Žaloba podaná dne 24. září 2010 - Forgital Italy v. Komise

(Věc T-438/10)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Forgital Italy SpA (Velo d'Astico, Itále) (zástupci: V. Turinetti di Priero a R. Mastroianni, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání žalobkyně

zrušit nařízení Rady (EU) č. 566/2010 ze dne 29. června 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1255/96 o dočasném pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro určité průmyslové výrobky, zemědělské produkty a produkty rybolovu s odkazem na čl. 1 odst. 1 písm. e) přílohy v části, která mění popis kódu KN ex 8101 20 00 téhož nařízení,

uložit Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně v této věci, společnost se sídlem v Itálii specializující se na tvarování kovů, zpochybňuje napadené nařízení, které změnilo právní předpisy o dočasném pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku v tom, že zavedlo změnu týkající se výrobku zařazeného pod kód KN ex 8108 20 00, TARIC 20, jehož popis byl nahrazen tímto textem: "Surové ingoty vzniklé tavením titanu a titanových slitin o průměru nejvýše 380 mm".

Na základě této změny ingoty o průměru vyšším než 380 mm, do té doby osvobozené od cla na základě starší právní úpravy, podléhají od 1. července 2010 clu dle společného celního sazebníku. Naopak ingoty o průměru nižším než 380 mm jsou nadále osvobozeny od cla až do 31. prosince 2013.

Na podporu žaloby se žalobkyně dovolává čtyř žalobních důvodů:

1.    Vadné nebo nedostatečné odůvodnění. Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že napadené nařízení postrádá vhodné odůvodnění, které by odůvodnilo změnu popisu výrobku odpovídajícího kódu KN 8108 20 00, TARIC 20, neboť se omezuje pouze na poznámku, že taková změna je nezbytná "s ohledem na technický vývoj produktů a hospodářské trendy na trhu". Navzdory tomu, co je požadováno judikaturou, taková formulace neumožňuje žalobkyni seznámit se s odůvodněním opatření tak, aby mohla bránit svá práva a neumožňuje soudci Unie vykonat soudní přezkum.

2.    Porušení zásad právní jistoty a oprávněné důvěry žalobkyně. Podle žalobkyně napadené rozhodnutí v části, ve které se týká popisu dotčeného výrobku, není v souladu se zásadou právní jistoty, neboť uvedená ustanovení se nejeví jako předvídatelná s ohledem na dosavadní praxi a v souladu se sdělením Komise o pozastavení všeobecných cel a autonomních celních kvótách (Úř. věst. C 128, 25. 4. 1998). Toto zahrnuje také porušení zásady oprávněné důvěry žalobkyně, která byla v dobré víře ohledně i) předchozího popisu a lhůty pozastavení cel ve vztahu k dotčeným výrobkům obsažených v právních předpisech před touto změnou, a ii) o kritériích zavedených v dosavadní praxi a ve výše uvedeném sdělení, které je základem pro případné změny popisu nebo pro předpokládané pozastavení cel.

3.    Porušení zásady rovnosti. Podle žalobkyně napadené nařízení zavádí rozdílné zacházení mezi dovozci ingotů ze slitiny titanu o průměru nižším než 380 mm (na které se vztahuje pozastavení cel) a těmi, kteří dovážejí ingoty z titanu větších velikostí, aniž poskytuje jasné odůvodnění.

4.    Porušení zásady přiměřenosti. Žalobkyně uvádí, že pokud jde o dotčený výrobek, napadené nařízení se jeví jako nepřiměřené ve vztahu k uvedené nutnosti "ohledu na technický vývoj produktů a hospodářské trendy na trhu", neboť i) nebyly prokázány hospodářské a technické změny v oboru ingotů ze slitiny titanu, které by vyžadovaly změnu režimu dovozu zavedeného nařízením a ii) drastická a náhlá povaha takovýchto změn, bez zavedení jakéhokoli přechodného období, není v souladu s účelem nařízení.

____________