ROZSUDEK SOUDU (třetího senátu)
14. března 2007(*)
„Žaloba na neplatnost – Dumping – Dovoz silikonu pocházejícího z Ruska – Újma – Příčinná souvislost“
Ve věci T‑107/04,
Aluminium Silicon Mill Products GmbH, se sídlem v Zug (Švýcarsko), zastoupená A. Willemsem a L. Ruessmannem, advokáty,
žalobkyně,
proti
Radě Evropské unie, zastoupené M. Bishopem, jako zmocněncem, ve spolupráci s G. Berrischem, advokátem,
žalované,
podporované
Komisí Evropských společenství, zastoupenou T. Scharfem a K. Talabér Ricz, jako zmocněnci,
vedlejší účastnicí,
jejímž předmětem je žaloba na neplatnost nařízení Rady (ES) č. 2229/2003 ze dne 22. prosince 2003 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu silikonu pocházejícího z Ruska a o konečném výběru uloženého prozatímního cla (Úř. věst. L 339, s. 3; Zvl. vyd. 11/48, s. 173),
SOUD PRVNÍHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (třetí senát),
ve složení M. Jaeger, předseda, V. Tiili a O. Czúcz, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: C. Kristensen, rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 9. listopadu 2005,
vydává tento
Rozsudek
Skutkový základ sporu
1 Žalobkyně je společnost založená podle švýcarského práva činná zejména v oblasti prodeje a uvádění silikonových polotovarů na trh Společenství. Silikon získává od dvou výrobců, SUAL Kremny-Ural LLC (dále jen „SKU“) a JSC ZAO Kremny (dále jen „ZAO“). Obě společnosti patří do OAO SUAL (SUAL). Vzhledem k tomu, že posledně uvedená a žalobkyně byly naposledy kontrolovány tímtéž akcionářem, tedy SUAL International Ltd, jsou SKU a ZAO výrobci spojenými s žalobkyní.
2 Silikon je výrobek uváděný na trh ve formě kusů, zrnek, granulí nebo prášku, který se vyrábí v několika stupních jakosti, rozlišených zejména v závislosti na obsahu železa, vápníku a jiných stopových prvků. Pokud jde o silikon s koncentrací křemíku 95 až 99,99 %, výrobek dotčený v projednávané věci, lze na trhu Společenství rozlišit dvě kategorie uživatelů: uživatelé v chemickém průmyslu, většinou výrobci silikonů, a uživatelé v metalurgickém průmyslu, výrobci hliníku.
3 Na základě stížnosti podané EuroAlliages (styčný výbor odvětví feroslitin) Komise zahájila antidumpingové řízení týkající se dovozu silikonu pocházejícího z Ruska, na základě nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. 1996, L 56, s. 1; Zvl. vyd. 11/10, s. 45), naposledy pozměněného nařízením Rady (ES) č. 1972/2002 ze dne 5. listopadu 2002 (Úř. věst. L 305, s. 1; Zvl. vyd. 11/10, s. 132, dále jen „základní nařízení“). Oznámení o zahájení řízení bylo zveřejněno dne 12. října 2002 (Úř. věst. C 246, s. 12).
4 Dne 10. července 2003 Komise přijala nařízení (ES) č. 1235/2003 o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu silikonu pocházejícího z Ruska (Úř. věst. L 173, s. 14, dále jen „prozatímní nařízení“). Na základě šetření dumpingových praktik a újmy v období od 1. října 2001 do 30. září 2002 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“) a po přezkoumání vývoje újmy od 1. ledna 1998 do konce období šetření (dále jen „zvažované období“) stanovila prozatímní antidumpingové clo ve výši 25,2 % z dovozu silikonu obsahujícího méně než 99,99 % křemíku spadajícího pod kód KN 2804 69 00 pocházejícího z Ruska a vyrobeného SKU a ZAO.
5 Prozatímní nařízení představuje vývoj několika hospodářských ukazatelů týkajících se situace na evropském trhu se silikonem, situace ruských výrobců-vývozců a situace výrobního odvětví Společenství, z nichž jsou některé údaje uvedeny níže:
Tabulka č. 1
Spotřeba Společenství (na základě objemů prodeje)
| 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
Tuny | 290 684 | 325 234 | 388 938 | 373 950 | 371 540 |
Index Vývoj | 100 | 112 +12 % | 134 +20 % | 129 −4 % | 128 −1 % |
Tabulka č. 3
Podíl na trhu dovozů pocházejících z Ruska (na základě objemů prodeje)
| 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
Procentuální podíl na trhu EU | 3,7 | 1,9 | 3,6 | 4,5 | 4,8 |
Vývoj (procentní body) |
| −1,8 % | +1,7 % | +0,9 % | +0,3 % |
Tabulka č. 4
Průměrná cena dumpingových dovozů
| 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
V eurech | 1 048 | 963 | 1 131 | 999 | 929 |
Index Vývoj | 100 | 92 −8 % | 108 +17 % | 95 −12 % | 89 −7 % |
Tabulka č. 8
Objem prodeje (výrobní odvětví Společenství)
| 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
Tuny | 86 718 | 114 587 | 133 568 | 128 219 | 136 421 |
Index Vývoj | 100 | 132 +32 % | 154 +17 % | 148 −7 % [−4 % viz bod 87 níže] | 157 +6 % |
Tabulka č. 9
Prodejní ceny silikonu výrobního odvětví Společenství
| 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
Eura na tunu | 1 415 | 1 184 | 1 231 | 1 271 | 1 185 |
Index Vývoj | 100 | 84 −16 % | 87 +4 % | 90 +3 % | 84 −7 % |
Tabulka č. 10
Podíly na trhu (výrobní odvětví Společenství)
| 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
Procentuální podíl na trhu | 29,8 | 35,2 | 34,3 | 34,3 | 36,7 |
Index | 100 | 118 | 115 | 115 | 123 |
Tabulka č. 12
Ziskovost (výrobní odvětví Společenství)
| 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
Ziskovost (v procentech) | 12,6 | 1,8 | 5,0 | 1,7 | −2,1 |
Vývoj |
| −10,8 % | +3,2 % | −3,3 % | −3,8 % |
6 Dne 22. prosince 2003 Rada přijala nařízení (ES) č. 2229/2003 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu silikonu pocházejícího z Ruska a o konečném výběru uloženého prozatímního cla (Úř. věst. L 339, s. 3; Zvl. vyd. 11/48, s. 173, dále jen „napadené nařízení“). Napadené nařízení ukládá antidumpingové clo ve výši 22,7 % z dovozu silikonu vyrobeného SKU a ZAO.
Řízení a návrhová žádání účastnic řízení
7 Návrhem došlým kanceláři Soudu dne 16. března 2004 žalobkyně podala projednávanou žalobu.
8 Usnesením předsedy třetího senátu Soudu ze dne 26. ledna 2005 bylo povoleno vedlejší účastenství Komise na podporu návrhových žádání Rady. Komise se nicméně vzdala práva předložit písemná vyjádření.
9 Na základě zprávy soudce zpravodaje rozhodl Soud (třetí senát) o zahájení ústní části řízení a v rámci organizačních procesních opatření vyzval účastnice řízení, aby písemně odpověděly na několik otázek. Této žádosti účastnice řízení vyhověly ve stanovené lhůtě.
10 Řeči účastnic řízení a jejich odpovědi na otázky položené Soudem byly vyslechnuty na jednání konaném dne 9. listopadu 2005.
11 Žalobkyně navrhuje, aby Soud:
– prohlásil žalobu za přípustnou;
– zrušil napadené nařízení v rozsahu, v jakém zavádí cla z vývozů SKU a ZAO;
– uložil Radě náhradu nákladů řízení.
