ROZSUDEK TRIBUNÁLU (osmého senátu)
8. října 2015(*)
„Ochranná známka Společenství – Přihláška trojrozměrné ochranné známky Společenství – Tvar krabice na hru – Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu – Nedostatek rozlišovací způsobilosti – Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 – Povinnost uvést odůvodnění – Právo být vyslechnut – Článek 75 nařízení č. 207/2009“
Ve věci T‑547/13,
Rosian Express SRL, se sídlem v Medias (Rumunsko), zastoupená E. Grecu a A. Tigau, advokátky,
žalobkyně,
proti
Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému V. Melgar a A. Geavelou, jako zmocněnci,
žalovanému,
jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu OHIM ze dne 11. července 2013 (věc R 797/2013‑5), týkajícímu se přihlášky trojrozměrného označení tvořeného tvarem krabice na hru k zápisu jako ochranná známka Společenství,
TRIBUNÁL (osmý senát),
ve složení D. Gratsias, předseda, M. Kančeva a C. Wetter (zpravodaj), soudci,
vedoucí soudní kanceláře: I. Dragan, rada
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Tribunálu dne 8. října 2013,
s přihlédnutím k vyjádření k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 7. února 2014,
s přihlédnutím k replice došlé kanceláři Tribunálu dne 24. dubna 2014,
po jednání konaném dne 21. května 2015,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1 Dne 11. září 2012 podala žalobkyně, společnost Rosian Express SRL, u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) přihlášku ochranné známky Společenství na základě nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1).
2 Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je následující trojrozměrné označení:
3 Výrobky, pro které byl zápis požadován, náležejí do tříd 28 a 35 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a pro každou z těchto tříd odpovídají následujícímu popisu:
– třída 28: „Hry, hračky; potřeby pro gymnastiku a sport, které nejsou uvedeny v jiných třídách; vánoční ozdoby“;
– třída 35: „Propagační činnost, reklama; pomoc při řízení obchodní činnosti; obchodní administrativa; kancelářské práce“.
4 Dne 1. února 2013 průzkumový referent přihlášku k zápisu zamítl na základě čl. 7 odst. 1 písm. b) a odst. 2 nařízení č. 207/2009 pro „hry a hračky“, náležející do třídy 28.
5 Dne 28. března 2013 podala žalobkyně u OHIM proti rozhodnutí průzkumového referenta odvolání na základě článků 58 až 64 nařízení č. 207/2009.
6 Rozhodnutím ze dne 11. července 2013 (dále jen „napadené rozhodnutí“) pátý odvolací senát OHIM odvolání zamítl z důvodu, že trojrozměrné označení, jehož zápis jako ochranná známka Společenství je požadován, postrádá ve vztahu k dotčeným výrobkům rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.
Návrhová žádání účastníků řízení
7 Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil napadené rozhodnutí a nařídil zápis přihlášené ochranné známky pro všechny požadované výrobky a služby;
– uložil OHIM náhradu nákladů řízení.
8 OHIM navrhuje, aby Tribunál:
– zamítl žalobu;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
9 Žalobkyně uplatňuje dva žalobní důvody, z nichž první vychází z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 a druhý, který byl uplatněn ve stadiu repliky, vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění a práva být vyslechnut ve smyslu článku 75 uvedeného nařízení.
10 Tribunál považuje za vhodné posoudit nejprve druhý žalobní důvod vycházející z porušení článku 75 nařízení č. 207/2009.
Ke druhému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení článku 75 nařízení č. 207/2009
11 Na prvním místě žalobkyně tvrdí, že odvolací senát porušil povinnost uvést odůvodnění. Toto tvrzení podkládá dvěma argumenty. Zaprvé v napadeném rozhodnutí není uvedeno, s jakými tvary je přihlášená ochranná známka srovnávána za účelem určení, že tato ochranná známka nemá rozlišovací způsobilost. Zadruhé v něm není uvedeno ani to, ve vztahu k jaké relevantní veřejnosti byla rozlišovací způsobilost přihlášené ochranné známky posouzena.
