Language of document : ECLI:EU:T:2020:217

Věc T399/16

CK Telecoms UK Investments Ltd

v.

Evropská komise

 Rozsudek Tribunálu (první rozšířený senát) ze dne 28. května 2020

„Hospodářská soutěž – Spojování podniků – Činnosti související s bezdrátovými telekomunikačními sítěmi – Maloobchodní trh s mobilními telekomunikačními službami – Velkoobchodní trh s přístupem a původem volání ve veřejných mobilních sítích – Nabytí společnosti Telefónica Europe společností Hutchison – Rozhodnutí prohlašující spojení za neslučitelné s vnitřním trhem – Oligopolní trh – Zásadní narušení účinné hospodářské soutěže – Nekoordinované účinky – Důkazní břemeno – Požadavek na dokazování – Podíly na trhu – Účinky spojení na ceny – Kvantitativní analýza tlaku na předpokládané zvýšení cen – Blízcí soutěžitelé – Významný konkurenční tlak – Významná konkurenční síla – Dohody o sdílení sítě – Stupeň koncentrace – Herfindahl-Hirschmannův index – Nesprávné právní posouzení – Nesprávné posouzení skutkového stavu “

1.      Žaloba na neplatnost – Rozhodnutí přijaté na základě pravidel v oblasti spojování podniků – Komplexní hospodářské posouzení – Soudní přezkum – Rozsah a omezení – Přezkum použití práva na skutkové okolnosti – Přezkum posouzení účinků spojení na hospodářskou soutěž

(článek 263 SFEU; nařízení Rady č. 139/2004, články 2 a 8; rozhodnutí Rady 88/591, bod 3 odůvodnění)

(viz body 72–76)

2.      Spojování podniků – Posouzení slučitelnosti s vnitřním trhem – Spojení, které nevytváří ani neposiluje dominantní postavení – Zákaz – Podmínky – Spojení na oligopolním trhu vedoucí k nekoordinovaným účinkům – Důkaz o existenci zásadního narušení účinné hospodářské soutěže na vnitřním trhu – Kritéria pro posouzení – Vyloučení významných konkurenčních tlaků, které na sebe spojující se strany navzájem vyvíjejí – Snížení konkurenčního tlaku na ostatní soutěžitele – Kumulativní podmínky

(článek 3 odst. 3 SEU; nařízení Rady č. 139/2004, body 5, 6, 8, 24, 25 a 26 odůvodnění a čl. 2 odst. 3)

(viz body 81–97, 102–104, 359)

3.      Žaloba na neplatnost – Pravomoc unijního soudu – Výklad unijního práva – Výklad pravidel v oblasti spojování podniků – Pokyny Komise – Dřívější rozhodovací praxe Komise – Závazná povaha – Neexistence – Možnost soudu vycházet ze stanovisek a hospodářských a právních posouzení Komise

(Článek 19 SEU; sdělení Komise 2004/C 31/03)

(viz body 100, 101, 163)

4.      Spojování podniků – Posouzení slučitelnosti s vnitřním trhem – Spojení, které nevytváří ani neposiluje dominantní postavení – Spojení na oligopolním trhu vedoucí k nekoordinovaným účinkům – Výhledová analýza – Požadavky na dokazování – Posouzení pravděpodobného budoucího chování subjektu vytvořeného spojením a jeho konkurentů – Posouzení vysoké pravděpodobnosti zásadního narušení účinné hospodářské soutěže na vnitřním trhu jako přímý a okamžitý důsledek spojení – Rozsah důkazního břemene – Požadavek důkazu jdoucího nad rámec rozumné pochybnosti – Soudní přezkum

(Nařízení Rady č. 139/2004)

(viz body 107–118, 332, 368)

5.      Spojování podniků – Přezkum Komisí – Definice relevantního trhu – Kritéria – Zastupitelnost výrobků – Posuzované skutečnosti – Podmínky hospodářské soutěže na trhu – Struktura nabídky a poptávky

