ROZSUDEK TRIBUNÁLU (pátého senátu)

20. září 2019(*)

„REACH – Látky podléhající povolení – Zahrnutí 1-brompropanu (nPB) do přílohy XIV nařízení (ES) č. 1907/2006 – Množství – Registrační dokumentace – Údaje – Sdružování látek do skupin – Zásada řádné správy – Právo svobodně podnikat a obchodovat – Povinnost uvést odůvodnění – Legitimní očekávání – Proporcionalita – Rovné zacházení“

Ve věci T‑610/17,

ICL-IP Terneuzen, BV, se sídlem v Terneuzenu (Nizozemsko),

ICL Europe Coöperatief UA, se sídlem v Amsterodamu (Nizozemsko),

zastoupené R. Canou, E. Mullierem a H. Widemannem, advokáty

žalobkyně,

proti

Evropské komisi, zastoupené M. Huttunenem, R. Lindenthalem a K. Mifsud-Bonnicim, jako zmocněnci,

žalované,

podporované

Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA), zastoupenou M. Heikkilä, W. Broerem, T. Zbihlejem a N. Herbatschekem, jako zmocněnci,

vedlejší účastnicí,

jejímž předmětem je návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na částečné zrušení nařízení Komise (EU) 2017/999 ze dne 13. června 2017, kterým se mění příloha XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) (Úř. věst. 2017, L 150, s. 7), v rozsahu, v němž zahrnuje 1-brompropan (nPB) do uvedené přílohy,

TRIBUNÁL (pátý senát),

ve složení D. Gratsias, předseda, I. Labucka a A. Dittrich (zpravodaj), soudci,

vedoucí soudní kanceláře: S. Bukšek Tomac, rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 14. února 2019,

vydává tento

Rozsudek

I.      Skutečnosti předcházející sporu a napadené nařízení

1        Látka 1-brompropan (propylbromid, nPB) je tekutá bromovaná látka. Používá se jako rozpouštědlo k odmašťování parou. Kromě toho je používán jako meziprodukt při výrobě jiných látek. Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. 2008, L 353, s. 1) byl klasifikován jako látka toxická pro reprodukci (kategorie 1 B).

2        Jedna ze žalobkyň, společnost ICL-IP Terneuzen, BV, je hlavním žadatelem o registraci nPB. ICL-IP Terneuzen, BV, nPB vyrábí a používá ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. 2006, L 396, s. 1).

3        Druhá žalobkyně, ICL Europe Coöperatief UA, uvádí nPB na trh za účelem jeho použití jako rozpouštědla k odmašťování parou a čištění povrchů a používá ho ve smyslu nařízení č. 1907/2006.

4        Dne 11. října 2002 předložila společnost ICL-IP Terneuzen registrační dokumentaci nPB pro množstevní rozmezí od 1 000 do 10 000 tun ročně. Následně vyzvala všechny členy fóra pro výměnu informací o látkách, aby se připojili ke společné žádosti o registraci látky.

5        Dne 3. září 2012 zveřejnila Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) na svých internetových stránkách dokumentaci navrhující identifikaci nPB jako látky vzbuzující mimořádné obavy na základě čl. 57 písm. c) nařízení č. 1907/2006.

6        Dne 18. října 2012 předložily žalobkyně připomínky k návrhu na identifikaci nPB jako látky vzbuzující mimořádné obavy. Žalobkyně ve svých připomínkách zejména zdůraznily, že se látka nPB používá převážně jako meziprodukt, který je osvobozen od povinnosti povolení, a že jsou její použití v případech, kdy není meziproduktem, přísně kontrolována nebo podléhají přísným limitům expozice na pracovišti.

7        Rozhodnutím výkonného ředitele ECHA ED/169/2012 ze dne 18. prosince 2012 byl nPB zapsán na kandidátský seznam podle čl. 59 odst. 8 nařízení č. 1907/2006.

8        Dne 1. září 2014 ECHA v rámci šestého stanovování priority látek zveřejnila na svých internetových stránkách návrh doporučení k zahrnutí látek, včetně nPB, do přílohy XIV nařízení č. 1907/2006 (dále jen „příloha XIV“) a vyzvala zúčastněné osoby, aby nejpozději do 1. prosince 2014 předložily své připomínky. 22 látek, na něž se uvedený návrh vztahoval a mezi něž patřil i nPB, bylo vybráno na základě předběžných výsledků získaných v rámci této prioritizace a zveřejněných na internetových stránkách ECHA v tentýž den.

