ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (devátého senátu)
8. května 2024(*)
„Řízení o předběžné otázce – Sbližování právních předpisů – Zemědělství – Definice, popis, obchodní úprava, označování a ochrana zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků – Nařízení (EU) č. 251/2014 – Článek 3 odst. 4 – Aromatizovaný vinný koktejl – Definice – Pojmy ‚alkohol‘ a ‚potravina určená k aromatizaci‘ “
Ve věci C‑216/23,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná na základě článku 267 SFEU rozhodnutím Bayerischer Verwaltungsgerichtshof (vrchní správní soud v Bavorsku, Německo) ze dne 23. března 2023, došlým Soudnímu dvoru dne 4. dubna 2023, v řízení
Hauser Weinimport GmbH
proti
Freistaat Bayern,
SOUDNÍ DVŮR (devátý senát),
ve složení: O. Spineanu–Matei, předsedkyně senátu, S. Rodin a L. S. Rossi (zpravodajka), soudci,
generální advokát: N. Emiliou,
za soudní kancelář: A. Calot Escobar, vedoucí,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
s ohledem na vyjádření, která předložili:
– za Hauser Weinimport GmbH: A. Reinhart, Rechtsanwalt,
– za Freistaat Bayern: C. Diroll a J. Vogel, jako zmocněnci,
– za Evropskou komisi: B. Hofstötter a B. Rechena, jako zmocněnci,
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 3 odst. 4 písm. c) a bodu 1) písm. b) ii) přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 (Úř. věst. 2014, L 84, s. 14, a oprava Úř. věst. 2014, L 283, s. 77), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2117 ze dne 2. prosince 2021 (Úř. věst. 2021, L 435, s. 262) (dále jen „nařízení č. 251/2014“).
2 Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Hauser Weinimport GmbH a Freistaat Bayern (spolková země Bavorsko, Německo) týkajícího se uvedení na trh nápoje tvořeného především směsí vína a piva, označeného jako „aromatizovaný vinný koktejl“ ve smyslu nařízení č. 251/2014.
Právní rámec
Nařízení č. 251/2014
3 Body 1, 4, 7, 9 a 11 odůvodnění nařízení č. 251/2014 znějí následovně:
„(1) Nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 [ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných[…] vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů (Úř. věst. 1991, L 149, s.1; Zvl. vyd. 03/11, s. 286)] a nařízení Komise (ES) č. 122/94 [ze dne 25. ledna 1994, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů (Úř. věst. 1994, L 21, s. 7; Zvl. vyd. 03/16, s. 7)] se osvědčila při úpravě aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů (dále jen ‚aromatizované vinné výrobky‘). Avšak s ohledem na technologické inovace, vývoj trhu a měnící se očekávání spotřebitelů je nezbytné aktualizovat pravidla pro definici, popis, obchodní úpravu, označování a ochranu zeměpisných označení některých aromatizovaných vinných výrobků, přičemž se musí vzít v úvahu tradiční výrobní postupy.
[…]
(4) Aromatizované vinné výrobky jsou důležité pro spotřebitele, výrobce a zemědělské odvětví v [Evropské] [u]nii. Opatření platná pro aromatizované vinné výrobky by měla přispět k dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele, zabránění klamavým praktikám a dosažení transparentnosti trhu a spravedlivé hospodářské soutěže. Tato opatření tak budou chránit dobrou pověst, které aromatizované vinné výrobky z Unie dosáhly na vnitřním i světovém trhu, protože budou nadále zohledňovat tradiční postupy používané při výrobě aromatizovaných vinných výrobků, ale i zvýšené požadavky na ochranu spotřebitele a informace. Rovněž by se mělo přihlížet k technologickým inovacím u výrobků, neboť tyto inovace přispívají ke zlepšení jejich jakosti, aniž by to mělo vliv na tradiční charakter dotyčných aromatizovaných vinných výrobků.
