Věc T‑181/14 DEP

Nürburgring GmbH

v.

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

„Řízení – Určení výše nákladů řízení“

Shrnutí – usnesení Tribunálu (šestého senátu) ze dne 26. ledna 2017

1.      Soudní řízení – Náklady řízení – Spor o výši přiznatelné náhrady nákladů řízení – Pojem

(Jednací řád Tribunálu, čl. 170 odst. 1)

2.      Soudní řízení – Náklady řízení – Určení – Přiznatelná náhrada nákladů řízení – Pojem – Nutné výdaje vynaložené účastníky řízení – Daň z přidané hodnoty – Vyloučení v případě osoby povinné k dani

[Jednací řád Tribunálu, čl. 140 písm. b)]

3.      Soudní řízení – Náklady řízení – Určení – Přiznatelná náhrada nákladů řízení – Skutečnosti, které je třeba vzít v úvahu – Dohoda o odměnách uzavřená mezi účastníkem řízení a jeho advokátem – Vyloučení

[Jednací řád Tribunálu, čl. 140 písm. b)]

4.      Soudní řízení – Náklady řízení – Určení – Přiznatelná náhrada nákladů řízení – Posouzení především s ohledem na celkový počet hodin práce, které jsou pro účely řízení objektivně nutné

[Jednací řád Tribunálu, čl. 140 písm. b)]

5.      Soudní řízení – Náklady řízení – Určení – Přiznatelná náhrada nákladů řízení – Skutečnosti, které je třeba vzít v úvahu – Znalost věci ze strany advokátů

[Jednací řád Tribunálu, čl. 140 písm. b)]

6.      Soudní řízení – Náklady řízení – Určení – Přiznatelná náhrada nákladů řízení – Pojem – Výdaje vynaložené po ukončení ústní části řízení – Vyloučení – Výjimka

[Jednací řád Tribunálu, čl. 140 písm. b)]

7.      Soudní řízení – Náklady řízení – Určení – Přiznatelná náhrada nákladů řízení – Výdaje na cestu a pobyt advokátů – Podmínky náhrady

[Jednací řád Tribunálu, čl. 140 písm. b)]

1.      Skutečnost, že účastník řízení, jemuž byla uložena náhrada nákladů řízení vedlejšího účastníka řízení, tomuto vedlejšímu účastníkovi před podáním návrhu na určení výše nákladů řízení sdělil, že se není schopen dohodnout na žádné částce přiznatelné náhrady nákladů řízení a provést platbu bez formálního rozhodnutí Tribunálu, je nutno chápat jako spor o přiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu čl. 170 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu.

Dále ze skutečnosti, že po podání návrhu na určení výše nákladů řízení účastník řízení, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů řízení, informoval Tribunál, že se nezamýšlí k uvedenému návrhu vyjádřit, nelze dovodit, že by souhlasil s požadovanou částkou nákladů řízení nebo s vypořádáním přiznatelné náhrady nákladů řízení.

(viz bod 8)

2.      Podle čl. 140 písm. b) jednacího řádu Tribunálu lze přiznat náhradu, jako nákladů řízení, nutných výdajů vynaložených účastníky řízení v souvislosti s řízením, zejména výdajů na cestu a pobyt a odměn zmocněnců, poradců nebo advokátů. Z tohoto ustanovení vyplývá, že přiznatelná náhrada nákladů řízení je omezena na výdaje vynaložené v souvislosti s řízením před Tribunálem a dále na výdaje, které byly pro tyto účely nutné.

Částka uplatňovaná jako daň z přidané hodnoty je v tomto ohledu považována za přiznatelnou náhradu nákladů řízení pouze, prokáže-li fyzická nebo právnická osoba, která tuto částku uplatňuje, že není osobou povinnou k této dani.

(viz body 9, 12)

3.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 10, 11)

4.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 19, 20, 23)

5.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 25)

6.      Náhrada nákladů za období po ústní části řízení musí být zamítnuta, jestliže již po jednání nebyl učiněn žádný procesní úkon.

(viz bod 28)

7.      Je na navrhovateli, aby předložil doklady způsobilé prokázat autentičnost a výši výdajů na cestu a pobyt, jejichž náhrady se domáhá. Účastník řízení, jemuž byla uložena náhrada nákladů řízení, ani unijní soud totiž nemohou být povinni určit takové výdaje na základě pouhého číselného údaje navrhovatele.

(viz bod 34)