Věc T‑770/16
Janusz Korwin-Mikke
proti
Evropskému parlamentu
„Institucionální právo – Evropský parlament – Jednací řád Evropského parlamentu – Chování narušující důstojnost Parlamentu a řádný chod parlamentní činnosti – Disciplinární sankce ve formě ztráty nároku na denní příspěvek a dočasného vyloučení z účasti na veškerých činnostech Parlamentu – Svoboda projevu – Povinnost uvést odůvodnění – Nesprávné právní posouzení“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (šestého rozšířeného senátu) ze dne 31. května 2018
1. Žaloba na zrušení – Žalobní důvody – Nedostatek nebo nedostatečnost odůvodnění – Žalobní důvod odlišný od žalobního důvodu týkajícího se materiální legality
(Článek 263 SFEU)
2. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah a omezení
(Článek 296 SFEU)
3. Základní práva – Svoboda projevu – Její zakotvení v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie a v článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech – Stejný význam a rozsah
(Článek 6 odst. 1 třetí pododstavec a článek 3 SEU; Listina základních práv Evropské unie, článek 11 a čl. 52 odst. 3 a 7)
4. Základní práva – Svoboda projevu – Omezení – Podmínky – Omezení odpovídající omezením, jež jsou přípustná podle článku 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv
(Listina základních práv Evropské unie, články 11 a 52 odst. 1)
5. Evropský parlament – Členové – Práva – Svoboda projevu – Omezení
(Listina základních práv Evropské unie, článek 11)
6. Právo Evropské unie – Výklad – Vícejazyčné texty – Jednotný výklad – Rozdíly mezi jednotlivými jazykovými verzemi – Kontext a účel dotčené právní úpravy jakožto referenční základ
7. Evropský parlament – Členové – Disciplinární režim – Sankce – Výroky narušující důstojnost Parlamentu a řádný chod parlamentní činnosti – Nutnost závažného narušení pořádku nebo chodu Parlamentu
(Jednací řád Evropského parlamentu, články 11 a 166)
8. Mimosmluvní odpovědnost – Podmínky – Skutečná a určitá škoda způsobená protiprávním aktem – Zrušení napadeného protiprávního aktu – Přiměřená náhrada nemajetkové újmy
(Článek 340 druhý pododstavec SFEU)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 23)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 24)
3. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 38)
4. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 41–45)
5. Svobodě projevu poslanců je třeba přiznat širší míru ochrany vzhledem k zásadnímu významu úlohy, kterou parlament zastává v demokratické společnosti. Nicméně, i když veškeré výroky vyslovené na parlamentní půdě vyžadují vysokou míru ochrany, s přihlédnutím k úzké vazbě mezi skutečně demokratickou povahou politického režimu a fungováním Parlamentu musí uplatnění svobody projevu v rámci Parlamentu někdy ustoupit legitimním důvodům, kterými jsou ochrana řádného chodu parlamentních činností a ochrana práv poslanců.
Z toho vyplývá, že jednací řád Parlamentu může stanovit možnost postihu výroků vyjádřených poslanci pouze v případě, že tyto výroky narušují řádný chod Parlamentu nebo představují vážné nebezpečí pro společnost, jak je tomu v případě výzev k násilí nebo rasové nenávisti. Dále pravomoc, jež je přiznána parlamentům a na jejímž základě lze uložit disciplinární sankce za účelem zajištění řádného chodu jejich činností nebo ochrany určitých práv, zásad či základních svobod, se musí slučovat s nutností zajistit dodržování svobody projevu poslanců.
(viz body 46, 47, 49 a 50)
6. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 55)
7. Vzhledem k zvláštnímu významu, který má svoboda projevu poslanců, a na přísné podmínky, za nichž lze tuto svobodu omezit, je třeba články 11 a 166 jednacího řádu Parlamentu vykládat tak, že neumožňují uložit sankci poslanci z důvodu výroků, které učinil v rámci svých parlamentních funkcí, v případě neexistence závažného narušení pořádku nebo chodu Parlamentu. Mimoto, jak čl. 11 odst. 2 první pododstavec jednacího řádu, tak čl. 166 odst. 2 tohoto jednacího řádu se týkají „chování“ poslanců, kteří musí dodržovat určité povinnosti a nesmí ohrozit řádný chod parlamentní činnosti, ani bezpečnost a pořádek v prostorách Parlamentu. Na druhou stranu v tomto ustanovení nejsou zmíněny výroky, projevy ani rozpravy, a tyto tudíž samy o sobě nemohou být předmětem sankčního opatření. Samotné porušení zásad vymezených v článku 11 jednacího řádu, na které odkazuje článek 166 uvedeného jednacího řádu, i kdyby bylo prokázáno, nelze jako takové sankcionovat, nýbrž tak může být učiněno výlučně tehdy, je-li spojeno s narušením pořádku nebo chodu Parlamentu. Z toho vyplývá, že i za předpokladu, že by výroky učiněné v rámci parlamentních funkcí bylo možné považovat za chování, a že by uvedené výroky z tohoto důvodu mohly zakládat porušení zásad a hodnot vymezených v článku 11 jednacího řádu, nemůže být za tyto výroky uložena sankce v případě neexistence závažného narušení pořádku nebo chodu Parlamentu.
(viz body 63, 65, 66 a 68)
8. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 77)