12 Rada navrhuje, aby Soud:
– zamítnul žalobu;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
K návrhu na zrušení
13 Na podporu svého návrhu na zrušení žalobkyně uplatňuje pět žalobních důvodů. První žalobní důvod, týkající se údajně nesprávného vymezení „podobného výrobku“, vychází ze zjevně nesprávného posouzení a z porušení čl. 1 odst. 4 a čl. 6 odst. 7 základního nařízení. Druhý žalobní důvod, týkající se stanovení vývozní ceny, vychází z porušení čl. 2 odst. 9 základního nařízení a článku 253 ES. Třetí žalobní důvod, týkající se zjištění podstatné újmy, vychází z porušení čl. 3 odst. 2 a 5 základního nařízení, článků 3.1 a 3.4 Dohody o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 (Úř. věst. 1994, L 336, s. 103), uvedené v příloze 1A dohody o založení Světové obchodní organizace (WTO), a článku 253 ES. Čtvrtý žalobní důvod, týkající se zjištění příčinné souvislosti mezi údajně dumpingovými dovozy a újmou, vychází z porušení čl. 3 odst. 2, 6 a 7 základního nařízení, článků 3.1 a 3.5 Dohody o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994, ze zjevně nesprávného posouzení a porušení článku 253 ES. Pátý žalobní důvod, týkající se způsobu určení míry odstranění újmy, vychází z porušení čl. 3 odst. 3 základního nařízení a článku 253 ES.
14 Soud má za to, že je třeba přezkoumat nejdříve první část třetího žalobního důvodu, vycházející z porušení základního nařízení při zjišťování podstatné újmy ve smyslu článku 3 uvedeného nařízení, a první část čtvrtého důvodu, vycházející z porušení základního nařízení z důvodu údajně nesprávného zjištění příčinné souvislosti mezi újmou konstatovanou napadeným nařízením a dumpingovými dovozy.
Argumenty účastnic řízení
15 Žalobkyně připomíná, že podle napadeného nařízení mezi roky 1998 a 2000 ukazatele újmy vykazují příznivý vývoj pro výrobní odvětví Společenství, poté negativní vývoj mezi rokem 2000 a obdobím šetření, zejména ohledně cen. Přitom tvrdí, že orgány Společenství opomněly uvést, že k zásadním snížením cen výrobního odvětví Společenství rovněž došlo v průběhu období od roku 1998 do roku 1999.
16 Dále ohledně tvrzení obsaženého v bodě 44 odůvodnění napadeného nařízení, podle kterého „[m]ezi rokem 2000 a OŠ téměř všechny ukazatele [situace výrobního odvětví Společenství] vzrostly pouze mírně, zůstaly stagnující nebo opravdu poklesly“, uvádí, že jedinými ukazateli, které vykazovaly negativní vývoj byly ukazatele ceny, ziskovosti a peněžních toků, zatímco ostatní ukazatele vykazovaly pouze pozitivní vývoj. V tomto ohledu zejména připomíná zvýšení výroby a kapacity v rámci výroby výrobního odvětví Společenství. Dále zdůrazňuje, že snížení cen souvisí se silným zvýšením výroby, kapacity výroby, objemů prodeje a podílů na trhu podniků Společenství. V roce 1999 tak výrobci Společenství dosáhli zisků ve výši 32 % v rámci svého objemu prodeje, v období šetření jich dosáhli 6 %.
17 Ohledně argumentu Rady, podle kterého, kromě tří výše uvedených ukazatelů, investice a návratnost investic doznaly negativního vývoje, žalobkyně odpovídá, že to bylo logickým důsledkem skutečnosti, že mezi roky 1998 a 2000 výrobní odvětví Společenství masivně investovalo za účelem zvýšení své výroby v odpověď na růst poptávky a že taková úroveň investic nemohla být zachována v průběhu následujících let, kdy došlo k poklesu poptávky.
18 Žalobkyně má za to, že výše uvedená tvrzení prokazují, že Rada nezohlednila některé uvedené činitele a zohledněné činitele neposoudila správně, což má za následek porušení čl. 3 odst. 5 základního nařízení.
19 Konečně žalobkyně při jednání poznamenala, že zjištění uvedené v bodě 46 odůvodnění napadeného nařízení, podle kterého se mezi rokem 2000 a obdobím šetření snížil tržní podíl výrobního odvětví Společenství, je nesprávné, jelikož údaje převzaté prozatímním nařízením mu odporují.
20 Ohledně údajně nesprávného posouzení příčinné souvislosti má žalobkyně za to, že určující úlohu ve vývoji ziskovosti výrobního odvětví Společenství měl vývoj poptávky po silikonu. Příznivý vývoj mezi rokem 1998 a 2000, zejména silný nárůst výroby a prodeje, přispěl přednostně k nárůstu poprávky po silikonu o 32 %, a nikoli k rozhodnutí výrobního odvětví Společenství investovat do nových výrobních zařízení.
21 Taktéž pád cen (a ziskovosti) výrobního odvětví Společenství mezi rokem 2000 a obdobím šetření odráží zejména pokles poptávky po silikonu a skutečnost, že výrobní odvětví Společenství zvětšila pomocí agresivní cenové politiky svůj tržní podíl na upadajícím trhu. Žalobkyně dodává, že přání tak rychle zvýšit objem prodeje uživatelům z metalurgického průmyslu (jediné odbytiště dovozů silikonu z Ruska, dále jen „ruských dovozů“) si přirozeně vynutilo jednoznačné snížení prodejních cen a mělo za následek snížení cen (o 19 %), které bylo podstatně důležitější než propad cen ruských dovozů (11 %). Prodej a ceny výrobního odvětví Společenství tedy nebyly dotčeny ruskými dovozy.
22 Mimoto uplatňuje, že růst tržního podílu ruských výrobců-vývozců mezi rokem 2000 a obdobím šetření je pouze polovinou nárůstu tržního podílu výrobců Společenství. V každém případě je nemyslitelné, aby s tržním podílem nižším než 5 % mohli ruští výrobci-vývozci určovat ceny na evropském trhu.
23 Žalobkyně uvádí, že Rada v žalobní odpovědi nenapadá ani nezkoumá rozhodující skutečnosti. Rozhodujícími skutečnostmi jsou tyto: zaprvé, v roce 2001 došlo k zastavení nárůstu poptávky ze strany chemického průmyslu a během období šetření vskutku došlo k významnému snížení prodeje výrobců Společenství uživatelům z chemického průmyslu. Zadruhé, v průběhu období šetření došlo k masivnímu nárůstu objemu prodejů uskutečněných výrobci Společenství uživatelům z metalurgického průmyslu. To byl jeden z hlavních důvodů snížení průměrných cen uplatňovaných výrobním odvětvím Společenství. Zatřetí, souběžně došlo ke snížení přibližně o 10 % cen uplatňovaných výrobci Společenství vůči uživatelům z metalurgického průmyslu. Začtvrté, snížení cen bylo podstatně významnější než snížení cen ruských dovozů ve stejném období.
24 Ohledně rozdílu mezi cenami uplatňovanými ruskými výrobci-vývozci a cenami účtovanými výrobci Společenství má za to, že mnoho skutečností tento rozdíl vysvětluje, jako například rozdíl ve směsi výrobků či rozdíl v ceně místních výrobků.
25 Ohledně argumentu Rady, který vychází z údajného kumulačního účinku snížení cen uplatňovaných ruskými výrobci-vývozci mezi rokem 2000 a obdobím šetření, žalobkyně odpovídá, že úroveň ruských cen již byla významně nižší než průměrná cena výrobního odvětví Společenství v roce 2000 a že ruské dovozy představovaly přibližně desetinu tržního podílu výrobního odvětví Společenství, což znamená, že ceny ruských dovozů nepředstavovaly pro ceny výrobního odvětví Společenství významnou hospodářsko-soutěžní skutečnost.
26 Konečně uplatňuje, že neuvedením úplných skutečností a nezohledněním známých činitelů způsobujících újmu výrobnímu odvětví Společenství, s výjimkou dumpingových dovozů, orgány Společenství porušily čl. 3 odst. 2, 6 a 7 základního nařízení.