(Nařízení Rady č. 139/2004)

(viz body 144–146)

6.      Spojování podniků – Posouzení slučitelnosti s vnitřním trhem – Spojení, které nevytváří ani neposiluje dominantní postavení – Spojení na oligopolním trhu vedoucí k nekoordinovaným účinkům – Důkaz o existenci zásadního narušení účinné hospodářské soutěže na vnitřním trhu – Kritéria pro posouzení – Vyloučení podniku představujícího „významnou konkurenční sílu“ – Pojem – Podnik mající významnější soutěžní úlohu, než která vyplývá z jeho podílů na trhu – Vyloučení – Zkreslení pojmu – Nesprávné právní posouzení – Nesprávné posouzení skutkového stavu

(Nařízení Rady č. 139/2004, bod 25 odůvodnění a čl. 2 odst. 3; sdělení Komise 2004/C 31/03, body 37 a 38)

(viz body 171–175)

7.      Spojování podniků – Posouzení slučitelnosti s vnitřním trhem – Spojení, které nevytváří ani neposiluje dominantní postavení – Spojení na oligopolním trhu vedoucí k nekoordinovaným účinkům – Důkaz o existenci zásadního narušení účinné hospodářské soutěže na vnitřním trhu – Kritéria pro posouzení – Vyloučení podniku představujícího „významnou konkurenční sílu“ nebo vyvíjejícího významný konkurenční tlak na trhu – Posuzované skutečnosti – Maloobchodní trh mobilních telefonních služeb – Nedostatečnost důkazů – Nesprávné posouzení

(Nařízení Rady č. 139/2004, čl. 2 odst. 3; sdělení Komise 2004/C 31/03, body 37 a 38)

(viz body 183–190, 193–198, 212–216, 219–225)

8.      Spojování podniků – Posouzení slučitelnosti s vnitřním trhem – Spojení, které nevytváří ani neposiluje dominantní postavení – Spojení na oligopolním trhu vedoucí k nekoordinovaným účinkům – Posuzované skutečnosti – Spojení dvou podniků působících na maloobchodních trzích mobilních telefonních služeb – Nejbližší soutěžitelé – Pojem – Údaje – Stupeň nahraditelnosti mezi výrobky spojujících se stran – Stupeň soutěžení mezi spojujícími se stranami – Nedostatečné důkazy o vyloučení významných konkurenčních tlaků, které na sebe spojující se strany navzájem vyvíjejí – Nesprávné posouzení skutkového stavu

(Nařízení Rady č. 139/2004, bod 25 odůvodnění a čl. 2 odst. 3; sdělení Komise 2004/C 31/03, bod 28)

(viz body 234–250)

9.      Spojování podniků – Posouzení slučitelnosti s vnitřním trhem – Spojení, které nevytváří ani neposiluje dominantní postavení – Spojení na oligopolním trhu vedoucí k nekoordinovaným účinkům – Zohlednění nárůstu efektivnosti – Posuzované skutečnosti – Důkazní síla údajů o tlacích na zvýšení cen – Omezení – Důkaz pravděpodobnosti významného zvýšení cen z důvodu vyloučení významných konkurenčních tlaků, které na sebe spojující se strany navzájem vyvíjejí – Neexistence – Nesprávné posouzení skutkového stavu

(Nařízení Rady č. 139/2004, čl. 2 odst. 3; sdělení Komise 2004/C 31/03, body 76 a 78)

(viz body 274–282)

10.    Spojování podniků – Posouzení slučitelnosti s vnitřním trhem – Spojení, které nevytváří ani neposiluje dominantní postavení – Spojení na oligopolním trhu vedoucí k nekoordinovaným účinkům – Celkové posouzení nekoordinovaných účinků – Rozsah – Prokázání existence zásadního narušení účinné hospodářské soutěže na vnitřním trhu – Neexistence – Nesprávné právní posouzení – Nesprávné posouzení skutkového stavu