[…]
(7) Pro zajištění přehlednosti a transparentnosti právních předpisů Unie týkajících se aromatizovaných vinných výrobků je nutné jasně vymezit výrobky, na které se uvedené právní předpisy vztahují, kritéria pro výrobu, popis, obchodní úpravu a označování aromatizovaných vinných výrobků, a zejména obchodní označení. […]
[…]
(9) Aromatizované vinné výrobky by se měly vyrábět v souladu s určitými pravidly a omezeními, která zaručí, že očekávání spotřebitelů, pokud jde o jakost a výrobní metody, budou splněna. Mají-li být mezinárodní normy v této oblasti dodrženy, měly by být stanoveny výrobní metody a [Evropská] [k]omise by měla zpravidla brát v úvahu standardy doporučené a zveřejněné Mezinárodní organizací pro révu a víno (OIV).
[…]
(11) Ethanol použitý při výrobě aromatizovaných vinných výrobků by kromě toho měl být výhradně zemědělského původu, aby tyto výrobky odpovídaly očekáváním spotřebitelů a byly v souladu s tradičními jakostními postupy. Tímto způsobem se rovněž zajistí odbytiště pro základní zemědělské produkty.“
4 Článek 1 nařízení č. 251/2014 stanoví:
„1. Toto nařízení stanoví pravidla pro definici, popis, obchodní úpravu a označování aromatizovaných vinných výrobků.
[…]
3. Toto nařízení se vztahuje na všechny aromatizované vinné výrobky uváděné na trh v Unii bez ohledu na to, jsou-li vyrobeny v členských státech nebo ve třetích zemích, jakož i na aromatizované vinné výrobky vyrobené v Unii pro vývoz.“
5 Článek 3 tohoto nařízení, nadepsaný „Definice a klasifikace aromatizovaných vinných výrobků“, stanoví:
„1. Aromatizované vinné výrobky jsou výrobky získané z produktů v odvětví vína podle nařízení [Evropského parlamentu a Rady] (EU) č. 1308/2013 [ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 671)], které byly aromatizovány. Dělí se do těchto kategorií:
a) aromatizovaná vína;
b) aromatizované vinné nápoje;
c) aromatizované vinné koktejly.
2. Aromatizované víno je nápoj:
a) získaný z jednoho nebo více výrobků z révy vinné vymezených v části IV bodě 5 přílohy II a v části II bodech 1 a 3 až 9 přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013, s výjimkou vína ‚Retsina‘;
b) v němž výrobky z révy vinné uvedené v písmenu a) představují alespoň 75 % celkového objemu;
c) do něhož může být přidán alkohol;
d) do něhož mohou být přidána barviva;
e) do něhož může být přidán hroznový mošt, částečně zkvašený hroznový mošt nebo obojí;
f) který může být přislazen;
g) který má skutečný obsah alkoholu nejméně 14,5 % objemových, avšak méně než 22 % objemových a celkový obsah alkoholu nejméně 17,5 % objemových;
3. Aromatizovaný vinný nápoj je nápoj:
a) získaný z jednoho nebo více výrobků z révy vinné vymezených v části II bodech 1, 2 a 4 až 9 přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013, s výjimkou vín připravených s přidáním alkoholu a vína ‚Retsina‘;
b) v němž výrobky z révy vinné uvedené v písmenu a) představují alespoň 50 % celkového objemu;
c) do něhož nebyl přidán žádný alkohol, není-li v příloze II uvedeno jinak;
d) do něhož mohou být přidána barviva;
e) do něhož může být přidán hroznový mošt, částečně zkvašený hroznový mošt nebo obojí;
f) který může být přislazen;
g) který má skutečný obsah alkoholu nejméně 4,5 % objemových, avšak méně než 14,5 % objemových.