27 Ohledně zjištění podstatné újmy Rada zdůrazňuje, že, ačkoli je pravda, že k významnému snížení cen došlo mezi roky 1998 a 1999, ceny následně znovu vzrostly, aby se znovu snížily mezi rokem 2001 a koncem období šetření. K uvedenému druhému snížení cen došlo současně se zvýšením ruských dovozů. Je třeba rovněž poznamenat, že mezi rokem 2000 a obdobím šetření doznaly ceny, ziskovost a peněžní toky negativní vývoj. Mimoto se investice se snížily o 26 %, jejich návratnost o 26,1 % a zvýšení průměrných mezd bylo nižší než inflace (méně než 1 % za rok). To platí pro celé zohledněné období.
28 Ohledně argumentu žalobkyně, podle kterého negativní vývoj úrovně investic a návratnosti investic byl následkem významných investic do výrobních kapacit (bod 17 výše), Rada odpovídá, že je to neodůvodněné a nepřesné, neboť výrobní kapacity výrobního odvětví Společenství až do roku 2001 rostly pravidelně.
29 Rada rovněž uvádí, že v rozporu s tím, co tvrdí žalobkyně, nedošlo mezi rokem 2000 a obdobím šetření k žádnému masivnímu nárůstu objemu prodejů ani žádnému významnému zvýšení tržního podílu. V průběhu uvedeného období objem prodejů výrobního odvětví Společenství vzrostl o 2 % a jeho tržní podíl o 2,4 procentní body. V tomto ohledu Rada při jednání výslovně uznala, že napadené nařízení obsahovalo v bodě 46 odůvodnění nesprávný údaj, v němž se tvrdí, že tržní podíl výrobního odvětví Společenství se významně snížil, ale tvrdí, že žalobkyně tuto skutečnost uplatnila poprvé při jednání, což znamená pozdě uplatněný argument, který je tedy nepřípustný ve smyslu článků 44 a 46 jednacího řádu Soudu.
30 Rada má obecně za to, že tvrzení žalobkyně ohledně porušení základního nařízení jsou neopodstatněná a že správně přezkoumala všechny relevantní činitele týkající se újmy v bodech 33 až 73 odůvodnění prozatímního nařízení a v bodech 37 až 48 odůvodnění napadeného nařízení.
31 Mimoto tvrdí, že žalobkyně neupřesňuje ani činitele opomenuté při hodnocení, ani čím bylo hodnocení nedostatečné. Uplatňuje v tomto ohledu usnesení Soudu ze dne 1. února 1993, Moat v. Komise (C‑318/92 P, Recueil, s. I‑481), a rozsudek Soudu ze dne 12. ledna 1995, Viho v. Komise (T‑102/92, Recueil, s. II‑17), podle kterých musejí být tvrzení v žalobě formulována přesně.
32 Ohledně příčinné souvislosti mezi újmou a dumpingovými dovozy Rada tvrdí, že dostupné údaje odporují tvrzení, podle kterého výrobní odvětví Společenství mělo vedoucí úlohu při určování prodejních cen pro uživatele z metalurgického průmyslu. Připomíná, že mezi rokem 2000 a obdobím šetření byly ruské průměrné ceny trvale nižší než průměrné ceny výrobního odvětví Společenství a totéž by platilo i při zohlednění pouze prodejů uživatelům z metalurgického průmyslu.
33 Dále napadá argument žalobkyně, podle kterého ruské ceny nemohly vyvolat snížení cen výrobního odvětví Společenství, neboť posledně uvedené se snížily více než ruské ceny. V tomto ohledu poznamenává, že ruské ceny se snížily o 11 % za celé období šetření. Mimoto tvrdí, že pro účely analýzy příčinné souvislosti je rozsah snížení cen dumpingových dovozů a rozsah snížení cen uplatňovaných výrobním odvětvím Společenství irelevantní, pokud ceny dovozů jsou nižší než ceny uplatňované výrobním odvětvím Společenství. Vzhledem k tomu, že úroveň ruských cen byla výrazně nižší než úroveň cen výrobního odvětví Společenství v roce 2000 a že následně dále poklesla, je odůvodněné mít za to, že ceny ruských dovozů způsobily snížení cen Společenství.
34 Rada má za to, že argument žalobkyně, podle kterého snížení cen a ziskovosti výrobního odvětví Společenství mezi rokem 2000 a obdobím šetření odráží úpadek trhu, je neopodstatněný. V tomto ohledu uvádí, že objem prodeje výrobního odvětví Společenství mírně vzrostl mezi rokem 2000 a obdobím šetření. Z toho odvozuje, že pokles poptávky se nedotkl prodeje výrobního odvětví Společenství. Dále mírný nárůst podílu na trhu výrobního odvětví Společenství během uvedeného období je logickým následkem stability prodeje na upadajícím trhu. Rovněž připomíná, že žalobkyně v tomtéž období rovněž zvětšila svůj podíl na trhu.
35 Rada rovněž popírá dopad zvýšení podílu na trhu výrobního odvětví Společenství na jím uplatňované ceny. Tvrdí, že v bodě 52 odůvodnění prozatímního nařízení Komise přezkoumala tuto otázku a dospěla k závěru, že v roce 2001 výrobní odvětví Společenství ve snaze zachovat ceny ztratilo na objemu prodeje a v průběhu období šetření získalo ztracený objem prodeje tím, že prodávalo za nižší ceny. Na základě tohoto předpokladu má Rada za to, že výrobní odvětví Společenství se nacházelo v obtížné situaci vůči ruským soutěžitelům, kteří uplatňovali značné cenové podbízení a zásadně zvýšili objem prodeje uživatelům z metalurgického průmyslu. Souhrnně, zvýšení objemu prodeje výrobního odvětví Společenství a snížení cen v průběhu období šetření jsou ochranná opatření přijatá v odpověď na snížení objemů zjištěné v roce 2001 a na další snížení ruských cen.
36 Rada má za to, že dostupné údaje podporují její závěry. Podle ní žalobkyně nezpochybňuje, že ruské ceny byly vždy nižší než ceny Společenství, a to i v případě zohlednění pouze prodeje výrobního odvětví Společenství uživatelům z metalurgického průmyslu.
37 Ohledně argumentu žalobkyně, podle kterého ruské dovozy nemohly doopravdy vyvíjet tlak na ceny výrobního odvětví Společenství, a to z důvodu svého malého podílu na trhu, Rada uplatňuje, že není relevantní, protože dovozy z Ruska mezi rokem 2000 a začátkem období šetření vždy přesahovaly úroveň de minimis.
38 Ohledně argumentu žalobkyně týkajícího se poklesu poptávky po silikonu ze strany chemického průmyslu Rada tvrdí, že je rovněž nesprávný. V tomto ohledu uvádí, že, jak je vysvětleno v bodě 63 odůvodnění napadeného nařízení, během období šetření došlo k poklesu prodeje výrobního odvětví Společenství uživatelům z chemického průmyslu o 4 783 tun silikonu. Tento objem představuje pouze 1,3 % celkové spotřeby ve Společenství. Nicméně během téhož období vzrostly dovozy z Ruska na 18 000 tun, tedy 4,8 % celkové spotřeby ve Společenství. Rada tvrdí, že tyto prodeje a následně pokles poptávky po křemíku ze strany chemického průmyslu nemohou zpochybnit příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy a újmou utrpěnou výrobním odvětvím Společenství.
39 Pokud jde obecně o porušení základního nařízení, Rada uvádí, že žalobkyně nesprávně porozuměla uvedenému předpisu. Podle ní čl. 3 odst. 2 základního nařízení neukládá orgánům uvést úplné skutečnosti. Toto ustanovení ukládá orgánům objektivně přezkoumat skutečnosti, což tyto učinily jak v napadeném nařízení, tak v prozatímním nařízení. Rovněž má za to, že žalobkyně dostatečně neupřesnila, jaké skutečnosti orgány opomněly uvést.
