Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Wojskowy Sąd Okręgowy w Warszawie (Polsko) dne 9. listopadu 2023 – trestní řízení proti R. S.
(Věc C-661/23, Jeszek1 )
Jednací jazyk: polština.
Předkládající soud
Wojskowy Sąd Okręgowy w Warszawie
Účastníci původního trestního řízení
R. S., Prokuratura Rejonowa Warszawa-Ursynów w Warszawie
Předběžné otázky
Musí být unijní právo – včetně článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a v něm vyjádřené hodnoty právního státu a čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv – vykládáno v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je:
a) článek 233 zákona ze dne 11. března 2022 o obraně vlasti (ustawa z dnia 11 marca 2022 r o obronie Ojczyzny), ve znění zákona ze dne 28. července 2023, kterým se mění zákon – Občanský zákoník a některé další zákony (ustawą z dnia 28 lipca 2023 r. o zmianie ustawy – Kodeks cywilny oraz niektórych innych ustaw (Dz.U. z roku 2023, č. 1615), jímž bylo zrušeno oprávnění soudce vnitrostátního vojenského soudu setrvat ve funkci soudce u daného soudu po propuštění tohoto soudce ze služebního poměru vojáka (a to i z důvodu, že byl uznán trvale neschopným výkonu služebního poměru vojáka), což zahrnuje i oprávnění tohoto soudce zasedat v rozhodovacích formacích tohoto soudu ve věcech, které mu byly přiděleny před nabytím účinnosti této právní úpravy;
b) článek 13 zákona ze dne 28. července 2023, kterým se mění zákon – Občanský zákoník a některé další zákony (ustawa z dnia 28 lipca 2023 r. o zmianie ustawy – Kodeks cywilny oraz niektórych innych ustaw (Dz.U. z roku 2023, č. 1615), podle něhož ke dni vstupu v platnost právní úpravy uvedené v písm. a) soudce vnitrostátního vojenského soudu, který byl propuštěn ze služebního poměru vojáka za výše uvedených okolností, odchází do výslužby?
Je pro odpověď na tuto otázku relevantní, že ustanovení uvedené v první otázce písm. b) je a bude určeno výlučně jedinému soudci, který zasedá u předkládajícího soudu (tzv. „právo ad hominem“), a že současně bylo zachováno analogické právo přiznané státním zástupcům, podle kterého mohou zůstat ve funkci státního zástupce pro vojenské věci, přestože byli propuštěni ze služebního poměru vojáka?
Musí být unijní právo – včetně ustanovení uvedených v první otázce – vykládáno v tom smyslu, že odchod soudce vnitrostátního vojenského soudu do výslužby je za okolností uvedených v první otázce neúčinný – v důsledku čehož může tento soudce nadále zasedat v rozhodovací formaci předkládajícího soudu a všechny státní orgány, včetně orgánů soudu, jsou povinny umožnit mu nadále zasedat v této formaci za stejných podmínek jako dosud?
Musí být unijní právo – včetně článku 2 SEU a v něm vyjádřených hodnot právního státu, čl. 4 odst. 3 SEU a v něm vyjádřené zásady loajální spolupráce, čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU, článku 267 SFEU a zásady efektivity a přednosti na jedné straně a článku 2 SEU a v něm vyjádřených hodnot demokracie, čl. 4 odst. 2 SEU a zásady dělby moci na druhé straně – vykládat v tom smyslu, že pravomoc, resp. povinnost vnitrostátního soudu pozastavit uplatňování vnitrostátních právní úpravy, která je předmětem žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, včetně ustanovení zákonné povahy, vyplývá přímo z unijního práva?
Je pro odpověď na tuto otázku relevantní, že vnitrostátní právo nestanoví možnost pozastavit uplatňování vnitrostátních právní úpravy soudem, který podal žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, a že rozhodnutí o takovém pozastavení do doby, než předkládající soud posoudí prvky výkladu unijního práva obsažené v odpovědi na tuto žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, je za okolností původního řízení nezbytné?
____________
1 Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádného z účastníků řízení.