(Nařízení Rady č. 139/2004, čl. 2 odst. 3; sdělení Komise 2004/C 31/03, bod 25)

(viz body 286–290)

11.    Spojování podniků – Posouzení slučitelnosti s vnitřním trhem – Spojení, které nevytváří ani neposiluje dominantní postavení – Spojení na oligopolním trhu vedoucí k nekoordinovaným účinkům – Spojení dvou podniků působících na trhu mobilních telefonních služeb, které jsou vázány ve vztahu se dvěma dalšími konkurenčními podniky dohodami o sdílení sítě – Posuzované skutečnosti – Nezbytnost zabránit jakékoli újmě vyplývající z narušení sladění zájmů smluvních stran dohod o sdílení sítě – Nová rozhodovací praxe – Přípustnost – Podmínky

(Nařízení Rady č. 139/2004, čl. 2 odst. 3)

(viz body 328–332)

12.    Spojování podniků – Posouzení slučitelnosti s vnitřním trhem – Spojení, které nevytváří ani neposiluje dominantní postavení – Spojení na oligopolním trhu vedoucí k nekoordinovaným účinkům – Spojení dvou podniků působících na trhu mobilních telefonních služeb, které jsou vázány ve vztahu se dvěma dalšími konkurenčními podniky dohodami o sdílení sítě – Posuzované skutečnosti – Narušení sladění zájmů smluvních stran dohod o sdílení sítě – Snížení konkurenčního tlaku vyvíjeného konkurenčními podniky, které jsou smluvními stranami dohod o sdílení sítě, z důvodu změny jejich konkurenčního postavení – Přípustnost – Podmínky – Důkaz o existenci zásadního narušení účinné hospodářské soutěže na vnitřním trhu – Neexistence – Nesprávné posouzení skutkového stavu

(Nařízení Rady č. 139/2004, čl. 2 odst. 3)

(viz body 338–348)

13.    Spojování podniků – Posouzení slučitelnosti s vnitřním trhem – Spojení, které nevytváří ani neposiluje dominantní postavení – Spojení na oligopolním trhu vedoucí k nekoordinovaným účinkům – Spojení dvou podniků působících na trhu mobilních telefonních služeb, které jsou vázány ve vztahu se dvěma dalšími konkurenčními podniky dohodami o sdílení sítě – Posuzované skutečnosti v případě neprovedení přezkumu tržní síly subjektu vytvořeného spojením, které vede ke zhoršení nabízených služeb nebo kvality jeho sítě – Nezbytnost důkladného a přesvědčivého přezkumu účinků spojení na soutěžitele

(Nařízení Rady č. 139/2004, čl. 2 odst. 3; sdělení Komise 2004/C 31/03, bod 25)

(viz body 358–361)

14.    Spojování podniků – Posouzení slučitelnosti s vnitřním trhem – Spojení, které nevytváří ani neposiluje dominantní postavení – Spojení na oligopolním trhu vedoucí k nekoordinovaným účinkům – Spojení dvou podniků působících na trhu mobilních telefonních služeb, které jsou vázány ve vztahu se dvěma dalšími konkurenčními podniky dohodami o sdílení sítě – Posuzované skutečnosti – Účinky spojení na soutěžitele – Snížení konkurenčního tlaku vyvíjeného soutěžiteli z důvodu snížení investic do infrastruktury následně po narušení sladění zájmů smluvních stran dohod o sdílení sítě – Přípustnost – Podmínky – Důkaz o existenci příčinné souvislosti mezi zvýšením pevných nákladů a zvýšením přírůstkových nákladů – Neexistence – Nesprávné posouzení skutkového stavu

(Nařízení Rady č. 139/2004, bod 25 odůvodnění a čl. 2 odst. 3)

(viz body 364–379)

