ROZSUDEK TRIBUNÁLU (čtvrtého senátu)
17. května 2011
„Ochranná známka Společenství – Přihláška kolektivní slovní ochranné známky Společenství TXAKOLI – Absolutní důvody pro zamítnutí – Popisný charakter – Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 – Článek 66 odst. 2 nařízení č. 207/2009 – Nedostatek rozlišovací způsobilosti – Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009“
Ve věci T‑341/09,
Consejo Regulador de la Denominación de Origen Txakoli de Álava, se sídlem v Amurriu (Španělsko),
Consejo Regulador de la Denominación de Origen Txakoli de Bizkaia, se sídlem v Leiou (Španělsko),
Consejo Regulador de la Denominación de Origen Txakoli de Getaria, se sídlem v Getariu (Španělsko),
zastoupené J. Grimau Muñozem a J. Villamorem Muguerzou, advokáty,
žalobkyně,
proti
Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému J. Crespem Carrillem, jako zmocněncem,
žalovanému,
jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 4. června 2009 (věc R 197/2009‑2) týkajícímu se přihlášky slovního označení TXAKOLI jako ochranné známky Společenství,
TRIBUNÁL (čtvrtý senát),
ve složení O. Czúcz (zpravodaj), předseda, I. Labucka a K. O’Higgins, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: J. Palacio González, vrchní rada,
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Soudu (nyní Tribunál) dne 27. srpna 2009,
s přihlédnutím k vyjádření k žalobě došlému kanceláři Soudu dne 30. října 2009,
s přihlédnutím k replice došlé kanceláři Tribunálu dne 30. prosince 2009,
s přihlédnutím k duplice došlé kanceláři Tribunálu dne 9. února 2010,
po jednání konaném dne 26. října 2010,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1 Žalobkyně, Consejo Regulador de la Denominación de Origen Txakoli de Álava, Consejo Regulador de la Denominación de Origen Txakoli de Bizkaia a Consejo Regulador de la Denominación de Origen Txakoli de Getaria, podaly dne 30. května 2008 u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) přihlášku kolektivní ochranné známky Společenství na základě nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), ve znění pozdějších předpisů [nahrazeného nařízením Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1)].
2 Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je slovní označení TXAKOLI.
3 Výrobek a služby, pro něž byl zápis požadován, spadají do tříd 33, 35, 41 a 42 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a pro každou z těchto tříd odpovídají následujícímu popisu:
– třída 33: „Txakoli (chacolí)“;
– třída 35: „Velkoobchod, maloobchod a obchod prostřednictvím globálních počítačových sítí, dovoz a vývoz, reklama, podpora prodeje a obchodní exkluzivita, vše v souvislosti s txakoli“;
– třída 41: „Vzdělávácí, rekreační a kulturní činnosti v souvislosti s txakoli“;
– třída 42: „Poskytování vědeckých a technologických služeb, průmyslového výzkumu a kontroly jakosti, vše v souvislosti s výrobou txakoli“.
4 Rozhodnutím ze dne 11. prosince 2008 průzkumový referent přihlášku k zápisu zamítl na základě čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 207/2009].
5 Dne 4. února 2009 podaly žalobkyně proti tomuto rozhodnutí u OHIM odvolání na základě článků 57 až 62 nařízení č. 40/94 [nyní články 58 až 64 nařízení č. 207/2009].
6 Rozhodnutím ze dne 4. června 2009 (dále jen „napadené rozhodnutí“) druhý odvolací senát OHIM odvolání zamítl z toho důvodu, že přihlášená ochranná známka je popisná a postrádá rozlišovací způsobilost ve vztahu k dotčenému výrobku a dotčeným službám ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 207/2009.
7 Ohledně důvodu pro zamítnutí stanoveného v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 odvolací senát uvedl, že výraz „txakoli“ („chacolí“ ve španělštině) je obsažen v Diccionario de la Lengua española Real Academia Española a je v něm definován jako „lehké jemně kyselé víno vyráběné v Baskicku, v Kantábrii a v Chile“. Vyvodil z toho, že relevantní veřejnost tento výraz nebude vnímat jako ochrannou známku, nýbrž jako označení druhu specifického vína.
