Žaloba podaná dne 2. května 2014 – Klemme v. Komise

(Věc T-294/14)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Klemme AG (Lutherstadt Eisleben, Německo) (zástupci: T. Volz, M. Ringel, B. Wißmann, M. Püstow, C. Oehme a T. Wielsch, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Komise ze dne 18. prosince 2013 o zahájení formálního vyšetřovacího řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU proti Spolkové republice Německo ve věci podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a stanovení maximální výše příplatku EEG pro podniky s vysokou spotřebou energie (věc „Státní podpora SA. 33995 (2013/C) (ex 2013/NN)“ v rozsahu, v němž se toto rozhodnutí týká stanovení maximální výše příplatku EEG pro podniky s vysokou spotřebou energie,

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází z neexistence zvýhodnění ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU

Žalobkyně tvrdí, že stanovení maximální výše příplatku německým zákonem o podpoře obnovitelné energie (Gesetz fur den Vorrang Erneuerbarer Energien – Erneuerbare-Energien-Gesetz – EEG) pro podniky s vysokou spotřebou energie nepředstavuje podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. V tomto ohledu nejprve zdůrazňuje, že podniky s vysokou spotřebou energie nejsou právní úpravou zvýhodňovány. Zvláštní kompenzační režim má naopak kompenzovat výjimečnou zátěž spočívající zejména na žalobkyni a srovnatelných podnicích v rámci podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a slouží ke znovunastolení konkurenceschopnosti podniků s vysokou spotřebou energie, které předtím příplatek EEG značně postihoval.Druhý žalobní důvod vychází z neexistence státních prostředků ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU Žalobkyně rovněž tvrdí, že zvláštní kompenzační režim není opatřením poskytovaným „státem nebo ze státních prostředků“. V tomto ohledu uvádí, že příplatek EEG nepředstavuje sám o sobě státní prostředky a že ani zřeknutí se těchto příjmů prostřednictvím zvláštního kompenzačního režimu tedy nemůže představovat opatření poskytované ze státních prostředků.Podle žalobkyně není příplatek EEG vybírán, spravován a dokonce ani přerozdělován státem nebo veřejným či soukromým orgánem pověřeným nebo zřízeným státem. A dodává, že příplatek EEG může být naopak vybírán přímo správci přenosové sítě na základě občanskoprávního nároku. Příplatek neplyne do státního rozpočtu, takže zvláštní

kompenzační režim nijak, přímo či nepřímo, nesnižuje příjmy státu.Příjmy z EEG nejsou poskyto

vány ani státním orgánům. Příjmy z EEG ostatně nepodléhají veřejné kontrole ze strany Federálního úřadu pro hospodářství a kontrolu vývozů (Bundesamt für Wirtschaft und Ausfuhrkontrolle ou BAFA) nebo Federální agentury pro přenosové sítě (Bundesnetzagentur).