ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (druhého senátu)
11. září 2008
Věc F-121/06
David Spee
v.
Evropský policejní úřad (Europol)
„Veřejná služba – Zaměstnanci Europolu – Odměna – Články 28 a 29 služebního řádu zaměstnanců Europolu – Platové stupně přiznané na základě hodnocení – Zpětná účinnost použitelných norem – Způsob stanovení“
Předmět: Žaloba podaná na základě čl. 40 odst. 3 Úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluvy o Europolu), vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii, a čl. 93 odst. 1 služebního řádu zaměstnanců Europolu, kterou se D. Spee domáhá zrušení rozhodnutí ředitele Europolu ze dne 5. července 2006, kterým byla zamítnuta jeho stížnost směřující proti rozhodnutí ředitele přiznávajícímu mu služební postup pouze o jeden platový stupeň, jakož i toho, aby bylo Europolu uloženo přiznat mu služební postup o dva platové stupně od 1. listopadu 2005.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Každý z účastníků ponese vlastní náklady řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Zaměstnanci Europolu – Žaloba – Podmínky přípustnosti
(Služební řád úředníků, články 90 a 91; služební řád zaměstnanců Europolu, čl. 92 odst. 1 a 2 a článek 93)
2. Úředníci – Zaměstnanci Europolu – Služební postup na vyšší platový stupeň každé dva roky
(Služební řád úředníků, článek 45; služební řád zaměstnanců Europolu, články 28 a 29)
1. Žaloba zaměstnance Europolu směřující proti rozhodnutí jeho ředitele je přípustná pouze tehdy, pokud dotyčný uvedenému řediteli předtím předložil stížnost a pokud tato stížnost byla výslovně či implicitně zamítnuta, jak je stanoveno články 92 a 93 služebního řádu zaměstnanců Europolu, jejichž znění je totožné se zněním článků 90 a 91 služebního řádu úředníků. Veškeré námitky, které v předcházející správní stížnosti nebyly uplatněny, musejí být odmítnuty jako nepřípustné. Uvedená stížnost je považována za podanou nikoliv odesláním Europolu, ale jejím doručením.
(viz body 30, 31 a 55)
Odkazy:
Soudní dvůr: 26. listopadu 1981, Michel v. Parlament, 195/80, Recueil, s. 2861, body 8 a 13; 17. ledna 1989, Vainker v. Parlament, 293/87, Recueil, s. 23, bod 7; 26. ledna 1989, Koutchoumoff v. Komise, 224/87, Recueil, s. 99, bod 7
Soud prvního stupně: 29. března 1990, Alexandrakis v. Komise, T‑57/89, Recueil, s. II‑143, body 8 a 9; 27. listopadu 1990, Kobor v. Komise, T‑7/90, Recueil, s. II‑721, body 34 a 35; 28. května 1997, Burban v. Parlament, T‑59/96, Recueil FP, s. I‑A‑109 a II‑331, body 31 a 33
Soud pro veřejnou službu: 15. května 2006, Schmit v. Komise, F‑3/05, Sb. VS s. I‑A‑1‑19 a II‑A‑1‑33, bod 28; 17. července 2007, Hartwig v. Parlament a Komise, F‑141/06, dosud nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí, bod 28
2. Systém určování platebních tříd a stupňů zavedený v rámci Europolu stanovuje dvě různá období, jejichž použitelný právní režim je odlišný, a to jednak hodnocení, které je prováděno podle článku 28 služebního řádu zaměstnanců Europolu, a jednak služební postup na vyšší platový stupeň, stanovený článkem 29 téhož služebního řádu, který je srovnatelný s povýšením ve smyslu článku 45 služebního řádu úředníků. Žádná norma neukládá, aby se služební postup na vyšší platový stupeň řídil pravidly hodnocení použitelnými v době vyhotovení hodnocení. Proto v případě, že ke změně vnitřních předpisů Europolu v oblasti služebního postupu na vyšší platový stupeň dojde po provedení hodnocení, je právní rámec relevantní pro přijetí rozhodnutí o služebním postupu na vyšší platový stupeň při neexistenci přechodných ustanovení tvořen vnitřními předpisy platnými v době jeho přijetí.
(viz body 40, 44 a 46)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 22. března 2006, Mausolf v. Europol, T‑209/02 a T‑210/04, Sb. VS s. I‑A‑2‑79 a II‑A‑2‑335, body 63 a 64