8 Ostatně i když měl odvolací senát za to, že tento výraz odpovídá tradičním výrazům „chacolí“ nebo „txakolina“ a v souladu se španělskými právními předpisy a právními předpisy Unie [zejména přílohou III nařízení Komise (ES) č. 753/2002 ze dne 29. dubna 2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro popis, označování, obchodní úpravu a ochranu některých vinařských produktů (Úř. věst. L 118, s. 1; Zvl. vyd. 03/35, s. 455)] je vyhrazen pro víno chráněné označeními původu, jejichž regulačními radami jsou žalobkyně, měl rovněž za to, že podobně jako jakýkoli jiný tradiční výraz jej nelze monopolizovat prostřednictvím individuální či kolektivní ochranné známky, neboť je určen k tomu, aby byl volně užíván všemi podniky vyrábějícími tento druh vína, které mají, či v budoucnu mohou mít právo tento tradiční výraz užívat.
9 V otázce důvodu pro zamítnutí stanoveného v čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 měl odvolací senát za to, že přihlášená ochranná známka nezbytně postrádá rozlišovací způsobilost ve vztahu k dotčenému výrobku a dotčeným službám, jelikož je tvořena výlučně tradičním výrazem specifického druhu vína, jehož se týká přihláška k zápisu a ke kterému se vztahují dotčené služby.
Návrhová žádání účastníků řízení
10 Žalobkyně v podstatě navrhují, aby Tribunál:
– zrušil napadené rozhodnutí;
– uložil OHIM náhradu nákladů řízení.
11 OHIM navrhuje, aby Tribunál:
– zamítl žalobu;
– uložil žalobkyním náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
12 Žalobkyně v podstatě uplatňují dva žalobní důvody vycházející zaprvé z porušení čl. 66 odst. 2 nařízení č. 207/2009 a zadruhé z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení. Mimoto se dovolávají určitých prohlášení politické povahy, jež podporují jejich tvrzení, a rovněž určitých argumentů týkajících se zásady zákazu diskriminace.
K prvnímu žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení čl. 66 odst. 2 nařízení č. 207/2009
Argumenty účastníků řízení
13 Žalobkyně uznávají, že výraz „txakoli“ představuje, jako všechny doplňující tradiční výrazy chráněné nařízením č. 753/2002, popisné označení ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009, avšak uvádějí, že v projednávané věci se absolutní důvod pro zamítnutí stanovený v tomto ustanovení nepoužije. Tvrdí tak, že výraz „txakoli“ představuje v podstatě označení, které může v oblasti obchodu sloužit k označení zeměpisného původu dotčeného výrobku a dotčených služeb, a že v důsledku toho může být zapsán na základě čl. 66 odst. 2 nařízení č. 207/2009, který stanoví, že odchylně od čl. 7 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení mohou kolektivní ochrannou známku Společenství tvořit i taková označení či údaje.
14 V tomto ohledu žalobkyně zejména uvádějí, že jelikož nařízení č. 753/2002 a španělská právní úprava uznávají doplňující tradiční výrazy „chacolí“ či „txakolina“ a „txakoli“ pouze pro vína chráněná označeními původu, jejichž jsou regulačními radami, výraz „txakoli“ slouží výlučně k identifikaci těchto vín a nemůže být používán výrobci vín mimo oblasti dotčené uvedenými označeními původu. Tvrdí zejména, že k tomu, aby byl určitý výraz uznán jako tradiční výraz, je nutné, aby byl společně se zeměpisným označením vín spojován s původem vlastnosti vín, která označuje. Dodávají, že relevantní veřejnost si výraz „txakoli“ spojí s Baskickem (Španělsko) z důvodu jeho původu a jeho pravopisu, a má tedy za to, že tento výraz je označením zeměpisného původu.
