ROZSUDEK TRIBUNÁLU (osmého senátu)
17. února 2011(*)
„Ochranná známka Společenství – Námitkové řízení – Přihláška obrazové ochranné známky Společenství F1-LIVE – Starší obrazová ochranná známka Společenství, starší národní slovní ochranné známky a starší mezinárodní slovní ochranná známka F1 a F1 Formula 1 – Zamítnutí námitek odvolacím senátem – Relativní důvody pro zamítnutí – Článek 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009]“
Ve věci T‑10/09,
Formula One Licensing BV, se sídlem v Rotterdamu (Nizozemsko), zastoupená B. Klingbergem a K. Sandbergem, advokáty,
žalobkyně,
proti
Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému A. Folliard-Monguiralem, jako zmocněncem,
žalovanému,
přičemž vedlejší účastnicí řízení před Tribunálem, které byla povolena záměna se společností Racing-Live SAS, která byla další účastnicí řízení před odvolacím senátem OHIM, je
Global Sports Media Ltd, se sídlem v Hamiltonu (Bermudy), původně zastoupená T. de Haanem a J.-J. Evrardem, poté T. de Haanem, advokátem,
jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 16. října 2008 (věc R 7/2008‑1) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Racing-Live SAS a Formula One Licensing BV,
TRIBUNÁL (osmý senát),
ve složení M. E. Martins Ribeiro, předsedkyně, S. Papasavvas a N. Wahl (zpravodaj), soudci,
vedoucí soudní kanceláře: K. Pocheć, rada,
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Tribunálu dne 14. ledna 2009,
s přihlédnutím k vyjádření OHIM k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 30. března 2009,
s přihlédnutím k vyjádření vedlejší účastnice došlému kanceláři Tribunálu dne 10. dubna 2009,
po jednání konaném dne 10. června 2010,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1 Dne 13. dubna 2004 podala společnost Racing-Live SAS u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) přihlášku ochranné známky Společenství na základě nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), ve znění pozdějších předpisů [nahrazeného nařízením Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1)].
2 Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je následující obrazové označení:
3 Výrobky, pro které byl zápis požadován, spadají do tříd 16, 38 a 41 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a odpovídají pro každou z těchto tříd následujícímu popisu:
– třída 16: „časopisy, brožury, knihy; všechny tyto výrobky se týkají oblasti formule 1“;
– třída 38: „komunikace a šíření knih, časopisů a novin pomocí počítačových terminálů; všechny tyto služby se týkají oblasti formule 1“;
– třída 41: „elektronická publikace knih, časopisů a periodik, informace v oblasti zábavy; organizace soutěží na internetu; rezervace míst na představení; on-line hry; všechny tyto služby se týkají oblasti formule 1“.
4 Tato přihláška ochranné známky Společenství byla zveřejněna ve Věstníku ochranných známek Společenství č. 5/2005 ze dne 31. ledna 2005.
5 Dne 2. května 2005 podala žalobkyně, společnost Formula One Licensing BV, na základě článku 42 nařízení č. 40/94 (nyní článek 41 nařízení č. 207/2009) námitky proti zápisu přihlášené ochranné známky, přičemž se dovolávala nebezpečí záměny ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení č. 207/2009].
6 Námitky byly založeny zejména na následujících starších zápisech:
– třech zápisech slovního označení F1: toto označení bylo předmětem mezinárodního zápisu č. 732134 ze dne 20. prosince 1999, s účinky v Dánsku, Německu, Španělsku, Francii, Itálii a Maďarsku pro výrobky a služby spadající do tříd 16, 38 a 41, jež zahrnují výrobky a služby, kterých se týká přihlášená ochranná známka, německého zápisu č. 30007412 ze dne 10. května 2000 pro služby spadající do třídy 41 a odpovídající následujícímu popisu: „pořádání sportovních událostí“, a zápisu ve Spojeném království č. 2277746D ze dne 13. srpna 2001 pro výrobky a služby spadající do tříd 16 („papír, karty, karton, tiskařské sady, barvy a grafiky; katalogy“) a 38 („telekomunikační služby; elektronický přenos dat, obrazu a zvuku prostřednictvím terminálů a informačních sítí“);
– zápisu obrazové ochranné známky Společenství č. 631531, zapsané dne 19. května 2003 pro výrobky a služby spadající do tříd 16, 38 a 41, týkající se zejména výrobků a služeb, kterých se týká přihlášená ochranná známka vyobrazená níže:
7 Námitky byly založeny na všech výrobcích a službách, na které se vztahují starší ochranné známky, a směřovaly proti všem výrobkům a službám, na které se vztahuje přihlášená ochranná známka.