12 Na druhém místě žalobkyně v podstatě tvrdí, že odvolací senát porušil její právo být vyslechnuta. Poukazuje totiž na to, že odvolací senát založil své rozhodnutí na údajích nacházejících se na internetových stránkách, přestože se od okamžiku, kdy průzkumový referent nebo odvolací senát provedli přezkum, obsah těchto stránek změnil nebo se mohl změnit.
13 Na úvod je třeba podotknout, že žalobní důvod vycházející z porušení článku 75 nařízení č. 207/2009 byl žalobkyní uplatněn až ve stadiu repliky. Nicméně je třeba připomenout, že z judikatury vyplývá, že chybějící nebo nedostatečné odůvodnění je nepominutelným důvodem, který musí být uplatněn unijním soudem i bez návrhu [rozsudky ze dne 2. dubna 1998, Komise v. Sytraval a Brink’s France, C‑367/95 P, Recueil, EU:C:1998:154, bod 67, a ze dne 12. března 2014, Tubes Radiatori v. OHIM – Antrax It (Radiátor), T‑315/12, EU:T:2014:115, bod 96]. Přezkum takového důvodu tak lze provést kdykoli v průběhu řízení (rozsudek ze dne 20. února 1997, Komise v. Daffix, C‑166/95 P, Recueil, EU:C:1997:73, bod 25).
14 Podle článku 75 nařízení č. 207/2009 musí být rozhodnutí OHIM odůvodněna a mohou být založena pouze na důvodech, ke kterým měli účastníci možnost se vyjádřit.
15 Tato povinnost uvést odůvodnění má tentýž rozsah jako povinnost vyplývající z článku 296 SFEU, podle něhož z odůvodnění musí jasně a jednoznačně vyplývat úvahy orgánu, jenž akt vydal. Tato povinnost má dvojí cíl, a to umožnit zúčastněným osobám seznámit se s důvody, pro které bylo opatření přijato za účelem obrany jejich práv, a dále unijnímu soudu vykonat přezkum legality rozhodnutí [rozsudky ze dne 19. května 2010, Zeta Europe v. OHIM (Superleggera), T‑464/08, EU:T:2010:212, bod 47, a ze dne 21. května 2014, Eni v. OHIM – Emi (IP) (ENI), T‑599/11, EU:T:2014:269, bod 29].
16 Z bodu 12 napadeného rozhodnutí vyplývá, že odvolací senát vycházel zejména z norem nebo zvyklostí dotyčného odvětví, kterým je v projednávané věci odvětví společenských her a hraček, za účelem určení, zda přihlášená ochranná známka má rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009. Z tohoto bodu též vyplývá, že prezentace hry i dřevěný obal jsou v tomto odvětví běžnými tvary a materiály.
17 V bodě 13 napadeného rozhodnutí odvolací senát připomněl, že při určování rozlišovací způsobilosti přihlášené ochranné známky může vycházet z obecně známých skutečností.
18 V bodě 14 napadeného rozhodnutí odvolací senát tím, že použil výraz „[k]aždopádně“, nepřímo odkázal na internetové stránky, na nichž jsou prodávány totožné výrobky, s upřesněním, že „přihlašovatelka sama uznává, že vyhledávání na internetu umožnilo odhalit dva výrobky, jejichž tvar se shoduje s tvarem, pro který byla podána přihláška k zápisu“.
19 Je tudíž třeba shledat, že z napadeného rozhodnutí vyplývá, že odvolací senát měl na základě obecně známých skutečností za to, že dřevěný obal a tvar tvořící přihlášenou ochrannou známku jsou v dotyčném odvětví běžné, a že přihlášená ochranná známka tedy nemá rozlišovací způsobilost. Rozhodnutí je tudíž odůvodněno takovým způsobem, aby se žalobkyně mohla seznámit s důvody jeho přijetí a Tribunál mohl v tomto ohledu vykonat přezkum.
