Věc C‑122/16 P
British Airways plc
proti
Evropské komisi
„Kasační opravný prostředek – Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Evropský trh letecké nákladní dopravy – Rozhodnutí Komise o dohodách a jednáních ve vzájemné shodě ve vztahu k několika složkám cen za služby letecké nákladní dopravy – Vada odůvodnění – Důvod veřejného pořádku uplatněný unijním soudem i bez návrhu – Zákaz rozhodnout ultra petitum – Návrhové žádání žaloby v prvním stupni směřující k částečnému zrušení sporného rozhodnutí – Zákaz, podle kterého Tribunál Evropské unie nemůže zrušit sporný akt v plném rozsahu – Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie – Právo na účinnou právní ochranu“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. listopadu 2017
1. Kasační opravný prostředek – Formální požadavky – Označení napadeného rozhodnutí Tribunálu – Povinnost připojit napadené rozhodnutí v příloze – Neexistence
[Jednací řád Soudního dvora, čl. 168 odst. 1 písm. b)]
2. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Návrhové žádání směřující k částečnému zrušení výroku rozsudku Tribunálu – Přípustnost
(Jednací řád Soudního dvora, čl. 169 odst. 1)
3. Žaloba na neplatnost – Pravomoc unijního soudu – Rozsah – Zákaz rozhodnout ultra petita – Přezkum důvodů veřejného pořádku soudem i bez návrhu – Přípustnost – Možnost unijního soudu konstatovat zrušení nad rámec návrhu – Vyloučení
(Článek 263 SFEU)
4. Žaloba na neplatnost – Pravomoc unijního soudu – Rozsah – Soudní přezkum rozhodnutí přijatých Komisí v oblasti hospodářské soutěže – Zákaz rozhodnout ultra petita – Porušení zásady soudní ochrany – Neexistence
(Článek 263 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, článek 31)
1. Pokud jde o přípustnost kasačního opravného prostředku podaného proti rozhodnutí Tribunálu, v čl. 168 odst. 1 písm. b) jednacího řádu Soudního dvora ze dne 25. září 2012 se stanoví, že kasační opravný prostředek musí obsahovat označení napadeného rozhodnutí Tribunálu, aniž by bylo vyžadováno připojení tohoto rozhodnutí ke kasačnímu opravnému prostředku. Od dne 1. listopadu 2012, v němž vstoupil v platnost uvedený jednací řád, se tak již nevyžaduje, aby bylo v příloze návrhu připojeno napadené rozhodnutí Tribunálu, jelikož musí být pouze uvedeno jeho označení.
(viz body 46–48)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 50–53)
3. V kontradiktorním systému přezkumu legality unijním soudem přísluší iniciativa v řízení účastníkům, kteří také určují předmět sporu, mimo jiné tím, že v návrhovém žádání označí akt nebo části aktu, jejichž soudního přezkumu se domáhají. Jelikož soud posuzující otázky legality nemůže rozhodnout ultra petita, nemůže jít zrušující výrok nad rámec návrhu žalobce.
Je pravda, že unijní soud musí uplatnit důvody veřejného pořádku i bez návrhu. Nicméně pravomoc soudu, který posuzuje otázky legality, vznést důvod veřejného pořádku i bez návrhu v žádném případě neznamená, že by uvedený soud měl pravomoc měnit i bez návrhu návrhové žádání formulované navrhovatelem. Byť jsou totiž žalobní důvody nezbytnou oporou návrhového žádání uvedeného v žalobě, je třeba je nicméně od návrhového žádání odlišovat, neboť posledně uvedené vymezuje rozsah sporu předloženého unijnímu soudu.
Z toho vyplývá, že pokud unijní soud vznese i bez návrhu důvod veřejného pořádku, který účastníci řízení ze zásady neuplatnili, tento soud nepřekračuje rámec sporu, který mu byl předložen, a nijak neporušuje procesní pravidla týkající se uvedení předmětu sporu a žalobních důvodů v žalobě, kdežto o jiný případ by se jednalo tehdy, kdyby po meritorním přezkumu aktu, který byl před ním napaden, tento soud na základě důvodu, který vznesl i bez návrhu, rozhodl o zrušení, které by překračovalo rámec návrhového žádání, jež mu bylo řádně podáno, z toho důvodu, že takové zrušení je zapotřebí k nápravě protiprávnosti, jež byla zjištěna bez návrhu v rámci uvedené analýzy.
(viz body 81, 87–90)
4. Pokud jde o soudní přezkum rozhodnutí Komise, která ukládají pokutu za porušení pravidel hospodářské soutěže, přezkum legality stanovený v článku 263 SFEU, který je doplněn neomezenou soudní pravomocí ohledně výše pokuty, která je stanovena v článku 31 nařízení č. 1/2003, předpokládá, že unijní soud provede přezkum právního i skutkového stavu a má pravomoc posoudit důkazy, zrušit napadené rozhodnutí a změnit výši pokut.
V tomto rámci není se zásadou účinné soudní ochrany v rozporu, aby byl přezkum legality, jehož výkon přísluší unijnímu soudu, omezen návrhy účastníků řízení uvedenými v návrhových žádáních jejich procesních písemností, jelikož tato zásada nevyžaduje, aby tento soud měl povinnost rozšířit přezkum na části rozhodnutí, jež se netýkají sporu, jenž mu byl předložen.
(viz body 104, 105)