15.    Spojování podniků – Posouzení slučitelnosti s vnitřním trhem – Spojení, které nevytváří ani neposiluje dominantní postavení – Spojení na oligopolním trhu vedoucí k nekoordinovaným účinkům – Spojení dvou podniků působících na trhu mobilních telefonních služeb, které jsou vázány ve vztahu se dvěma dalšími konkurenčními podniky dohodami o sdílení sítě – Posuzované skutečnosti – Účinky spojení na soutěžitele – Snížení konkurenčního tlaku vyvíjeného soutěžiteli následně po narušení sladění zájmů smluvních stran dohod o sdílení sítě – Nedostatečná skutečnost v případě chybějícího důkazu o existenci zásadního narušení účinné hospodářské soutěže na vnitřním trhu – Riziko snížení kvality sítí z důvodu zvýšení nákladů na zachování a zlepšení sítí – Nedostatečná pravděpodobnost – Nesprávné posouzení skutkového stavu

(Nařízení Rady č. 139/2004)

(viz body 380–396)

16.    Spojování podniků – Posouzení slučitelnosti s vnitřním trhem – Spojení, které nevytváří ani neposiluje dominantní postavení – Spojení na oligopolním trhu vedoucí k nekoordinovaným účinkům – Spojení dvou podniků působících na trhu mobilních telefonních služeb, které jsou vázány ve vztahu se dvěma dalšími konkurenčními podniky dohodami o sdílení sítě – Důkaz o existenci zásadního narušení účinné hospodářské soutěže na vnitřním trhu – Výhledová analýza – Nezbytnost zohlednění případných koordinovaných nebo nekoordinovaných účinků z dlouhodobého hlediska – Neexistence – Nesprávné právní posouzení

(Nařízení Rady č. 139/2004)

(viz body 408–416)

17.    Spojování podniků – Posouzení slučitelnosti s vnitřním trhem – Spojení, které nevytváří ani neposiluje dominantní postavení – Spojení na oligopolním trhu vedoucí k nekoordinovaným účinkům – Spojení dvou podniků působících na velkoobchodním trhu mobilních telefonních služeb – Důkaz o existenci zásadního narušení účinné hospodářské soutěže na vnitřním trhu – Posuzované skutečnosti – Snížení počtu účastníků působících na trhu – Vyloučení podniku, který má nízké podíly na trhu – Nedostatečné důkazy – Důkaz o vyloučení významných konkurenčních tlaků, které na sebe spojující se strany navzájem vyvíjejí – Neexistence – Nesprávné posouzení skutkového stavu

(Nařízení Rady č. 139/2004, čl. 2 odst. 3; sdělení Komise 2004/C 31/03, body 14, 19, 21 a 38)

(viz body 434–453)

Shrnutí

Rozsudkem CK Telecoms UK Investments v. Evropská komise (T‑399/16), vydaným dne 28. května, Tribunál zrušil rozhodnutí, kterým Komise(1) zamítla uskutečnění plánovaného spojení dvou ze čtyř operátorů mobilní sítě působících na maloobchodním trhu s mobilními telekomunikačními službami ve Spojeném království.

Tento záměr, oznámený Komisi dne 11. září 2015, měl žalobkyni CK Telecoms UK Investments Ltd (dále jen „Three“), která je nepřímou dceřinou společností společnosti CK Hutchison Holdings Ltd, umožnit převzít výlučnou kontrolu nad společností Telefónica Europe Plc (dále jen „O2“), a stát se tak tak hlavním účastníkem tohoto trhu před dvěma dalšími zbývajícími operátory, bývalým historickým subjektem, společností EE Ltd, která je dceřinou společností společnosti BT Group plc (dále jen „BT/EE“) a společností Vodafone.