15 Dále uplatňují zápis určitých ochranných známek, které jsou údajně srovnatelné.
16 OHIM tyto argumenty zpochybňuje.
Závěry Tribunálu
17 Podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 se do rejstříku nezapíší „ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností“.
18 Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 sleduje cíl obecného zájmu, který vyžaduje, aby označení nebo údaje popisující vlastnosti výrobků nebo služeb, pro které byl zápis požadován, mohly být všemi volně užívány [rozsudek Soudního dvora ze dne 23. října 2003, OHIM v. Wrigley, C‑191/01 P, Recueil, s. I‑12447, bod 31, a rozsudek Soudu ze dne 25. března 2009, allsafe Jungfalk v. OHIM (ALLSAFE), T‑343/07, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 20].
19 Označeními a údaji uvedenými v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 jsou tedy pouze taková označení a údaje, jež mohou při běžném užívání z hlediska relevantní veřejnosti sloužit k označení výrobků nebo služeb, pro které byl zápis požadován, buď přímo, nebo tím, že uvádějí jednu z jejich podstatných vlastností (výše uvedený rozsudek ALLSAFE, bod 21). Tak je tomu v případě, kdy pro relevantní veřejnost existuje přímá a konkrétní spojitost mezi dotčeným slovním označením a uvedenými výrobky a službami [viz v tomto smyslu rozsudky Soudu ze dne 20. července 2004, Lissotschenko a Hentze v. OHIM (LIMO), T‑311/02, Sb. rozh. s. II‑2957, bod 30, a ze dne 30. listopadu 2004, Geddes v. OHIM (NURSERYROOM), T‑173/03, Sb. rozh. s. II‑4165, bod 20].
20 Rozlišovací způsobilost tedy musí být posuzována jednak vzhledem k výrobkům nebo službám, pro které byl zápis požadován, a jednak vzhledem k jejich vnímání relevantní veřejností [viz obdobně rozsudek Soudu ze dne 7. února 2002, Rewe-Zentral v. OHIM (LITE), T‑79/00, Recueil, s. II‑705, bod 27, a ze dne 20. listopadu 2002, Bosch v. OHIM (Kit Pro a Kit Super Pro), T‑79/01 a T‑86/01, Recueil, s. II‑4881, bod 20].
21 Článek 66 nařízení č. 207/2009 dále stanoví:
„1. Kolektivní ochrannou známkou Společenství je ochranná známka Společenství, která je takto označena již při podání přihlášky a která je schopna rozlišovat výrobky nebo služby členů sdružení, které je majitelem známky, od výrobků nebo služeb jiných podniků. [...]
2. Odchylně od čl. 7 odst. 1 písm. c) mohou tvořit kolektivní ochrannou známku Společenství ve smyslu odstavce 1 i označení, která mohou v obchodním styku sloužit k označení zeměpisného původu výrobku nebo služby [...]“
22 V projednávané věci měl odvolací senát tím, že potvrdil posouzení průzkumového referenta, za to, že z hlediska relevantní veřejnosti, a sice průměrného baskického a španělského spotřebitele, označuje výraz „txakoli“ druh vína, pro něž byl zápis požadován a na které odkazují dotčené služby, a že se na něj v důsledku toho vztahuje důvod pro zamítnutí stanovený v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009.
23 Úvodem, i když žalobkyně nezpochybňují definici relevantní veřejnosti použitou odvolacím senátem, je třeba mít za to, že jelikož výraz „txakoli“ nebo „chacolí“ označuje druh vína, pro které byl zápis požadován (viz bod 3 výše) a že neexistuje jeho překlad do jiných jazyků Unie, není důvodné omezovat relevantní veřejnost pouze na baskického a španělského spotřebitele. Toto posouzení však na posouzení odvolacího senátu nemá dopad.
