Žaloba podaná dne 11. června 2012 - Řecká republika v. Komise

(Věc T-260/12)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Řecká republika (zástupci: K. Samoni a N. Dafniou)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

vyhověl žalobě na neplatnost;

zrušil napadené rozhodnutí Komise;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení;

spojil projednávanou žalobu na neplatnost s podobnou žalobou Řecké republiky proti Evropské komisi ve věci T-105/12 z toho důvodu, že skutkové okolnosti a právní důvody jsou totožné.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Řecká republika se svou žalobou domáhá zrušení (v souladu s článkem 263 SFEU) rozhodnutí Komise č. 416117 ze dne 11. dubna 2012 "o pokračování v platbě denní pokuty ve výši 31536 eur za každý den prodlení s přijetím opatření nezbytných k dosažení souladu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ve věci C-65/05" v části požadující zaplacení této pokuty od 22. srpna 2011. Podle uvedeného napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž se podle Komise zdá, že Řecká republika neprovedla opatření nezbytná k dosažení souladu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ve věci C-65/05 a v důsledku druhého rozsudku Soudního dvora ve věci C-109/08, byla Řecká republika vyzvána zaplatit částku 3 847 392 eur z titulu pokuty za období od 1. prosince 2011 do 31. března 2012.

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně následující žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z nesprávného posouzení Komise týkajícího se přijetí nezbytných opatření Řeckou republikou pro dosažení souladu s rozsudkem Soudního dvora.

Řecká republika tvrdí, že žalovaná provedla nesprávné posouzení a výklad opatření přijatých Řeckou republikou k dosažení souladu s rozsudkem Soudního dvora. Řecká republika uvádí, že přijetím zákona č. 4002/2011, který zrušuje, jak to vyžaduje rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-65/05, sporné články zákona č. 3037/2002, přijala všechna opatření nezbytná k provedení rozsudku Soudního dvora.

Druhý žalobní důvod vycházející z překročení pravomoci ze strany Komise.

Řecká republika má za to, že Komise překročila hranice své úlohy strážkyně Smluv, protože se nespokojila s provedením, ať už zjevným či nikoliv, opatření k dosažení souladu. Krom toho šla nad rámec rozsudků Soudního dvora v rozsahu, v němž Řecká republika dosáhla plného souladu s těmito rozsudky.

Třetí žalobní důvod vycházející z nedostatku odůvodnění ze strany Komise.

Ve svém rozhodnutí, napadeném v projednávaném případě Řeckou republikou, Komise neuvedla ani nevysvětlila důvody, pro které požádala o pokračování v platbě pokuty za období po přijetí zákona č. 4002/2011, a sice pro období od 22. srpna 2011 do 31. března 2012.

Řecká republika zpochybňuje tuto dodatečnou částku v rozsahu, v němž má za to, že od zveřejnění uvedeného zákona plně dosáhla souladu s rozsudky Soudního dvora.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z použití nesprávného právního základu.

Řecká republika tvrdí, že pokud se Komise domnívala, že Řecká republika nesprávně použila zákon č. 4002/2011, měla uplatnit článek 258 SFEU a zahájit nové řízení o nesplnění povinnosti, namísto vyžadování pokračování v platbě pokuty.

____________