USNESENÍ TRIBUNÁLU (čtvrtého senátu)
8. prosince 2011(1)
„Zjevný nedostatek pravomoci“
Ve věci T‑408/11,
Vladimír Železný, s bydlištěm v Bruselu (Belgie), zastoupený J. Monsportem, advokátem,
žalobce,
proti
České republice,
žalované,
jejímž předmětem je návrh směřující k určení, že došlo k porušení Listiny základních práv Evropské unie přijetím některých rozhodnutí českými soudy v trestním řízení,
TRIBUNÁL (čtvrtý senát),
ve složení I. Pelikánová (zpravodajka), předsedkyně, K. Jürimäe a M. van der Woude, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: E. Coulon,
vydává toto
Usnesení
Řízení a návrhová žádání žalobce
1 Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 27. července 2011 podal žalobce projednávanou žalobu.
2 Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
– určil, že Česká republika a její orgány, zejména naposledy Vrchní soud v Praze v rozsudku ze dne 20. září 2010, spisová značka 3 To 46/2008, a Ústavní soud v usnesení ze dne 25. ledna 2011, spisová značka IV. ÚS 86/11, porušily Listinu základních práv Evropské unie.
Právní otázky
3 Podle článku 111 jednacího řádu může Tribunál, je-li zjevně nepříslušný k projednání určitého návrhu, rozhodnout usnesením obsahujícím odůvodnění, aniž by pokračoval v řízení.
4 Tribunál pokládá projednávanou věc za dostatečně objasněnou na základě písemností ve spise a na základě uvedeného článku dospěl k závěru, že rozhodne, aniž by pokračoval v řízení.
5 V projednávané věci se žalobce svým návrhem domáhá, aby se Tribunál vyjádřil k souladu některých rozhodnutí vydaných českými soudy v trestním řízení s Listinou základních práv Evropské unie (Úř. věst. 2007, C 303, s. 1).
6 Úvodem je třeba poznamenat, že žalobce neuvádí, z jakého právního základu vychází jeho žaloba, ani ji dále nekvalifikuje. Návrh žalobce však lze chápat v tom smyslu, že směřuje k tomu, aby Tribunál zrušil některá rozhodnutí vydaná českými soudy.
7 Pravomoci Tribunálu jsou vyjmenovány v článku 256 SFEU a upřesněny článkem 51 statutu Soudního dvora Evropské unie a článkem 1 přílohy I k uvedenému statutu. Podle těchto ustanovení má Tribunál pravomoc rozhodovat o žalobách podaných podle článku 263 SFEU pouze proti aktům orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie.
8 V projednávané věci je zřejmé, že původcem napadeného aktu není ani orgán, ani instituce nebo jiný subjekt Unie.
9 Pro případ, že návrh směřuje k vydání deklaratorního rozsudku Tribunálem, je třeba připomenout, že Tribunál nemá pravomoc vydávat deklaratorní rozsudky (viz v tomto smyslu usnesení Tribunálu ze dne 24. května 2011, Nuova Agricast v. Komise, T‑373/08, nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí, bod 46 a citovaná judikatura).
10 Z předcházejících úvah vyplývá, že je třeba projednávanou žalobu odmítnout z důvodu zjevného nedostatku pravomoci, aniž je nutné ji doručovat žalované.
K nákladům řízení
11 Vzhledem k tomu, že k přijetí tohoto usnesení došlo před oznámením žaloby žalované a před tím, než posledně uvedené mohly vzniknout náklady řízení, postačí v souladu s čl. 87 odst. 1 jednacího řádu rozhodnout, že žalobce ponese vlastní náklady řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (čtvrtý senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se odmítá.
2) Žalobce ponese vlastní náklady řízení.
V Lucemburku dne 8. prosince 2011.
Vedoucí soudní kanceláře | | Předsedkyně |