Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio (Itálie) dne 9. února 2022 – Gruppo Mauro Saviola Srl v. Ministero della Transizione Ecologica, Comitato nazionale per la gestione della Direttiva 2003/87/CE e per il supporto nella gestione delle attività di progetto del protocollo di Kyoto

(Věc C-94/22)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Gruppo Mauro Saviola Srl

Žalovaní: Ministero della Transizione Ecologica, Comitato nazionale per la gestione della Direttiva 2003/87/CE e per il supporto nella gestione delle attività di progetto del protocollo di Kyoto

Předběžné otázky

Může být rozhodnutí přijaté Národním výborem pro směrnici 2003/87/ES¹ a pro podporu projektových činností podle Kjótského protokolu s ohledem na postup přijímání, a zejména na mechanismus dialogu s Evropskou komisí stanovený v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331² týkající se zařazení zařízení na seznam pro přidělování povolenek na emise CO2, předmětem samostatné žaloby k Tribunálu Evropské unie podle čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU, pokud má napadený akt závazné právní účinky a bezprostředně se dotýká hospodářského subjektu, který žalobu podává?

Pokud ne, může soukromý hospodářský subjekt, který je přímo dotčen vyloučením z přidělování povolenek na emise CO2 na základě šetření vedeného společně Evropskou komisí a Národním výborem pro směrnici 2003/87/ES a pro podporu projektových činností podle Kjótského protokolu, napadnout rozhodnutí přijaté Evropskou komisí o odmítnutí zařadit zařízení na seznam podle čl. 14 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 u Tribunálu Evropské unie podle čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU?

Zahrnuje pojem „výrobce elektřiny“ ve smyslu čl. 3 písm. u) směrnice 2003/87/ES, jak vyplývá z rozsudku Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 20. června 2019, ExxonMobil Production Deutschland GmbH v. Bundesrepublik Deutschland ve věci C-682/17, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU podaná Soudnímu dvoru rozhodnutím Verwaltungsgericht Berlin (správní soud v Berlíně, Německo) ze dne 28. listopadu 2017, rovněž situace, kdy zařízení vyrábí energii, která je zcela určena pro vlastní spotřebu, přičemž do veřejné sítě proudí přerušovaně pouze tehdy, když jsou zařízení určená k odběru energie odstavena za účelem zajištění provozu zařízení?

Je takový výklad definice pojmu „výrobce elektřiny“ slučitelný s obecnými zásadami unijního práva spočívajícími v dodržení podmínek hospodářské soutěže mezi provozovateli v případě poskytování pobídek a v přiměřenosti opatření v rozsahu, v němž nemotivuje k vlastní spotřebě elektřiny prostřednictvím bezplatného přidělování povolenek na emise CO2 těm zařízením, která ji využívají?

____________

¹ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. 2003, L 275, s. 32; Zvl. vyd. 15/07, s. 631).

¹ Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. 2019, L 59, s. 8).