4. Aromatizovaný vinný koktejl je nápoj:
a) získaný z jednoho nebo více výrobků z révy vinné vymezených v části II bodech 1, 2 a 4 až 11 přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013, s výjimkou vín připravených s přidáním alkoholu a vína ‚Retsina‘;
b) v němž výrobky z révy vinné uvedené v písmenu a) představují alespoň 50 % celkového objemu;
c) do něhož nebyl přidán žádný alkohol;
d) do něhož mohou být přidána barviva;
e) který může být přislazen;
f) který má skutečný obsah alkoholu více než 1,2 % objemových, avšak méně než 10 % objemových.“
6 Článek 4 odst. 1 nařízení č. 251/2014 stanoví:
„Aromatizované vinné výrobky musí být vyrobeny v souladu s požadavky, omezeními a popisy stanovenými v přílohách I a II.“
7 Příloha I tohoto nařízení, nadepsaná „Technické definice, požadavky a omezení“, stanoví:
„1) Aromatizace
[…]
b) K aromatizaci aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů jsou povoleny tyto produkty:
[…]
ii) aromatické byliny nebo koření nebo potraviny určené k aromatizaci.
Přidání takových látek uděluje konečnému produktu organoleptické vlastnosti jiné než udělené vínem.
[…]
3) Přidání alkoholu
Při přípravě některých aromatizovaných vín a některých aromatizovaných vinných nápojů je povoleno použít tyto produkty:
a) ethanol zemědělského původu vymezený v příloze I bodě 1 nařízení [Evropského parlamentu a Rady (ES)] č. 110/2008 [ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. 2008, L 39, s. 16)], včetně ethanolu vinného původu;
b) alkohol z vína nebo sušených vinných hroznů;
c) vinný destilát nebo destilát ze sušených vinných hroznů;
d) destilát zemědělského původu vymezený v příloze I bodě 2 nařízení (ES) č. 110/2008;
e) vínovice vymezená v příloze II bodě 4 nařízení (ES) č. 110/2008;
f) matolinová pálenka vymezená v příloze II bodě 6 nařízení (ES) č. 110/2008;
g) lihoviny destilované ze zkvašených sušených vinných hroznů.
Ethanol použitý pro ředění nebo rozpouštění barviv, látek určených k aromatizaci nebo jakýchkoli jiných povolených přídatných látek použitých při přípravě aromatizovaných vinných výrobků musí být zemědělského původu a musí být použit v naprosto nezbytných dávkách a nepovažuje se za přídavek alkoholu pro účely výroby aromatizovaného vinného výrobku.
[…]
5) Přidání vody
Pro přípravu aromatizovaných vinných výrobků je povoleno přidání vody, pokud je použita v dávkách nezbytných:
– pro přípravu esencí určených k aromatizaci,
– pro rozpouštění barviv a náhradních sladidel,
– pro přizpůsobení konečného složení výrobku.
[…]“
Skutečnosti předcházející sporu v původním řízení a předběžné otázky
8 Společnost Hauser Weinimport vyrábí a uvádí na trh nápoj, který je tvořen směsí na bázi alkoholu a je složen z 55 % z vína a z 10 % z piva. Tento nápoj má obsah alkoholu 5,5 % objemových a je aromatizován bezovým květem. Nápoj byl uveden na trh jako „aromatizovaný vinný koktejl“.
9 Freistaat Bayern (spolková země Bavorsko, Německo) zpochybnila toto označení z důvodu, že pivo obsažené v uvedeném nápoji je „alkoholem“ ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. c) nařízení č. 251/2014, který nemůže být přidán do jakéhokoli nápoje označeného jako „aromatizovaný vinný koktejl“. Spolková země Bavorsko proto zakázala společnosti Hauser Weinimport, aby tentýž nápoj uváděla na trh pod tímto označením.
10 Podle této společnosti jsou „alkoholem“ ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. c) nařízení č. 251/2014 jen výrobky vyjmenované v bodě 3) přílohy I uvedeného nařízení, jelikož přidání alkoholu ve smyslu článku 3 uvedeného nařízení musí vést ke zvýšení, a nikoli ke snížení obsahu alkoholu. V projednávaném případě přitom přidání malého množství piva, které odpovídá 10 % dotčeného nápoje a má nízký obsah alkoholu, podle ní nezvýší obsah alkoholu tohoto nápoje. Tato společnost každopádně tvrdí, že pivo je potravinou určenou k aromatizaci ve smyslu bodu 1) písm. b) ii) přílohy I téhož nařízení, jejíž přidání je povoleno.