40 Komise podporuje argumentaci Rady.
Závěry Soudu
K první části třetího žalobního důvodu, vycházející z porušení základního nařízení z důvodu nesprávného posouzení ukazatelů újmy napadeným nařízením
41 Článek 3 odst. 2 základního nařízení stanoví:
„Zjištění újmy je založeno na skutečných důkazech a zahrnuje objektivní přezkum jak a) objemu dumpingových dovozů a jejich účinku na ceny obdobných výrobků na trhu Společenství, tak b) následného vlivu těchto dovozů na výrobní odvětví Společenství.“
42 Ohledně přezkumu vlivu dumpingových dovozů na dotčená výrobní odvětví Společenství čl. 3 odst. 5 základního nařízení stanoví:
„[Tento přezkum] zahrnuje posouzení všech relevantních hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví […], rozsah skutečného dumpingového rozpětí, skutečného a možného poklesu prodejů, zisku, výroby, podílu na trhu, produktivity, návratnosti investic a vytížení kapacit; činitelů, které ovlivňují vývoj cen ve Společenství; skutečných a možných nepříznivých účinků na pohyb peněžních prostředků, stav zásob, zaměstnanost, mzdy, hospodářský růst, schopnost opatřit si kapitál nebo investice. Tento výčet není vyčerpávající a žádné z těchto kritérií není nezbytně rozhodující.“
43 Podle ustálené judikatury zjištění újmy předpokládá posouzení složitých hospodářských otázek. V tomto ohledu orgány Společenství disponují širokou posuzovací pravomocí (rozsudek Soudního dvora ze dne 7. května 1991, Nakajima v. Rada, C‑69/89, Recueil, s. I‑2069, bod 86, a rozsudek Soudu ze dne 28. září 1995, Ferchimex v. Rada, T‑164/94, Recueil, s. II‑2681, bod 131). Soud Společenství tedy musí omezit svůj přezkum na prověření dodržování procesních pravidel, věcné správnosti skutkových zjištění, na jejichž základě byla provedena zpochybňovaná volba, neexistence zjevně nesprávného posouzení tohoto skutkového stavu a neexistence zneužití pravomoci (výše uvedený rozsudek Soudu Ferchimex v. Rada, bod 67, a rozsudek ze dne 28. října 1999, EFMA v. Rada, T‑210/95, Recueil, s. II‑3291, bod 57).
44 V projednávané věci je tedy třeba přezkoumat, zda Rada v rámci napadeného nařízení překročila svoji širokou posuzovací pravomoc při zjišťování podstatné újmy výrobního odvětví Společenství.
45 Bod 44 odůvodnění napadeného nařízení, který převzal znění bodu 71 odůvodnění prozatímního nařízení, stanoví:
„Pokud jde o ukazatele újmy, […] k hlavnímu pozitivnímu vývoji pro výrobní odvětví Společenství došlo mezi rokem 1998 a 2000. Mezi rokem 2000 a OŠ téměř všechny ukazatele vzrostly pouze mírně, zůstaly stagnující nebo opravdu poklesly. Právě v tomto období byla materiální [podstatná] újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, nejzřejmější.“
46 Bod 45 odůvodnění napadeného nařízení stanoví:
„[P]oměrně dobrý výkon výrobního odvětví Společenství do roku 2000 byl přímo spojen s rozhodnutími výrobního odvětví Společenství investovat do dalších výrobních zařízení ve Společenství. Během uvedeného období výroby výrobního odvětví Společenství opravdu vzrostla výrobní kapacita, objem prodeje, tržní podíl, zaměstnanost a produktivita. Ziskovost byla stanovena na 5 % čisté prodejní hodnoty.“
47 Pro následující období, tedy období mezi 2000 a obdobím šetření, Rada v bodě 46 odůvodnění napadeného nařízení upřesňuje:
„[S]ituace výrobního odvětví Společenství, která odrážela zvýšený výskyt levných dumpingových dovozů z Ruska, [se] zhoršila. Hodnoty jako tržní podíl, peněžní tok, investice a návratnost investic se významným způsobem snížily.“
48 Mimoto Rada v bodě 47 napadeného nařízení uvádí, že „[k]romě toho vedl vývoj u jiných ukazatelů újmy, a zejména snížení ziskovosti a snížené ceny, které se dotkly výrobního odvětví Společenství během zvažovaného období, k závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo materiální [podstatnou] újmu.“
49 V bodě 48 odůvodnění napadeného nařízení dochází k závěru, že „výrobní odvětví Společenství utrpělo materiální [podstatnou] újmu během OŠ, zejména pokud jde o ceny a ziskovost“, a že „závěry stanovené v bodech odůvodnění 71 až 73 prozatímního nařízení [se] potvrzují.“
50 Žalobkyně vytýká Radě především, že nezdůraznila, že ke snížení cen uplatňovaných výrobními odvětvími Společenství nedošlo pouze mezi rokem 2000 a obdobím šetření, ale také mezi roky 1998 a 1999.
51 V tomto ohledu je třeba poukázat na to, že podle údajů uvedených v prozatímním nařízení došlo u cen uplatňovaných výrobními odvětvími Společenství nejprve k významnému snížení o 16 % v roce 1999, poté k růstu o 4 % v roce 2000 a o 3 % v roce 2001, poté ke snížení o 7 % během období šetření. V průběhu OŠ prodejní cena pouze klesla zpět na úroveň roku 1999 (viz tabulka č. 9 v bodě 5 výše).
52 Z údajů vyplývá, že k hlavnímu snížení cen uplatňovaných výrobními odvětvími Společenství došlo v roce 1999, a nikoli mezi rokem 2000 a obdobím šetření. Přitom Rada měla v bodě 44 odůvodnění napadeného nařízení za to, že příznivý vývoj pro výrobní odvětví Společenství nastal v zásadě mezi roky 1998 a 2000. Toto zjištění ilustruje skutečnost, že cena uplatňovaná výrobním odvětvím Společenství je jedním z činitelů, které musejí být zohledněny v rámci posuzování újmy, jenž sám o sobě není v tomto ohledu rozhodující vzhledem k tomu, že další činitelé mohou nejen kompenzovat uvedené zhoršení, ale rovněž umožnit Radě dojít k závěru, že stav výrobního odvětví Společenství se zlepšil. Z neexistence údajů v napadeném nařízení o tom, že k hlavnímu snížení ceny uplatňované výrobními odvětvími Společenství došlo v roce 1999, tedy nelze odvodit, že uvedené nařízení je stiženo protiprávností, také s ohledem na skutečnost, která vyplývá z prozatímního nařízení, že mezi rokem 2000 a obdobím šetření se uvedená cena rovněž snížila.
53 Nicméně vzhledem k tomu, že Rada dospěla k závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu v průběhu období šetření, zejména na úrovni cen a ziskovosti, rovněž nutně měla za to, že oproti období od roku 1998 do roku 2000 nemohly další činitele újmy kompenzovat snížení ceny a ziskovosti zjištěné v průběhu období šetření. Soudu tedy přísluší ověřit, zda, jak tvrdí žalobkyně, se tím Rada nedopustila zjevně nesprávného posouzení.
54 V tomto ohledu Rada uvádí, ohledně období mezi rokem 2000 a obdobím šetření, které odpovídá druhé polovině zvažovaného období, že „téměř všechny ukazatele vzrostly pouze mírně, zůstaly stagnující, nebo opravdu poklesly“ a že „[p]rávě v tomto období byla materiální [podstatná] újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, nejzřejmější“. Je třeba konstatovat, že tímto tvrzením Rada nijak neporovnala význam jednotlivých činitelů újmy, přičemž přiznává, že některé z nich byly příznivé, takže uvedené tvrzení nijak neprokazuje existenci podstatné újmy utrpěné výrobním odvětvím Společenství mezi rokem 2000 a obdobím šetření.
55 Mimoto je pravda, že Rada měla v bodě 46 odůvodnění napadeného nařízení za to, že mezi rokem 2000 a obdobím šetření, se situace výrobního odvětví Společenství zhoršila, neboť „tržní podíl, peněžní tok, investice a návratnost investic se významným způsobem snížily“. Rada, která v bodě 47 odůvodnění rovněž zdůraznila sledovaný vývoj u jiných ukazatelů újmy, zejména snížení ziskovosti a prodejních cen výrobního odvětví Společenství během zvažovaného období, dospěla k závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu.