24 Žalobkyně uvádějí, že výraz „txakoli“ představuje v podstatě údaj, který může v oblasti obchodu sloužit k označení zeměpisného původu výrobku a služeb, pro které byl zápis požadován, a to ve smyslu čl. 66 odst. 2 nařízení č. 207/2009, jelikož je doplňujícím tradičním výrazem chráněným nařízením č. 753/2002, a tedy vyhrazeným výlučně pro vína chráněná označeními původu, a dále pak pochází z Baskicka a je napsán v baskičtině.
25 Je třeba uvést, že nařízení č. 753/2002, jehož se žalobkyně dovolávají, bylo mezi datem přijetí napadeného rozhodnutí a podáním žaloby zrušeno nařízením Komise (ES) č. 607/2009 ze dne 14. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů (Úř. věst. L 193, s. 60). Nařízení č. 607/2009 stejně jako nařízení č. 753/2002 uznává výrazy „chacolí“ a „txakolina“ v souvislosti s víny chráněnými označeními původu, jejichž regulačními radami jsou žalobkyně. Naproti tomu v souladu s novým základním nařízením, a sice nařízením Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů, a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299, s. 1), ve znění pozdějších předpisů, již pojem „doplňující tradiční výraz“ nepoužívá.
26 Zaprvé je ohledně argumentů žalobkyň směřujících k prokázání, že výraz „txakoli“ je zeměpisným označením, třeba uvést, že i za předpokladu, že tento výraz – jak tvrdí žalobkyně – by byl rovnocenný výrazům „chacolí“ a „txakolina“, uvedený výraz představuje jako tyto výrazy pouze doplňující tradiční výraz ve smyslu článku 23 nařízení č. 753/2002, a nikoli chráněné označení původu či chráněné zeměpisné označení. Chráněnými označeními původu uznanými právní úpravou v oblasti vinařství jsou „txakoli de Álava“, „txakoli de Bizkaia“ a „txakoli de Getaria“ a kromě výrazu „txakoli“ obsahují název provincie či určitého místa označujícího konkrétní zeměpisný původ dotčeného vína, jak povoluje čl. 52 odst. 1 druhý pododstavec nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (Úř. věst. L 179, s. 1; Zvl. vyd. 03/26, s. 25) – základního nařízení předcházejícího nařízení č. 1234/2007, z něhož vycházelo nařízení č. 753/2002 – který stanovil, že členské státy mohou povolit, aby se název stanovené pěstitelské oblasti kombinoval s údajem zejména o druhu produktu.
27 Odlišení mezi zeměpisnými označeními v širokém smyslu a tradičními výrazy vyplývalo jasně z nařízení č. 1493/1999, jelikož ve svém čl. 47 odst. 2 písm. e) uvádělo, že pravidla pro popis, označování a obchodní úpravu některých produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, a také pravidla pro ochranu určitých označení, údajů a výrazů obsahuje zejména ustanovení upravující používání zeměpisných označení a tradičních výrazů.
28 Pokud jde o tradiční výrazy, článek 23 nařízení č. 753/2002 definoval doplňující tradiční výrazy jako „doplňující výrazy, které producentské členské státy tradičně užívají zejména k označení [stolních vín se zeměpisným označením a jakostních vín vyráběných v určitém regionu] metody produkce nebo zrání či výrobní metod[y], případně jakosti, barvy, místa nebo historické události, která se k minulosti vína váže, a jež jsou vymezeny v právních předpisech [producentského] členského státu týkajících se označování vín na území daného státu.“ Doplňujícími tradičními výrazy ve smyslu nařízení č. 753/2002 jsou tedy výrazy označující určité charakteristické prvky vína, místa výroby či jeho historie, a nikoli jeho zeměpisný původ.