20 Pokud jde o údajný nedostatek definice relevantní veřejnosti a úrovně její pozornosti, je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury je povinnost odůvodnit rozhodnutí podstatnou formální náležitostí, kterou je třeba odlišovat od otázky opodstatněnosti odůvodnění. Případná chybnost odůvodnění z něho totiž nečiní odůvodnění neexistující [rozsudky ze dne 17. května 2011, Diagnostiko kai Therapeftiko Kentro Athinon „Ygeia“ v. OHIM (υγεία), T‑7/10, EU:T:2011:221, bod 59, a ze dne 12. září 2012, Duscholux Ibérica v. OHIM – Duschprodukter i Skandinavien (duschy), T‑295/11, EU:T:2012:420, bod 41].
21 Je nutno konstatovat, že relevantní veřejnost a úroveň její pozornosti byly definovány v bodě 11 napadeného rozhodnutí (viz bod 42 níže) a že žalobkyně na jednání sama uznala, že zpochybňuje opodstatněnost této definice.
22 Z toho vyplývá, že aniž je dotčen přezkum opodstatněnosti napadeného rozhodnutí, jenž bude proveden v rámci žalobního důvodu vycházejícího z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, napadené rozhodnutí je dostatečně odůvodněné, pokud jde o relevantní veřejnost a úroveň její pozornosti.
23 Vzhledem k výše uvedenému je třeba shledat, že článek 75 nařízení č. 207/2009, podle kterého musí být rozhodnutí OHIM odůvodněna, porušen nebyl, ačkoli žalobkyně tvrdí opak.
24 Druhá věta článku 75 nařízení č. 207/2009 zakotvuje v rámci práva ochranných známek Společenství obecnou zásadu ochrany práva se v řízení účinně bránit, které zahrnuje právo být vyslechnut. Podle této obecné zásady unijního práva musí být adresátům rozhodnutí veřejných orgánů, která se znatelným způsobem dotýkají jejich zájmů, umožněno, aby náležitě vyjádřili své stanovisko [rozsudek ze dne 7. února 2007, Kustom Musical Amplification v. OHIM (Tvar kytary), T‑317/05, Sb. rozh., EU:T:2007:39, bod 26].
25 V souladu s tímto ustanovením může odvolací senát OHIM založit své rozhodnutí pouze na skutkových nebo právních okolnostech, ke kterým účastníci řízení mohli předložit svá vyjádření. V důsledku toho v případě, kdy odvolací senát bez návrhu shromažďuje skutečnosti určené k tomu, aby na nich založil své rozhodnutí, o nich musí povinně informovat účastníky řízení, aby k nim mohli poskytnout svá vyjádření (rozsudek ze dne 21. října 2004, KWS Saat v. OHIM, C‑447/02 P, Sb. rozh., EU:C:2004:649, body 42 a 43).
26 V této souvislosti je nutno konstatovat, že jak vyplývá z bodů 16 až 19 výše, napadené rozhodnutí není založeno na obsahu předmětných internetových stránek, ale na obecně známých skutečnostech. Je tudíž třeba odmítnout tvrzení vycházející z porušení práva být vyslechnut.
27 Navíc z rozhodnutí průzkumového referenta vyplývá, že tento referent zahrnul do svého rozhodnutí obrázky výrobků, jež považoval za shodné s přihlášenou ochrannou známkou a jež pocházely z předmětných internetových stránek. Je proto třeba shledat, že bylo-li napadené rozhodnutí založeno na srovnání přihlášené ochranné známky s výrobky nacházejícími se na předmětných internetových stránkách a obsah těchto stránek se v mezidobí změnil, žalobkyně měla příležitost předložit vyjádření k dotyčným obrázkům, jelikož byly reprodukovány v rozhodnutí průzkumového referenta. Odvolací senát navíc správně v bodě 13 napadeného rozhodnutí poznamenal, že sama žalobkyně uznala existenci totožných výrobků na trhu. Ze spisu i z argumentace žalobkyně před Tribunálem totiž vyplývá, že se vyjádřila k obsahu předmětných internetových stránek, když tvrdila, že zmíněné stránky jsou známé v souvislosti s prodejem padělaných výrobků. Žalobkyně tedy měla možnost předložit vyjádření k obsahu těchto stránek, což ostatně učinila.