56 Nicméně, jak uvádí žalobkyně, je třeba konstatovat jednak, že touto argumentací Rada zcela opomněla učinit odkaz na skutečnost, že během celého zvažovaného období byly zaznamenány četné pokroky, někdy zásadní, ohledně objemu prodeje (+34 %), kapacit (+30 %), využití kapacit (+3 procentní body), objemu prodeje Společenství (+57 %), podílu na trhu (+23 %, nebo +6,9 procentních bodů), zásob (−29 %), zaměstnanosti (+16 %) a produktivity (+15 %), a jednak, že dokonce i s ohledem pouze na období od roku 2000 do období šetření, Rada nezaznamenala, že některé nezanedbatelné činitele vykázaly příznivý vývoj. Kromě mírného zlepšení stavu zaměstnanosti a mezd je třeba zdůraznit zejména, že objem prodeje výrobního odvětví Společenství vzrostl o 2 % a dosáhl rekordní úrovně 136 421 tun během období šetření, přičemž výrobní kapacity vykázaly růst o 2,5 %.
57 Dále je třeba připomenout, že Rada v bodě 46 odůvodnění napadeného nařízení tvrdí, že mezi rokem 2000 a obdobím šetření se „tržní podíl, peněžní tok, investice a návratnost investic významným způsobem snížily“.
58 V tomto ohledu však žalobkyně na jednání uvedla, že napadené nařízení v bodě 46 odůvodnění nesprávně uvádí, že podíl na trhu výrobního odvětví Společenství se významným způsobem snížil.
59 Rada uznala, že se jednalo o omyl, ale má za to, že tento argument byl uplatněn pozdě, a Soud jej tedy nemůže zohlednit.
60 Je třeba připomenout, že z ustanovení čl. 44 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 48 odst. 2 jednacího řádu vyplývá, že žaloba musí obsahovat předmět sporu a stručný popis žalobních důvodů a že nové důvody nelze předkládat v průběhu řízení, ledaže by se zakládaly na právních a skutkových okolnostech, které vyšly najevo v průběhu řízení. Nicméně žalobní důvod nebo argument, který je rozšířením důvodu dříve přímo nebo implicitně uvedeného v žalobě a který je s ním těsně spjat musí být prohlášen za přípustný (viz v tomto smyslu rozsudek Soudního dvora ze dne 30. září 1982, Amylum v. Rada, 108/81, Recueil, s. 3107, bod 25; viz rozsudky Soudu ze dne 20. září 1990, Hanning v. Parlament, T‑37/89, Recueil, s. II‑463, bod 38, a ze dne 17. července 1998, Thai Bicycle v. Rada, T‑118/96, Recueil, s. II‑2991, bod 142 a tam uvedená judikatura).
61 V projednávané věci je třeba poukázat na to, že žalobkyně již v žalobě uplatnila skutečnost, že napadené nařízení porušuje základní nařízení, zejména z důvodu nesprávného posouzení hospodářských údajů v rámci zjišťování újmy (první část třetího žalobního důvodu). Konkrétněji žalobkyně v žalobě uplatnila, že „napadené nařízení v tichosti přešlo skutečnost, že snížení cen […] se shodovalo s […] významným zvýšením podílů na trhu podniků Společenství“. V důsledku toho je dotčené vyjádření předložené žalobkyní spojené se třetím žalobním důvodem uplatněným žalobkyní v žalobě, a představuje tedy upřesnění těsně spjaté s argumentací, kterou použila v rámci uvedeného žalobního důvodu.
62 V důsledku toho je tento argument přípustný.
63 Přitom Rada souhlasí s tím, že tvrzení v napadeném nařízení, podle kterého se „podíl na trhu [výrobního odvětví Společenství] významným způsobem snížil“, je zjevně nesprávné a v rozporu s údaji uvedenými v prozatímním nařízení, jehož přesnost je podle účastníků řízení nesporná. Z prozatímního nařízení totiž vyplývá, že podíl na trhu se nezmenšil, a to ani méně významně, ale naopak významným způsobem vzrostl z 34,3 na 36,7 %, tedy o 2,4 procentní body, mezi rokem 2000 a obdobím šetření (viz tabulka č. 10 v bodě 5 výše).
64 Je tedy třeba zjistit, zda by tento omyl mohl způsobit neplatnost napadeného nařízení.
65 V tomto ohledu nelze zpochybnit, že vývoj podílu na trhu výrobního odvětví Společenství představuje činitel zásadního významu s ohledem na posouzení existence podstatné újmy utrpěné uvedeným výrobním odvětvím. Mimoto je třeba poznamenat, že Rada tím, že popsala tento činitel jako „významným způsobem snížený“, nejen podala obraz o vývoji uvedeného činitele v rozporu se skutečností, ale nezbytně této skutečnosti udělila nezanedbatelný význam ve svém závěru týkajícím se existence podstatné újmy utrpěné výrobním odvětvím Společenství.
66 Za těchto podmínek, aniž je nezbytné určit, zda okolnosti popsané v bodech 54 až 56 výše samy o sobě dostatečně umožňují učinit závěr, že Rada se dopustila zjevně nesprávného posouzení při zjišťování existence uvedené podstatné újmy, Soud konstatuje, že dopuštěním se skutkového omylu týkajícího se vývoje podílu na trhu výrobního odvětví Společenství v období od roku 2000 do období šetření, které je považováno za období, během kterého byla utrpěná újma nejzřejmější, se Rada opřela o zjevně nesprávný předpoklad, když konstatovala existenci uvedené újmy, která měla být výsledkem porovnání významu vývoje, jak pozitivního, tak negativního, činitelů považovaných za relevantní. Přitom s ohledem jednak na to, že Soudu nepřísluší nahradit vlastním posouzením věci posouzení věci Radou, a jednak na to, že nelze vyloučit, že v případě neexistence uvedeného omylu by Rada nezjistila existenci podstatné újmy, je třeba zrušit napadené nařízení z tohoto jediného důvodu (viz v tomto smyslu, rozsudek Soudu ze dne 2. května 1995, NTN Corporation a Koyo Seiko v. Rada, T‑163/94 a T‑165/94, Recueil, s. II‑1381, bod 115).
67 Soud má nicméně za to, že je třeba přezkoumat rovněž první část čtvrtého žalobního důvodu, týkající se příčinné souvislosti mezi snížením cen prodeje výrobního odvětví Společenství a ruskými dovozy.
K první části čtvrtého žalobního důvodu, vycházející z porušení základního nařízení z důvodu nesprávného zjištění příčinné souvislosti mezi podstatnou újmou údajně utrpěnou výrobním odvětvím Společenství a dumpingovými dovozy
68 Podle čl. 3 odst. 3 základního nařízení, „[p]okud jde o účinek dumpingových dovozů na ceny, přezkoumá se, zda ve srovnání s cenou obdobného výrobku výrobního odvětví Společenství existuje značné cenové podbízení ze strany dumpingových dovozů, nebo zda tyto dovozy jinak významnou měrou způsobily pokles cen nebo zabránily významnou měrou jejich růstu, ke kterému by jinak došlo“.