Napadeným rozhodnutím Komise podle nařízení o spojování podniků(2) a svých pokynů pro posuzování horizontálních spojení (dále jen „pokyny“)(3) prohlásila spojení za neslučitelné s vnitřním trhem na základě tří „teorií újmy“. Měla totiž za to, že spojení by vedlo zaprvé k zásadnímu narušení účinné hospodářské soutěže z důvodu existence nekoordinovaných účinků spojených s vyloučením významných konkurenčních tlaků na maloobchodním trhu (první „teorie újmy“), což by pravděpodobně vedlo ke zvýšení cen mobilních telefonních služeb a omezení výběru pro spotřebitele. Zadruhé, jelikož se relevantní trh vyznačuje tím, že společnosti BT/EE a Three na straně jedné a společnosti Vodafone a O2 na straně druhé uzavřely dohody o sdílení sítě, transakce by negativně ovlivnila kvalitu služeb pro spotřebitele tím, že by bránila rozvoji infrastruktury mobilní sítě ve Spojeném království (druhá „teorie újmy“). Zatřetí, vzhledem k tomu, že tři operátoři virtuálních mobilních sítí, kteří nedisponují vlastní sítí, společnosti Tesco Mobile, Virgin Mobile a TalkTalk (dále jen „subjekty, které nejsou operátory mobilních sítí“) uzavřeli dohody, které jim umožnily přístup k síti jiného operátora za velkoobchodní ceny, mohlo by spojení mít významné nekoordinované účinky na velkoobchodním trhu (třetí „teorie újmy“).

Tribunál se tak měl poprvé vyjádřit k podmínkám použití nařízení o spojování podniků na spojení podniků na oligopolním trhu, které nevede ani k vytvoření ani posílení individuálního nebo kolektivního dominantního postavení, ale vede k nekoordinovaným účinkům.

Poté, co Tribunál připomněl meze přezkumu legality, který mu přísluší provést v souvislosti s komplexními posouzeními a který  zahrnuje přezkum spojení, definoval nejprve kritéria použitelná k prokázání, že by taková operace vedla ke „značnému narušení účinné hospodářské soutěže“, jak vyžaduje čl. 2 odst. 3 nařízení o spojování podniků a poskytl upřesnění v souvislosti s důkazním břemenem a úrovní dokazování, které v takové souvislosti nese Komise(4). Uvedl zejména, že musí být splněny dvě kumulativní podmínky, aby nekoordinované účinky vyplývající ze spojení mohly vést k zásadnímu narušení účinné hospodářské soutěže: spojení musí zahrnovat jednak vyloučení významných konkurenčních tlaků, které na sebe spojující se strany navzájem vyvíjely a jednak snížení konkurenčního tlaku na zbývající soutěžitele. Kromě toho zdůraznil, že v rámci výhledové analýzy ve dvou etapách, kterou měla Komise v tomto ohledu provést, jí nepříslušelo předložit důkaz o tom, že scénáře a teorie újmy, které uplatnila, by nevyhnutelně nastaly, ale měla předložit dostatečné důkazy, aby prokázala s vysokou pravděpodobností zásadní narušení vyplývající ze spojení podniků.

V projednávaném případě Tribunál rozhodl, že se Komisi nepodařilo prokázat, že by oznámené spojení podniků mělo nekoordinované účinky, které by mohly vést k zásadnímu narušení účinné hospodářské soutěže, ať již na maloobchodním trhu, pokud jde o první a druhou teorii újmy, nebo na velkoobchodním trhu, pokud jde o třetí teorii újmy.

