Žaloba podaná dne 10. září 2013 – Oikonomopoulos v. Komise
(Věc T-483/13)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobce: Athanassios Oikonomopoulos (Atény, Řecko) (zástupci: N. Korogiannakis a I. Zarzoura, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
přiznal náhradu škody a
prohlásil, že blíže určené úkony a opatření OLAF jsou nicotné a jako důkaz nepřípustné.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.
První žalobní důvod vychází ze zneužití pravomocí ze strany OLAF, neboť tento úřad neměl pravomoc vést vyšetřování v souvislosti se smluvními vztahy mezi Komisí a třetí osobou, a tudíž v rámci příslušného vyšetřovaní jednal ultra vires, čímž porušil několik ustanovení příslušného právního rámce, například nařízení Rady č. 2185/961 a nařízení č. 1073/19992 .
Druhý žalobní důvod vychází z porušení nařízení č. 45/20013 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů, z porušení článku 8 nařízení č. 1073/1999, z porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost, z porušení práva na soukromí a z porušení zásady řádné správy, neboť OLAF a různá generální ředitelství Komise jednaly protiprávně, když zpracovávaly osobní údaje žalobce a tyto osobní údaje poskytovaly v rámci Komise, ale i třetím osobám.
Třetí žalobní důvod vychází z porušení práva na obhajobu, neboť žalobce má o skutečnostech, které se jej v kontextu dotčeného vyšetřování týkají, jen omezené informace, takže neměl příležitost se bránit proti případnému obvinění.
____________1 Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. prosince 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, s. 2; Zvl. vyd. 09/01, s. 303)
2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 136, s. 1; Zvl. vyd. 01/03, s. 91)
3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, s. 1; Zvl. vyd. 13/26, s. 102)