69 Článek 3 odst. 6 stanoví:
„Ze všech relevantních důkazů předložených podle odstavce 2 musí vyplývat, že dumpingové dovozy působí újmu ve smyslu tohoto nařízení. K tomu zejména patří důkaz o tom, že objem a/nebo cena zjištěné podle odstavce 3 mají na výrobní odvětví Společenství nepříznivé účinky ve smyslu odstavce 5 a že tyto účinky dosahují takových rozměrů, že mohou být označeny jako závažné.“
70 Konečně, čl. 3 odst. 7 zní takto:
„Jiné známé činitele než dumpingové dovozy, které ve stejnou dobu působí újmu výrobnímu odvětví Společenství, se rovněž zkoumají, aby bylo zajištěno, že újma způsobená těmito jinými činiteli nebude přičítána podle odstavce 6 dumpingovým dovozům. V této souvislosti je možno vzít v úvahu následující činitele: […] pokles poptávky nebo změny struktury spotřeby […].“
71 Z judikatury uvedené v bodě 43 výše vyplývá, že zjištění příčinné souvislosti mezi podstatnou újmou utrpěnou výrobním odvětvím Společenství a dumpingovými dovozy předpokládá posouzení složitých hospodářských otázek. V tomto ohledu orgány Společenství disponují širokou posuzovací pravomocí a přezkum posouzení orgánů soudem Společenství musí být omezen na prověření dodržování procesních pravidel, věcné správnosti skutkových zjištění, na jejichž základě byla provedena zpochybňovaná volba, neexistence zjevně nesprávného posouzení tohoto skutkového stavu a neexistence zneužití pravomoci.
72 Nicméně při zjišťování újmy Rada a Komise mají povinnost přezkoumat, zda je předpokládaná újma skutečně důsledkem dumpingových dovozů, a ponechat stranou veškerou újmu vyplývající z jiných činitelů, a zejména z vlastního jednání výrobců Společenství (rozsudek Soudního dvora ze dne 11. června 1992, Extramet Industrie v. Rada, C‑358/89, Recueil, s. I‑3813, bod 16).
73 Ohledně projednávané věci Rada v bodě 46 odůvodnění napadeného nařízení upřesňuje, s ohledem na období mezi rokem 2000 a obdobím šetření, následující:
„[N]následně se situace výrobního odvětví Společenství, která odrážela zvýšený výskyt levných dumpingových dovozů z Ruska, zhoršila. Hodnoty jako tržní podíl, peněžní tok, investice a návratnost investic se významným způsobem snížily.“
74 Dále v bodě 66 odůvodnění napadeného nařízení Rada tvrdí následující:
„[P]okud jde o cenový rozdíl mezi silikonem vyráběným ve Společenství a silikonem dováženým z Ruska, [tento vzrostl o] 11 % v průměru [během OŠ] navzdory poklesu cen výrobního odvětví Společenství o 7 % mezi rokem 2001 a OŠ. Chápe se to jako jasná známka účinku, který měly ruské ceny na ceny výrobního odvětví Společenství.“
75 V tomto ohledu je třeba poznamenat, že podle údajů uvedených v prozatímním nařízení (viz tabulky č. 4 a 9 v bodě bod 5 výše) rozdíl mezi ruskými cenami a cenami uplatňovanými výrobním odvětvím Společenství mezi roky 1998 a 2000 a rozdíl existující mezi rokem 2000 a obdobím šetření, měly podobný rozsah.
76 Nicméně ani v napadeném nařízení, ani v procesních písemnostech Rada a Komise výslovně neuvádějí, že snížení cen výrobního odvětví Společenství v roce 1999 (jediné snížení v období mezi roky 1998 a 2000) bylo důsledkem ruského cenového podbízení. Rada dokonce v napadeném nařízení popisuje období mezi roky 1998 a 2000 jako období, během kterého výsledky výrobního odvětví Společenství byly spíše uspokojující. Je rovněž třeba uvést, že značný růst rozdílu mezi průměrnými cenami ruských dovozců a cenami uplatňovanými výrobním odvětvím Společenství mezi roky 2000 a 2001 nezabránil výrobnímu odvětví Společenství zvýšit své průměrné ceny mezi roky 2000 a 2001 (viz tabulky č. 4 a 9 v bodě 5 výše).
77 Argument uvedený v napadeném nařízení a údaje uvedené v prozatímním nařízení tedy prokazují, že rozdíl mezi cenami je pouze jedním z činitelů, které musejí být zohledněny při přezkumu příčinné souvislosti mezi ruskými dovozy a údajnou újmou, a jeho přítomnost sama o sobě nijak neopravňuje učinit závěr, že snížení cen výrobního odvětví Společenství v průběhu období šetření lze přičítat výhradně nebo hlavně ruským dovozům.
78 Rada a Komise tvrdí, že újma byla způsobena dumpingovými dovozy takto: v roce 2001 výrobní odvětví Společenství ztratilo objem prodeje, když se pokusilo zachovat ceny navzdory klesajícím cenám silikonu pocházejícího z Ruska. V průběhu období šetření bylo nuceno reagovat na cenové tlaky za účelem zachování objemu prodeje, a proto výrazně snížilo ceny, což mělo za následek snížení ziskovosti (bod 52 odůvodnění prozatímní nařízení).
79 Žalobkyně má za to, že orgány Společenství nesprávně přičetly ztrátu objemu prodeje výrobního odvětví Společenství v roce 2001 a snížení jeho cen v průběhu období šetření ruským dovozům. Ignorovaly zaprvé dopad poklesu poptávky na trh se silikonem, zadruhé zvýšení podílu na trhu výrobního odvětví Společenství a zatřetí okolnost, že velká část objemu prodeje výrobního odvětví Společenství uživatelům z chemického průmyslu se během období šetření přesunula k uživatelům z metalurgického průmyslu.
80 Je tedy třeba přezkoumat opodstatněnost tvrzení žalobkyně a otázku, zda mohou prokázat, že Rada překročila široké meze posuzovací pravomoci, kterou disponuje podle judikatury uvedené v bodě 43 výše.
– K poklesu poptávky všech uživatelů
81 Při jednání Rada v písemném vyjádření tvrdila, že žalobkyně nepředložila argumenty ohledně všeobecného poklesu poptávky, ale pouze o poklesu poptávky ze strany uživatelů z chemického průmyslu. Proto bylo uplatnění této okolnosti žalobkyní opožděné, a tedy nepřípustné.
82 Je třeba poznamenat, že žalobkyně v bodě 44 žaloby uvedla, že „propad cen (a ziskovosti) výrobního odvětví Společenství mezi rokem 2000 a obdobím šetření odráží hlavně pokles poptávky po silikonu“.
83 Z toho vyplývá, že vyjádření Rady o přípustnosti argumentů vycházejících z poklesu poptávky je zcela neopodstatněné.
84 Ohledně věci samé je třeba připomenout, že napadené nařízení neobsahuje žádnou analýzu vývoje poptávky, neboť Rada pouze v bodě 48 uvedeného nařízení potvrzuje závěry prozatímního nařízení ohledně újmy.
85 Z prozatímního nařízení (viz tabulka č. 1 v bodě 5 výše) vyplývá, že spotřeba silikonu v Evropské unii poklesla o 4 % v roce 2001 a poté o 1 % během období šetření.
86 Je třeba znovu uvést, že výchozím bodem pro předpoklad Rady, že újma je v období mezi rokem 2000 a obdobím šetření důsledkem ruských dovozů, je skutečnost, že v roce 2001 výrobní odvětví Společenství ztratilo na objemu prodeje, neboť se snažilo zachovat ceny navzdory klesajícím cenám ruských výrobců-vývozců, což nakonec během období šetření donutilo výrobní odvětví Společenství snížit ceny za účelem zachování nebo znovuzískání objemů prodeje. Je tedy třeba přezkoumat, zda snížení objemu prodeje výrobního odvětví Společenství v roce 2001 mohla Rada přičíst výhradně ruským dovozům navzdory skutečnosti, že spotřeba společenství byla v roce 2001 ve fázi poklesu, aniž by se dopustila zjevně nesprávného posouzení.
87 V tomto ohledu je třeba bez dalšího uvést, že tabulka č. 8 prozatímního nařízení (viz bod 5 výše) obsahuje chybu ve výpočtu, kterou Rada v odpovědi na písemnou otázku Soudu přiznala, a že z uvedené tabulky po opravě vyplývá, že v roce 2001 se objem prodeje výrobního odvětví Společenství snížil pouze o 4 %, a nikoli o 7 %, jak bylo v tabulce uvedeno původně.
