Rozsudek Tribunálu (prvního senátu) ze dne 18. září 2014 – Central Bank of Iran v. Rada

(Věc T‑262/12)

„Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá vůči Íránu s cílem zabránit šíření jaderných zbraní – Zmrazení finančních prostředků – Žaloba na neplatnost – Překážka věci zahájené – Povinnost uvést odůvodnění – Právo na obhajobu“

1.                     Žaloba na neplatnost – Přípustnost – Námitka překážky věci zahájené – Kogentní charakter – Přezkum unijním soudem bez návrhu (Článek 263 SFEU) (viz bod 38)

2.                     Soudní řízení – Námitka překážky věci zahájené – Totožnost účastníků řízení, předmětu věci a žalobních důvodů dvou žalob – Nepřípustnost žaloby podané jako druhé (viz bod 39)

3.                     Žaloba na neplatnost – Lhůty – Počátek – Akt, z něhož pro určitou osobu nebo pro určitý subjekt vyplývají omezující opatření – Datum oznámení aktu (Článek 263 šestý pododstavec SFEU) (viz body 47, 48)

4.                     Základní práva – Osobní působnost – Právnické osoby, které jsou odnoží třetího státu – Zahrnutí – Odpovědnost třetího státu za dodržování základních práv na vlastním území – Neexistence vlivu (Listina základních práv Evropské unie) (viz body 67, 71, 72)

5.                     Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Omezující opatření vůči Íránu – Zmrazení finančních prostředků osob, subjektů nebo orgánů podílejících se na šíření jaderných zbraní nebo je podporujících – Minimální požadavky [Článek 296 SFEU; nařízení Rady č. 267/2012, čl. 23 odst. 2 písm. b) a čl. 46 odst. 3] (viz body 76–81, 86, 91)

Předmět

V podstatě návrh na zrušení, zaprvé, rozhodnutí Rady 2012/35/SZBP ze dne 23. ledna 2012, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 19, s. 22), a rozhodnutí Rady 2012/635/SZBP ze dne 15. října 2012, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 282, s. 58), v rozsahu, v němž bylo jméno žalobkyně zapsáno na seznam uvedený, respektive po přezkumu ponecháno na seznamu uvedeném, v příloze II rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP (Úř. věst. L 195, s. 39), a zadruhé nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010 (Úř. věst. L 88, s. 1) a prováděcího nařízení Rady (EU) č. 945/2012 ze dne 15. října 2012, kterým se provádí nařízení č. 267/2012 (Úř. věst. L 282, s. 16), v rozsahu, v němž bylo jméno žalobkyně zapsáno na seznam uvedený, respektive po přezkumu ponecháno na seznamu uvedeném, v příloze IX nařízení č. 267/2012.

Výrok

1) Nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010 (Úř. věst. L 88, s. 1) se v rozsahu, v němž bylo jméno Central Bank of Iran zapsáno na seznam uvedený v jeho příloze IX, zrušuje.

2) Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3) Rada Evropské unie ponese polovinu vlastních nákladů řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených Central Bank of Iran.

4) Central Bank of Iran ponese polovinu vlastních nákladů řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených Radou.