8 Žalobkyně se odvolávala na vysokou rozlišovací způsobilost všech ochranných známek, jejichž byla majitelem, z důvodu jejich mnohaletého užívání ve vztahu k různým výrobkům a službám.
9 Námitkové oddělení OHIM rozhodnutím ze dne 17. října 2007 přihlášku ochranné známky Společenství zamítlo a opíralo se přitom výlučně o mezinárodní starší zápis č. 732134. Námitkové oddělení konstatovalo, že existuje podobnost nebo totožnost mezi výrobky a službami, na které se vztahují kolidující ochranné známky, a průměrný stupeň podobnosti mezi kolidujícími označeními, a tedy nebezpečí záměny mezi kolidujícími ochrannými známkami ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94.
10 Dne 14. prosince 2007 podala vedlejší účastnice proti rozhodnutí námitkového oddělení k OHIM odvolání na základě článků 57 až 62 nařízení č. 40/94 (nyní články 58 až 64 nařízení č. 207/2009).
11 Rozhodnutím ze dne 16. října 2008 (dále jen „napadené rozhodnutí“) první odvolací senát zrušil rozhodnutí námitkového oddělení. Odvolací senát rozhodl, že i kdyby mezi dotčenými výrobky existovala totožnost nebo podobnost, neexistuje mezi přihlášenou ochrannou známkou a ochrannými známkami, jejichž majitelem je žalobkyně, nebezpečí záměny ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94, jelikož kolidující označení vykazují zjevné rozdíly. Odvolací senát měl krom toho za to, že relevantní veřejnost tvořená běžnými spotřebiteli a profesionálními uživateli vnímá kombinaci písmene „f“ a číslice „1“ jako druhové označení kategorie závodních automobilů a v širším smyslu závodů takových automobilů. Odvolací senát dospěl k závěru, že dobré jméno starších ochranných známek se týká výlučně prvku „f1“ ochranné známky zapsané pod číslem 631531.
12 Ohledně čl. 8 odst. 5 nařízení č. 40/94 odvolací senát měl za to, že ačkoliv by starší obrazová ochranná známka mohla šířit obraz špičkové technologie, výlučnosti a luxusu, jediným komunikačním vektorem tohoto obrazu je prvek „f1“ jakožto logotyp F 1. Nicméně pouze malá část spotřebitelů bude přisuzovat zkratce F 1 rozlišovací způsobilost, ledaže by byla doprovázena uvedeným logotypem. Odvolací senát v tomto ohledu konstatoval, že žádný prvek přihlášené ochranné známky veřejnosti tento logotyp nepřipomíná, a že tedy přihlášená známka neparazituje na starších ochranných známkách, nepoškozuje dobré jméno uvedených ochranných známek a rovněž neumožňuje svému majiteli neoprávněně těžit z kladného obrazu těchto ochranných známek.
Řízení a návrhová žádání účastníků řízení
13 Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 14. ledna 2009 žalobkyně podala tuto žalobu.
14 Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil napadené rozhodnutí;
– uložil OHIM náhradu nákladů řízení.
– uložil vedlejší účastnici náhradu nákladů řízení vynaložených v rámci řízení u OHIM.
15 OHIM a vedlejší účastnice navrhují, aby Tribunál:
– zamítl žalobu;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
16 Faxem ze dne 8. června 2010 společnost Racing-Live a společnost Global Sports Media Ltd Tribunál informovaly, že společnost Racing-Live převedla přihlášenou ochranou známku (F 1-LIVE) na společnost Global Sports Media Ltd a navrhovaly, aby společnosti Global Sports Media Ltd jakožto novému majiteli uvedené ochranné známky byla povolena záměna s původním majitelem této ochranné známky v dotčeném řízení. Vzhledem k tomu, že OHIM na jednání uvedl, že nemá výhrady k tomuto návrhu na záměnu, Tribunál navrhovanou záměnu povolil, což bylo zaznamenáno do protokolu z jednání.
Právní otázky
1. K přípustnosti dokumentů předložených poprvé u Tribunálu
17 OHIM a vedlejší účastnice na úvod tvrdí, že přílohy A 6 až A 10 žaloby nebyly nikdy předloženy ve správním řízení u OHIM, takže musí být prohlášeny za nepřípustné.
