null
STANOVISKO GENERÁLNÍ ADVOKÁTKY
TAMARY ĆAPETA
přednesené dne 30. května 2024(1)
Věc C‑23/23
Evropská komise
proti
Republice Malta
„Nesplnění povinnosti členským státem – Směrnice 2009/147/ES – Ochrana volně žijících ptáků – Odchyt živých jedinců – Odchylný režim umožňující odchyt pěnkavovitých – Článek 9 odst. 1 písm. b) – Odchylka pro účely výzkumu – Požadavky – Přesné a náležité odůvodnění – Neexistence uspokojivé alternativy“
I. Úvod
1. Sokol není jediným ptákem, kterým je Malta proslulá(2).Již po staletí zde přetrvává tradice odchytu volně žijících pěnkavovitých migrujících přes její území(3).
2. V Evropské unii jsou volně žijící pěnkavovití chráněni směrnicí o ochraně ptáků(4). V z filmu Maltézský sokol: „Určitá míra potíží mi nevadí“ přijala Republika Malta během přístupových jednání závazek přizpůsobit do roku 2008 své zvyklosti požadavkům směrnice o ochraně ptáků(5).
3. V roce 2009 proto Malta odchyt pěnkavovitých zakázala. V roce 2014 se však rozhodla využít odchylku stanovenou v čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice o ochraně ptáků s cílem umožnit odchyt sedmi druhů volně žijících pěnkavovitých jako volnočasovou aktivitu(6).
4. Soudní dvůr konstatoval v rozsudku ze dne 21. června 2018, Komise v. Malta(7), že tento volnočasový režim nesplňuje podmínky pro uplatnění uvedené odchylky. Pro projednávanou žalobu je zvláště relevantní konstatování Soudního dvora, že nedostatečné poznatky o původu referenčních populací ptáků migrujících přes území Malty brání splnění kritéria „malého množství“ stanoveného v rámci odchylky pro volnočasové účely podle směrnice o ochraně ptáků (dále jen „nedostatek poznatků“)(8).
5. V návaznosti na tento rozsudek Malta odchylný režim pro volnočasové účely zrušila.
6. V říjnu 2020 Malta přijala „projekt pěnkavovití“(9)rámci něj se počítá s odchytem živých jedinců týchž sedmi druhů pěnkavovitých, jako jsou ty, na něž se vztahovaly právní předpisy umožňující volnočasový odchyt, avšak odchyt zamýšlený v rámci projektu pěnkavovití je plánován jako součást údajného výzkumného projektu. Nová právní úprava, která stanoví rámec pro projekt pěnkavovití, je založena na jiné odchylce podle směrnice o ochraně ptáků, kterou lze podle čl. 9 odst. 1 písm. b) této směrnice uplatnit pro „účely výzkumu“.
7. Evropská komise má za to, že projekt pěnkavovití je pouze „zástěrkou“ umožňující pokračovat ve stejných volnočasových aktivitách spočívajících v odchytu pěnkavovitých, jako jsou ty, u nichž Soudní dvůr v rozsudku ve věci Komise v. Malta shledal rozpor se směrnicí o ochraně ptáků. Komise proto na základě článku 258 SFEU zahájila řízení o nesplnění povinnosti, které bylo završeno projednávanou žalobou(10).
II. Právní rámec
A. Unijní právo
8. Směrnice o ochraně ptáků představuje společně se směrnicí o stanovištích(11)(12).
9. Jak vyplývá z bodů 3 a 5 odůvodnění směrnice o ochraně ptáků, zachování druhové rozmanitosti ptáků není pouze cílem ochrany životního prostředí jako takového, ale je chápáno také jako nezbytný prvek pro dosažení cílů EU v oblasti udržitelného rozvoje a zlepšování životních podmínek.
10. Bez ohledu na určité odlišnosti režimu, který se vztahuje na druhy ptáků vyjmenované v přílohách I až III směrnice o ochraně ptáků, je z čl. 1 odst. 1 této směrnice zřejmé, že jejím cílem je ochrana „všech druhů ptáků přirozeně se vyskytujících ve volné přírodě na evropském území členských států, na něž se vztahuje Smlouva“(13). Za tímto účelem směrnice o ochraně ptáků upravuje „ochranu, regulování těchto druhů a péči o ně a stanoví pravidla pro jejich využívání“.
11. Článek 5 směrnice o ochraně ptáků mimo jiné zakazuje úmyslné usmrcování nebo odchyt ptáků jakýmkoli způsobem a úmyslné vyrušování ptáků.
12. Článek 8 odst. 1 směrnice o ochraně ptáků dále stanoví:
„Pokud jde o lov, odchyt nebo usmrcování ptáků v souladu s touto směrnicí, zakážou členské státy užití všech prostředků, zařízení nebo metod, jimiž jsou ptáci ve velkém měřítku nebo nevýběrovým způsobem chytáni nebo usmrcováni nebo jejichž použití by mohlo způsobit vymizení druhů v určitých územích, a to zejména těch prostředků, zařízení a metod, které jsou uvedeny v příloze IV písm. a).“
13. V příloze IV písm. a) čtvrté odrážce jsou mezi zakázanými prostředky a metodami odchytu uvedeny sítě a pasti, přičemž z rozsudku ve věci Komise v. Malta vyplývá, že toto ustanovení se vztahuje i na sklapovací sítě, jejichž použití je umožněno v rámci projektu pěnkavovití(14).
14. Ačkoli směrnice o ochraně ptáků odchyt ptáků v zásadě zakazuje, konstatoval Soudní dvůr, že lov nebo odchyt volně žijících ptáků pro rekreační účely za určitých podmínek může představovat „rozumné využívání“ povolené touto směrnicí(15) v souladu s článkem 2 uvedené směrnice, který členským státům umožňuje brát při navrhování opatření nezbytných pro ochranu ptáků v úvahu hospodářské požadavky a požadavky rekreace.
15. Nicméně, jak rovněž potvrdil Soudní dvůr(16) o ochraně ptáků. Naopak jakákoli odchylka může být povolena pouze tehdy, pokud tak stanoví samotná směrnice o ochraně ptáků, a za podmínek v ní uvedených.
16. Článek 9 odst. 1 směrnice o ochraně ptáků v tomto ohledu stanoví:
„Pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení, mohou se členské státy odchýlit od ustanovení článků 5 až 8 z následujících důvodů:
[...]
b) pro účely výzkumu a výuky, opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo vysazení v původním areálu výskytu druhu a pro chov v zajetí pro tyto účely;
c) aby v malém množství za přísně kontrolovaných podmínek a na základě výběru umožnily odchyt, držení nebo jiné rozumné využívání některých druhů ptáků.“
B. Maltské právo
17. Republika Malta zavedla projekt pěnkavovití v roce 2020. Relevantní právní předpisy byly přijaty na základě pravidel ochrany volně žijících ptáků(17) o ochraně ptáků.