88 Tato oprava uvádí, že rozsah snížení objemu prodeje výrobního odvětví Společenství v roce 2001 (−4 %) přesně odráží rozsah poklesu poptávky (−4 %), a tedy se zdá, že úroveň prodeje výrobního odvětví Společenství pouze těsně sledovala obecný vývoj spotřeby Společenství. Tato okolnost vedla ke zpochybnění tvrzení Rady, podle kterého ke snížení objemu prodeje výrobního odvětví Společenství v roce 2001 došlo kvůli cenovému podbízení ruských výrobců-vývozců, neboť uvedené snížení mohlo být rozumně vysvětleno poklesem poptávky Společenství. Přitom je třeba konstatovat, že tato rozhodující skutečnost nebyla Radou zohledněna.
89 Navíc je třeba zdůraznit, že v roce 2001 si výrobní odvětví Společenství udrželo podíl na trhu navzdory růstu svých cen o 3 %, zatímco průměrné ceny ruských dovozců se snížily o 12 %, což naznačuje neexistenci jakéhokoli většího dopadu úrovně cen ruských dovozů na stav výrobního odvětví Společenství.
90 Z toho vyplývá, že vývoj dotčených činitelů nepodporuje názor Rady, podle kterého snížení objemu prodeje výrobního odvětví Společenství v roce 2001 bylo výhradně důsledkem ruských dovozů, ale podporuje tvrzení žalobkyně, podle kterého bylo uvedené snížení hlavně důsledkem poklesu poptávky v roce 2001.
91 Ohledně období šetření je třeba připomenout, že poptávka po silikonu klesla ještě o 1 %. Objem prodeje a podíl na trhu výrobního odvětví Společenství nicméně vzrostly o 6 % a 2,4 procentní body a dosáhly rekordní úrovně.
92 Rada má však za to, že pokles poptávky se nedotkl prodejů výrobního odvětví Společenství, s ohledem na skutečnost, že vzrostly, a že růst podílu na trhu výrobního odvětví Společenství mezi rokem 2000 a obdobím šetření byl logickým následkem stability prodejů na upadajícím trhu.
93 Tento názor Rady nelze přijmout. Na transparentním trhu s hospodářskou soutěží, jako je podle napadeného nařízení trh se silikonem, pokles poptávky vyvolává tlak na ceny. Hospodářský subjekt čelící poklesu poptávky má na výběr mezi snížením objemu prodeje a snížením svých cen.
94 Mimoto je třeba konstatovat, že Rada nepředložila žádný argument týkající se zvláštních okolností, které by umožnily výrobnímu odvětví Společenství zachovat či dokonce zvýšit svůj objem prodeje při zachování úrovně cen navzdory poklesu poptávky, k němuž došlo během období šetření.
95 S ohledem na výše uvedené je třeba učinit závěr, že napadené nařízení je stiženo zjevně nesprávným posouzením v rozsahu, v jakém Rada ignorovala dopad poklesu poptávky na stav výrobního odvětví Společenství.
– K nárůstu podílu na trhu a objemu prodeje výrobního odvětví Společenství
96 Žalobkyně má za to, že se orgány rovněž dopustily nesprávného posouzení, když ignorovaly logický vztah existující mezi snížením cen výrobního odvětví Společenství během období šetření a nárůstem jeho prodejů a podílu na trhu.
97 V tomto ohledu je třeba připomenout, že podíl na trhu v držení výrobního odvětví Společenství vzrostl během zvažovaného období z 29,8 na 36,7 %, tedy o 6,9 procentních bodů. Právě mezi rokem 2000 a obdobím šetření, kdy byla újma podle Rady nejzřejmější, vzrostl objem prodeje výrobního odvětví Společenství o 2 % a jeho podíl na trhu o 2,4 procentní body na upadajícím trhu (viz tabulka č. 10 v bodě 5 výše).
98 Podle Rady bylo zlepšení objemu prodeje během období šetření mírné a představovalo ochranné opatření, kterým výrobní odvětví Společenství znovu získalo objemy ztracené v roce 2001 při pokusu o zachování cen navzdory ruským dovozům (−4 %). Pro nárůst objemů prodeje a podílu na trhu během období šetření nebylo nutné snížení cen, neboť snížení cen je výhradně výsledkem ruského cenového podbízení.
99 Především z opravených údajů v tabulce č. 8 prozatímního nařízení (viz bod 87 výše) vyplývá, že během období šetření výrobní odvětví Společenství nejenže znovu získalo objem prodeje ztracený v roce 2001 (−4 %), ale dalším nárůstem objemu o 6 % dosáhlo za celé zvažované období rekordní úrovně.
100 Podobně ohledně podílu na trhu výrobního odvětví Společenství, který zůstal v roce 2001 stabilní, došlo ke zlepšení o 2,4 procentní body (z 34,3 na 36,7 %) během období šetření a rovněž bylo dosaženo rekordní úrovně.
101 V projednávané věci tedy výrobní odvětví Společenství zvýšilo objem prodeje na upadajícím trhu a oznámilo nárůst podílu na trhu mezi rokem 2000 a obdobím šetření, který se rovnal polovině celkového podílu na trhu ruských výrobců-vývozců.
102 Rada popírá, že snížení cen výrobního odvětví Společenství představovalo hospodářsko-soutěžní výhodu, která mu umožnila dosáhnout uvedeného výsledku. Snížení cen bylo podle Rady pouze ochranným opatřením proti ruskému cenovému podbízení za účelem zabránění ztrátám objemu prodeje. Nicméně Rada ani Komise nepředložily žádný argument, který by vysvětlil, jak je možné, že výrobní odvětví Společenství mezi rokem 2000 a obdobím šetření zvětšilo svůj podíl o 2,4 procentní body na upadajícím trhu bez snížení cen.
103 Je namístě připomenout, že Rada zakládá svoji argumentaci na názoru, podle kterého zaprvé v roce 2001 výrobní odvětví Společenství ztratilo objem prodeje z důvodu ruského cenového podbízení a zadruhé, během období šetření, bylo nuceno zásadně snížit ceny za účelem zabránění dalším ztrátám objemu prodeje nebo znovuzískání objemu prodeje ztraceného v roce 2001.
104 Jak bylo prokázáno v bodě 88 a následujících, výchozí bod uvedeného předpokladu je nesprávný vzhledem k tomu, že Rada nezohlednila pravděpodobné vysvětlení, podle kterého ztráta objemů v roce 2001 (−4 %) byla výhradně nebo hlavně přičitatelná poklesu poptávky (−4 %), a že nepředložila platné argumenty pro vyvrácení uvedeného vysvětlení.
105 Navíc vzhledem k tomu, že argumentace Rady spočívá na předpokladu, podle kterého výrobní odvětví Společenství zaujalo ochranné postavení s cílem zachovat objem prodeje, tato se neuplatní vůči zvýšení o 6 % během období šetření, které nelze kvalifikovat jako prosté zachování objemu. Tento nárůst je více než vyrovnáním ztráty 4 % v roce 2001, takže mezi rokem 2000 a obdobím šetření výrobní odvětví Společenství vykázalo růst objemu prodeje o více než 2 %.
106 Proto je třeba konstatovat, že Rada a Komise nepředložily žádný platný argument prokazující, že značný nárůst podílu výrobního odvětví Společenství na upadajícím trhu během období šetření byl možný bez hospodářsko-soutěžní výhody získané snížením cen.
107 Ohledně analýzy dopadu zvýšení objemu prodeje a podílu na trhu mezi rokem 2000 a obdobím šetření na stav výrobního odvětví Společenství se Rada omezila v bodě 46 napadeného nařízení na tvrzení, které zní takto:
„[S]ituace výrobního odvětví Společenství, která odrážela zvýšený výskyt […] dumpingových dovozů z Ruska, [se] zhoršila. [T]ržní podíl […] se významným způsobem snížil.“
108 S ohledem na skutečnost, že mezi rokem 2000 a obdobím šetření podíl na trhu výrobního odvětví Společenství významně vzrostl, a nikoli se „významným způsobem snížil“, je třeba konstatovat, že v napadeném nařízení se Rada nejen opomněla zabývat otázkou, zda snížení cen bylo nezbytnou podmínkou pro zvýšení objemu prodeje a podílu na trhu, a tedy zda se ohledně snížení cen jednalo o újmu způsobenou vlastním jednáním výrobního odvětví Společenství ve smyslu rozsudku Extramet Industrie v. Rada, bod 72 výše, ale přičetla v této souvislosti ruským dovozům neexistující činitel újmy.