18 Podle ustálené judikatury směřuje žaloba na neplatnost podaná k Tribunálu ke kontrole legality rozhodnutí odvolacích senátů ve smyslu článku 63 nařízení č. 40/94 (nyní článek 65 nařízení č. 207/2009), takže funkcí Tribunálu není přezkoumávat v tomto rámci skutkové okolnosti ve světle dokumentů, které byly poprvé předloženy u něj. Skutečnosti, které jsou dovolávány před Tribunálem, aniž by byly předtím uplatněny před instancemi OHIM, se mohou dotknout legality takového rozhodnutí jen tehdy, jestliže je OHIM měl vzít v úvahu z úřední povinnosti [rozsudky Tribunálu ze dne 13. července 2004, Samar v. OHIM – Grotto (GAS STATION), T‑115/03, Sb. rozh. s. II‑2939, bod 13, a ze dne 24. listopadu 2005, Sadas v. OHIM – LTJ Diffusion (ARTHUR a FELICIE), T‑346/04, Sb. rozh. s. II‑4891, bod 19].
19 V projednávané věci jsou přílohy A 6 až A 10 dokumenty, které nebyly předloženy předtím u OHIM, a musí být tudíž prohlášeny za nepřípustné, aniž by bylo nutné zkoumat jejich důkazní hodnotu a aniž by bylo nutné v širší míře vyslechnout účastníky řízení (viz v tomto smyslu výše uvedený rozsudek ARTHUR a FELICIE, bod 19 a citovaná judikatura).
2. K věci samé
20 Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňuje dva žalobní důvody, vycházející z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 a z porušení čl. 8 odst. 5 téhož nařízení.
K prvnímu žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94
Argumenty účastníků řízení
21 Žalobkyně se v podstatě domnívá, že mezi přihlášenou ochrannou známkou a staršími ochrannými známkami, které mají velmi dobré jméno, existuje nebezpečí záměny.
22 Na úvod žalobkyně tvrdí, že odvolací senát nezohlednil skutečnost, že dotčené výrobky a služby jsou z většiny totožné a ve zbývající části mimořádně podobné. Dále měl odvolací senát nesprávně předpokládat, že kombinace písmene „f“ a číslice „1“ vyobrazená běžným písmem nebude veřejností vnímána jako ochranná známka z důvodu svého údajně druhového a popisného charakteru a z důvodu jejího naprostého nedostatku rozlišovací způsobilosti.Vzhledem k tomu, že prvek „f 1“ tvoří dominantní prvek namítané ochranné známky, existuje mezi staršími slovními ochrannými známkami a přihlášenou ochrannou známkou velká podobnost ze vzhledového, fonetického a pojmového hlediska, a tedy nebezpečí záměny, i kdyby starší slovní ochranné známky měly pouze nízkou rozlišovací způsobilost. Konečně nebezpečí záměny má podle žalobkyně existovat rovněž mezi přihlášenou ochrannou známkou a obrazovou ochrannou známkou Společenství F 1 Formula 1, která má zvláště vysokou rozlišovací způsobilost.
23 OHIM a vedlejší účastnice argumenty žalobkyně zpochybňují.
Závěry Tribunálu
24 Podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 se na základě námitek majitele starší ochranné známky přihlášená ochranná známka nezapíše, pokud z důvodu totožnosti nebo podobnosti se starší ochrannou známkou a totožnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb, na které se obě ochranné známky vztahují, existuje nebezpečí záměny u veřejnosti na území, na kterém je starší ochranná známka chráněna.
25 Podle ustálené judikatury představuje nebezpečí záměny nebezpečí, že se veřejnost může domnívat, že dotčené výrobky nebo služby pocházejí od stejného podniku, případně od podniků hospodářsky propojených. Podle téže judikatury musí být nebezpečí záměny posuzováno celkově podle toho, jak relevantní veřejnost vnímá dotčená označení a dotčené výrobky nebo služby, a přitom musí být zohledněny všechny relevantní faktory projednávané věci, zejména závislost mezi podobností označení a podobností výrobků nebo služeb, na které se vztahuje ochranná známka [viz rozsudek Tribunálu ze dne 9. července 2003, Laboratorios RTB v. OHIM – Giorgio Beverly Hills (GIORGIO BEVERLY HILLS), T‑162/01, Recueil, s. II‑2821, body 30 až 33 a citovaná judikatura].