18. Pravidlo 9 pravidel ochrany volně žijících ptáků provádí článek 9 směrnice o ochraně ptáků, stanoví podmínky, jež mají být použity při zkoumání odchylek, a stanoví přesný rozhodovací postup, do kterého je zapojen Maltský ornitologický výbor, jehož úlohu upravuje pravidlo 10 pravidel ochrany volně žijících ptáků.
19. Projekt pěnkavovití byl zaveden rámcovými pravidly z roku 2020(18)proveden v uvedeném roce na základě oznámení z roku 2020(19). Základní rámec byl v roce 2021 změněn rámcovými pravidly z roku 2021(20), která byla v uvedeném roce provedena oznámením z roku 2021(21) a v následujícím roce oznámením z roku 2022(22).
20. Relevantní pravidla „stanoví rámec, který za přísně kontrolovaných podmínek a na základě výběru povoluje odchylku pro účely výzkumu s cílem stanovit maltskou referenční populaci [sedmi druhů pěnkavovitých] podle čl. 9 odst. 1 písm. b) [směrnice o ochraně ptáků] [...]“(23). V odst. 2 rámcových pravidel z roku 2020 je dále vysvětleno, že projekt „má konkrétně za cíl shromáždit dostatečné vědecké informace, aby Malta mohla zavést odchylný režim ve smyslu čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice o ochraně ptáků, který je v souladu s kritériem ‚malého množství‘, jak jej vyložil Soudní dvůr v [rozsudku ve věci Komise v. Malta]“.
21. V rámci projektu pěnkavovití by tyto údaje byly shromažďovány pomocí odchytu ptáků patřících k sedmi druhům pěnkavovitých, na něž se projekt vztahuje, pomocí sklapovacích sítí o minimální velikosti ok 18 x 18 mm. Cílem studie je získat dostatek údajů, přičemž velikost vzorku má dosáhnout 60-70 kontrol kroužkovaných jedinců u každého ze sedmi druhů pěnkavovitých.
22. Odchyt mají provádět osoby se zvláštním povolením, tzv. osoby shromažďující údaje. Zvláštní povolení může být vydáno osobě, která je držitelem obecného povolení k odchytu živých jedinců, předloží plán dané oblasti s umístěním svých schválených sklapovacích sítí a absolvuje povinný kurz zaměřený na cíle výzkumu.
23. Po odchycení ptáka osoba shromažďující údaje zkontroluje, zda je odchycený pták okroužkován, a pokud ano, zadá údaje z kroužku do kontrolního formuláře (tento postup se nazývá „kontrola“). Formulář je třeba zaslat Maltskému oddělení pro volně žijící ptáky (dále jen „WBRU“). Od přijetí rámcových pravidel z roku 2021 platí, že všichni jedinci, které osoba shromažďující údaje odchytí, musí být neprodleně nahlášeni regulačnímu orgánu (kterým byl již v rozhodném období WBRU), a to včetně jedinců, kteří nejsou okroužkováni. Po „kontrole“ daného ptáka ho musí osoba shromažďující údaje okamžitě vypustit zpět do volné přírody.
24. Relevantní regulační rámec rovněž počítá s možností účasti osob se zvláštním povolením k provádění kroužkování, jejichž úkolem by bylo opatřit kroužek příslušnými údaji o odchycených ptácích. Organizace působící na Maltě v oblasti kroužkování ptáků, EURING a BirdLife Malta, však účast na projektu pěnkavovití odmítly s poukazem na etické obavy(24)vyzvaly osoby, které provádějí kroužkování ptáků, aby se tohoto projektu neúčastnily. Jelikož se osoby, které provádějí kroužkování ptáků v rámci národního programu kroužkování, projektu neúčastní, jak bylo vysvětleno na jednání, Malta před každou sezónou, kdy probíhá výzkum, zveřejňuje celoevropskou výzvu pro osoby, které provádějí kroužkování ptáků. Žádné osoby, které provádějí kroužkování ptáků, se však nepřihlásily. Proto projekt pěnkavovití spočíval výhradně v odchytu a kontrole ptáků, kteří již byli okroužkováni.
25. Popsaný projekt pěnkavovití probíhal v letech 2020 až 2022. Každoročně byla prováděcími oznámeními zahájena období výzkumu mezi 20. říjnem a 20. prosincem, během nichž bylo možné provádět odchyt ptáků.
III. Postup před zahájením soudního řízení
26. Dne 3. prosince 2020 zaslala Komise Maltě výzvu. Měla za to, že projekt pěnkavovití je neslučitelný s článkem 5 a čl. 8 odst. 1 směrnice o ochraně ptáků a není odůvodněn odchylkou stanovenou v čl. 9 odst. 1 písm. b) této směrnice. Komise měla za to, že Malta neprokázala, že projekt pěnkavovití skutečně sleduje výzkumné účely, že maltské právní předpisy neobsahují odůvodnění, pokud jde o existenci jiného uspokojivého řešení, a neprokázala, že neexistuje jiné uspokojivé řešení.
27. Malta odpověděla dne 3. února 2021, přičemž tvrdila, že projekt pěnkavovití je odůvodněn čl. 9 odst. 1 písm. b) směrnice o ochraně ptáků. Uvedla, že nový odchylný režim slouží výzkumným účelům. Cílem tohoto výzkumu je zejména doplnit poznatky, jejichž nedostatek Soudní dvůr shledal v rozsudku ve věci Komise v. Malta.
28. Komise dne 9. června 2021 vydala odůvodněné stanovisko obsahující tytéž výtky jako výzva. Vzhledem k tomu, že Malta již uvedla, že další sezónu odchytu zahájí na podzim roku 2021, byla v odůvodněném stanovisku stanovena krátká lhůta pro odpověď v délce jednoho měsíce. Žádost Malty o prodloužení této lhůty byla zamítnuta.
29. Malta na toto odůvodněné stanovisko odpověděla dne 15. července 2021 v tom smyslu, že trvá na svém stanovisku, že dotčený režim je v souladu s unijním právem.
30. V návaznosti na jednání a schůzky útvarů Komise s maltskými orgány zrušil maltský ministr životního prostředí dne 14. října 2021 rámcová pravidla z roku 2020, „aniž by byla dotčena platnost jakýchkoli úkonů, které podle nich byly nebo měly být učiněny“.