28 Vzhledem k výše uvedenému je třeba shledat, že článek 75 nařízení č. 207/2009 porušen nebyl, ačkoli žalobkyně tvrdí opak.
K porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009
29 Žalobkyně odvolacímu senátu vytýká, že nezohlednil skutečnost, že společenské hry, jako je hra Rummy, nejsou výrobky běžné spotřeby, ale výrobky dlouhodobé spotřeby, a že při koupi těchto výrobků musí být úroveň pozornosti relevantní veřejnosti považována za vysokou.
30 Pokud jde o rozlišovací způsobilost přihlášené ochranné známky, žalobkyně zpochybňuje argumentaci odvolacího senátu, podle které průměrní spotřebitelé obvykle nevyvozují obchodní původ výrobků z jejich tvaru nebo tvaru jejich obalu v případě, že neexistuje žádný grafický nebo textový prvek. Tvrdí, že z nařízení č. 207/2009 nijak nevyplývá, že se s trojrozměrnými ochrannými známkami musí zacházet jinak než s ostatními druhy ochranných známek a že, pokud by byl následován tento přístup, bylo by třeba zamítnout každou přihlášku trojrozměrné ochranné známky.
31 K podložení argumentu, že přihlášená ochranná známka má rozlišovací způsobilost, se žalobkyně opírá o rozhodovací praxi OHIM, která podle ní dokládá, že trojrozměrné ochranné známky podobné přihlášené ochranné známce byly zapsány pro výrobky náležející do třídy 28 a že odvolací senát k tomu měl přihlédnout. Dále tvrdí, že na rozdíl od závěru, který odvolací senát učinil v bodě 12 napadeného rozhodnutí, tj. že přihlášená ochranná známka je pouhou obměnou druhu prezentace a balení zcela běžného pro dotčené výrobky, se přihlášená ochranná známka značně odlišuje od norem a zvyklostí odvětví her. V této souvislosti uvádí, že odvolací senát nevysvětlil, co měl na mysli „základními tvary“, a že pro hry Rummy každopádně neexistuje žádný „základní tvar“, ale mnoho způsobů, jak tuto hru prezentovat a poskládat. Je tudíž názoru, že odvolací senát měl věnovat zvláštní pozornost způsobu, jakým jsou jednotlivé části hry Rummy v projednávané věci vyrobeny a poskládány.
32 Žalobkyně odvolacímu senátu rovněž vytýká, že závěr uvedený v bodě 12 napadeného rozhodnutí, podle kterého „[j]e běžné, že společenské hry a hračky (např. dětská verze hry Rummy) jsou baleny a prodávány v obalech vyráběných z různých druhů materiálu, včetně dřevěných krabic“, a podle kterého „[o]bal a prezentace tohoto druhu jsou pro požadované hry běžné a relevantní veřejnost je nebude zaměňovat s ničím jiným než se hrou a jejím obalem“, nepodložil žádnými důkazy. Odvolací senát tak podle žalobkyně nezohlednil všechny relevantní faktory projednávané věci, zejména situaci na trhu, která by dokládala, že se tvar tvořící přihlášenou ochrannou známku značně liší od ostatních na trhu dostupných tvarů.
33 Podle žalobkyně nemusí mít dotčené výrobky, konkrétně hra Rummy, žádný konkrétní tvar obalu. Odvolací senát tudíž podle ní dospěl k nesprávnému závěru, že tvar tvořící přihlášenou ochrannou známku je dán povahou dotčeného výrobku.