26 Za účelem použití čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 předpokládá nebezpečí záměny zároveň totožnost nebo podobnost kolidujících ochranných známek a totožnost nebo podobnost výrobků nebo služeb, na které se kolidující ochranné známky vztahují. Jedná se o podmínky kumulativní [viz rozsudek Tribunálu ze dne 22. ledna 2009, Commercy v. OHIM – easyGroup IP Licensing (easyHotel), T‑316/07, Sb. rozh. s. II‑43, bod 42, a citovaná judikatura].
27 V projednávané věci odvolací senát dospěl v bodě 27 napadeného rozhodnutí k závěru, že relevantní veřejnost je tvořena průměrným spotřebitelem Evropské unie, a že nebezpečí záměny mezi kolidujícími ochrannými známkami musí být proto posouzeno ve vztahu k této veřejnosti. Tento závěr, který nebyl ostatně účastníky řízení zpochybněn, musí být s přihlédnutím k povaze označovaných výrobků a služeb potvrzen.
28 Dále k podobnosti dotčených výrobků a služeb stačí konstatovat, že odvolací senát měl v bodech 25 a 26 napadeného rozhodnutí za to, že činnosti vedlejší účastnice týkající se prodeje tiskařských výrobků a komunikace prostřednictvím internetu (a sice výrobků a služeb spadajících do tříd 16 a 38) jsou totožné s výrobky a službami žalobkyně a že publikační on-line služby a on-line služby v odvětví zábavy v oblasti formule 1 (a sice služby spadající do třídy 41) jsou velmi podobné službám nabízeným žalobkyní.
29 Z toho vyplývá, že odvolací senát neopominul posoudit stupeň podobnosti dotčených výrobků a služeb. Výhrada, jež byla v tomto ohledu vznesena žalobkyní, musí být tedy zamítnuta jako neopodstatněná.
30 Nakonec žalobkyně napadá posouzení odvolacího senátu, podle něhož neexistuje vysoká podobnost mezi dotčenými označeními ani nebezpečí záměny.
– Ke srovnání kolidujících označení a jejich vnímání relevantní veřejností
31 Globální posouzení nebezpečí záměny, co se týče vzhledové, fonetické nebo pojmové podobnosti dotčených označení, musí být založeno na celkovém dojmu, kterým tato označení působí, s přihlédnutím zejména k jejich rozlišujícím a dominantním prvkům (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 12. června 2007, OHIM v. Shaker, C‑334/05 P, Sb. rozh. s. I‑4529, bod 35 a citovaná judikatura).
32 Posouzení podobnosti mezi dvěma ochrannými známkami se nemůže omezit na to, že se zohlední pouze jedna složka kombinované ochranné známky a srovná se s jinou ochrannou známkou. Naopak je třeba provést srovnání, při kterém budou dotčené ochranné známky posuzovány každá jako celek, což nevylučuje, že celkovému dojmu, který kombinovaná ochranná známka vyvolává v paměti relevantní veřejnosti, může za určitých okolností dominovat jedna nebo více jejích složek (viz výše uvedený rozsudek OHIM v. Shaker, bod 41 a citovaná judikatura). Posoudit podobnost pouze na základě dominantního prvku je možné pouze v případě, že všechny ostatní složky ochranné známky jsou zanedbatelné (výše uvedený rozsudek Soudního dvora OHIM v. Shaker, bod 42, a rozsudek Soudního dvora ze dne 20. září 2007, Nestlé v. OHIM, C‑193/06 P, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 42). Tak tomu může být zejména v případě, kdy je tato složka sama o sobě způsobilá dominovat představě této ochranné známky, kterou si relevantní veřejnost uchovává v paměti, takže všechny ostatní složky ochranné známky jsou v celkovém dojmu vyvolaném touto ochrannou známkou zanedbatelné (výše uvedený rozsudek Nestlé v. OHIM, bod 43).