29 Tento závěr potvrzuje skutečnost, že četné tradiční výrazy chráněné nařízením č. 753/2002, a v současné době nařízením č. 607/2009, jsou spojovány se značným počtem označení původu, která se někdy vztahují na celé území členského státu, případně několika členských států; tímto se brání tomu, aby se mělo za to, že účinkem kvalifikace výrazu jako „doplňujícího tradičního výrazu“ je jeho přeměna na zeměpisné označení, a ještě spíše tomu, aby se mělo za to, že tato kvalifikace pouze potvrzuje, že výraz již sám o sobě představoval označení zeměpisného původu vín.
30 Na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, mimoto nařízení č. 753/2002 k tomu, aby byl určitý výraz uznán jako tradiční výraz, nestanovilo, aby byl společně se zeměpisným označením vín spojován s původem vlastnosti vín, která označuje.
31 Je pravda, že první verze nařízení č. 753/2002 ve svém čl. 24 odst. 6 uváděla, že „tradiční výrazy“ musejí sloužit k identifikaci původu dotyčného vína v místě, na něž se vztahuje zeměpisné označení, jehož je nositelem, pakliže lze typickou vlastnost, kterou vyjadřuje, přičíst především tomuto zeměpisnému původu. Tento odstavec však byl s řadou dalších odstavců s účinkem ke dni 1. února 2004 zrušen čl. 1 odst. 4 nařízení Komise (ES) č. 316/2004 ze dne 20. února 2004, kterým se mění nařízení č. 753/2002 (Úř. věst. L 55, s. 16; Zvl. vyd. 03/42, s. 490). Z druhého a třetího bodu odůvodnění nařízení č. 316/2004 vyplývá, že toto zrušení směřovalo k tomu, aby bylo vyhověno kritice několika třetích států vycházející z toho, že toto ustanovení některé „tradiční výrazy“, a sice výrazy uvedené v seznamu, kde se nacházely výrazy „chacolí“ a „txakolina“, vyhrazuje pouze pro vína z Evropské unie.
32 Žaloba, kterou proti nařízení č. 316/2004 podala Italská republika, v rámci níž tvrdila, že „tradiční výrazy“ se zeměpisnými označeními tvoří celek, byla zamítnuta rozsudkem Soudu ze dne 15. března 2006, Itálie v. Komise (T‑226/04, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí).
33 S ohledem na tyto skutečnosti je nutné konstatovat, že i když výrazy „chacolí“ či „txakolina“, případně výraz „txakoli“, spojuje s víny chráněnými označeními původu, jejichž regulačními radami jsou žalobkyně, právní úprava v oblasti vinařství, kterou žalobkyně uplatňují, považuje uvedené výrazy pouze za označení vlastnosti vín, a nikoli za označení jejich zeměpisného původu, a to i přesto, že mezi těmito výrazy, zejména výrazem „txakoli“ a Baskickem, údajně existuje spojitost.
34 Argumenty žalobkyň, podle kterých tento výraz představuje „v podstatě“ zeměpisné označení, je tedy třeba odmítnout.
35 V každém případě je třeba poznamenat, že jelikož čl. 66 odst. 2 nařízení č. 207/2009 stanoví výjimku pro zamítnutí stanoveného v čl. 7 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení, nesmí být vykládán extenzivně tak, že by se vztahoval na označení tvořící zeměpisné označení pouze ve své podstatě (viz v tomto smyslu rozsudek Soudu ze dne 30. června 2005, Olesen v. Komise, T‑190/03, Sb. VS s. I‑A‑181 a II‑805, bod 47).
36 Mimoto je nutné poznamenat, že na velmi specifickém trhu s vínem by připustit v rámci průzkumu přihlášky k zápisu, kterou u OHIM podaly žalobkyně, že výraz „txakoli“ při běžném užívání z hlediska relevantní veřejnosti označuje či může sloužit k označení Baskicka jako zeměpisného původu dotčeného vína, znamenalo, že by bylo zasaženo do pravomoci orgánů činných v rámci řízení, jež směřují k vytvoření nových označení původu, chráněných zeměpisných označení obsahujících tento výraz (či jeho ekvivalenty „chacolí“ či „ čl. na“), nebo směřují ke zvýšení počtu označení spojených s těmito výrazy.