Tribunál tak zaprvé konstatoval, že se Komise dopustila několika pochybení, když na základě první teorie újmy dospěla k závěru o pravděpodobné existenci nekoordinovaných účinků na maloobchodním trhu mobilních telefonních služeb spojených s vyloučením významných konkurenčních tlaků. Nejprve rozhodl, že Komise neprokázala, že Three je „významnou konkurenční silou“, jejíž vyloučení by způsobilo snížení konkurenčního tlaku, které by postačovalo k prokázání existence zásadního narušení účinné hospodářské soutěže. Komise jednak tím, že zaměnila pojmy „zásadní narušení účinné hospodářské soutěže“(5), „vyloučení významného konkurenčního tlaku“(6), a „vyloučení významné konkurenční síly“(7), značně rozšířila působnost pravidel v oblasti spojování podniků a zkreslila pojem „významná konkurenční síla“. Jednotlivé skutečnosti, na jejichž základě dospěla Komise k závěru, že společnost Three představovala významnou konkurenční sílu nebo přinejmenším vyvíjela významný konkurenční tlak na trhu, ať už se jedná o zvýšení hrubého podílu jejích nových účastníků s ohledem na její podíly na trhu, zvýšení počtu jejích účastníků, agresivní cenovou politiku, kterou mohla vést, nebo také o úlohu narušujícího podniku, kterou historicky mohla hrát na trhu, jsou kromě toho shledány nedostatečnými.

Tribunál rovněž konstatoval, že ačkoli se relevantní maloobchodní trh mobilních telefonních služeb vyznačuje nízkým stupněm diferenciace výrobků, takže spojující se strany i ostatní operátoři působící na uvedeném trhu mohou být považovány za relativně blízké soutěžitele, tato jediná skutečnost však nepostačuje k prokázání vyloučení významných konkurenčních tlaků, které na sebe spojující se strany navzájem vyvíjely, a tedy existence zásadního narušení účinné hospodářské soutěže.

Kromě toho, ačkoli Tribunál uznal, že Komise mohla zohlednit ukazatele tlaků na zvýšení cen(8) v rozsahu, v němž vyjadřují motivaci spojujících se stran zvýšit své ceny, rozhodl, že její kvantitativní analýza nemá důkazní sílu, jelikož neprokázala s dostatečnou pravděpodobností, že by se ceny „významně“ zvýšily v důsledku vyloučení významného konkurenčního tlaku. Rovněž konstatoval, že Komise do své kvantitativní analýzy nezahrnula nárůst efektivnosti, který by spojení mohlo způsobit. Konečně rozhodl, že Komise v rámci celkového posouzení nekoordinovaných účinků nikdy neupřesnila, zda jsou „významné“, nebo zda povedou k zásadnímu narušení účinné hospodářské soutěže.

Tribunál zadruhé rozhodl, že se Komise rovněž dopustila nesprávného právního posouzení a nesprávného posouzení skutkového stavu, když na základě druhé teorie újmy dospěla k závěru o existenci nekoordinovaných účinků vyplývajících z narušení dohod o sdílení sítě.

Vzhledem k tomu, že Komise vycházela ze zásady, že dohody o sdílení sítě mohou mít příznivé účinky na účinnou hospodářskou soutěž ve prospěch spotřebitelů, přezkoumala, v jakém rozsahu by spojení narušením stávajících dohod mohlo odstranit jejich konkurenční dynamiku. Po přezkumu plánů konsolidace sítí předložených oznamujícími stranami, jakož i dalších pěti scénářů integrace stávajících sítí dospěla Komise k závěru, že spojení by mohlo vést k nekoordinovaným protisoutěžním účinkům na maloobchodním trhu, který je oligopolním trhem se značnými překážkami vstupu na trh. Spojení by mohlo oslabit konkurenční postavení soutěžitelů, kteří jsou smluvními stranami dohod o sdílení sítě, a snížit tak jejich konkurenční tlak. Dále bylo pravděpodobné, že by vedlo k poklesu investic na úrovni odvětví infrastruktury sítí, a tedy ke snížení úrovně účinné hospodářské soutěže.

