ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (první senát)

20. září 2011

Věc F‑117/10

Barry Van Soest

v.

Evropská komise

„Veřejná služba – Přijímání – Výběrové řízení – Podmínky připuštění – Požadovaný diplom – Pojem ‚diplom, který potvrzuje úroveň středoškolského vzdělání a opravňuje k vysokoškolskému studiu‘ – Rozhodnutí výběrové komise – Povaha přezkumu prováděného orgánem oprávněným ke jmenování“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na Smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se B. Van Soest domáhá zrušení rozhodnutí Komise nepřijmout jej navzdory jeho úspěchu ve výběrovém řízení EPSO/AST/41/07.

Rozhodnutí:      Žaloba se zamítá. Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené žalobcem.

Shrnutí

1.      Úředníci – Výběrové řízení – Výběrová komise – Nezávislost – Meze – Přijetí protiprávních rozhodnutí – Povinnosti orgánu oprávněného ke jmenování

2.      Řízení – Náklady řízení – Povinnost nést náklady řízení – Zohlednění požadavků ekvity

(Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, článek 88)

1.      Orgán oprávněný ke jmenování je při výkonu svých pravomocí povinen přijímat rozhodnutí, která nejsou protiprávní. Nemůže být tedy vázán rozhodnutími výběrové komise, jejichž protiprávnost by mohla ve svém důsledku způsobit i protiprávnost jeho vlastních rozhodnutí. Připustí-li tedy výběrová komise neprávem kandidáta do výběrového řízení a zařadí-li jej následně do seznamu vhodných kandidátů, musí orgán oprávněný ke jmenování odmítnout jmenování takového kandidáta odůvodněným rozhodnutím, umožňujícím unijnímu soudu posoudit jeho opodstatněnost.

Jestliže tedy výběrová komise neprávem zapsala na seznam vhodných kandidátů kandidáta, který nedoložil diplom požadovaný v oznámení o výběrovém řízení, je uvedený orgán povinen ukončit přijímací řízení dotyčného kandidáta.

(viz body 24 a 25)

Odkazy:

Soudní dvůr: 23. října 1986, Schwiering v. Účetní dvůr, 142/85, body 19 a 20

Soud prvního stupně: 16. března 2005, Ricci v. Komise, T‑329/03, bod 35; 15. září 2005, T‑306/04, Luxem v. Komise, bod 23

2.      Podle článku 88 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu lze účastníkovi uložit, a to i když měl ve věci úspěch, částečnou nebo i úplnou náhradu nákladů, odůvodňuje-li to jeho chování, včetně před zahájením řízení, zejména pokud je uvedený účastník způsobil druhému účastníku řízení bezdůvodně nebo zlovolně.

Použití uvedeného článku ovšem není omezeno jen na tyto situace. V případě, kdy výběrová komise původně zapsala žalobce na seznam vhodných kandidátů vzešlý z tohoto výběrového řízení a posléze, téměř po roce, oznámil nakonec orgán oprávněný ke jmenování žalobci, že jej nemůže přijmout, protože nesplňuje podmínky pro připuštění týkající se osvědčení o studiu či diplomů, stanovené v oznámení o výběrovém řízení, skutečnost, že výběrová komise měla za to, že žalobce tyto podmínky splňuje, vysvětluje, že dotyčná osoba mohla mít v dobré víře pochybnosti o legalitě sporného rozhodnutí, a následně podala žalobu. Za těchto okolností je třeba uložit orgánu, který měl ve věci úspěch, náhradu nákladů řízení vynaložených žalobcem.

(viz body 29 a 30)