33 Nicméně mimo běžné případy, kdy průměrný spotřebitel vnímá ochrannou známku jako celek, a bez ohledu na okolnost, že v celkovém dojmu může převládat jedna či více součástí kombinované ochranné známky, není v žádném případě vyloučeno, že ve zvláštním případě si starší ochranná známka používaná třetí osobou ve složeném označení obsahujícím název společnosti této třetí osoby zachová v tomto složeném označení nezávislou rozlišovací roli, aniž v něm přitom tvoří dominantní prvek. Za takového předpokladu může celkový dojem ze složeného označení vést veřejnost k přesvědčení, že dotčené výrobky nebo služby pocházejí přinejmenším od hospodářsky propojených podniků, a v takovém případě musí být existence nebezpečí záměny shledána (rozsudek Soudního dvora ze dne 6. října 2005, Medion, C‑120/04, Sb. rozh. s. I‑8551, body 30 a 31).
34 V projednávané věci je třeba konstatovat, že přihlášená ochranná známka má povahu kombinované ochranné známky, neboť je tvořena dvěma slovními prvky, a sice „f 1“ a „live“, oddělenými pomlčkou a několika obrazovými prvky. Oba slovní prvky jsou umístěny v obdélníku tmavé barvy, který má ve svém středu kruhový útvar zobrazený v odstínech od bílé do černé barvy. Prvek „f 1“ je ztvárněn bílou barvou v horní levé části obdélníku, zatímco prvek „live“ je vyobrazen černými písmeny ohraničenými bílou barvou ve středu pravé části obdélníku.
35 Starší ochranné známky, na kterých jsou námitky založeny, jsou obrazové ochranné známky Společenství F 1 Formula 1 a národní a mezinárodní slovní ochranné známky F 1.
36 Pro účely srovnání sporných označení předložila žalobkyně různé argumenty směřující k uznání toho, že prvek „f 1“ tvoří dominantní prvek přihlášené ochranné známky. Rovněž připomíná skutečnost, že zkratka F 1 napsaná běžným písmem byla zapsána v mnoha zemích. Kromě toho zpochybňuje posouzení odvolacího senátu, podle něhož má uvedená zkratka pouze nízkou rozlišovací způsobilost a relevantní veřejnost nevnímá kombinaci písmene „f“ a číslice „1“ jako ochrannou známku.
37 S ohledem na dopad otázky týkající se dominantního prvku na posouzení podobnosti kolidujících označení je před srovnáním těchto označení třeba posoudit tyto argumenty.
38 Je třeba konstatovat, že odvolací senát v napadeném rozhodnutí dospěl zaprvé k závěru, že relevantní veřejnost vnímá kombinaci písmene „f“ a číslice „1“ jako zkratku výrazu formule 1, který obecně označuje kategorii závodních automobilů a v širším smyslu závodů takových automobilů (bod 33 napadeného rozhodnutí). Zadruhé dospěl k závěru, že relevantní veřejnost může vnímat prvek „f 1“ ochranné známky Společenství zapsané pod číslem 631531 jako ochrannou známku užívanou žalobkyní ve vztahu k jejím komerčním činnostem v oblasti závodů automobilů formule 1 (bod 34 napadeného rozhodnutí). Odvolací senát z toho dovodil, že je třeba rozlišovat mezi prvkem „f 1“ jako pouhou kombinací písmene a číslice a F 1 jako logotypem (bod 35 napadeného rozhodnutí).
39 Tento závěr je třeba potvrdit.
40 Zaprvé z důkazů obsažených ve spise vyplývá, že reklama prováděná žalobkyní během posledních deseti let se týká výlučně obrazové ochranné známky Společenství č. 631531, a že žalobkyně při poskytování licencí kladla důraz na logotyp F 1 tím, že udělovala pokyny, jakož i koncepční příkazy s cílem zajistit ustálené užívání těchto ochranných známek.
41 Uplatnění těchto přísných pravidel jí umožnilo docílit, aby relevantní veřejnost vnímala ustáleným způsobem prvek „f 1“ jako představující logotyp F 1.
42 Nicméně je třeba konstatovat, že žalobkyně nestanovila pravidla týkající se užívání prvku „f 1“ v jiném smyslu než je smysl logotypu F 1, jako je tomu v případě mezinárodního zápisu č. 732134. Přitom je nesporné, že prvek „f 1“ je žalobkyní nebo držiteli licence užíváno vždy v kombinaci s logem F 1 (s výjimkou případu, v němž logo nelze vyobrazit z důvodu samotné povahy použitého prostředku komunikace).