31. Dne 19. října 2021 uvedený ministr prodloužil projekt pěnkavovití přijetím rámcových pravidel z roku 2021(25).
32. Komise má za to, že rámcová pravidla z roku 2020 a rámcová pravidla z roku 2021, jakož i oznámení, kterými byla zahájena období výzkumu v letech 2020, 2021 a 2022, představují jednání stejného druhu, a proto je považuje za jediné opatření.
IV. Řízení před Soudním dvorem
33. Žalobou podanou dne 20. ledna 2023 se Komise domáhá toho, aby Soudní dvůr určil, že Malta tím, že přijala projekt pěnkavovití a umožnila tak odchyt sedmi dotčených druhů volně žijících pěnkavovitých, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z ustanovení článku 5 a čl. 8 odst. 1 směrnice o ochraně ptáků ve spojení s čl. 9 odst. 1 této směrnice.
34. V žalobní odpovědi podané dne 21. dubna 2023 Malta navrhuje, aby Soudní dvůr projednávanou žalobu odmítl jako nepřípustnou nebo podpůrně zamítl jako neopodstatněnou.
35. Komise a Malta rovněž podaly repliku a dupliku v uvedeném pořadí dne 19. června 2023 a dne 24. července 2023.
36. Dne 7. března 2024 se konalo jednání, na němž Komise a Malta přednesly ústní vyjádření.
V. Analýza
37. Než se budu zabývat podstatou projednávané věci, zaměřím se nejprve na její přípustnost.
A. Přípustnost
38. Malta tvrdí, že projednávaná žaloba je nepřípustná, neboť se zakládá na odůvodněném stanovisku, po němž bezprostředně následovala podstatná změna vnitrostátního právního rámce, která je v žalobě ztotožňována a zaměňována s rámcem předchozím. V důsledku toho je rozsah projednávané žaloby nejasný a je v rozporu s právem Malty na obhajobu.
39. Komise v odpovědi uvedla, že odůvodněné stanovisko ze dne 9. června 2021 se týkalo maltského projektu pěnkavovití, který byl v dané době tvořen rámcovými pravidly z roku 2020 a oznámením z roku 2020. Žalobou byl napaden tentýž projekt, který byl v té době prodloužen rámcovými pravidly z roku 2021 a oznámeními z let 2021 a 2022. Podle názoru Komise představují posledně uvedená opatření jednání „stejného druhu“(26).
40. Komise tvrdí, že režim, který existoval v době, kdy podala žalobu, měl stejné klíčové prvky jako původní projekt pěnkavovití, který podle odůvodněného stanoviska nebyl v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. b) směrnice o ochraně ptáků. Tyto klíčové prvky jsou následující: projekt sleduje tentýž údajný výzkumný účel spočívající ve shromažďování informací(27),(28); v rámci projektu jsou stanoveny stejné podmínky pro udělování povolení, včetně udělování povolení nikoli profesionálním vědcům, ale jakékoli osobě s obecným povolením k odchytu, která vlastní pár sklapovacích sítí stejného typu a absolvovala stejný kurz(29); a do oblasti působnosti odchylného režimu spadá stejné časové období v délce 64 dnů na podzim(30).
41. Na rozdíl od argumentů Malty, podle nichž byly výtky Komise vyjádřené v průběhu řízení o nesplnění povinnosti zhojeny v rámcových pravidlech z roku 2021, má Komise za to, že změny zavedené rámcovými pravidly z roku 2021 a prováděcími oznámeními jsou bezvýznamné. Zavedení regulačního orgánu zodpovědného za výzkum nemělo žádný významný dopad, neboť tuto úlohu plní WBRU(31) z roku 2021 byla udělována povolení na základě žádostí, které byly podány podle předchozích rámcových pravidel z roku 2020; a oznámení (z let 2020, 2021 a 2022) jsou téměř totožná.
42. Mám za to, že námitku nepřípustnosti, kterou vznesla Malta, je třeba odmítnout.
43. Podle ustálené judikatury Soudního dvora totiž platí, že předmět žaloby podané na základě článku 258 SFEU je vymezen postupem před zahájením soudního řízení stanoveným tímto právním předpisem, a odůvodněné stanovisko Komise a žaloba předložená Soudnímu dvoru proto musí být založeny na totožných důvodech(32).
44. Soudní dvůr však zároveň uznává, že takový požadavek nemůže zajít až tak daleko, že by se ve všech případech vyžadoval dokonalý soulad mezi vnitrostátními ustanoveními zmiňovanými v odůvodněném stanovisku a těmi, které se objeví v žalobě. Pokud v období mezi postupem před zahájením soudního řízení a soudní fází řízení dojde k legislativní změně, pak postačuje, že systém zavedený právní úpravou zpochybňovanou v průběhu postupu před zahájením soudního řízení je v podstatě zachován prostřednictvím nových opatření, jež členský stát přijal následně po odůvodněném stanovisku, i když nové právní předpisy nebyly formálně napadeny ve fázi postupu před zahájením soudního řízení(33).
45. Souhlasím ostatně s tím, že pokud by členským státům bylo umožněno, aby prostřednictvím každé nepodstatné změny zkoumaných právních předpisů vyvolaly potřebu znovu zahájit řízení o nesplnění povinnosti od samého počátku, ztratil by tento vynucovací mechanismus svou účinnost. Prostá změna právních předpisů proto nemůže automatickým zapříčinit nepřípustnost žaloby podané k Soudnímu dvoru. Nicméně, jak tvrdí Malta, nemělo by to vést k tomu, že žalovaný stát bude zbaven možnosti účinně se bránit.
46. V tomto ohledu souhlasím s Komisí, že nové znění vnitrostátních právních předpisů, které zformovalo projekt pěnkavovití, nepřineslo podstatnou změnu prvků, na něž Komise poukázala(34).
47. Mimoto výtky Komise ohledně toho, proč projekt pěnkavovití nesplňuje požadavky čl. 9 odst. 1 písm. b) směrnice o ochraně ptáků, byly pro Maltu srozumitelné. Tento členský stát měl možnost vysvětlit, zda a jak nová právní úprava řeší nedostatky vytýkané Komisí odlišným způsobem, jakož i vysvětlit Soudnímu dvoru, proč má za to, že tato právní úprava splňuje podmínky čl. 9 odst. 1 písm. b) směrnice o ochraně ptáků. Z toho vyplývá, že právo Malty na obhajobu bylo respektováno.
48. Projednávaná žaloba je tedy dle mého názoru přípustná.
B. K věci samé
49. Komise v projednávané věci tvrdí, že Malta nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z ustanovení článku 5 a čl. 8 odst. 1 směrnice o ochraně ptáků, a že porušení těchto ustanovení nemůže být založeno na odchylce pro účely výzkumu podle čl. 9 odst. 1 písm. b) této směrnice.