34 Konečně je odvolacímu senátu vytýkáno, že přihlášenou ochrannou známku srovnal s totožnými výrobky prodávanými na internetu, aby tak dospěl k závěru, že na trhu existují podobné tvary, ačkoli se jednalo o padělky. K podložení těchto tvrzení předkládá žalobkyně poprvé až před Tribunálem v příloze repliky články z renomovaných odborných publikací, které upozorňují na padělky nacházející se na internetových stránkách, na které odkazovali průzkumový referent i odvolací senát.
35 Předně je třeba připomenout, že podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 se do rejstříku nezapíšou „ochranné známky, které postrádají rozlišovací způsobilost“.
36 Rozlišovací způsobilost ochranné známky ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 znamená, že tato ochranná známka umožňuje identifikovat výrobek, pro který byl zápis požadován, jako pocházející od určitého podniku, a tedy odlišit tento výrobek od výrobků jiných podniků [viz rozsudek ze dne 9. prosince 2010, Wilo v. OHIM (Fazetový plášť elektrického motoru a vyobrazení zeleného fazetování), T‑253/09 a T‑254/09, EU:T:2010:507, bod 17 a citovaná judikatura].
37 Tato rozlišovací způsobilost ochranné známky musí být posuzována vzhledem k výrobkům nebo službám, pro které byl zápis požadován, a dále vzhledem k jejich vnímání relevantní veřejností, již tvoří běžně informovaní a přiměřeně pozorní a obezřetní průměrní spotřebitelé uvedených výrobků nebo služeb (viz rozsudek Fazetový plášť elektrického motoru a vyobrazení zeleného fazetování, bod 36 výše, EU:T:2010:507, bod 18 a citovaná judikatura).
38 Podle ustálené judikatury nejsou kritéria posouzení rozlišovací způsobilosti ochranných známek tvořených vzhledem samotného výrobku odlišná od kritérií použitelných na ostatní druhy ochranných známek (viz rozsudek Fazetový plášť elektrického motoru a vyobrazení zeleného fazetování, bod 36 výše, EU:T:2010:507, bod 19 a citovaná judikatura).
39 Nicméně v rámci použití těchto kritérií není vnímání ze strany relevantní veřejnosti nutně stejné v případě trojrozměrné ochranné známky tvořené vzhledem samotného výrobku jako v případě slovní nebo obrazové ochranné známky spočívající v označení nezávislém na vzhledu výrobků, které ochranná známka označuje. Průměrní spotřebitelé totiž obvykle nevyvozují původ výrobků z jejich tvaru nebo tvaru jejich obalu v případě, že neexistuje žádný grafický nebo textový prvek, a prokázat rozlišovací způsobilost takové trojrozměrné ochranné známky se může ukázat jako obtížnější než v případě slovní nebo obrazové ochranné známky (viz rozsudek Fazetový plášť elektrického motoru a vyobrazení zeleného fazetování, bod 36 výše, EU:T:2010:507, bod 20 a citovaná judikatura).
40 Podle ustálené judikatury mimoto platí, že čím více se tvar, jehož zápis jako ochranná známka byl požadován, přibližuje nejpravděpodobnějšímu tvaru dotčeného výrobku, tím je pravděpodobnější, že uvedený tvar postrádá rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009. Za těchto podmínek pouze ochranná známka, která se značně odlišuje od normy nebo od zvyklostí platných v daném odvětví, a v důsledku toho plní svou základní funkci označení původu, nepostrádá rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 (viz rozsudek Fazetový plášť elektrického motoru a vyobrazení zeleného fazetování, bod 36 výše, EU:T:2010:507, bod 21 a citovaná judikatura).
