USNESENÍ TRIBUNÁLU (šestého senátu)
2. října 2015(*)
„Žaloba na neplatnost – REACH – Uložení správního poplatku za chybu v prohlášení o velikosti podniku – Jazykový režim – Lhůta k podání žaloby – Nepřípustnost“
Ve věci T‑540/13,
Société européenne des chaux a liants, se sídlem v Bourgoin-Jallieu (Francie), zastoupená J. Dezarnaudem, advokátem,
žalobkyně,
proti
Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA), zastoupené M. Heikkilä, A. Iber a C. Schultheissem, jako zmocněnci,
žalované,
jejímž předmětem je návrh na částečné zrušení rozhodnutí ECHA SME (2013) 1665 ze dne 21. května 2013, v rozsahu, v němž ukládá žalobkyni správní poplatek,
TRIBUNÁL (šestý senát),
ve složení S. Frimodt Nielsen, předseda, F. Dehousse (zpravodaj) a A. M. Collins, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: E. Coulon,
vydává toto
Usnesení
Skutečnosti předcházející sporu
1 Dne 9. prosince 2010 nechala žalobkyně, Société européenne des chaux a liants, u Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) zaregistrovat dvě látky na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, s. 1).
2 V průběhu registračního řízení žalobkyně uvedla, že představuje „malý“ podnik ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, s. 36). Na základě tohoto prohlášení jí byla poskytnuta výhoda spočívající ve snížení poplatku za veškeré žádosti o registraci podle čl. 6 odst. 4 nařízení č. 1907/2006.
3 Dne 13. února 2013 požádala ECHA žalobkyni, aby na základě čl. 13 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 340/2008 ze dne 16. dubna 2008 o poplatcích a platbách Evropské agentuře pro chemické látky podle nařízení č. 1907/2006 (Úř. věst. L 107, s. 6) předložila některé dokumenty za účelem ověření prohlášení žalobkyně o tom, že představuje malý podnik.
4 V dopise ze dne 12. dubna 2013 odpověděla žalobkyně, že její prohlášení jako „malého“ podniku ve smyslu doporučení 2003/361 bylo chybné a že ve smyslu tohoto doporučení je „velkým“ podnikem.
5 E-mailem a dopisem ze dne 21. května 2013 oznámila ECHA žalobkyni rozhodnutí SME (2013) 1665 (dále jen „napadené rozhodnutí“). V tomto rozhodnutí s ohledem na dopis ze dne 12. dubna 2013 a na čl. 13. odst. 4 druhou větu nařízení č. 340/2008 rozhodla ECHA o tom, že žalobkyně neměla nárok na snížení poplatků vztahující se na „malé“ podniky a že jí zašle kromě dvou faktur k uhrazení rozdílu mezi původně zaplacenými poplatky a konečnou výší poplatků, fakturu na částku 9 950 eur k zaplacení správního poplatku. Napadené rozhodnutí obsahovalo konkrétní odkaz na opravné prostředky, jež má jeho příjemce k dispozici.
6 ECHA tedy zaslala žalobkyni e-mailem fakturu ze dne 22. května 2013 na částku 9 950 eur týkající se správního poplatku.
7 Dopisem ze dne 15. července 2013 zaslaným ECHA a došlým této agentuře dne 25. července 2013 zpochybnila žalobkyně uložení správního poplatku a požádala o jeho prominutí.
8 E-mailem a dopisem zaslaným žalobkyni dne 26. července 2013 ECHA oznámila, že jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí a v souladu s čl. 94 odst. 1 nařízení č. 1907/2006 a článkem 263 SFEU může být žaloba proti napadenému rozhodnutí podána k Tribunálu ve lhůtě dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí. Dodala, že z tohoto důvodu a v případě, že by žalobkyně chtěla podat žalobu na neplatnost napadeného rozhodnutí, musí tuto žalobu podat k Tribunálu.
9 Dopisem ze dne 30. července 2013, došlým kanceláři Tribunálu dne 5. srpna 2013, spolu s přiloženou stížností ze dne 15. července 2013, podala žalobkyně žalobu k Tribunálu podepsanou členem představenstva panem M.
10 Dopisem a faxem ze dne 14. srpna 2013 upozornila kancelář Tribunálu žalobkyni na to, že pro podání žaloby, která spadá do pravomoci Tribunálu, musí být žalobce zastoupen advokátem zapsaným v seznamu advokátů jednoho z členských států a že žaloba nepodepsaná advokátem nemůže být zaregistrována, a proto nelze ani přihlížet k dopisu ze dne 30. července 2013.