50. Malta od samého počátku výslovně zakládá své právní předpisy na čl. 9 odst. 1 písm. b) směrnice o ochraně ptáků. Rozhodnutí opírat se o odchylku lze chápat pouze tak, že Malta je srozuměna s tím, že pokud by se na činnost upravenou jejími právními předpisy odchylka nevztahovala, byla by tato činnost v rozporu s touto směrnicí.
51. Podstatou projednávané věci je tedy otázka, zda Malta splnila podmínky vyžadované, pokud jde o odchylky pro účely výzkumu podle směrnice o ochraně ptáků(35).
52. V tomto ohledu se Komise opírá o tři hlavní tvrzení. Zaprvé tvrdí, že Malta neprokázala, že projekt pěnkavovití sleduje skutečný výzkumný účel; zadruhé, že nezdůvodnila, proč neexistuje jiné uspokojivé řešení, a zatřetí, že neprokázala, že neexistuje jiné uspokojivé řešení.
53. Nejdůležitější a nejnovější otázka, která v projednávané věci vyvstala, se týká prvního tvrzení – je maltský projekt pěnkavovití skutečným výzkumným projektem nebo, jak tvrdí Komise, slouží pouze jako zástěrka pro pokračování v činnostech, které jsou v rozporu se směrnicí o ochraně ptáků? Touto otázkou se budu zabývat nejdříve (1). Můj závěr je, že dotčený výzkumný projekt trpí nedostatky, a to jak pokud jde o jeho koncepci, tak pokud jde o jeho provádění, což by mělo vést Soudní dvůr k závěru, že se o skutečný výzkumný projekt nejedná. Z tohoto důvodu považuji druhé a třetí tvrzení Komise pouze za podpůrné. Budu se jimi zabývat společně (2).
1. K otázce neprokázání výzkumného účelu projektu pěnkavovití
54. Jak může Soudní dvůr rozhodnout o tom, zda byl projekt, který je zákonodárcem určitého členského státu prezentován jako výzkumný projekt, skutečně přijat pro účely výzkumu, nebo zda se daný členský stát pouze dovolává odchylky pro účely výzkumu, aby umožnil provádění jinak nezákonných činností?
55. Logická odpověď by zněla, že pokud daný projekt splňuje všechny podmínky stanovené směrnicí o ochraně ptáků pro uplatnění této odchylky, měl by Soudní dvůr dospět k závěru, že byl zaveden pro účely výzkumu.
56. Tento návrh se však jeví jako snazší úkol, než o jaký se skutečně jedná. Směrnice o ochraně ptáků sice pro účely výzkumu povoluje odchylku od jinak zakázaného odchytu a vyrušování volně žijících ptáků, avšak neobsahuje žádné vysvětlení ohledně významu formulace „pro účely výzkumu“ užité v jejím čl. 9 odst. 1 písm. b).
57. Žádné vysvětlení neposkytuje ani sesterská směrnice, směrnice o stanovištích, která obsahuje téměř totožně formulovanou odchylku pro účely výzkumu, jež umožňuje odchýlit se od povinnosti ochrany, kterou tento akt stanoví za účelem ochrany živočichů a rostlin, na něž se vztahuje(36).
58. Při vymezování významu pojmu „výzkum“ se lze inspirovat Bernskou úmluvou o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, jejíž smluvní stranou je Evropská unie(37). o ochraně ptáků a ve směrnici o stanovištích. Pokud jde o význam těchto odchylek, stálý výbor zřízený Bernskou úmluvou má za to, že „výzkum je intelektuální činnost, jejímž cílem je metodicky, systematicky a ověřitelným způsobem získávat nové vědecké poznatky“(38).
59. Takový popis umožňuje vyvodit závěry o některých prvcích pojmu „výzkum“, a to jak věcných, tak procesních. Věcný prvek výzkumného projektu je jeho cíl; poskytuje odpověď na otázku, jaký soubor poznatků má projekt rozšířit, a vysvětlení, proč by tato otázka měla být vůbec položena. Procesní prvek se týká použitých vědeckých metod, tedy způsobu, jakým bude dosaženo požadovaného výsledku.
60. Proto navrhuji Soudnímu dvoru, aby pro účely projednávané věci a aniž bude nutné uvádět ucelenější definici pojmu „výzkum“, konstatoval, že cíl výzkumného projektu musí být vyjádřen ve výzkumné otázce a být koncipován tak, aby umožnil tuto otázku zodpovědět. Tyto prvky pojmu „výzkum“, ve vztahu k nimž se navíc obě strany shodují, že zahrnují „vědecký výzkum“, nebyly zpochybněny(39).
61. Když byl s podobnou otázkou jako Soudní dvůr v projednávané věci konfrontován Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) ve věci, která se týkala japonského projektu lovu velryb v Antarktidě(40),il komplexní definici pojmu „výzkum“. Daný soud však vysvětlil, že „objektivní posouzení toho, zda se jedná o program pro účely vědeckého výzkumu, se nezaměřuje na úmysly jednotlivých vládních úředníků, ale spíše na to, zda jsou koncepce a provádění programu přiměřené ve vztahu k dosažení stanovených cílů výzkumu“(41).
62. Navrhuji Soudnímu dvoru, aby uplatnil podobnou metodu a posoudil, zda jsou koncepce a provádění projektu pěnkavovití přiměřené ve vztahu ke stanoveným cílům výzkumu v rámci tohoto projektu.
63. Komise vznesla námitky jak vůči stanoveným cílům výzkumu, tak vůči koncepci a provádění projektu pěnkavovití. Budu se jimi zabývat postupně.
a) Výzkumná otázka a její cíl
64. Výzkumná otázka projektu pěnkavovití zní: „Odkud přilétají pěnkavovití, kteří migrují přes území Malty během postnuptiální (podzimní) migrace?“(42)
65. Komise tvrdí, že cíl této výzkumné otázky není cílem ochrany. Malta se spíše snaží nalézt odpověď na tuto otázku pouze z toho důvodu, aby mohla (znovu) zavést odchylku pro volnočasové účely.
66. Podle názoru Komise se lze odchylky stanovené v čl. 9 odst. 1 písm. b) směrnice o ochraně ptáků dovolávat pouze ve vztahu k výzkumu, jehož cílem je ochrana.