41 Napadené rozhodnutí je nutno přezkoumat ve světle těchto zásad.
42 Pokud jde o relevantní veřejnost, odvolací senát právem shledal, že se jedná o veřejnost skládající se převážně z běžně informovaných a přiměřeně pozorných a obezřetných průměrných spotřebitelů a že vzhledem k povaze a ceně dotčených výrobků se může úroveň znalostí relevantní veřejnosti pohybovat v rozmezí od střední po vysokou (bod 11 napadeného rozhodnutí). Dotčené výrobky náležejí vzhledem ke svému popisu do odvětví her a hraček. Jsou určeny k obecné spotřebě, a nikoli pouze profesionálům či amatérům, takže kdokoli si může kdykoli tyto výrobky pořídit, a to pravidelně či jednorázově [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 24. března 2011, Cybergun v. OHIM – Umarex Sportwaffen (AK 47), T‑419/09, EU:T:2011:121, bod 37 a citovaná judikatura]. Žalobkyně tedy nesprávně tvrdí, že odvolací senát měl konstatovat, že relevantní veřejnost vykazuje pouze vysokou úroveň pozornosti.
43 Kromě toho argument spočívající v tvrzení, že odvolací senát pochybil tím, že nepředložil důkazy ohledně relevantní veřejnosti a úrovně její pozornosti, musí být rovněž odmítnut. Od OHIM totiž nelze vyžadovat, aby provedl ekonomickou analýzu trhu, či dokonce průzkumy mínění spotřebitelů, s cílem prokázat, do jaké míry tito spotřebitelé věnují pozornost vzhledu výrobků náležejících k určité kategorii [rozsudek ze dne 5. března 2003, Unilever v. OHIM (Vejčitá tableta), T‑194/01, Recueil, EU:T:2003:53, bod 48].
44 Pokud jde o rozlišovací způsobilost přihlášené ochranné známky, je nejprve třeba se vrátit k popisu provedenému žalobkyní, podle něhož je přihlášená ochranná známka tvořena obdélníkovou krabicí vyrobenou ze dřeva, vybavenou posuvným systémem stojanů k uchycení dílů a systémem uzávěru těchto stojanů na obou stranách krabice. Přihlášená ochranná známka je tedy vybavena posuvným systémem, který umožňuje vložit čtyři hrací stojany do téže krabice, a části hry i podpěrky stojanů jsou vloženy mezi čtyři stojany, které tvoří podpůrné stěny krabice, na níž jsou umístěny dvě malé destičky sloužící jako uzávěr, aniž je třeba další obal. Každá boční stěna má uvnitř dvě frézované drážky, které umožňují posouvání obou párů stojanů. Malé destičky sloužící k uzávěru jsou obdélníkového tvaru se zaoblenými rohy a zkosenými hranami a k rámu jsou připevněny šroubkem.
45 S ohledem na tento popis dospěl odvolací senát v bodě 12 napadeného rozhodnutí ke správnému závěru, že se přihlášená ochranná známka „značně neodlišuje od normy nebo zvyklostí daného odvětví“ a že „[j]e běžné, že společenské hry a hračky (např. dětská verze hry Rummy) jsou baleny a prodávány v obalech vyráběných z různých druhů materiálu, včetně dřevěných krabic“.
46 Je totiž obecně známo, že dotčené výrobky jsou často prezentovány v dřevěných obdélníkových krabicích. Stejně tak se způsob rozkládání a skládání krabice, jejíž tvar tvoří předmětnou ochrannou známku, a sice posuvný systém stojanů, umožňující přípravu nebo sestavení hry, značně neodlišuje od normy nebo zvyklostí daného odvětví. Je skutečně obecně známo, že k přípravě a sestavení dotčených výrobků existují podobné posuvné systémy. Jednotlivé charakteristické znaky přihlášené ochranné známky, jak jsou popsány výše v bodě 44, vzaty jako celek, rovněž neumožňují dospět k závěru, že se přihlášená ochranná známka značně odlišuje od normy a zvyklostí daného odvětví. Je proto třeba shledat, že přihlášená ochranná známka nemá rozlišovací způsobilost, jež by relevantní veřejnosti umožnila identifikovat dotčené výrobky jako pocházející od určitého podniku, a tedy odlišit tyto výrobky od výrobků jiných podniků.