37 Těmto orgánům však přísluší, aby v rámci svého prostoru pro uvážení a po přezkoumání všech relevantních okolností, jako jsou okolnosti, ohledně kterých probíhá diskuze mezi účastníky řízení v projednávané věci, určily, zda výraz „txakoli“ musí být chráněn jako označení zeměpisného původu dotčeného vína, a to při dodržení specifického postupu stanoveného v tomto ohledu nařízením č. 1234/2007, který pro dotyčné osoby zahrnuje zejména zvláštní práva a rovněž možnost zpochybnit konečné rozhodnutí Komise v tomto ohledu před soudem Unie.
38 Zadruhé je třeba ohledně zapsaných ochranných známek uplatněných žalobkyněmi třeba připomenout, že z ustálené judikatury vyplývá, že rozhodnutí o zápisu označení jako ochranné známky Společenství, která odvolací senáty OHIM přijímají na základě nařízení č. 40/94, jsou přijímána v rámci přesně stanovené pravomoci, a nikoli v rámci diskreční pravomoci. Legalita uvedených rozhodnutí tudíž musí být posuzována výlučně na základě tohoto nařízení, a nikoli na základě dřívější rozhodovací praxe odvolacích senátů [rozsudek Soudního dvora ze dne 26. dubna 2007, Alcon v. OHIM, C‑412/05 P, Sb. rozh. s. I‑3569, bod 65 a rozsudek Soudu ze dne 24. listopadu 2005, Sadas v. OHIM – LTJ Diffusion (ARTHUR ET FELICIE), T‑346/04, Sb. rozh. s. II‑4891, bod 71].
39 V každém případě je nutné konstatovat, že ochranné známky uplatněné žalobkyněmi nejsou v projednávané věci relevantní, jelikož se jedná o individuální ochranné známky, jejichž zápisu nebrání důvod pro zamítnutí stanovený v čl. 7 odst. 1 písm. c), a nikoli o popisné kolektivní ochranné známky zapsané na základě čl. 66 odst. 2 nařízení č. 207/2009. Prvními dvěma ochrannými známkami jsou konkrétně obrazové ochranné známky, které kromě výrazů „zumo“ a „don sabor mosto“ uváděných žalobkyněmi obsahují obrazové aspekty s vysokou rozlišovací způsobilostí. Ohledně slovní ochranné známky MOSTO, když výraz „mosto“ ve španělštině znamená hroznový mošt, je třeba poznamenat, že na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, nebyla zapsána pro hroznový mošt.
40 Z předcházejícího vyplývá, že odvolací senát nepochybil, když nepoužil čl. 66 odst. 2 nařízení č. 207/2009 k tomu, aby neuplatnil důvod pro zamítnutí stanovený v čl. 7 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.
Ke druhému žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009
Argumenty účastníků řízení
41 Žalobkyně uvádějí, že aby byl tradiční výraz chráněn nařízením č. 753/2002, musí evokovat zeměpisné označení, které slouží k tomu, aby byl spojen s určitým regionem, a tvrdí, že rozlišovací způsobilost výrazu „txakoli“ vyplývá z jeho přímé spojitosti s Baskickem; uvedená spojitost byla prokázána tím, že je vyhrazen pro označení původu, jichž jsou regulačními radami. Dodávají, že výlučnost užívání výrazu „txakoli“ vyplývá z jeho kvalifikace jako „tradičního výrazu“ v tomto nařízení ve spojení s jejich označeními původu.
42 Jen jako příklad uvádějí, že jejich stanovisko je potvrzeno rozsudkem Tribunal Superior de Justicia (Vrchní soudní dvůr) Baskicka ze dne 4. června 2007 o legalitě pokuty uložené baskickému výrobci, jenž tento výraz používá pro označení svého vína, který rozhodl, že výraz „txakoli“ nemůže být užíván subjekty, které nemají právo užívat některé z označení původu žalobkyň, a že je společně s uvedenými označeními spojován s původem vlastností, které popisuje.