67. Malta potvrdila, že potřeba zodpovědět otázku zkoumanou v rámci projektu pěnkavovití byla skutečně uznána poté, co Soudní dvůr v rozsudku ve věci Komise v. Malta poukázal na nedostatek poznatků. Tvrdí však, že doplnění poznatků, jejichž nedostatek Maltě brání v zavedení odchylky pro volnočasové účely, by mohlo být cílem výzkumného projektu podle čl. 9 odst. 1 písm. b) směrnice o ochraně ptáků.
68. Kromě toho Malta vysvětluje, že projekt pěnkavovití má rovněž širší cíl, a to ochranu. Tvrdí, že poznatky o tom, odkud pochází pěnkavovití přelétávající nad jejím územím, jí mohou pomoci při tvorbě její politiky ochrany. Údaje získané v rámci projektu pěnkavovití zejména umožní určit relevantní migrační trasy, a tím pomohou nasměrovat úsilí k ochraně stanovišť a navrhnout územní plánování zohledňující ochranu míst zastávek a základních tras.
69. Podle mého názoru nelze přijmout postoj Komise, že cílem výzkumného projektu podle čl. 9 odst. 1 písm. b) směrnice o ochraně ptáků musí být výhradně ochrana. Výzkum, který vyžaduje odchylku od povinnosti ochrany ptáků, může sloužit jakémukoli legitimnímu výzkumnému zájmu. V tomto ohledu platí, že pokud je volnočasový odchyt ptáků považován za povolené rozumné využívání odchylky pro volnočasové účely za předpokladu, že je odchyceno pouze malé množství ptáků, nelze proti shromažďování údajů za účelem zavedení takové odchylky namítat, že má nelegitimní cíl.
70. Výzkum prováděný za účelem pokroku v oblasti cílů ochrany je podporován jiným ustanovením směrnice o ochraně ptáků. Článek 10 této směrnice stanoví, že „[č]lenské státy podpoří výzkum a jakékoli činnosti nezbytné pro ochranu, využívání populací všech druhů ptáků uvedených v článku 1 a pro péči o ně“. To je argument, který hovoří ve prospěch mého postoje, že čl. 9 odst. 1 písm. b) směrnice o ochraně ptáků musí být vykládán tak, že rovněž povoluje výzkum pro jiné zákonné účely než je ochrana.
71. Zároveň se domnívám, že výzkum podle ustanovení o odchylce, i když nemusí být zaměřen na zlepšení metod ochrany, nemůže vést ke znemožnění nebo ztížení dosažení cílů ochrany spočívajících v zachování dobrého stavu ochrany druhů.
72. Pokud jde o okolnosti projednávané věci, v rámcových pravidlech z roku 2020 byl cíl projektu pěnkavovití vymezen jinak než v rámcových pravidlech z roku 2021. Výslovný odkaz na odchylku pro volnočasové účely, který byl obsažen v rámcových pravidlech z roku 2020, byl v rámcových pravidlech z roku 2021 vypuštěn(43). nadále jedním z cílů rámcových pravidel z roku 2021.
73. Výzkumná otázka, na kterou má být nalezena odpověď v rámci projektu pěnkavovití, se mi jeví jako vhodná pro doplnění poznatků, jejichž nedostatek shledal Soudní dvůr v rozsudku ve věci Komise v. Malta v souvislosti s odchylkou pro volnočasové účely.
74. Naopak, ačkoli podle Malty projekt pěnkavovití sleduje širší cíle ochrany, tento stát nevysvětlil, s výjimkou velmi obecných formulací, jaké cíle ochrany mají být v rámci tohoto projektu řešeny. Je proto obtížné prokázat souvislost mezi výzkumnou otázkou týkající se původu ptáků přelétajících na podzim nad územím Malty a možnými cíli ochrany.
75. I přes uvedené pochybnosti se přikloním na stranu Malty a budu ve své analýze vycházet z předpokladu, že projekt pěnkavovití sleduje rovněž širší cíl ochrany. Při posuzování přiměřenosti koncepce projektu je třeba vzít v úvahu jeho cíle. Proto posoudím, zda lze koncepci projektu odůvodnit z hlediska obou jeho stanovených cílů.
b) Koncepce a provádění výzkumu
76. Jak bylo vysvětleno, koncepce a způsob provádění projektu musí být přiměřené(44) o ochraně ptáků v zásadě zakazuje, musí být odůvodněno cíli projektu(45).
77. Otázky týkající se koncepce výzkumu a provádění projektu pěnkavovití rozdělím tak, že se budu zabývat jednak těmi aspekty, které zpochybňuje Komise a které považuji za přiměřené části koncepce tohoto projektu, a jednak těmi aspekty, jež za přiměřené nepovažuji.
1) K přijatelným prvkům koncepce projektu pěnkavovití
78. Komise tvrdí, že použití sklapovacích sítí není odůvodněné, počet odchytových míst je nadměrný a není jasně navázán na řešenou otázku. Navíc vzhledem k nízkému počtu okroužkovaných jedinců odchycených na Maltě nelze pomocí sběru údajů pouze o okroužkovaných ptácích zodpovědět výzkumnou otázku v přiměřeném časovém horizontu. Uvádí se, že podle současné koncepce projektu by shromáždění údajů z potřebného počtu kroužků trvalo přibližně 70 let.
79. Malta podle mého názoru předložila přesvědčivé argumenty ve vztahu k těm prvkům, které Komise označila za nedostatky koncepce. Zaprvé jak sklapovací sítě, tak i nárazové sítě jsou v zásadě zakázány přílohou IV směrnice o ochraně ptáků a lze je používat pouze na základě jedné z odchylek. Pokud je tedy odchyt ptáků nezbytný, přičemž v současné době se jedná zřejmě o jedinou po vědecké stránce dostupnou metodu odečítání údajů z kroužků okroužkovaných pěnkavovitých, použití sklapovacích sítí umožňuje selektivnější odchyt ptáků než použití nárazových sítí. Vzhledem k tomu, že projekt pěnkavovití je zaměřen na sedm konkrétních druhů pěnkavovitých, je taková volba patrně oprávněná.
80. Zadruhé lze souhlasit s tím, že velké množství ptáků odchycených na rozsáhlém území státu nemusí být nutně nedostatkem projektu. Taková koncepce zvyšuje šance na odchyt okroužkovaného ptáka a rychlejší shromáždění nezbytných údajů. Nicméně jeden z argumentů, který Malta v tomto ohledu předložila, nelze přijmout. Malta zdůraznila, že na rozdíl od předchozího volnočasového projektu nepředstavuje odchyt velkého množství ptáků problém, protože jsou bez jakékoli újmy vypouštěni do volné přírody. Skutečnost, že pěnkavovití jsou po odchycení vypouštěni, však nelze chápat jako odůvodnění koncepce projektu jako takové. Je třeba mít na paměti, že podle směrnice o ochraně ptáků je zakázáno i chytání a vyrušování ptáků, nejen jejich držení nebo usmrcování.
