Žaloba podaná dne 22. července 2009 - Intel v. Komise

(Věc T-286/09)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Intel Corp. (Wilmington, Spojené státy americké) (zástupci: N. Green, I. Forrester, QC, M. Hoskins, K. Bacon, S. Singla, Barristers, A. Parr a R. MacKenzie, Solicitors)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

částečně nebo v plném rozsahu zrušit rozhodnutí Komise K(2009) 3726 v konečném znění ze dne 13. května 2009 ve věci COMP/C-3/37.990 - Intel;

alternativně, zrušit nebo podstatně snížit výši uložené pokuty;

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svou žalobou se žalobkyně domáhá zrušení podle článku 230 ES rozhodnutí Komise K(2009) 3726 v konečném znění ze dne 13. května 2009 ve věci COMP/C-3/37.990 - Intel, kterým bylo zjištěno, že se žalobkyně dopustila jediného a pokračujícího porušení článku 82 ES a článku 54 Dohody o EHP od října roku 2002 do prosince roku 2007 tím, že prováděla strategii, jejímž cílem bylo vyloučení soutěžitelů z trhu procesorů (CPU) typu x86. Dále se žalobkyně domáhá zrušení nebo snížení pokuty, která jí byla uložena.

Žalobkyně na podporu svých tvrzení uplatňuje následující žalobní důvody.

Zaprvé tvrdí, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení tím, že:

určila, že podmíněné slevy poskytované společností Intel svým zákazníkům byly per se zneužívající z důvodu jejich podmíněné povahy, aniž by prokázala, že tyto slevy byly způsobilé vyloučit hospodářskou soutěž;

se opírala o formu zneužívání spočívající ve vyloučení označeného jako "zjevná omezení" (naked restrictions) a neprovedla v tomto ohledu žádný rozbor uzavření trhu (dokonce ani způsobilosti či pravděpodobnosti uzavření trhu);

neprovedla rozbor otázky, zda byl systém slev mezi společností Intel a jejími zákazníky zaveden na území Evropského společenství, či zda měl bezprostřední, podstatné, přímé a předvídatelné účinky uvnitř Evropského společenství.

Zadruhé žalobkyně tvrdí, že Komise v rámci svého rozboru důkazních prostředků nedodržela požadovaný důkazní standard. Komise tak neprokázala, že systém slev společnosti Intel byl podmíněn skutečností, že si zákazník od této společnosti nakoupí buď všechna, nebo téměř všechna jím vyžadovaná zařízení x86 CPU. Krom toho, Komise uplatnila kritérium "efektivního soutěžitele" za účelem určení, zda slevy společnosti Intel byly způsobilé narušit hospodářskou soutěž, ale dopustila se mnoha nesprávností v rámci rozboru a posouzení důkazních prostředků relevantních v souvislosti s tímto kritériem. Komise se ani nevyjádřila k jiným kategoriím důkazních prostředků, které se týkají účinků slev společnosti Intel. Komise zejména:

se nevyjádřila k důkazním prostředkům, z nichž vyplývá, že v době údajného protiprávního jednání jeden ze soutěžitelů společnosti Intel podstatně zvýšil svůj podíl na trhu a svou ziskovost, ale že jeho neúspěch v některých tržních segmentech nebo u některých výrobců původního vybavení (OEM) je výsledkem jeho vlastních chyb;

neprokázala příčinnou souvislost mezi tím, co jsou podle jejího závěru podmíněné slevy, a rozhodnutími zákazníků společnosti Intel nenakupovat u uvedeného soutěžitele;

neprovedla rozbor dopadu slev společnosti Intel na spotřebitele.

Zatřetí žalobkyně tvrdí, že Komise neprokázala, že by společnost Intel sledovala dlouhodobou strategii vyloučení soutěžitelů. Takové zjištění není podepřeno důkazy a nelze jej uvést do souladu s útržkovitou povahou tvrzení Komise (jak pokud jde o dotčené výrobky, tak o dané časové období) ve vztahu k jednotlivým zákazníkům společnosti Intel.

Žalobkyně rovněž tvrdí, že má být zrušeno celé rozhodnutí nebo jeho část, jelikož Komise během správního řízení porušila podstatné procesní náležitosti, čímž podstatně zasáhla do práva na obhajobu společnosti Intel. Komise zejména:

neposkytla společnosti Intel slyšení ohledně doplňujícího oznámení námitek a vylíčení skutkových okolností, přestože v nich byla vznesena zcela nová tvrzení a odkazovalo se nové důkazy, které hrají v napadeném rozhodnutí důležitou roli;

nezajistila poskytnutí některých interních dokumentů soutěžitele do spisu, když jí to bylo navrženo žalobkyní, přestože dané dokumenty podle žalobkyně:

byly bezprostředně relevantní ve vztahu k tvrzením Komise směřujícím proti společnosti Intel;

mohly společnost Intel případně zprostit odpovědnosti;

byly společností Intel přesně označeny;

nevzala řádně na vědomí své setkání s klíčovým svědkem od jednoho ze zákazníků společnosti Intel, který by velmi pravděpodobně předložil důkazy zprošťující společnost Intel odpovědnosti.

Žalobkyně rovněž podle článku 229 ES napadá výši pokuty, která jí byla uložena, na základě tří důvodů.

Zaprvé tvrdí, že pokuta ve výši 1 060 000 000 eur (nejvyšší pokuta, která byla kdy Komisí uložena jednomu podniku), je zjevně nepřiměřená vzhledem k tomu, že Komise neprokázala, že by spotřebitelé utrpěli újmu nebo že by docházelo k vyloučení soutěžitelů.

Zadruhé žalobkyně tvrdí, že článek 82 ES neporušila ani úmyslně, ani z nedbalosti: rozbor na základě kritéria "efektivního soutěžitele" provedený Komisí se zakládá na informacích, které žalobkyně nemohla znát v době, kdy poskytovala slevy svým zákazníkům.

Zatřetí žalobkyně tvrdí, že Komise při stanovení pokuty nesprávně použila své pokyny pro výpočet pokut z roku 2006 a že bere v úvahu irelevantní nebo nepatřičné úvahy.

____________