Řízení
11 Návrhem ze dne 27. září 2013, došlým kanceláři Tribunálu dne 1. října 2013, podala žalobkyně projednávanou žalobu.
12 Samostatným podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 19. února 2014 vznesla ECHA na základě čl. 114 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu ze dne 2. května 1991 námitku nepřípustnosti žaloby s ohledem na lhůty.
13 Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 11. března 2014 podala žalobkyně vyjádření k námitce nepřípustnosti.
14 Písemná část řízení k námitce nepřípustnosti byla ukončena dne 25. března 2014 poté, co žalobkyně opravila své vyjádření k námitce nepřípustnosti.
15 Dne 9. ledna 2015 v rámci organizačních procesních opatření stanovených v článku 64 jednacího řádu ze dne 2. května 1991 vyzval Tribunál strany, aby předložily vyjádření ohledně případné relevance rozsudku ze dne 2. října 2014, Spraylat v. ECHA (T‑177/12, Sb. rozh., EU:T:2014:849) na projednávaný spor a odpověděly na otázku do 12. února 2015.
16 ECHA vyhověla této výzvě dne 11. února 2015, žalobkyně dne 23. února 2015. Rozhodnutím Tribunálu ze dne 27. února 2015 byla odpověď žalobkyně založena do spisu.
Návrhová žádání účastníků řízení
17 ECHA navrhuje, aby Tribunál:
– prohlásil žalobu za nepřípustnou;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
18 Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
– námitku nepřípustnosti zamítl;
– uložil ECHA náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
19 Na základě čl. 130 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu, požaduje-li to žalovaná strana, může Tribunál vydat rozhodnutí o nepřípustnosti, nedostatku pravomoci nebo nepříslušnosti, aniž by se zabýval věcí samou. V projednávaném případě pokládá Tribunál věc za dostatečně objasněnou písemnostmi ve spise a rozhodne, aniž pokračuje v řízení.
Argumentace účastníků řízení
20 ECHA tvrdí, že žaloba podaná dne 1. října 2013 je nepřípustná, neboť byla podána opožděně.
21 Skutečnost, že bylo napadené rozhodnutí vyhotoveno v jazyce jiném, než je jazyk žalobkyně, nemůže tento závěr změnit.
22 Žalobkyně totiž ECHA předložila žádost o registraci v angličtině. ECHA na tuto žádost odpověděla ve stejném jazyce, v souladu s čl. 2 druhou větou nařízení Rady č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 1958, 17, s. 385; Zvl. vyd. 01/01, s. 3).
23 Žalobkyně se každopádně o napadeném rozhodnutí dozvěděla včas a zjevně mu rozuměla.
24 Mimoto v situaci, kdy neexistuje obecná informační povinnost vůči adresátům aktů přijatých orgány Společenství ohledně možných opravných prostředků proti těmto aktům, nemohla skutečnost, že bylo oznámení o opravných prostředcích vyhotoveno v angličtině, ovlivnit lhůtu pro podání žaloby na neplatnost.
25 Žalobkyně o podání své žádosti o registraci chemických látek v angličtině tvrdí, že dopis se žádostí o registraci byl v tomto jazyce předem připraven a připojen ke korespondenci s ECHA, takže žalobkyně již jen poskytla informace o účetních záležitostech a označila okénko odpovídající velikosti podniku.
26 Pokud jde o tvrzení ECHA, podle kterého žalobkyně nenamítala, že napadenému rozhodnutí nerozumí, žalobkyně, aniž popírá toto tvrzení, poukazuje na to, že faktura přiložená k tomuto rozhodnutí vyhotovená ve francouzštině sama o sobě umožnila závěr, že jí byl uložen finanční postih.
27 Žalobkyně připomíná, že dvakrát, a to 15. a 30. července 2013, napadla napadené rozhodnutí, „byť formálně chybným způsobem s ohledem, podle jejího názoru, na nejednoznačnost korespondence vedené ECHA v jazyce, který není [národním jazykem žalobkyně]“.