43 Zadruhé z důkazů předložených žalobkyní, zejména z výsledků průzkumu veřejného mínění provedeného v Německu a prohlášení svědka vyplývá, že široká veřejnost ví, že „F 1“ je běžnou zkratkou „formule 1“ a že označuje kategorii závodních automobilů a v širším smyslu závodů takových automobilů. Navíc „formule 1“ je užívána jako druhové označení sportu automobilových závodů, který si veřejnost nespojuje specificky se závody organizovanými skupinou, ke které náleží žalobkyně, ale s vyšší kategorií jakéhokoliv závodu automobilů. Neexistuje totiž žádné jiné slovo nebo výraz vhodný pro označení tohoto druhu sportu.
44 Krom toho je třeba uvést, že žalobkyně nezpochybňuje závěr odvolacího senátu, podle něhož je „formule 1“ obvyklým výrazem běžného jazyka označujícím závodní automobily a v širším smyslu závody automobilů, a že F 1 je dobře známou zkratkou uvedeného výrazu. Mimoto důkazy předložené žalobkyní, zejména dokumenty přiložené k prohlášení svědka citovanému v předcházejícím bodě, rovněž ukazují, že zkratka F 1 může být užívána v kontextu popisu. Zkratka F 1 je stejně druhová jako výraz „formule 1“.
45 V tomto kontextu je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury veřejnost nebude obecně považovat popisný prvek, který je součástí kombinované ochranné známky, za rozlišující a dominantní prvek v celkovém dojmu vyvolaném touto ochrannou známkou [rozsudek Tribunálu ze dne 27. listopadu 2007, Gateway v. OHIM – Fujitsu Siemens Computers (ACTIVITY Media Gateway), T‑434/05, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 47 a citovaná judikatura].
46 Kromě toho skutečnost, že starší slovní ochranná známka byla zapsána jako národní nebo mezinárodní ochranná známka nevylučuje, že tato ochranná známka je ve velké míře popisná nebo jinými slovy, že má pouze nízkou vnitřní rozlišovací způsobilost ve vztahu k výrobkům a službám, na které se vztahuje [viz rozsudek Tribunálu ze dne 13. října 2009, Deutsche Rockwool Mineralwool v. OHIM – Redrock Construction (REDROCK), T‑146/08, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 51 a citovaná judikatura].
47 V tomto rámci je třeba připomenout, že platnost mezinárodní nebo národní ochranné známky, v projednávané věci ochranných známek žalobkyně, nemůže být zpochybněna v rámci řízení o zápisu ochranné známky Společenství, ale výlučně v rámci řízení o prohlášení neplatnosti zahájeného v dotčeném členském státě [viz rozsudek Tribunálu ze dne 12. listopadu 2008, Shaker v. OHIM – Limiñana y Botella (Limoncello della Costiera Amalfitana shaker), T‑7/04, Sb. rozh. s. II‑3085, bod 26 a citovaná judikatura].
48 To však nic nemění na tom, že OHIM byl povinen ověřit, jakým způsobem vnímala relevantní veřejnost prvek „f 1“ v přihlášené ochranné známce.
49 S ohledem na tyto úvahy a s přihlédnutím k předloženým důkazům je třeba učinit závěr, že relevantní veřejnost nevnímá prvek „f 1“ v přihlášené ochranné známce jako rozlišující prvek, ale jako prvek použitý pro účely popisu.
50 Odvolací senát měl tedy správně za to, že prvek „f 1“ napsaný běžným písmem má ve vztahu k výrobkům a službám, na které se vztahuje, pouze nízkou rozlišovací způsobilost a že případné dobré jméno obrazové ochranné známky Společenství užívané v Unii je v zásadě spojené se samotným logotypem.
51 Věc, ve které byl vydán rozsudek Medion, bod 33 výše, které se dovolávala žalobkyně na jednání, není v projednávané věci relevantní. V projednávané věci je nutné konstatovat, že označení F 1 nezaujímá v přihlášené ochranné známce nezávislou rozlišovací roli, jelikož relevantní veřejnost vnímá prvek „f 1“ jako popisný prvek uvedené ochranné známky, jak již bylo konstatováno výše.
52 Argument žalobkyně, podle něhož má prvek „F 1“ zvláště vysokou rozlišovací způsobilost, jakož i argument, podle něhož má tento prvek napsaný standardním druhem písma dobré jméno stejné jako logotyp musí být odmítnut jako neopodstatněný. Rovněž, na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, nelze z předložených důkazů týkajících se logotypu F 1 dovodit skutečné užívání starších národních slovních ochranných známek a starší mezinárodní slovní ochranné známky.