43 Žalobkyně, které vycházejí z vnitrostátních norem týkajících se označení původu, jichž jsou regulačními orgány, tvrdí, že výrazy „chacolí“, „txakoli“ nebo „txakolina“ jsou samy o sobě specifické a vzhledem k tomu, že v uvedených normách byly přesně definovány, mají dobré jméno a rozlišovací způsobilost získanou díky úsilí vinařů a výrobců, kteří používají uvedená označení původu.
44 OHIM tyto argumenty zpochybňuje.
Závěry Tribunálu
45 Je nutné konstatovat, že žalobkyně se omezují v podstatě na zopakování argumentů, které uvedly na podporu svého prvního žalobního důvodu a které byly výše odmítnuty.
46 Ohledně jejich argumentu, podle něhož výlučnost užívání výrazu „txakoli“ vyplývá z jeho kvalifikace jako „tradičního výrazu“ podle nařízení č. 753/2002, je třeba poznamenat, že i za předpokladu, že by tato výlučnost skutečně existovala – což mimoto připustil odvolací senát, i když OHIM toto posouzení nesdílí – je tato výlučnost irelevantní v rámci průzkumu přihlášky k zápisu, kterou žalobkyně podaly u OHIM a která je předmětem napadeného rozhodnutí. Výlučnost přiznaná jinými ustanoveními práva Unie totiž nemůže znamenat automaticky zápis dotčeného označení jako ochranné známky Společenství. Takový zápis přiznává svému majiteli zvláštní práva, mezi něž patří možnost požívat výlučnosti bez časového omezení – za podmínky, že jsou splněny náležitosti směřující k obnově zápisu ochranné známky (viz článek 46 nařízení č. 207/2009) – která nevyplývají z takových norem, jako jsou normy spadající pod zemědělskou politiku.
47 Ohledně rozsudku Tribunal Superior de Justicia ze dne 4. června 2007 je třeba poznamenat, že žalobkyně uvádějí, že je uplatňován jen jako příklad. V každém případě představuje judikatura vnitrostátních soudů v souladu s ustálenou judikaturou pouze skutečnost, která může být zohledněna pro účely zápisu ochranné známky Společenství, aniž je určující [rozsudek Soudu ze dne 19. září 2001, Henkel v. OHIM (Kulatá červená a bílá tableta), T‑337/99, Recueil, s. II‑2597, bod 58; viz rovněž v tomto smyslu rozsudek Soudu ze dne 15. března 2006, Develey v. OHIM (Tvar plastové láhve), T‑129/04, Sb. rozh. s. II‑ 811, bod 32]. Z předcházejícího přezkumu přitom vyplývá, že argumenty, které žalobkyně vyvozují z tohoto rozsudku, jsou buď neopodstatněné, nebo postrádají relevanci.
48 A konečně u argumentu, podle něhož jsou výrazy „chacolí“, „txakoli“ či „txakolina“ specifické samy o sobě a mají rozlišovací způsobilost a dobré jméno, je třeba poznamenat, že tyto podmínky jsou požadovány čl. 24 odst. 5 nařízení č. 753/2002 k tomu, aby určitý výraz mohl být kvalifikován jako „tradiční výraz“, a jsou v důsledku toho společné pro všechny tyto výrazy. S ohledem na účel nařízení č. 753/2002 a nařízení č. 207/2009 je přitom třeba mít za to, že rozlišovací způsobilost, na niž odkazuje prvně uvedené nařízení, se týká způsobilosti výrazu identifikovat zvláštní vlastnost dotčeného vína, a nikoli způsobilosti rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků ve smyslu článku 4 nařízení č. 207/2009. Uznání, že určitý výraz má v rámci své kvalifikace jako „tradičního výrazu“ rozlišovací způsobilost a dobré jméno, je tedy v projednávané věci irelevantní.