28 I přesto podle žalobkyně skutečnost, že opravdu napadala tuto finanční sankci, neznamená, že přesně porozuměla původně obdržené dokumentaci pro žádost o registraci. Je totiž nesporné, že volba jazyka, kterou ECHA učinila, přispěla k chybě ve výkladu dokumentace k registraci v tom, že žalobkyně mohla ke své žádosti o registraci zapsat toliko informace o finanční stránce týkající se jí samé, a nikoli informace o partnerském podniku účastnícím se na jejím kapitálu.
Závěry Tribunálu
29 Pokud jde zaprvé o režim vztahující se na lhůty pro podání žaloby, je třeba připomenout, že lhůty pro podání žaloby stanovené v článku 263 SFEU jsou kogentní a nejsou na uvážení účastníků řízení či soudu (usnesení ze dne 15. listopadu 2012, Städter v. ECB, C‑102/12 P, EU:C:2012:723, bod 13).
30 Je třeba rovněž připomenout, že striktní použití procesních pravidel odpovídá požadavku právní jistoty a nutnosti zabránit jakékoli diskriminaci nebo jakémukoli svévolnému zacházení při výkonu spravedlnosti (viz usnesení ze dne 29. ledna 2014, Gbagbo v. Rada, C‑397/13 P, EU:C:2014:46, bod 7 a citovaná judikatura).
31 Podle druhého pododstavce článku 45 statutu Soudního dvora se lze od procesních lhůt odchýlit pouze za zcela výjimečných okolností v případě náhody nebo vyšší moci (viz výše usnesení Gbagbo v. Rada, bod 30 výše, EU:C:2014:46, bod 8 a citovaná judikatura).
32 Pokud jde dále o lhůty pro podání žaloby, je třeba pojem „omluvitelný omyl“ vykládat striktně a může se týkat pouze výjimečných okolností, za kterých zejména dotyčný orgán jednal tak, že lze připustit, že samotným tímto jednáním nebo v rozhodné míře na základě tohoto jednání mohl být zmaten jednotlivec v dobré víře, jenž prokázal veškerou řádnou péči požadovanou od běžně informovaného subjektu (viz rozsudek ze dne 22. září 2011, Bell & Ross v. OHIM, C‑426/10 P, Sb. rozh., EU:C:2011:612, bod 19 a citovaná judikatura).
33 V projednávaném případě bylo napadené rozhodnutí oznámeno žalobkyni dne 21. května 2013. Na základě čl. 263 šestého pododstavce SFEU ve spojení s čl. 102 odst. 2 jednacího řádu ze dne 2. května 1991 tak lhůta pro podání žaloby proti tomuto rozhodnutí uplynula ve středu 31. července 2013 o půlnoci.
34 Pokud jde zadruhé o jazykový režim Unie, je třeba připomenout, že podle článku 2 nařízení č. 1 se texty zasílané orgánům členským státem nebo osobou podléhající jurisdikci členského státu sepisují v jednom z úředních jazyků dle volby odesílatele. Odpověď se podává v témže jazyce.
35 Mimoto podle článku 3 nařízení č. 1 texty zasílané orgánem členskému státu nebo osobě podléhající jurisdikci členského státu se sepisují v jazyce tohoto členského státu.
36 Článek 104 nařízení č. 1907/06 stanoví, že nařízení č. 1 se vztahuje na ECHA.
37 V projednávaném případě je nesporné, že žádost o registraci byla žalobkyní předložena v angličtině.
38 Je rovněž nesporné, že napadené rozhodnutí bylo doručeno v angličtině spolu s fakturou na sporný správní poplatek částečně vyhotovenou v angličtině, částečně ve francouzštině.
39 Kromě toho je nesporné, že stížnost zaslaná žalobkyní ECHA dne 15. července 2013 byla sepsána ve francouzštině a že dne 26. července 2013 odpověděla ECHA na tuto stížnost e-mailem sepsaným v tomto jazyce.
40 Žalobkyně ve vyjádření k námitce nepřípustnosti i přesto, že ECHA poukazuje na to, že napadenému rozhodnutí rozuměla, nepředkládá žádný konkrétní argument a netvrdí, že tomuto rozhodnutí ukládající jí v angličtině správní poplatek nerozuměla. Zejména co se týče specificky otázky lhůt pro podání žaloby, jejíž dodržení je zpochybňováno v rámci projednávané námitky nepřípustnosti, žalobkyně netvrdí, že nerozuměla informacím obsaženým v tomto rozhodnutí týkajícím se podmínek a lhůt pro podání žaloby.