– Ke srovnání přihlášené ochranné známky se staršími národními slovními ochrannými známkami a starší mezinárodní ochranou známkou F 1
53 V projednávané věci jsou staršími národními ochrannými známkami a starší mezinárodní ochrannou známkou slovní ochranné známky tvořené prvkem „f 1“, zatímco přihlášená ochranná známka je kombinovanou ochrannou známkou (viz bod 34 výše).
54 V tomto ohledu je třeba uvést, že dotčená označení vykazují vzhledem k prvku „f 1“, který je jim společný, určité znaky podobnosti. Nicméně se liší ze vzhledového hlediska z důvodu své délky, přítomnosti slova „live“ a skutečnosti, že přihlášená ochranná známka obsahuje obrazový prvek.
55 Z fonetického hlediska je třeba konstatovat, že přihlášená ochranná známka obsahuje dvě slova a starší ochranné známky jediné slovo. Je nutné konstatovat, že přidání doplňkového slova do přihlášené ochranné známky, které se vyslovuje, vyvažuje do jisté míry společný prvek „f 1“. Nicméně vzhledem k tomu, že obě kolidující označení obsahují prvek „f 1“, který se v přihlášené ochranné známce vyslovuje jako první, dospěl odvolací senát právem k závěru o existenci určité míry podobnosti z fonetického hlediska.
56 Z pojmového hlediska je třeba uvést, že starší ochranná známka označuje zvláštní druh závodních automobilů, a sice automobily formule 1, a může být rovněž chápána tak, že implicitně odkazuje na závody formule 1. Přihlášená ochranná známka zprostředkovává stejné sdělení, ale přidání slova „live“, které evokuje zpravodajství nebo přenos živého vysílání události, ji činí pojmově bohatší než je starší ochranná známka. Pokud tedy společný slovní prvek „f 1“ znamená, že kolidující označení vykazují některé prvky podobnosti z pojmového hlediska, míra této podobnosti zůstává nízká.
57 Vzhledem k tomu, že si spotřebitelé nebudou spojovat prvek „f 1“ obsažený v přihlášené ochranné známce s žalobkyní, protože jediné označení, které si zvykli spojovat s žalobkyní, je logotyp ochranné známky F 1 Formula 1, a nikoliv označení napsané standardním druhem písma a protože spotřebitelé budou považovat F 1 napsané běžným druhem písma za zkratku „formule 1“, tj. popisné označení, je třeba podobně jako odvolací senát konstatovat, že mezi kolidujícími ochrannými známkami neexistuje nebezpečí záměny.
58 Je tedy třeba srovnat přihlášenou ochrannou známku s žalobkyninou obrazovou ochrannou známkou Společenství F 1 Formula 1.
– Ke srovnání přihlášené ochranné známky a starší obrazové ochranné známky Společenství F 1 Formula 1
59 Jak odvolací senát správně konstatoval, přihlášená ochranná známka vykazuje ve vztahu ke starší obrazové ochranné známce Společenství F 1 Formula 1 zjevné rozdíly z hlediska celkového uspořádání. V přihlášené ochranné známce jsou „f“ a „1“ kolmé a oddělené, zatímco v uvedené starší ochranné známce jsou tyto prvky nakloněné doprava a jsou napsány takovým způsobem, že prostor mezi nimi tvoří tvar číselného prvku. Tyto dva prvky jsou kromě toho vyobrazeny ve výrazně kontrastních barvách. Pravá část ochranné známky obsahuje postupně mizející čáry, které ztvárňují pravděpodobně rychlost. Je tedy třeba učinit závěr, že ze vzhledového hlediska neexistuje mezi dotčenými ochrannými známkami žádná podobnost.
60 Z fonetické a pojmové stránky je výsledek přezkumu totožný s výsledkem přezkumu F 1 jakožto slovního označení (viz body 55 a 56 výše), což znamená určitou podobnost z fonetického a pojmového hlediska.
61 V projednávané věci stačí v rámci celkového posouzení nebezpečí záměny, které je charakterizováno neexistencí vzhledové podobnosti a skutečností, že podobnost po fonetické a pojmové stránce je pouze omezená, konstatovat, že odvolací senát správně rozhodl, že mezi spornými označeními neexistuje nebezpečí záměny, neboť relevantní veřejnost nebude zaměňovat přihlášenou ochrannou známku s ochrannou známkou žalobkyně. V tomto ohledu je třeba uvést, že druhový význam, který přisuzuje označení F 1 veřejnost, zaručuje, že tato veřejnost bude chápat, že přihlášená ochranná známka se týká formule 1, ale z důvodu zcela odlišného uspořádání si nevytvoří souvislost s činnostmi žalobkyně.