49 Za těchto okolností je třeba zamítnout žalobní důvod vycházející z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.
K argumentům vycházejícím z určitých prohlášení politické povahy a k argumentům týkajícím se zásady zákazu diskriminace
Argumenty účastníků řízení
50 Žalobkyně předložily Tribunálu oficiální prohlášení parlamentu Samosprávného společenství Baskicka, Juntas Generales de Álava a výboru španělského parlamentu, podle nichž je tyto orgány podporují v jejich požadavku na výlučné užívání výrazů „txakoli“ a „chacolí“ na jejich území. Uvádějí, že tato prohlášení směřují k posílení výrazu „txakoli“ a požadují výlučnost uvedeného výrazu.
51 Mimoto uvádějí, že napadené rozhodnutí popírá skutkovou a právní realitu, která je chrání za účelem užívání výrazu „txakoli“ jakožto jednoho z ukazatelů Baskicka, čímž zakládá významnou a neodůvodněnou diskriminaci ve vztahu k jiným vínům a zeměpisným oblastem Španělska a Unie. Krom toho po ukončení ústní části řízení předložily Tribunálu dokumenty týkající se parlamentní otázky a odpovědi Komise na uvedenou otázku, které podle nich prokazují, že by nemohly hájit své zájmy vůči výrobcům, kteří užívají výraz „chacolí“, jestliže by přihlášená ochranná známka nebyla zapsána.
52 OHIM tyto argumenty zpochybňuje.
Závěry Tribunálu
53 Zaprvé je třeba zdůraznit, že jednotlivá oddělení OHIM a Tribunál svá rozhodnutí přijímají nezávisle na zaujímání politických stanovisek.
54 Zadruhé je nutné konstatovat, že zamítnutí zápisu přihlášené ochranné známky nemá žádný dopad na výlučné právo, které mají v současné době žalobkyně k tomu, aby užívaly výrazy „chacolí“, „txakolina“ a i „txakoli“ na základě právní úpravy v oblasti vinařství, a jeho následkem není povolit užívání tohoto výrazu jiným subjektům, než jsou subjekty, která mají toto právo na základě této právní úpravy, ani zabránit žalobkyním v tom, aby vyžadovaly dodržování uvedené právní úpravy. S ohledem na tuto okolnost měl Tribunál za to, že není namístě znovuotevřít ústní část řízení a založit do spisu dokumenty uvedené v bodě 51 výše, které žalobkyně předložily po ukončení ústní části řízení.
55 Zatřetí je třeba uvést, že žalobkyně neupřesňují svůj argument vycházející z toho, že zde existuje diskriminace a neuvádějí, pro která „jiná vína či zeměpisné oblasti“, jež se údajně nacházejí v téže situaci, byly zapsány ochranné známky sestávající z výrazu, který tvoří „doplňující tradiční výraz“, a nikoli označení původu či chráněné zeměpisné označení. Konkrétně ohledně tvrzení žalobkyň, podle něhož jsou všechny tradiční výrazy popisnými výrazy, jejichž používání je vyhrazeno určitým označením původu, je nutné poznamenat, že tato okolnost je pro vyřešení tohoto sporu irelevantní, jelikož tato výlučnost vyplývá pouze z právní úpravy v oblasti vinařství, kdežto žalobkyně usilují o to, aby mimoto požívaly výlučnosti přiznané zápisem ochranné známky Společenství.
56 Vzhledem k tomu, že posledně uvedené argumenty žalobkyň tedy musejí být rovněž odmítnuty, je třeba žalobu zamítnout.
K nákladům řízení
57 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že OHIM požadoval náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměly ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedeným uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (čtvrtý senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Consejo Regulador de la Denominación de Origen Txakoli de Álava, Consejo Regulador de la Denominación de Origen Txakoli de Bizkaia a Consejo Regulador de la Denominación de Origen Txakoli de Getaria se ukládá náhrada nákladů řízení.
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 17. května 2011.
Podpisy.