěry Tribunálu
Ke čtvrtému žalobnímu důvodu, vycházejícímu ze zjevně nepřiměřeného a neodpovídajícího charakteru rozpočtového limitu stanoveného pro položku č. 2
– Argumenty účastnic řízení
– Závěry Tribunálu
K první části prvního žalobního důvodu v rozsahu, v němž se týká neposkytnutí určitých dokumentů žalobkyním a odůvodnění odmítnutí nabídky JVOC
– Argumenty účastnic řízení
– Závěry Tribunálu
K rozhodnutí o zadání
Argumenty účastnic řízení
Závěry Tribunálu
2. K návrhu na prohlášení smlouvy podepsané s DCI za neplatnou
3. K návrhu na náhradu škody
Argumenty účastnic řízení
Závěry Tribunálu
4. K návrhu na organizační procesní opatření
K nákladům řízení