62 S ohledem na výše uvedené je tedy třeba první žalobní důvod zamítnout.
K druhému žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení čl. 8 odst. 5 nařízení č. 40/94
Argumenty účastníků řízení
63 Žalobkyně tvrdí, že odvolací senát nesprávně odmítl argument, podle něhož společný prvek, a sice prvek „f 1“, postačuje k tomu, aby se mezi kolidujícími označeními vytvořilo u veřejnosti spojení ve smyslu čl. 8 odst. 5 nařízení č. 40/94. Odvolací senát měl tudíž podle žalobkyně rovněž opominout přezkoumat, zda přihlášená ochranná známka může neprávem těžit z dobrého jména a rozlišovací způsobilosti starších ochranných známek a způsobit tak újmu jejich majiteli.
64 OHIM a vedlejší účastnice argumenty žalobkyně zpochybňují.
Závěry Tribunálu
65 Ze znění čl. 8 odst. 5 nařízení č. 40/94 vyplývá, že jeho použití podléhá třem následujícím podmínkám, jimiž jsou zaprvé totožnost nebo podobnost kolidujících ochranných známek, zadruhé existence dobrého jména starší ochranné známky uplatňované na podporu námitek a zatřetí existence nebezpečí, že užívání přihlašované ochranné známky bez řádného důvodu by neprávem těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jim bylo na újmu. Tyto tři podmínky jsou kumulativní a neexistence jedné z nich postačuje k tomu, aby se uvedené ustanovení nepoužilo [rozsudek Tribunálu ze dne 25. května 2005, Spa Monopole v. OHIM – Spa-Finders Travel Arrangements (SPA-FINDERS), T‑67/04, Sb. rozh. s. II‑1825, bod 30].
66 Je třeba rovněž připomenout, že z judikatury vyplývá, že zásahy uvedené v čl. 8 odst. 5 nařízení č. 40/94, pokud k nim dojde, jsou následkem jistého stupně podobnosti mezi kolidujícími ochrannými známkami, kvůli němuž dotčená veřejnost vidí mezi těmito ochrannými známkami souvislost, tedy si vytvoří mezi nimi spojení, i když je nezaměňuje (viz obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne 27. listopadu 2008, Intel Corporation, C‑252/07, Sb. rozh. s. I‑8823, bod 30 a citovaná judikatura).
67 Jak vyplývá z bodu 66 napadeného rozhodnutí, jedná se v případě označení, jehož užívání a případné dobré jméno žalobkyně prokázala, výlučně o označení, které je předmětem zápisu Společenství č. 631531, a sice verzi logotypu. První otázka, která tedy vyvstává je, zda jsou dotčené obrazové ochranné známky totožné nebo podobné. Rozlišovací způsobilost a dobré jméno označení spočívá ve virtuální fúzi písmene „f“ a číslice „1“ vyobrazených ve velmi kontrastních barvách. Samotná přítomnost písmene „f“ a číslice „1“ v přihlášené ochranné známce nemá žádnou rozlišovací způsobilost a nemůže postačovat k závěru o existenci spojení mezi dotčenými ochrannými známkami. Bez ohledu na určitou podobnost z fonetického a pojmového hlediska je proto nutné potvrdit závěr odvolacího senátu, podle něhož žádný prvek přihlášené ochranné známky logotyp F 1 veřejnosti nepřipomíná, neboť kolidující označení nelze považovat za podobná.
68 Vzhledem k tomu, že jedna ze tří kumulativních podmínek, které jsou připomenuty v bodě 65 výše, není splněna, není již třeba rozhodnout o tom, zda je v projednávané věci splněna třetí podmínka použití čl. 8 odst. 5 nařízení č. 40/94.
69 Z toho vyplývá, že druhý žalobní důvod musí být rovněž zamítnut.
K nákladům řízení
70 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že OHIM a vedlejší účastnice požadovaly náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (osmý senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Společnosti Formula One Licensing BV se ukládá náhrada nákladů řízení.
Martins Ribeiro | Papasavvas | Wahl |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 17. února 2011.
Podpisy.