11 Rozsudkem ze dne 21. září 2020 Bayerisches Verwaltungsgericht Augsburg (Bavorský správní soud v Augsburgu, Německo) žalobu společnosti Hauser Weinimport zamítl s odůvodněním, že do nápoje s označením „aromatizovaný vinný koktejl“ nelze přidat žádný jiný alkohol než výrobek z révy vinné.
12 Bayerischer Verwaltungsgerichtshof (vrchní správní soud v Bavorsku, Německo), kterému bylo podáno odvolání proti tomu rozsudku a který je předkládajícím soudem, si klade otázku ohledně výkladu několika ustanovení nařízení č. 251/2014. Ačkoli se tento soud přiklání k tomu, že vyhoví odvolání tím, že přijme argumentaci společnosti Hauser Weinimport, která je shrnuta v bodě 10 tohoto rozsudku, připouští, že není schopen s dostatečnou jistotou podat výklad unijního práva, na němž závisí řešení sporu, který mu byl předložen.
13 Za těchto podmínek se Bayerischer Verwaltungsgerichtshof (vrchní správní soud v Bavorsku) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
„1) Musí být čl. 3 odst. 4 písm. c) [nařízení č. 251/2014] vykládán v tom smyslu, že pojem ‚alkohol‘ zahrnuje i nápoj, který obsahuje alkohol a není výrobkem z révy vinné ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. a) tohoto nařízení?
2) Znamená sloveso ‚přidat‘ ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. c) nařízení [č. 251/2014], že se obsah alkoholu v konečném výrobku v porovnání s výrobkem z révy vinné použitým podle čl. 3 odst. 4 písm. a) nařízení [č. 251/2014] musí zvýšit?
3) V případě kladné odpovědi na [první] otázku […], musí být čl. 3 odst. 1 první věta nařízení [č. 251/2014] ve spojení s bodem 1) písm. b) ii) jeho přílohy I vykládán v tom smyslu, že pojem ‚potraviny určené k aromatizaci‘ zahrnuje alkoholický nápoj ve smyslu [první] otázky […]?“
K předběžným otázkám
K první a druhé otázce
14 Podstatou první a druhé otázky předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda čl. 3 odst. 4 písm. c) nařízení č. 251/2014 musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „alkohol“ ve smyslu tohoto ustanovení, který nelze přidat do nápoje s označením „aromatizovaný vinný koktejl“, zahrnuje takový alkoholický nápoj, jako je pivo, který není výrobkem z révy vinné ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. a) tohoto nařízení, jehož přidání však musí vést ke zvýšení obsahu alkoholu takového koktejlu v porovnání s obsahem alkoholu výrobku nebo výrobků z révy vinné uvedených v posledně uvedeném ustanovení.
15 Je třeba konstatovat, že nařízení č. 251/2014 v souladu se svým čl. 1 odst. 1 a 3 stanoví pravidla pro definici, popis, obchodní úpravu a označování „aromatizovaných vinných výrobků“ a vztahuje se na všechny tyto výrobky uváděné na trh v Unii. Tato pravidla, jak zdůrazňují body 4 a 9 odůvodnění tohoto nařízení, musí přispívat k vysoké úrovni ochrany spotřebitelů, zejména pokud jde o jejich informování, k zabránění klamavým praktikám a k zajištění, aby byla splněna očekávání spotřebitelů, pokud jde o jakost a výrobní metody. Kromě toho, jak zdůrazňuje bod 7 odůvodnění uvedeného nařízení, přehlednost a transparentnost vyžadují jasnou definici aromatizovaných vinných výrobků, kritérií pro výrobu, popis, obchodní úpravu a označování těchto výrobků, zejména jejich obchodní označení.
16 Právě s ohledem na tyto cíle čl. 3 odst. 1 nařízení č. 251/2014, nadepsaný „Definice a klasifikace aromatizovaných vinných výrobků“, seskupuje tyto výrobky pocházející z odvětví vína do tří kategorií, a sice pod písmenem a) „aromatizovaná vína“, pod písmenem b) „aromatizované vinné nápoje“ a pod písmenem c) „aromatizované vinné koktejly“.
