Language of document :

Žaloba podaná dne 11. května 2021 – Evropská komise v. Italská republika

(Věc C-303/21)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: W. Roels, A. Spina, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:

prohlásil, že Italská republika tím, že vyloučila občany Evropské unie, kteří nejsou italskými státními příslušníky a nemají v úmyslu se usadit v Itálii, z režimu snížené sazby vztahující se na nákup prvního neluxusního obydlí, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 18 a 63 Smlouvy o fungování Evropské unie;

uložil Italské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Snížená sazba registračního poplatku při koupi nemovitosti k bydlení v Itálii (tzv. „hlavní bydliště“) se přiznává za určitých specifických podmínek, mezi které patří podmínka, že nemovitost se nachází na území obce, v níž má daňový poplatník bydliště nebo v níž si hodlá zřídit své bydliště do 18 měsíců od koupě nemovitosti. Pro účely použití daňové úlevy se tato podmínka uplatňuje bez rozdílu jak na italské státní příslušníky, tak na státní příslušníky jiných členských států. Na základě ustanovení, která jsou předmětem projednávané žaloby, však tento požadavek není nezbytný pouze pro občany, kteří mají italskou státní příslušnost a kteří z pracovních důvodů žijí v zahraničí.

Podle Komise zakládá dotčená italská právní úprava tím, že pro účely daňové úlevy stanoví, že italská státní příslušnost daňových poplatníků je rozhodujícím faktorem, v němž tkví rozlišování mezi italskými státními příslušníky a státními příslušníky jiných členských států, přímou diskriminaci na základě státní příslušnosti, která je zakázána článkem 18 SFEU.

Komise má mimoto za to, že jelikož je koupě nemovitosti na území jednoho členského státu nerezidentem investicí do nemovitého majetku, která spadá do kategorie pohybu kapitálu mezi členskými státy, preferenční zacházení se státními příslušníky jednoho členského státu stanovené dotčenými vnitrostátními právními předpisy představuje omezení volného pohybu kapitálu, které je zakázáno článkem 63 odst. 1 SFEU a které nemůže být objektivně odůvodněno na základě čl. 65 odst. 1 a 3 SFEU.

____________