41 Žalobkyně se ve věci samé omezuje na tvrzení, že použití angličtiny a technických výrazů v řízení o registraci jejích dvou chemických látek přispělo k chybě v prohlášení o velikosti podniku, což podle ní odůvodňuje, že jí nemůže být uložen žádný správní poplatek.
42 Obecně tedy žalobkyně nepředkládá, ať již v žalobě nebo ve vyjádření k námitce nepřípustnosti, žádné vysvětlení, které by mohlo vzhledem k judikatuře uvedené výše v bodech 31 a 32 odůvodňovat podání žaloby teprve dne 1. října 2013.
43 Navíc žalobkyně v žalobě uvádí, že dvakrát, a to 15. a 30. července 2013, zpochybnila napadené rozhodnutí, „byť formálně chybným způsobem s ohledem, podle jejího názoru, na nejednoznačnost korespondence vedené ECHA v jazyce, který není [národním jazykem žalobkyně]“.
44 I kdyby měl být tento argument, který se nezabývá lhůtami, ale toliko formou námitek ze dne 15. a 30. července 2013, vykládán tak, že rovněž směřuje k otázce opožděnosti žaloby, musel by být zamítnut.
45 Je nutno totiž uvést, že pokud jde přinejmenším o část napadeného rozhodnutí týkající se podmínek a lhůt pro podání žaloby, je odkaz na „nejednoznačnost“ zjevně irelevantní.
46 Jednak se tato část napadeného rozhodnutí týkající se podmínek a lhůt pro podání žaloby v anglickém vyhotovení jeví jednoznačnou v popisu uvedených způsobů a podmínek.
47 A dále pouhý poukaz na údajnou nejednoznačnost logicky předpokládá jeho předchozí identifikaci, a tedy nezbytně za účelem této identifikace i dostatečnou znalost jazyka údajně nejednoznačného textu. Žalobkyně se přitom sice na nejednoznačnost neurčitě odvolává, avšak nijak ji nespecifikuje.
48 Z toho vyplývá, že i kdyby argument uvedený výše v bodě 43 měl být chápán tak, že se týká rovněž otázky lhůt pro podání žaloby, není tento argument způsobilý vysvětlit a již vůbec ne ospravedlnit podání žaloby teprve dne 1. října 2013.
49 Pro úplnost je kromě toho třeba připomenout, že v odpovědi na stížnost ve francouzštině ze dne 15. července, která došla ECHA dne 25. července 2013, ECHA žalobkyni e-mailem dne 26. července 2013 ve stejném jazyce oznámila, že žaloba musí být podána k Tribunálu ve lhůtě dvou měsíců od napadeného rozhodnutí, a byla dále odkázána na internetovou stránku Soudního dvora.
50 Proto tvrzení žalobkyně o údajné nejednoznačnosti, které již samo o sobě protiřečí úvahám uvedeným výše v bodech 42 až 47, je dále vyvráceno skutečností, že ECHA opakovaně poskytla informace ve francouzštině obsažené v napadeném rozhodnutí týkající se podmínek a lhůt pro podání žaloby.
51 Avšak v návaznosti na informace obsažené v napadeném rozhodnutí a jejich opakované poskytnutí ze strany ECHA dne 26. července 2013 se žalobkyně místo včasného podání žaloby podepsané advokátem spokojila se zasláním žaloby Tribunálu ve formě dopisu, odeslaného poslední den před uplynutím lhůty a podepsaného členem představenstva. Je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury žaloba, kterou nepodepsal advokát, je dotčena vadou, která může způsobit nepřípustnost žaloby v okamžiku uplynutí procesních lhůt a nemůže být odstraněna (rozsudek Bell & Ross v. OHIM, EU:C:2011:612, bod 32 výše, bod 42).
52 Ze všech předcházejících úvah vyplývá, že s ohledem na skutkové okolnosti projednávané věci a při neexistenci okolností zmíněních výše v bodech 31 a 32 je třeba vyhovět námitce nepřípustnosti vznesené ECHA a odmítnout tuto žalobu jako opožděnou.
K nákladům řízení
53 Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že ECHA požadovala náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (šestý senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se odmítá.
2) Société européenne des chaux et liants ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA).
V Lucemburku dne 2. října 2015.
Vedoucí soudní kanceláře | | Předseda |
E. Coulon | | S. Frimodt Nielsen |