17 Článek 3 odst. 2 až 4 nařízení č. 251/2014 uvádí vlastnosti, které musí vykazovat nápoje spadající do každé z těchto kategorií.
18 V souladu s čl. 3 odst. 2 písm. a) až c) tohoto nařízení tak musí být „aromatizované víno“ získáno z jednoho nebo více takových výrobků z révy vinné, jako jsou výrobky uvedené v tomto ustanovení, které představují alespoň 75 % celkového objemu tohoto nápoje, a „může být [do něj] přidán alkohol“.
19 Podle čl. 3 odst. 3 písm. a) až c) uvedeného nařízení musí být „aromatizovaný vinný nápoj“ získán z jednoho nebo více takových výrobků z révy vinné, jako jsou výrobky uvedené v tomto ustanovení, které představují alespoň 50 % celkového objemu tohoto nápoje, a „nebyl [do něj] přidán žádný alkohol, není-li v příloze II uvedeno jinak“.
20 Pokud jde o označení „aromatizovaný vinný koktejl“, který je předmětem věci v původním řízení, čl. 3 odst. 4 nařízení č. 251/2014 stanoví, že takový koktejl musí být získán z jednoho nebo více takových výrobků z révy vinné, jako jsou výrobky uvedené v písmeni a) tohoto ustanovení, které představují alespoň 50 % celkového objemu tohoto nápoje, do něhož nesmí být v souladu s písmenem c) uvedeného ustanovení „přidán žádný alkohol“. Písmeno f) téhož ustanovení blíže uvádí, že skutečný obsah alkoholu je více než 1,2 % objemových, avšak méně než 10 % objemových.
21 Z toho vyplývá, že „aromatizovaný vinný koktejl“ může být právoplatně složen z vína, avšak s výjimkou výrobků z révy vinné uvedených v čl. 3 odst. 4 písm. a) nařízení č. 251/2014 nemůže zahrnovat „přidání alkoholu“.
22 Je třeba uvést, že nařízení č. 251/2014 neobsahuje definici výrazu „přidání alkoholu“.
23 Je pravda, jak uvádí společnost Hauser Weinimport, že v bodě 3) přílohy I nařízení č. 251/2014, nadepsaném „Přidání alkoholu“, je vyjmenovaných sedm výrobků povolených „při přípravě některých aromatizovaných vín a některých aromatizovaných vinných nápojů“, mezi nimiž pivo uvedeno není.
24 Toto zjištění však nemůže znamenat, že pojem „alkohol“ ve smyslu tohoto nařízení zahrnuje pouze sedm výrobků uvedených v bodě 3) přílohy I uvedeného nařízení, a že kategorie nápojů s označením „aromatizovaný vinný koktejl“ by tudíž mohla být částečně složena z alkoholických nápojů, které v ní nejsou uvedeny, jako je tomu v případě piva.
25 Jak totiž vyplývá z jeho znění, bod 3) přílohy I nařízení č. 251/2014 se pouze omezuje na povolení taxativního výčtu sedmi typů alkoholu, a sice ethanolu zemědělského původu, včetně ethanolu vinného původu, alkoholu z vína nebo sušených vinných hroznů, vinného destilátu nebo destilátu ze sušených vinných hroznů, destilátu zemědělského původu, vínovice, matolinové pálenky a lihovin destilovaných ze zkvašených sušených vinných hroznů, k tomu, aby byly tyto výrobky zahrnuty do přípravy některých „aromatizovaných vín“ nebo některých „aromatizovaných vinných nápojů“, což nezahrnuje kategorii „aromatizovaných vinných koktejlů“ uvedenou v čl. 3 odst. 4 tohoto nařízení.