109 Proto je třeba učinit závěr, že se Rada v rámci napadeného nařízení dopustila zjevně nesprávného posouzení při přezkumu souvislosti existující mezi zvýšením podílu na trhu a objemu prodeje výrobního odvětví Společenství a snížením jím uplatňovaných cen.
– K migraci prodejů výrobního odvětví Společenství od uživatelů z chemického průmyslu k uživatelům z metalurgického průmyslu
110 Žalobkyně uplatňuje, že Rada měla v napadeném nařízení nesprávně za to, že snížení nákupů silikonu ze strany chemického průmyslu nepřispělo k újmě utrpěné výrobním odvětvím Společenství, a že uvedené nařízení tedy neprávem připisuje účinky uvedeného snížení dovozům pocházejícím z Ruska.
111 Úvodem je třeba připomenout, že body 63 a 64 odůvodnění napadeného nařízení stanoví:
„[B]ěhem období mezi rokem 2000 a OŠ, kdy vývoj újmy vykazoval obzvláštní pokles, pokud jde o ceny a ziskovost, prodeje uživatelům z chemického průmyslu poklesly o pět tisíc tun (−7,0 %), ale průměrné ceny se zvýšily o 14 eur na tunu (+1,1 %). U všech prodejů porovnatelné údaje vykazují zvýšení o přibližně tři tisíce tun (+2,1 %), zatímco průměrné ceny poklesly o 46 eur na tunu (−3,7 %);
[N]eexistují proto žádné důvody věřit, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, byla způsobena poklesem v prodeji spotřebitelům v chemickém průmyslu. Ve skutečnosti je s ohledem na povahu utrpěné újmy opak pravdou.“
112 Z údajů sdělených v bodě 61 odůvodnění napadeného nařízení a v tabulce č. 8 prozatímního nařízení (viz bod 5 výše) vyplývá, že prodeje výrobního odvětví Společenství uživatelům z chemického průmyslu, kteří používají většinou silikon vysoké jakosti, mírně poklesly v roce 2001 (−0,6 %, tedy −445 tun) a doznaly významného snížení během období šetření (−6,4 %, tedy −4 783 tun). Naproti tomu prodeje uživatelům z metalurgického průmyslu, kteří spotřebovávají většinou silikon běžné nebo nižší kvality nejprve poklesly v roce 2001 (−8,4 %, tedy −4 904 tun) a poté doznaly během období šetření silného růstu (+24,1 %, tedy +12 985 tun). V důsledku toho se podíl objemu prodeje výrobního odvětví Společenství uživatelům z chemického průmyslu ve vztahu k celkovému objemu prodeje silikonu ve Společenství z 58 % v roce 2001 snížil na 51 % během období šetření, přičemž uvedený podíl, pokud jde o prodej uživatelům z metalurgického průmyslu, vzrostl z 42 na 49 %.
113 Je přitom nesporné, že průměrná cena silikonu prodaného výrobním odvětvím Společenství těmto dvěma typům uživatelů se liší a během období šetření vzrostla na 1 301 euro za tunu pro silikon prodávaný uživatelům z chemického průmyslu a na 1 063 eura za tunu pro silikon prodávaný uživatelům z metalurgického průmyslu, jak je zjevné ze zdrojů uvedených v bodě 112 výše. Z toho vyplývá, že v uvedeném bodě popsaný zásadní vývoj podílů prodeje silikonu výrobního odvětví Společenství určeného jednak uživatelům z chemického průmyslu, a jednak uživatelům z metalurgického průmyslu ve vztahu k celkovému prodeji silikonu měl nutně snižující účinky při výpočtu průměrné ceny veškerého jím prodaného silikonu během období šetření.
114 Podle tvrzení žalobkyně předložených během správního řízení, která Rada nezpochybnila, byla tato migrace prodejů zcela nezávislá na dovozech z Ruska. Mimoto řízení před Soudem odhalilo, že jediným příkladem ruského prodeje uživatelům z chemického průmyslu, o kterém se orgány dozvěděly, byl vzorek 200 tun, což je zanedbatelné množství ve srovnání s objemem prodeje výrobního odvětví Společenství této skupině uživatelů (69 652 tun během období šetření). Mimoto Rada nezpochybnila, že důvod ztráty objemů prodeje uživatelům z chemického průmyslu byl pokles jejich poptávky.
115 Z toho vyplývá, že Rada se v napadeném nařízení dopustila zjevně nesprávného posouzení při analýze dopadu na průměrné ceny uplatňované výrobním odvětvím Společenství, poklesu poptávky uživatelů z chemického průmyslu, následného snížení prodeje této skupině uživatelů a současného zvýšení prodeje uživatelům z metalurgického průmyslu.
116 Ze souhrnu výše uvedeného vyplývá, že při provádění analýzy vedoucí ke zjištění existence příčinné souvislosti mezi ruskými dovozy a újmou údajně utrpěnou výrobním odvětvím Společenství, se Rada dopustila zjevně nesprávných posouzení tím, že opomněla zohlednit nutný dopad, zaprvé poklesu poptávky na objem prodeje výrobního odvětví Společenství mezi rokem 2000 a obdobím šetření, zadruhé zvýšení jeho podílu na trhu a jeho objemu prodeje mezi rokem 2001 a obdobím šetření na úroveň cen jím uplatňovaných a zatřetí změny struktury jeho prodejů mezi rokem 2001 a obdobím šetření na rozsah snížení jeho průměrných cen prodeje. Tím tedy nezbytně přičetla ruským dovozům nepříznivé účinky pro výrobní odvětví Společenství, jejichž původ byl zcela nezávislý na uvedených dovozech.
117 Dále je třeba konstatovat jednak, že výše uvedená nesprávná posouzení vyvracejí prvotní názor orgánů, na kterém se zakládá zjištění příčinné souvislosti, a jednak, že základní nařízení výslovně uvádí pokles poptávky a změny struktury spotřeby jako činitele, jejichž dopad na újmu má být přezkoumán, aby nebyly přičítány dumpingovým dovozům.
118 S ohledem na výše uvedené, dokonce i kdyby výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu, jak uplatňuje Rada, je namístě učinit závěr, že zjevně nesprávné posouzení, jehož se Rada dopustila v napadeném nařízení při analýze příčinné souvislosti, představuje porušení základního nařízení.
119 Ze souhrnu výše uvedených úvah vyplývá, že třetí a čtvrtý žalobní důvod musejí být přijaty. Proto je třeba zrušit napadené nařízení v rozsahu, v jakém se týká žalobkyně, aniž je namístě přezkoumávat další žalobní důvody a argumenty posledně uvedené.
K nákladům řízení
120 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Podle čl. 87 odst. 4 prvního pododstavce jednacího řádu členské státy a orgány, které vstoupily do řízení jako vedlejší účastníci, nesou vlastní náklady. Vzhledem k tomu, že Rada neměla ve věci úspěch, je namístě uložit jí, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení žalobkyně. Komise ponese vlastní náklady řízení.
Z těchto důvodů
SOUD (třetí senát)
rozhodl takto:
1) Článek 1 nařízení Rady (ES) č. 2229/2003 ze dne 22. prosince 2003 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu silikonu pocházejícího z Ruska a o konečném výběru uloženého prozatímního cla se zrušuje v rozsahu, v jakém žalobkyni ukládá antidumpingové clo.
2) Rada ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada nákladů řízení vynaložených žalobkyní.
3) Komise ponese vlastí náklady řízení.
Vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 14. března 2007.
Vedoucí soudní kanceláře | | Předseda |