Věc T-50/09
Ifemy’s Holding GmbH
v.
Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)
„Ochranná známka Společenství – Námitkové řízení – Přihláška obrazové ochranné známky Společenství Dada & Co. kids – Starší národní slovní ochranná známka DADA – Relativní důvod pro zamítnutí – Neexistence skutečného užívání starší ochranné známky – Článek 43 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 42 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 207/2009]“
Shrnutí rozsudku
1. Ochranná známka Společenství – Vyjádření třetích stran a námitky – Průzkum námitek – Důkaz o užívání starší ochranné známky – Lhůta stanovená Úřadem – Charakter propadné lhůty
(Nařízení Komise č. 2868/95, článek 1, pravidlo 22 odst. 2)
2. Ochranná známka Společenství – Vyjádření třetích stran a námitky – Průzkum námitek – Důkaz o užívání starší ochranné známky – Lhůta stanovená Úřadem – Okamžik předložení důkazu
(Nařízení Komise č. 2868/95, článek 1, pravidlo 22 odst. 2)
3. Ochranná známka Společenství – Řízení před odděleními Úřadu – Odeslání sdělení Úřadu – Odeslání faxem – Neúplné nebo nečitelné sdělení
(Nařízení Komise č. 2868/95, článek 1, pravidlo 80 odst. 2)
1. Ze samotného znění pravidla 22 odst. 2 nařízení č. 2868/95, kterým se provádí nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství, vyplývá, že lhůta, kterou stanoví, má charakter propadné lhůty, což vylučuje, aby Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) zohlednil jakýkoli důkaz předložený opožděně.
Stejně jako lhůty pro podání stížnosti a žaloby je takováto lhůta kogentní a nelze ji ponechat k dispozici účastníkům řízení a soudu, kterému přísluší ověřit, a to i bez návrhu, zda byla dodržena. Tato lhůta odpovídá požadavku právní jistoty a nezbytnosti zabránit jakékoli diskriminaci či jakémukoli svévolnému zacházení při výkonu spravedlnosti.
(viz body 63–64)
2. Pravidlo 22 odst. 2 nařízení č. 2868/95, kterým se provádí nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství, je třeba vykládat v tom smyslu, že důkaz je „předložen“ nikoli tehdy, když je Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) zaslán, ale tehdy, když tomuto Úřadu dojde.
Zaprvé je totiž tento výklad potvrzen v doslovném smyslu tím, že jsou ve znění pravidla 22 odst. 2 nařízení č. 2868/95 použita dvě slovesa „předložit“ a „poskytnout“ důkaz Úřadu. Obě tato slovesa jsou totiž nositeli myšlenky přemístění či přenosu důkazu až na místo, kde má Úřad sídlo, důraz je tak kladen na výsledek činnosti spíše než na její původ.
Zadruhé, třebaže nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství, ani nařízení č. 2868/95 neobsahují ustanovení rovnocenné čl. 43 odst. 3 jednacího řádu Tribunálu, podle něhož je pro počítání procesních lhůt rozhodný pouze den doručení do soudní kanceláře, je tento výklad v souladu s obecným uspořádáním obou těchto nařízení, jejichž četná zvláštní ustanovení stanoví, že s ohledem na procesní lhůty je datem, které je třeba aktu přiznat, datum jeho obdržení, a nikoli datum jeho odeslání. Je tomu tak například u pravidla 70 odst. 2 nařízení č. 2868/95, podle něhož v případě oznámení úkonu v řízení, na jehož základě začíná běžet lhůta, lhůta začíná běžet na základě „doručení“ oznámeného dokumentu. Stejně tak je tomu v případě pravidla 72 nařízení č. 2868/95, podle něhož uplyne-li lhůta v den, kdy Úřad není otevřen pro „přijímání“ dokumentů, prodlužuje se lhůta až do prvního dne po takových dnech, kdy je Úřad otevřen pro „přijímání“ dokumentů, a pravidla 80 odst. 2 nařízení č. 2868/95, podle něhož se den „přijetí“ nového faxu nebo originálu dokumentu považuje za den „přijetí“ původního sdělení, jestliže toto sdělení obsahovalo nedostatky.
Zatřetí obdobné řešení stanovila v oblasti sporů z veřejné služby Společenství ustálená judikatura, která čl. 90 odst. 2 služebního řádu úředníků Evropských společenství vyložila v tom smyslu, že stížnost je „podána“ nikoli tehdy, kdy je orgánu zaslána, ale tehdy, kdy tomuto orgánu „dojde“.
Začtvrté tento výklad nejlépe vyhovuje požadavku právní jistoty. Zajišťuje totiž jasné určení a striktní dodržování začátku běhu a konce lhůty uvedené v pravidle 22 odst. 2 nařízení č. 2868/95.
Zapáté tento výklad uspokojuje rovněž nezbytnost zabránit jakékoli diskriminaci nebo jakémukoli svévolnému zacházení při výkonu spravedlnosti, jelikož umožňuje totožné způsoby výpočtu lhůt pro všechny účastníky bez ohledu na jejich bydliště či státní příslušnost.
(viz body 65–70)
3. Předmětem pravidla 80 odst. 2 nařízení č. 2868/95, kterým se provádí nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství, je to, aby v případě, že dojde k některé ze situací uvedených ve zmíněném pravidle, byla odesílatelům sdělení faxem Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) poskytnuta možnost odeslat jejich dokumenty znovu nebo předložit originály Úřadu po uplynutí lhůty k podání námitek, aby mohli napravit nesrovnalosti vyplývající z uvedených situací.
Uvedené ustanovení se tedy vztahuje na případy, kdy objektivní skutečnost spočívající ve zvláštních či abnormálních technických okolnostech, které jsou nezávislé na vůli dotčeného účastníka, brání tomuto účastníkovi sdělit dokumenty faxem uspokojujícím způsobem.
Naproti tomu se pravidlo 80 odst. 2 nařízení č. 2868/95 nevztahuje na případy, kdy neúplnost či nečitelnost sdělení faxem vychází pouze z vůle odesílatele, který úmyslně zvolí neprovést úplné a čitelné sdělení, třebaže z technického hlediska byl schopen takové úplné a čitelné sdělení provést.
Z toho vyplývá, že pravidlo 80 odst. 2 nařízení č. 2868/95 jako požadavek stanoví principiální totožnost mezi dokumenty, jejichž sdělení faxem bylo neúplné či nečitelné a dokumenty, které byly později na základě výzvy Úřadu zaslány ve formě originálů nebo faxem, a brání tedy jakékoli nápravě, změně či doplnění nových skutečností v rámci takového nového odeslání. Jakýkoli jiný výklad by účastníkům řízení před Úřadem umožnil, aby obešli lhůty, které pro ně byly stanoveny, což zjevně není cílem sledovaným uvedeným pravidlem.
(viz body 43–46)