Kasační opravný prostředek podaný dne 5. července 2023 OHB System AG proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 26. dubna 2023 ve věci T-54/21, OHB System AG v. Evropská komise
(Věc C-415/23)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: OHB System AG (zástupce: W. Würfel, advokát)
Další účastnice řízení: Evropská komise, Italská republika a Airbus Defence and Space GmbH
Návrhová žádání
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:
zrušil rozhodnutí Tribunálu obsažené ve výroku rozsudku ze dne 26. dubna 2023, OHB System v. Komise (T-54/21, EU:T:2023:210), rozhodnutí Evropské komise, oznámené navrhovatelce dne 19. ledna 2021, neudělit jí veřejnou zakázku 2018/S 091–206089, jakož i rozhodnutí Evropské komise, oznámené navrhovatelce dne 22. ledna 2021, zadat tuto zakázku společnostem Thales Alenia Space Italia (TASI) a Airbus Defence and Space GmbH (ADS),
podpůrně, zrušil rozhodnutí Tribunálu obsažené ve výroku rozsudku a věc mu vrátil,
uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Navrhovatelka na podporu svého kasačního opravného prostředku uplatňuje následující důvody:
1. Nesprávný právní výklad a použití zásady rovnosti
Tribunál chybně vyložil a uplatnil zásadu rovného zacházení použitelnou na zadávací řízení v souladu s čl. 160 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/10461 . Tribunál totiž nesprávně předpokládal, že k vyloučení nabídky může dojít pouze při naplnění kritérií pro vyloučení uvedených v článku 136 nařízení 2018/1046. Tribunál tedy nezkoumal, zda k vyloučení nabídky ADR mělo dojít z důvodu porušení zásady rovného zacházení. Tribunál neověřil, zda Evropská komise porušila zásadu rovného zacházení, s ohledem na kritéria použitelná na tuto zásadu rovnosti, ale vycházel přitom z kritéria pro posouzení podle článku 136 nařízení 2018/1046.
Krom toho Tribunál nezohlednil zásady zakotvené Soudním dvorem, pokud jde o míru dokazování vyžadovanou v zadávacích řízeních ohledně zásady efektivity.
2. Neúplná právní kvalifikace skutkového stavu
Navrhovatelka krom toho tvrdí, že právní kvalifikace skutkového stavu Tribunálem je neúplná, neboť tento neprovedl analýzu obsahu tvrzení obsažených ve druhé stížnosti předložené navrhovatelkou dopisem ze dne 28. ledna 2021, ačkoli se týkaly důležitých skutečnosti, které měly být Tribunálem zohledněny při ověřování, zda Komise neporušila zásadu rovnosti. Tribunál se spokojil s uvedením toho, že Komise tento dopis obdržela po rozhodnutí o zadání zakázky, aniž by zkoumal, zda Komise měla na základě řádného uplatnění své posuzovací pravomoci podpis smlouvy odložit.
3. Neprovedení přezkumu dostatečnosti odůvodnění
A konečně, Tribunál v části rozsudku týkající se druhého žalobního důvodu opomenul ověřit, zda nedošlo k porušení povinnosti odůvodnění. Neúspěšný uchazeč, který o to výslovně požádá, musí být informován o důvodech, proč se veřejný zadavatel domníval, že cena vybrané nabídky není neobvykle nízká. Tribunál nezkoumal, zda Komise nebyla s ohledem na žádost navrhovatelky ze dne 28. ledna 2021 povinna ji informovat o důvodech, proč nabídková cena společnosti ADS neobvykle nízká nebyla. V důsledku toho Tribunál nesplnil svou povinnost zkoumat (i bez návrhu) nesplnění povinnosti odůvodnění.
____________
1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. 2018, L 193, s. 1).