26 Alkohol uvedený v bodě 3) přílohy I nařízení č. 251/2014 tedy nejen nemůže být přidán do nápoje spadajícího do kategorie „aromatizovaných vinných koktejlů“, ale toto ustanovení nemůže být vykládáno tak, že pro tuto kategorii implicitně povoluje přidání jiného alkoholu, než je výrobek z révy vinné uvedený v čl. 3 odst. 4 písm. a) tohoto nařízení, který není uveden v taxativním výčtu, jenž stanoví.
27 Tento výklad je podpořen cílem sledovaným nařízením č. 251/2014, který spočívá v jednotné definici všech aromatizovaných vinných výrobků uváděných na trh v Unii za účelem zajištění, že očekávání spotřebitelů budou splněna tím, že se zabrání klamavým praktikám.
28 Naproti tomu by výklad bodu 3) přílohy I tohoto nařízení zastávaný společností Hauser Weinimport vedl k paradoxní situaci, která by byla v rozporu s výše uvedeným cílem uvedeného nařízení, kdyby takové alkoholické nápoje, jako jsou whisky, vodka nebo pivo, jejichž přidání je vyloučeno u kategorií „aromatizovaná vína“ a „aromatizované vinné výrobky“, mohly být implicitně povoleny u „aromatizovaných vinných koktejlů“. Konkrétně taková situace by zjevně mohla uvést spotřebitele v omyl, pokud jde o definici a rozsah označení „aromatizovaný vinný koktejl“, zatímco čl. 3 odst. 4 písm. c) nařízení č. 251/2014 zakazuje „přidání alkoholu“ do nápojů spadajících pod toto označení.
29 Navíc argument společnosti Hauser Weinimport, že kritérium obsahu alkoholu, který získal takový koktejl po přidání alkoholu, by mělo být zohledněno jako parametr pro určení, zda došlo k „přidání alkoholu“, či nikoli, naráží na stejná úskalí.
30 Připustit relevanci takového kritéria by totiž vedlo k tomu, že by se uplatňování ustanovení nařízení č. 251/2014 v Unii lišilo podle okolností, a sice podle obsahu alkoholu v nápoji spadajícím pod označení „aromatizovaný vinný koktejl“, jakož i podle toho, jakou část představuje tento alkohol v tomto nápoji. Vyplynula by z toho nejistota, pokud jde o rozsah tohoto označení, jakož i nebezpečí, že spotřebitelé mohou nesprávně pochopit jeho použití.
31 Navíc nelze přijmout ani výklad zastávaný společností Hauser Weinimport, že použití pojmu „přidání“ v bodě 3) přílohy I nařízení č. 251/2014 mělo znamenat pouze zvýšení obsahu alkoholu konečného výrobku, v projednávaném případě takového koktejlu, což by vyloučilo přidání malého množství piva s nízkým obsahem alkoholu. V tomto ohledu stačí konstatovat, že v bodě 5) přílohy I nařízení č. 251/2014 je tentýž pojem použit v souvislosti s povolením „přidání vody“ do všech aromatizovaných vinných výrobků, třebaže je nesporné, že takové přidání snižuje obsah alkoholu v konečném výrobku.
32 Vzhledem k výše uvedeným úvahám je třeba na první a druhou otázku odpovědět tak, že čl. 3 odst. 4 písm. c) nařízení č. 251/2014 musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „alkohol“ ve smyslu tohoto ustanovení, který nemůže být přidán do nápoje s označením „aromatizovaný vinný koktejl“, zahrnuje takový alkoholický nápoj, jako je pivo, který není výrobkem z révy vinné ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. a) tohoto nařízení, bez ohledu na okolnost, že přidání takového alkoholického nápoje nevede ke zvýšení obsahu alkoholu takového koktejlu v porovnání s obsahem alkoholu výrobku nebo výrobků z révy vinné uvedených v posledně uvedeném ustanovení.
K třetí otázce
33 Podstatou třetí otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 3 odst. 4 písm. c) nařízení č. 251/2014 musí být vykládán v tom smyslu, že zákaz přidat alkohol do „aromatizovaného vinného koktejlu“, který toto ustanovení obsahuje, brání tomu, aby takový alkoholický nápoj, jako je pivo, který není jedním z výrobků z révy vinné vyjmenovaných v uvedeném ustanovení, mohl být do takového koktejlu přimíchán jako „potravina určená k aromatizaci“ ve smyslu bodu 1) písm. b) ii) přílohy I tohoto nařízení.