81. Zatřetí, pokud jde o cílový počet stanovený na 60-70 zaznamenaných kroužků pro každý druh pěnkavovitých, který umožňuje učinit závěr, že byl shromážděn dostatek údajů pro vyvození spolehlivých závěrů, mám za to, že Soudní dvůr není dostatečně informován, aby mohl o tomto aspektu rozhodnout. Totéž platí ve vztahu k prognózám ohledně možného ukončení projektu.
2) K nepřijatelným nedostatkům v koncepci a provádění výzkumu
82. Jak jsem již předestřela, Soudní dvůr by se měl při posuzování toho, zda se jedná o skutečný výzkumný projekt, zaměřit na jeho přiměřenost. Posouzení přiměřenosti výzkumného projektu vyžaduje uvážení ohledně vyrušování volně žijících pěnkavovitých, které projekt vyžaduje a je zakázáno směrnicí o ochraně ptáků, v porovnání s vědeckým cílem projektu. Čím důležitější je cíl projektu, tím snáze lze odůvodnit odchyt a vyrušování. Čím méně důležitý je cíl, tím obtížnější je projekt odůvodnit, což by mohlo vést k závěru, že odchyt a vyrušování ptáků by neměly být povoleny.
83. Při vyvažování je třeba zohlednit také skutečnost, že dotčený projekt se týká živých zvířat(46) SFEU představuje ochrana dobrých životních podmínek zvířat cíl obecného zájmu, který Evropská unie uznává(47). Soudní dvůr již výslovně uznal její význam ve vztahu ke směrnici o ochraně ptáků(48).
84. Pokud jde o přiměřenost projektu pěnkavovití, poukazuje Komise na následující nedostatky v koncepci projektu. Zaprvé neexistuje ucelená metoda pro sběr údajů, která by mohla ospravedlnit rušení ptáků, a projekt je chybně zaměřen na evidenci již okroužkovaných jedinců. Zadruhé osoby shromažďující údaje, které se projektu účastní, nejsou dostatečně vyškoleny a jsou ve střetu zájmů, což by mělo bránit jejich účasti na projektu.
i) K zaměření projektu výhradně na jedince, kteří jsou již okroužkováni
85. Pokud jde o první argument, který vychází ze závěrů zpráv BirdLife Malta a EURING, Komise předně tvrdí, že zaměření projektu na původ pěnkavovitých je nesprávné. Podle jejího názoru „pro lepší ochranu pěnkavovitých zimujících na Maltě a péči o ně a pro zajištění základu pro sledování účinnosti budoucích ochranných opatření je důležité pochopit jejich rozšíření, množství a fluktuaci, jakož i jejich migrační původ“. V rámci důvěryhodného projektu by zpočátku neměl být kladen důraz na původ populací, ale měl by být nejprve proveden odhad ohledně velikosti, složení a fluktuace populací pěnkavovitých vyskytujících se na území Malty v mimohnízdním období. Tuto úlohu by mohly splnit pozorovací průzkumy, které by poskytly „základní informace o sezónní početnosti a využívání stanovišť a v jejichž rámci by byly určeny ty oblasti a stanoviště, které mají největší význam a jejichž ochraně by měla být přiřazena nejvyšší priorita, pokud jde o tyto druhy“(49).
86. Malta tento argument nevyvrátila. Pokud by na projekt bylo nahlíženo pouze v kontextu jeho účelu, kterým je umožnit (opětovné) zavedení odchylky pro volnočasové účely tím, že budou doplněny poznatky, jejichž nedostatek shledal Soudní dvůr v rozsudku ve věci Komise v. Malta, mohlo by se zaměření projektu na shromažďování údajů o původu ptáků jevit jako přiměřené. Zaměření pouze na tento druh informací, zejména při nedostatku dalších relevantních údajů, které v rámci projektu pěnkavovití nelze shromáždit, však nemůže ve světle širšího cíle ochrany odůvodnit rušení ptáků.
87. Druhým velmi problematickým nedostatkem v koncepci projektu je to, že odchyt ptáků je povolen pouze za účelem zjišťování a zaznamenávání údajů o odchycených jedincích, kteří jsou již okroužkováni. To, jak tvrdí Komise, není z vědeckého ani etického hlediska opodstatněné. Všechny příslušné vědecké údaje pro účely zajištění jejich maximálního vědeckého využití by měly být shromažďovány v rámci odchytu ptáků během kroužkování. Činnosti, které jsou jinak směrnicí o ochraně ptáků zakázány, by skutečně mohly být odůvodněny shromažďováním nejen údajů z kroužku, ale i dalších údajů o každém odchyceném ptáku, jako je věk a pohlaví, hmotnost, stav opeření, rozměry křídel a podobně, spolu s okroužkováním všech odchycených jedinců. K tomu by však byla nutná účast vzdělaných a kvalifikovaných osob, které provádějí kroužkování.
88. V tomto ohledu je třeba připomenout, že v rámci původní koncepce projektu pěnkavovití podle relevantních právních předpisů bylo skutečně počítáno nejen se sběrem údajů o již okroužkovaných ptácích, ale rovněž s kroužkováním všech odchycených ptáků. Ve vztahu k provádění této části projektu se předpokládalo, že zvláštní povolení k účasti na projektu může být uděleno osobám, které provádějí kroužkování ptáků a mají k tomuto účelu povolení. Kvůli nedůvěře v navrhovaný projekt ze strany příslušné organizace působící v oblasti kroužkování ptáků EURING však osoby, které provádějí kroužkování ptáků na Maltě, účast na projektu odmítly(50). Podle Malty totiž celoevropská výzva pro osoby, které provádějí kroužkování, nebyla úspěšná. Z tohoto důvodu byl projekt ve sledovaných třech letech prováděn pouze za účelem shromažďování dat o ptácích, kteří jsou již okroužkováni.
89. Projekt pěnkavovití podle mého názoru nelze odůvodňovat odchytem ptáků ve velkém měřítku, který je v rámci tohoto projektu předpokládán, uskutečňovaným pouze za účelem shromažďování údajů o okroužkovaných ptácích, a to bez ohledu na to, zda je jeho cílem pouze umožnit (opětovné) zavedení odchylky pro volnočasové účely nebo skutečně sleduje širší cíle ochrany. V obou případech by rušení ptáků v tak velkém měřítku bylo neúměrné vědeckému přínosu projektu(51).