V tomto ohledu Tribunál nejprve zdůraznil, že novost této teorie ve vztahu k dřívější rozhodovací praxi Komise neznamená, že je nepravděpodobná nebo neopodstatněná, a prohlásil, že se s ní do určité míry ztotožňuje. Zdůraznil však, že konkurenceschopnost a motivace společností BT/EE a Vodafone investovat nezávisí rozhodujícím způsobem na investičních rozhodnutích subjektu vytvořeného spojením ani na zvýšení nákladů, ale zejména na úrovni hospodářské soutěže, které by čelily, na jejich finančních zdrojích a jejich strategiích. Z toho vyvodil, že možný rozdíl mezi zájmy smluvních stran dohod o sdílení sítě, jejich narušení v důsledku spojení, či dokonce jejich ukončení nepředstavuje v projednávaném případě a jako takové zásadní narušení účinné hospodářské soutěže v rámci teorie újmy založené na nekoordinovaných účincích.

Tribunál poté, co připomněl, že unijní pravidla hospodářské soutěže jsou určena především k ochraně konkurenčního procesu jako takového, a nikoliv soutěžitelů, přezkoumal následně posouzení Komise týkající se účinků spojení na oba soutěžitele, společnosti BT/EE a Vodafone, přičemž zohlednil plány konsolidace sítí, které se jich týkají.

V případě společnosti BT/EE rozhodl, že Komise neprokázala, že by spojení zvýšením nákladů na zachování a zlepšení sítě a snížením její kvality ovlivnilo její soutěžní postavení natolik, že by představovalo zásadní narušení účinné hospodářské soutěže. V tomto ohledu Tribunál zejména konstatoval, že Komise nepředložila důkaz, že je její teorie újmy založena na příčinné souvislosti mezi předpokládaným zvýšením pevných nákladů a předpokládaným zvýšením přírůstkových nákladů, které by vedlo k méně investicím, ke snížení kvality služeb nabízených na trhu nebo, pokud tyto náklady nesli spotřebitelé prostřednictvím zvýšení cen, ke snížení konkurenčního tlaku společnostmi BT/EE a Vodafone na trhu.

V případě společnosti Vodafone Tribunál poté, co připomněl, že snížení konkurenčního tlaku, který tento podnik může vyvíjet, není samo o sobě dostatečné k prokázání zásadního narušení účinné hospodářské soutěže v projednávaném případě, zejména rozhodl, že Komise právně dostačujícím způsobem neprokázala, že by případné rozhodnutí této společnosti omezit své investice do své sítě vyplývalo dostatečně reálně a pravděpodobně ze spojení podniků, měnilo by faktory určující stav hospodářské soutěže na dotčených trzích a vedlo by v projednávaném případě k „zásadnímu“ narušení účinné hospodářské soutěže na dotčeném trhu.

Konečně, Tribunál rozhodl, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, když měla za to, že větší transparentnost celkových investic operátorů mobilních sítí vyplývající z dohod o sdílení sítě by snížila jejich motivaci investovat do jejich sítě, a v důsledku toho jejich konkurenční tlak, aniž definovala odpovídající časový rámec, ve kterém zamýšlela prokázat existenci zásadního narušení účinné hospodářské soutěže. Komise totiž analyzovala jednak bezprostřední účinky spojení jak v krátkodobém, tak ve střednědobém horizontu s ohledem na dočasné překrývání obou dohod o sdílení sítí, jakož i střednědobé a dlouhodobé účinky s ohledem na plány konsolidace sítě. Naproti tomu nezohlednila skutečnost, že by spojující se strany nezachovaly v dlouhodobém horizontu dvě oddělené sítě, i když tuto možnost v napadeném rozhodnutí několikrát zmínila. Přezkum účinků spojení na oligopolním trhu v odvětví telekomunikací, které vyžaduje dlouhodobé investice a kde jsou spotřebitelé často vázáni smlouvami uzavřenými na několik let, je dynamickou výhledovou analýzou, která vyžaduje zohlednění případných koordinovaných nebo jednostranných účinků v relativně rozsáhlém období v budoucnosti. Komise se tedy dopustila nesprávného právního posouzení, když kvalifikovala dopad větší transparentnosti na celkové investice do sítí jako nekoordinované účinky.

