Žaloba podaná dne 18. března 2011 - Modelo Continente Hipermercados v. Komise

(Věc T-174/11)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Modelo Continente Hipermercados, SA - pobočka ve Španělsku (Alcorcón, Španělsko) (zástupci: J. Buendía Sierra, E. Abad Valdenebro, M. Muñoz de Juan, R. Calvo Salinero, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

prohlásil důvody uvedené v této žalobě za přípustné a opodstatněné a v důsledku toho zrušil čl. 1 odst. 1 napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž stanoví, že čl. 12 odst. 5 TRLIS (Texto Refundido de la Ley sobre el Impuesto de Sociedades) (zákon o dani z příjmu právnických osob) obsahuje prvky státní podpory;

podpůrně, zrušil čl. 1 odst. 1 napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž stanoví, že čl. 12 odst. 5 TRLIS obsahuje prvky státní podpory, když se použije na nabytí podílů, které vedou k získání kontroly;

podpůrně, zrušil rozhodnutí pro porušení podstatných procesních náležitostí a

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba směřuje proti rozhodnutí Komise ze dne 28. října 2009 o daňových odpisech finančního goodwill vzniklého nabytím podílu v zahraničních podnicích C 45/07 (ex NN 51/07, ex CP 9/07) zavedených Španělskem (Úř. věst. 2011, L 7, s. 48).

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU v rozsahu, v němž bylo stanoveno, že opatření představuje státní podporu.

Komise neprokázala, že dotčené daňové opatření zvýhodňuje "určité podniky nebo určitá odvětví výroby". Komise se omezila na domněnku, že toto opatření je selektivní, jelikož se vztahuje pouze na nabytí podílů v zahraničních společnostech, a nikoliv v tuzemských společnostech. Žalobkyně se domnívá, že uvedené odůvodnění je nesprávné a pohybuje se v kruhu. Skutečnost, že použití zkoumaného opatření je - stejně jako u kterékoliv jiného daňového opatření - založeno na splnění určitých objektivních požadavků, neznamená, že jde o opatření právně nebo fakticky selektivní. Podle odůvodnění Komise by byly prima facie všechny daňové předpisy selektivní.

Dále na první pohled rozdílné zacházení podle čl. 12 odst. 5 TRLIS rozhodně nepředstavuje selektivní zvýhodnění, nýbrž staví na roveň z daňového hlediska všechny operace nabytí akcií, ať vnitrostátních nebo zahraničních: vzhledem k nemožnosti provedení přeshraničních spojení podniků lze provádět odpisy majetku podniku pouze v rámci státu, jelikož v takovém případě existují daňové normy, které to umožňují. V tomto smyslu čl. 12 odst. 5 TRLIS pouze rozšiřuje takovou možnost na koupi aktiv v zahraničních společnostech, což je operace, která je z funkčního hlediska nejbližším ekvivalentem vnitrostátních spojení podniků, a zapadá tedy do struktury a logiky španělského systému.

Podpůrně, rozhodnutí Komise je nepřiměřené, jelikož přinejmenším případy převzetí kontroly zahraničních podniků by měly být postaveny na roveň vnitrostátním spojením podniků a jsou tak odůvodněny strukturou a logikou španělského systému.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení podstatných procesních náležitostí, jelikož nebylo dodrženo řízení použitelné v případě existujících podpor.

Napadené rozhodnutí odmítá argumenty týkající se funkční ekvivalence opatření, když popírá, že přeshraniční fúze v rámci EU jsou v praxi nemožné. Podle názoru Komise následné přijetí směrnic EU v dané oblasti, k němuž došlo po nabytí účinnosti dotčeného opatření, odstranilo jakoukoliv případně existující překážku. Žalobkyně se v tomto ohledu domnívá, že pokud by byla přijata teze Komise a směrnice EU skutečně odstranily překážky přeshraničních fúzí, quad non, jedná se o případ existujících podpor. Postup kontroly existujících podpor se však podstatně liší od postupu v této věci, takže došlo k porušení podstatných procesních náležitostí.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU z důvodu nesprávného právního posouzení při určení příjemce podpory.

I kdyby dospěl Tribunál k závěru, že čl. 12 odst. 5 TRLIS obsahuje prvky státní podpory, Komise měla provést podrobnou hospodářskou analýzu za účelem určení příjemců případné podpory. Žalobkyně má za to, že příjemci podpory (v podobě vyšší kupní ceny za podíly) by byli každopádně prodávající podílů, a nikoliv, jak tvrdí Komise, španělské podniky, které uvedené opatření použily.

____________