90. Neúčasti osob, které provádějí kroužkování ptáků, na projektu pěnkavovití by se možná dalo předejít, kdyby se zákonodárce vzdal části koncepce projektu. Jednou ze sporných otázek, kvůli níž osoby, které provádějí kroužkování ptáků, odmítly účast na projektu pěnkavovití, bylo používání živých návnad. Z hlediska možnosti provádět odchyt pěnkavovitých do sklapovacích sítí to však patrně není nezbytné. Stejně účinné je použití předem nahraných vábniček(52). Vzhledem k tomu, že taková změna v koncepci projektu by mohla posílit jeho přiměřenost, neboť ptáci by mohli být kroužkováni souběžně se zaznamenáváním stávajících informací na kroužcích, a to aniž je snížena účinnost metody odchytu, je třeba si položit otázku, zda tato část koncepce projektu neslouží jinému než výzkumnému účelu. Tato část koncepce umožňuje zachování odchytu pěnkavovitých v rámci rekreačních aktivit, při němž se tradičně používaly živé návnady(53).
ii) Osoby shromažďující údaje a občanská věda
91. Tím se dostávám k dalšímu argumentu Komise, dle něhož je nevhodné, aby se projektu účastnily osoby, které se účastnily dřívějšího projektu uskutečňovaného na základě odchylky pro volnočasové účely.
92. Hlavním argumentem, který Malta uvedla jako odpověď na tato tvrzení, je občanská věda. Malta tvrdí, že myšlenka občanské vědy je ze strany Komise výrazně podporována a že je překvapena postojem Komise v projednávané věci(54) k odchytu živých jedinců, kterou získaly v rámci odchylky pro účely volnočasového odchytu, je vhodné, neboť tyto osoby jsou obeznámeny s používáním sklapovacích sítí. Malta konečně trvá na tom, že zvláštní povolení opravňující k účasti na projektu pěnkavovití, mohou získat pouze ti lovci, kteří absolvují školení.
93. Myšlenka občanské vědy je skutečně Evropskou unií podporována(55). o sobě odůvodněny nějakým relevantním výzkumným cílem. Účast by měla být umožněna všem osobám z řad občanů, které si přejí zúčastnit se projektu, přičemž by nemělo docházet k diskriminaci, ačkoli určité podmínky účasti stanoveny být mohou.
94. Naopak projekt pěnkavovití je koncipován tak, že o zvláštní povolení k účasti na tomto projektu mohou žádat pouze osoby, jež jsou držiteli obecného povolení k odchytu živých jedinců, které se již nevydává, avšak které mají pouze bývalí účastníci projektu uskutečněného na základě odchylky pro volnočasové účely(56). V rámci předestřené argumentace bylo vysvětleno, že osoby, které jsou držiteli obecného povolení k odchytu živých jedinců, jsou obeznámeny s používáním sklapovacích sítí. Nenásledovalo však žádné vysvětlení, proč by se s použitím těchto sítí pro účely projektu nemohli seznámit ostatní občané.
95. Povinné školení pro získání nároku na zvláštní povolení je patrně zaměřeno pouze na informování potenciálních účastníků o právní koncepci projektu, včetně, v neposlední řadě, povinnosti neprodleně vypustit odchycené ptáky. Z údajů předložených Soudnímu dvoru nevyplývá, že by na dotčeném školení byly předávány dovednosti nezbytné pro shromažďování údajů, například jak správně používat sklapovací sítě nebo jak od sebe a od ostatních ptáků rozlišit sedm druhů pěnkavovitých(57).
96. V rámci ostatních projektů údajně srovnatelných s projektem pěnkavovití, o nichž se Malta zmínila ve své žalobní odpovědi jako o projektech, během nichž se občané zapojují do výzkumu zaměřeného na ptáky, se občané nezapojovali do žádných invazivních činností týkajících se ptáků. Tyto projekty se naopak týkaly převážně pozorování a oznamování zjištěných údajů(58). Kromě toho, jak vysvětluje EURING, občané, kteří se podílejí na projektech kroužkování, procházejí náročným školením, které obvykle trvá rok, a účastní se projektu společně s osobami, které provádějí kroužkování ptáků na odborné úrovni(59).
97. S Maltou lze souhlasit v tom, že zapojení osob, které se již dříve účastnily volnočasového odchytu pěnkavovitých, samo o sobě nepředstavuje problém a může mít i vzdělávací rozměr, a to zejména proto, že držení ptáků je v rámci projektu zakázáno.
98. Uvedené však nevysvětluje, proč jsou k účasti na občanské vědě v rámci projektu pěnkavovití přizvány pouze tyto osoby. To není v souladu s koncepcí občanské vědy. Spíše to svědčí o tom, že projekt byl skutečně koncipován a prováděn s cílem umožnit této konkrétní skupině občanů pokračovat ve volnočasových aktivitách spočívajících v odchytu pěnkavovitých.
99. Malta poukázala na to, že v rámci projektu se počítá se sledováním jeho provádění a kontrolou, což by mělo osobám shromažďujícím údaje znemožnit držení odchycených ptáků. Číselné údaje týkající se posledních dvou let provádění projektu navíc svědčí o účinných kontrolách provádění projektu v praxi. V tomto ohledu Malta poskytla zásadní údaje dokládající značné úsilí zaměřené na zlepšení prosazování jejích právních předpisů. Například v roce 2021 platil během „období výzkumu“ s ohledem na to, že bylo vydáno 2 904 zvláštních povolení podle podmínek stávající odchylky, zákonný požadavek, aby během hodin, kdy bylo povoleno provádět výzkum, bylo nasazeno 50 policistů, přičemž tyto policejní síly provedly celkem 3 111 namátkových kontrol, při nichž bylo zjištěno protiprávní jednání ve 122 případech(60).
100. To mohlo skutečně vést k tomu, že odchycení ptáci nebyli v menším počtu případů vypuštěni. Jak však zdůraznila Komise na jednání, je zarážející, že skutečný výzkumný projekt vyžaduje takovou neustálou a rozsáhlou mobilizaci orgánů prosazování práva.
101. A konečně, nejenže je obtížné obhájit koncepci projektu pěnkavovití z hlediska občanské vědy, ale tento projekt rovněž není zapojen do spolupráce v rámci žádných dalších výzkumných projektů. Dalo by se však očekávat, že projekt, který je závislý na údajích z jiných zemí a může být přínosem pro další projekty týkající se pohybu ptáků, bude předpokládat spolupráci v rámci podobných projektů na domácí i mezinárodní úrovni(61).
102. Závěrem souhlasím s Komisí v tom, že z předložených důkazů nevyplývá, že koncepce a provádění projektu pěnkavovití jsou ve vztahu k dosažení jeho stanovených cílů skutečné a přiměřené. Z tohoto důvodu ho nelze odůvodnit na základě odchylky pro účely výzkumu podle čl. 9 odst. 1 písm. b) směrnice o ochraně ptáků.