Konečně zatřetí Tribunál rozhodl, že se Komisi nepodařilo na základě třetí teorie újmy prokázat existenci nekoordinovaných účinků na velkoobchodním trhu.

V tomto ohledu nejprve uvedl, že snížení počtu operátorů mobilní sítě ze čtyř na tři nemůže samo o sobě prokázat existenci zásadního narušení hospodářské soutěže, jelikož velký počet oligopolních trhů svědčí o stupni hospodářské soutěže, který lze kvalifikovat jako zdravý. Dále měl za to, že bez ohledu na skutečnost, že Herfindahl–Hirschmanův index, používaný pro měření stupně koncentrace trhu, překročil v projednávaném případě prahové hodnoty, pod kterými bylo v zásadě(9) vyloučeno, aby spojení podniků se vší pravděpodobností způsobilo problémy v oblasti hospodářské soutěže, z překročení těchto prahových hodnot nevyplývá podle bodu 21 pokynů předpoklad o existenci problémů v oblasti hospodářské soutěže. Tribunál, který konstatoval, že Komise pro učinění závěru, že Three je „významnou konkurenční silou“ na velkoobchodním trhu, nevycházela z jejích historických podílů na trhu a stupně koncentrace, ale z jejích hrubých podílů nových zákazníků a kvalitativní analýzy jejího významu na velkoobchodním trhu, však rozhodl, že orgán věrohodně nevysvětlil, z jakého důvodu jsou hrubé podíly nových zákazníků v projednávaném případě natolik rozhodující, a tudíž ani neprokázal zásadní narušení účinné hospodářské soutěže, pokud není proveden důkladný přezkum skutkových okolností.

Tribunál kromě toho konstatoval, že ačkoli lze mít s ohledem na hrubou část nových zákazníků za to, že společnost Three byla schopna soutěžit s ostatními účastníky na velkoobchodním trhu, že byla věrohodným konkurentem a měla vliv na hospodářskou soutěž, a že posílila své postavení na trhu, nepostačuje to v žádném případě k prokázání existence zásadního narušení účinné hospodářské soutěže v případě, kdy byl její podíl na trhu ve skutečnosti velmi nízký ani k přijetí závěru, že je „významnou konkurenční silou“. Konečně rozhodl, že Komise neprokázala, že by spojení podniků vedlo k vyloučení významných konkurenčních tlaků, které na sebe spojující se strany navzájem dříve vyvíjely.


1–      Rozhodnutí Komise ze dne 11. května 2016, kterým se spojení prohlašuje za neslučitelné s vnitřním trhem (věc M.7612 – Hutchison 3G UK/Telefónica UK), oznámeno pod číslem C(2016) 2796, k dispozici v angličtině, v nedůvěrném znění, na následující adrese: <https://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/decisions/m7612_6555_3.pdf>. (shrnutí zveřejněno v Úř. věst. 2016, C 357, s. 15).


2–      Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. 2004, L 24, s. 1; Zvl. vyd. 08/03, s. 40).


3–      Pokyny pro posuzování horizontálních spojení podle nařízení Rady o kontrole spojování podniků (Úř. věst. 2004, C 31, s. 5; Zvl. vyd. 08/03, s. 10).


4–      V souladu s čl. 2 odst. 3 nařízení o spojování, jak je vykládán ve světle bodu 25 jeho odůvodnění.


5–      Právní kritérium uvedené v čl. 2 odst. 3 nařízení o spojování podniků.


6–      Kritérium uvedené v bodě 25 odůvodnění nařízení o spojování podniků.


7–      Kritérium vycházející z pokynů použitých v napadeném rozhodnutí.


8–      Analýza zvaná „upward pricing pressure“ nebo UPP.


9–      V souladu s body 19 až 21 pokynů.