Kasační opravný prostředek podaný dne 17. srpna 2023 Evropským parlamentem proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého rozšířeného senátu) vydanému dne 7. června 2023 ve věci T-309/21, TC v. Evropský parlament
(Věc C-529/23 P)
Jednací jazyk: litevština
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropský parlament (zástupci: N. Görlitz, M. Ecker, J.-C. Puffer, a S. Toliušio)
Další účastník řízení: TC
Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soudní dvůr:
zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 7. června 2023, TC v. Parlament (T-309/21, EU:T:2023:315);
vydal konečné rozhodnutí ve sporu předloženém Tribunálu a vyhověl návrhovým žádáním předloženým Parlamentem v řízení v prvním stupni;
uložil žalobci náhradu nákladů řízení v prvním stupni a řízení o kasačním opravném prostředku.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
V rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel tvrdí, že Tribunál nezohlednil předmět sporu, který mu byl předložen, přípravnou povahu dopisu generálního ředitele pro finance ze dne 8. ledna 2021a ustálenou judikaturu týkající se účinků spojených s protiprávností procesní písemnosti; k určení, že Parlament porušil právo žalobce být vyslechnut a že porušení tohoto práva odůvodňovalo zrušení napadených rozhodnutí, se Tribunál nemohl omezit na posouzení, zda důvody uvedené v tomto dopise byly podložené a dostatečné (body 91 až 132 napadeného rozsudku).
V rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel tvrdí, že Tribunál tím, že rozhodl, že Parlament porušil právo žalobce být vyslechnut v řízení v prvním stupni ohledně jeho e-mailů z let 2015, 2016 et 2019 a jeho korespondence se službami Parlamentu, porušil právo být vyslechnut, nezohlednil pravidla upravující řízení o vrácení částek určených na výdaje na parlamentní asistenci a s tím související judikaturu a porušil zásadu svobodného výkonu mandátu člena Parlamentu ve smyslu čl. 6 odst. 1 aktu o volbách1 a článku 2 statutu poslanců Parlamentu2 , jakož i čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2018/17253 ; jeho skutková zjištění jsou mimoto nesprávná, neboť neposoudil skutkový stav vyčerpávajícím způsobem (body 92 až 104, 130 a 131 napadeného rozsudku).
Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál tím, že rozhodl, že Parlament porušil právo žalobce být vyslechnut v řízení v prvním stupni ohledně řízení týkajícího se dotčeného akreditovaného asistenta, údajů o používání jeho přístupové karty do Parlamentu a informací o počtu zásahů bezpečnostní služby Parlamentu ve vztahu k dotčenému asistentovi, porušil povinnost uvést odůvodnění, čl. 4 odst. 1 písm. e) a čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725, jakož i čl. 26 poslední pododstavec služebního řádu úředníků Evropské unie, článek 266 SFEU a právo být vyslechnut (body 105 až 124, 130 a 131 napadeného rozsudku).
V rámci čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel vytýká Tribunálu, že rozhodnutím, že Parlament porušil právo žalobce být vyslechnut v řízení v prvním stupni, pokud jde o věc T-59/17, porušil svoji povinnost uvést odůvodnění, článek 9 nařízení (EU) 2018/1725, článek 266 SFEU a právo být vyslechnut (body 125 až 131 napadeného rozsudku).
V rámci pátého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel vytýká Tribunálu, že tím, že na pouhém základě práva být vyslechnut uznal nárok žalobce požadovat, aby mu Parlament sdělil informace, jež by mu umožnily předložit vyjádření, porušil čl. 41 odst. 2 písm. a) a b) Listiny základních práv Evropské unie (body 90 a 91 napadeného rozsudku).
____________
1 Akt o volbě členů Parlamentu ve všeobecných a přímých volbách (Úř. věst. 1976, L 278, s. 5), jenž je přílohou rozhodnutí Rady 76/787/ESUO, EHS, Euratom (Úř. věst. 1976, L 278, s. 1), ve znění rozhodnutí Rady 2002/772/ES, Euratom ze dne 25. června 2002 a ze dne 23. září 2002 (Úř. věst. 2002, L 283, s. 1; Zvl. vyd. 01/04, s. 137).
1 Rozhodnutí Evropského parlamentu 2005/684/ES, Euratom ze dne 28. září 2005 o přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu (Úř. věst. 2005, L 262, s. 1).
1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).