2. K neexistenci jiného uspokojivého řešení a povinnosti uvést odůvodnění
103. Komise tvrdí, že Malta nevysvětlila, proč není možné zodpovědět výzkumnou otázku pomocí jiných metod, a jasně to nevysvětlila ani v právních předpisech, kterými byla zavedena odchylka.
104. Malta odpovídá, že zprávy, na které odkazují oznámení, jimiž se provádějí rámcová pravidla z let 2020 a 2021, dostatečně jasně vysvětlují, proč k projektu pěnkavovití neexistuje vhodná alternativa.
105. Zaprvé, ať už je odchylka povolená podle článku 9 směrnice o ochraně ptáků zdůvodněna jakkoli, toto ustanovení ve svém odstavci 1 obsahuje podmínku, že takovou odchylku lze použít pouze tehdy „[p]okud neexistuje jiné uspokojivé řešení“.
106. Již jsem vysvětlila, proč mám za to, že koncepce a provádění projektu pěnkavovití nejsou pro účely dosažení výzkumných cílů tohoto projektu přiměřené. Domnívám se proto, že nebyl přijat pro účely výzkumu. Proto otázka alternativy nepřipadá v úvahu.
107. Pokud však Soudní dvůr shledá, že projekt pěnkavovití byl přijat pro účely výzkumu, mám za to, že Malta jasně nevysvětlila, jak tvrdí Komise, proč jsou obě uvedené alternativy nedostatečné.
108. Cílem projektu pěnkavovití je zjistit, odkud pochází pěnkavovití, kteří přelétávají nad územím Malty. Za tímto účelem je v projektu navrženo použití metod, které jsou směrnicí o ochraně ptáků zakázány – odchyt ptáků a použití sklapovacích sítí. Aby mohl být projekt pěnkavovití odůvodněn na základě čl. 9 odst. 1 písm. b) směrnice o ochraně ptáků, je proto nezbytné, aby Malta prokázala, že jiné metody, které nejsou v rozporu s uvedenou směrnicí nebo vyžadují použití odchylky, ale jsou méně invazivní, nejsou dostupné.
109. První alternativa, kterou Komise zmínila, se týká zapojení odborných ornitologů. Komise však jasně nevysvětlila, jakým způsobem mají být zapojeni. Bezpochyby se musí podílet na přípravě projektu, analýze shromážděných údajů, vyvozování závěrů z těchto analýz a nakonec i na zveřejnění výsledků projektu(62).
110. Problém spojený s nezapojením ornitologů do koncepce projektu pěnkavovití, který vyzdvihla Komise, nicméně nastal v okamžiku získávání údajů z ptačích kroužků a shromažďování dalších informací o odchycených ptácích.
111. V tomto ohledu mám za to, že Malta nemůže tvrdit, že by účast ornitologů na projektu nepředstavovala uspokojivější alternativu, neboť původně byla účast osob, které provádějí kroužkování ptáků, v místě shromažďování údajů předpokládána. Po neúspěšném pokusu o zapojení ornitologů však Malta od tohoto původního aspektu koncepce projektu odhlédla a pokračovala v jeho provádění bez účasti ornitologů. První alternativa samozřejmě existovala, ale Malta ji ignorovala.
112. Druhou alternativou, která byla zmíněna, bylo mapování ve velkém měřítku. I když Malta uvádí řadu důvodů, proč je tato varianta méně účinná než projekt založený na sběru údajů z ptačích kroužků, netvrdí, že pomocí takové metody nelze zodpovědět výzkumnou otázku a doplnit tak nedostatečné poznatky. Vzhledem k tomu, že výzkumná metoda mapování ve velkém měřítku není invazivní, a není tedy v rozporu se směrnicí o ochraně ptáků, odmítnutí takové metody by vyžadovalo důkladnější vysvětlení.
113. Mám za to, že Malta jasně nevysvětlila, proč jiné dostupné metody nejsou vhodné pro doplnění nedostatečných poznatků, jejichž identifikace je důvodem pro vypracování projektu pěnkavovití. Odůvodnění obsažená v prováděcích právních předpisech (oznámeních) proto nesplňují standard právní jistoty stanovený judikaturou(63), a náležité odůvodnění poskytující vysvětlení, jakým způsobem jsou splněny podmínky článku 9, včetně uvedení důvodů, proč má orgán, který zavádí odchylné opatření, za to, že neexistuje jiná uspokojivá alternativa(64).
114. V rámcových pravidlech z roku 2020 nebo z roku 2021 není ohledně dostupné alternativy uvedeno žádné odůvodnění. Určité odůvodnění obsahují tři prováděcí oznámení, kterými se zahajují výzkumná období pro roky 2020, 2021 a 2022. Zatímco prohlášení z roku 2020 obsahuje pouze implicitní odkaz na podkladové studie použité pro koncepci projektu, v následujících oznámeních je na tyto studie poukázáno jednoznačněji v poznámkách pod čarou. Ani tyto studie ani argumenty předložené v průběhu řízení před Soudním dvorem však neposkytují jasnou odpověď na otázku, proč bylo třeba ostatní metody odmítnout. Nejsou označeny za nevhodné, pouze za méně účinné.
115. Komise tedy dostatečně prokázala, že Malta nezdůvodnila, proč neexistuje jiné uspokojivé řešení a neprokázala, že neexistuje jiné uspokojivé řešení.
116. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti navrhuji Soudnímu dvoru, aby rozhodl, že Malta nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z ustanovení článku 5 a čl. 8 odst. 1 směrnice o ochraně ptáků ve spojení s čl. 9 odst. 1 této směrnice.
VI. Náklady řízení
117. Podle čl. 138 odst. 1 jednacího řádu Soudního dvora se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a Republika Malta neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.
VII. Závěry
118. S ohledem na výše uvedené úvahy navrhuji Soudnímu dvoru, aby rozhodl následovně:
– Republika Malta tím, že přijala odchylnou právní úpravu, která umožňuje odchyt živých jedinců sedmi druhů volně žijících pěnkavovitých (pěnkava obecná Fringilla coelebs, konopka obecná Carduelis cannabina, stehlík obecný Carduelis carduelis, zvonek zelený Carduelis chloris, dlask tlustozobý Coccothraustes coccothraustes, zvonohlík zahradní Serinus serinus a čížek lesní Carduelis spinus), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z ustanovení článku 5 a čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků ve spojení s čl. 9 odst. 1 této směrnice.
– Republika Malta ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.