34 Je třeba zdůraznit, že bod 1) přílohy I nařízení č. 251/2014 uvádí složky, které jsou povoleny k „aromatizaci“ tří kategorií aromatizovaných vinných výrobků uvedených v článku 3 tohoto nařízení. Mezi těmito složkami jsou v souladu s bodem 1) písm. a) a b) přílohy I uvedeného nařízení u každé z těchto kategorií uvedeny „aromatické byliny nebo koření nebo potraviny určené k aromatizaci“.
35 Vzhledem k tomu, že nařízení č. 251/2014 neobsahuje žádnou definici „potraviny určené k aromatizaci“, nelze vyloučit, jak připouští Komise, že alkoholický nápoj může být potravinou určenou k aromatizaci.
36 Bylo by však v rozporu se zněním, systematikou a cíli sledovanými nařízením č. 251/2014, kdyby přidání takového alkoholického nápoje, jako je pivo, do „aromatizovaného vinného koktejlu“, které je zakázáno na základě čl. 3 odst. 4 písm. c) tohoto nařízení, mohlo být v konečném důsledku povoleno na základě bodu 1) písm. b) ii) přílohy I uvedeného nařízení z důvodu, že takový alkoholický nápoj může být potravinou určenou k aromatizaci.
37 Jiný výklad ustanovení nařízení č. 251/2014 by zbavil zákaz obsažený v jeho čl. 3 odst. 4 písm. c) veškerého užitečného účinku a ohrozil by takový cíl sledovaný tímto nařízením, jako je cíl, který byl připomenut v bodě 15 tohoto rozsudku, jímž je zajistit spotřebitelům vysokou úroveň ochrany zejména prostřednictvím vhodných informací a zabránění klamavým praktikám.
38 Vzhledem k výše uvedeným úvahám je třeba na třetí otázku odpovědět tak, že čl. 3 odst. 4 písm. c) nařízení č. 251/2014 musí být vykládán v tom smyslu, že zákaz přidat alkohol do „aromatizovaného vinného koktejlu“, který toto ustanovení obsahuje, brání tomu, aby takový alkoholický nápoj, jako je pivo, který není jedním z výrobků z révy vinné vyjmenovaných v uvedeném ustanovení, mohl být do takového koktejlu přimíchán jako „potravina určená k aromatizaci“ ve smyslu bodu 1) písm. b) ii) přílohy I tohoto nařízení.
K nákladům řízení
39 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (devátý senát) rozhodl takto:
1) Článek 3 odst. 4 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2021/2117 ze dne 2. prosince 2021,
musí být vykládán v tom smyslu, že
pojem „alkohol“ ve smyslu tohoto ustanovení, který nemůže být přidán do nápoje s označením „aromatizovaný vinný koktejl“, zahrnuje takový alkoholický nápoj, jako je pivo, který není výrobkem z révy vinné ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. a) tohoto nařízení, bez ohledu na okolnost, že přidání takového alkoholického nápoje nevede ke zvýšení obsahu alkoholu takového koktejlu v porovnání s obsahem alkoholu výrobku nebo výrobků z révy vinné uvedených v posledně uvedeném ustanovení.
2) Článek 3 odst. 4 písm. c) nařízení č. 251/2014, ve znění nařízení 2021/2117,
musí být vykládán v tom smyslu, že
zákaz přidat alkohol do „aromatizovaného vinného koktejlu“, který toto ustanovení obsahuje, brání tomu, aby takový alkoholický nápoj, jako je pivo, který není jedním z výrobků z révy vinné vyjmenovaných v uvedeném ustanovení, mohl být do takového koktejlu přimíchán jako „potravina určená k aromatizaci“ ve smyslu bodu 1) písm. b) ii) přílohy I tohoto nařízení.
Podpisy