47 Pokud jde o tvrzení, že odvolací senát při posuzování rozlišovací způsobilosti přihlášené ochranné známky nedefinoval výraz „základní tvary“ a nepodložil své závěry učiněné v tomto ohledu žádnými důkazy, je třeba připomenout, že podle čl. 76 odst. 1 nařízení č. 207/2009 zkoumá OHIM z moci úřední relevantní skutečnosti, které jej mohou vést k uplatnění absolutního důvodu pro zamítnutí zápisu podle čl. 7 odst. 1 téhož nařízení. Z toho vyplývá, že OHIM může být veden k tomu, aby svá rozhodnutí založil na skutečnostech, které nebyly přihlašovatelem uplatněny [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 19. dubna 2007, OHIM v. Celltech, C‑273/05 P, Sb. rozh., EU:C:2007:224, bod 38 a citovaná judikatura, a ze dne 14. července 2014, BSH v. OHIM (Wash & Coffee), T‑5/12, EU:T:2014:647, bod 46].
48 Ačkoliv OHIM v zásadě přísluší v jeho rozhodnutích prokázat správnost takových skutečností, není tomu tak, pokud tvrdí obecně známé skutečnosti (viz rozsudek OHIM v. Celltech, bod 47 výše, EU:C:2007:224, bod 39 a citovaná judikatura; rozsudek Wash & Coffee, bod 47 výše, EU:T:2014:647, bod 47). Nic tedy OHIM nebrání v tom, aby vzal při svém posouzení v úvahu obecně známé skutečnosti [viz rozsudek ze dne 25. března 2014, Deutsche Bank v. OHIM (Passion to Perform), T‑291/12, EU:T:2014:155, bod 51 a citovaná judikatura]. V projednávané věci z toho vyplývá, že odvolací senát mohl právem konstatovat nedostatek rozlišovací způsobilosti přihlášené ochranné známky na základě obecně známých skutečností vyplývajících z obecně získané praktické zkušenosti uvádění výrobků běžné spotřeby na trh, aniž bylo nutné uvést konkrétní příklady [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 10. listopadu 2004, Storck v. OHIM (Tvar zámotku), T‑402/02, Sb. rozh., EU:T:2004:330, bod 58]. Navíc je nutno konstatovat, že z bodu 12 napadeného rozhodnutí vyplývá, že odvolací senát nezaložil posouzení přihlášené ochranné známky na jejím srovnání se „základními tvary“, ale ve vztahu k normě a zvyklostem daného odvětví, přičemž se opíral o judikaturu, kterou citoval v bodě 9 napadeného rozhodnutí. Je sice pravda, že odvolací senát zmínil „základní tvary dotčených výrobků“ v bodě 10 napadeného rozhodnutí. Tato zmínka je však pouhou součástí připomenutí zásad vytýčených judikaturou, jež mají být zohledněny při posuzování rozlišovací způsobilosti trojrozměrných ochranných známek. Odvolací senát totiž na tyto tvary neodkazuje při posouzení rozlišovací způsobilosti přihlášené ochranné známky.
49 Pokud jde o důkazy předložené žalobkyní k prokázání, že neexistují tvary podobné přihlášené ochranné známce, je třeba připomenout, že nedostatek rozlišovací způsobilosti ochranné známky nelze popřít tím, že se na trhu vyskytuje více či méně velký počet podobných tvarů [rozsudky ze dne 29. dubna 2004, Henkel v. OHIM, C‑456/01 P a C‑457/01 P, Recueil, EU:C:2004:258, bod 62, a ze dne 23. května 2007, Procter & Gamble v. OHIM (Čtvercová bílá tableta s barevným květinovým vzorem), T‑241/05, T‑262/05 až T‑264/05, T‑346/05, T‑347/05 a T‑29/06 až T‑31/06, Sb. rozh., EU:T:2007:151, bod 81], ani tím, že na trhu neexistují tvary totožné s tvary, jejichž zápis je požadován [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 31. května 2006, De Waele v. OHIM (Tvar salámu), T‑15/05, Sb. rozh., EU:T:2006:142, bod 40].
50 V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že průměrný spotřebitel, který nestuduje trh, nebude předem vědět, že pouze jeden podnik uvádí na trh daný výrobek v určitém druhu obalu, zatímco jeho konkurenti užívají pro tento výrobek jiné druhy obalů (rozsudek ze dne 12. ledna 2006, Deutsche SiSi-Werke v. OHIM, C‑173/04 P, Sb. rozh., EU:C:2006:20, bod 34).
51 Z toho rovněž plyne, aniž je třeba se vyslovit k přípustnosti důkazů předložených v tomto ohledu, že tvrzení žalobkyně, že odvolací senát pochybil, když odkázal na jiné výrobky existující na trhu, ačkoli tyto výrobky byly padělky, jsou irelevantní.
52 Pokud jde o argument, že OHIM připustil zápis trojrozměrných ochranných známek podobných přihlášené ochranné známce pro výrobky náležející do třídy 28, je třeba připomenout, že OHIM je povinen vykonávat své pravomoci v souladu s obecnými zásadami unijního práva. S ohledem na zásady rovného zacházení a řádné správy musí OHIM zohlednit rozhodnutí přijatá ohledně podobných přihlášek a se zvláštní pozorností se zabývat skutečností, zda je třeba rozhodnout v tomtéž smyslu, či nikoli. Použití těchto zásad však musí být v souladu se zásadou legality. Osoba, která požaduje zápis označení jako ochranné známky, tak nemůže ve svůj prospěch uplatňovat případnou protiprávnost, k níž došlo ve prospěch jiné osoby, aby dosáhla totožného rozhodnutí. Ostatně z důvodů právní jistoty a konkrétně řádné správy musí být průzkum každé přihlášky k zápisu striktní a úplný za účelem zabránění tomu, aby ochranné známky byly zapsány nepatřičným způsobem. K takovému průzkumu tak musí dojít v každém konkrétním případě. Zápis označení jakožto ochranné známky totiž závisí na specifických kritériích, použitelných v rámci skutkových okolností konkrétního případu, určených k ověření, zda dotčené označení nespadá pod některý důvod pro zamítnutí zápisu [viz rozsudek ze dne 14. ledna 2015, Melt Water v. OHIM (Tvar průhledné válcové láhve), T‑70/14, EU:T:2015:9, bod 39 a citovaná judikatura).
53 Odvolací senát dospěl v projednávané věci na základě úplného přezkumu a s přihlédnutím k vnímání relevantní veřejnosti k závěru, že přihlášená ochranná známka postrádá rozlišovací způsobilost. Jak vyplývá z bodů 42 až 51 výše, toto zjištění stačí samo o sobě k závěru, že zápisu dotčeného trojrozměrného označení jakožto ochranné známky Společenství brání, pokud jde o dotčené výrobky, absolutní důvod pro zamítnutí zápisu podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.
54 Jelikož je tedy legalita napadeného rozhodnutí týkající se zápisné nezpůsobilosti přihlášené ochranné známky jakožto ochranné známky Společenství pro dotčené výrobky určena přímo na základě čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, z judikatury citované v bodě 52 výše vyplývá, že nemůže být zpochybněna pouhou skutečností, že odvolací senát v projednávané věci nepostupoval v souladu s rozhodovací praxí OHIM.
55 Z toho vyplývá, že odvolací senát správně shledal, že přihlášená ochranná známka postrádá rozlišovací způsobilost pro všechny dotčené výrobky ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.
56 První žalobní důvod je tudíž třeba zamítnout, a aniž je třeba rozhodnout o bodu návrhových žádání, v němž žalobkyně navrhuje, aby Tribunál nařídil zápis ochranné známky pro všechny požadované výrobky a služby, je třeba zamítnout žalobu v plném rozsahu.
K nákladům řízení
57 Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.
58 Vzhledem k tomu, že OHIM požadoval náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (osmý senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Společnosti Rosian Express SRL se ukládá náhrada nákladů řízení.
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 8. října 2015.
Podpisy.