9        Dne 1. prosince 2014 předložily žalobkyně jménem ostatních žadatelů o registraci připomínky k tomuto návrhu doporučení. Žalobkyně ve svých připomínkách zejména zdůraznily, že přibližně 70 % nPB je používáno jako meziprodukt a hlava VII nařízení č. 1907/2006 se na ně tudíž neuplatní.

10      Dne 1. července 2015 přijala ECHA doporučení k zahrnutí látek do přílohy XIV, ve kterém doporučila, aby nPB byl do této přílohy zahrnut, a to bez výjimky pro všechna jeho použití a kategorie použití (dále jen „doporučení ECHA“). Téhož dne ECHA zveřejnila své konečné a aktualizované výsledky, jakož i dokumenty na podporu svých závěrů, včetně referenčního dokumentu o nPB. Z nich vyplývá, že na základě kritérií uvedených v čl. 58 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) až c) nařízení č. 1907/2006 nPB obdržel celkové skóre priority 20/45. Toto skóre se skládá ze skóre 1/15 za podstatné vlastnosti látky, 12/15 za její množství a 7/15 za šíři jejího použití. V konečném závěru o nPB ECHA uvedla, že ačkoli ostatní látky z kandidátského seznamu, které byly v rámci tohoto dílčího zasedání za účelem vypracování doporučení hodnoceny, obdržely na základě kritérií uvedených v čl. 58 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) až c) nařízení č. 1907/2006 vyšší celkové skóre priority, bylo zahrnutí nPB do přílohy XIV doporučeno vzhledem k úvahám ohledně sdružení této látky do skupiny s trichlorethenem, což je látka, jež je v uvedené příloze již zahrnuta.

11      Dne 10. srpna 2015 zaslaly žalobkyně Evropské komisi první dopis. V tomto dopisu uvedly, že je doporučení ECHA stiženo procesními vadami a nesprávným právním posouzením.

12      Komise žalobkyním odpověděla dne 18. září 2015.

13      Dne 4. února 2016 zaslaly žalobkyně Komisi druhý dopis. V něm předložily doplňující informace, jejichž cílem bylo prokázat, že je zahrnutí nPB do přílohy XIV na základě doporučení ECHA stiženo nesprávným právním posouzením, a požádaly o setkání se zástupci Komise.

14      Dne 3. října 2016 zaslaly žalobkyně Komisi třetí dopis. V tomto dopisu žalobkyně uvedly, že se množství nPB používané pro odmašťování parou a čištění povrchů ještě snížilo, neboť jediný další žadatel o registraci jiného použití nPB než jako meziproduktu zrušil svou registraci, v důsledku čehož se ICL-IP Terneuzen stala jediným dodavatelem nPB pro jeho jiná použití než jako meziproduktu, na která se vztahuje požadavek povolení, a dále uvedly, že byly získány nové údaje o dotčené látce, které umožnily určit bezpečnou úroveň jejího použití. Žalobkyně Komisi požádaly, aby neprodleně posoudila doplňující informace a zorganizovala požadovanou schůzku v takovém termínu, aby k ní v každém případě došlo před příštím zasedáním regulativního výboru.

15      Dne 15. listopadu 2016 informovala Komise žalobkyně e-mailem, že jejich dopis ze dne 4. února 2016 zůstal bez odpovědi, jelikož na něj Komise zapomněla odpovědět. Dodala, že požádala ECHA o analýzu údajů poskytnutých žalobkyněmi a že souhlasí s jejich žádostí o uspořádání schůzky, přičemž žalobkyně vyzvala, aby kontaktovaly sekretariát Komise, aby tak bylo nalezeno vhodné datum pro schůzku v průběhu listopadu.

16      Ve dnech 7. a 8. prosince 2016 projednával regulativní výbor na svém zasedání návrh nařízení Komise, kterým se mění příloha XIV za účelem zahrnutí doporučených látek, včetně nPB.

17      Dne 7. prosince 2016 žalobkyně e-mailem kontaktovaly Komisi a požádaly ji o organizaci schůzky uvedené v bodě 15. Ve svém sdělení se dotazovaly, zda se uskuteční zasedání regulativního výboru ve dnech 7. a 8. prosince 2016, na kterém mělo být projednáno zahrnutí nPB do přílohy XIV.

18      Dne 8. prosince 2016 vydal regulativní výbor k doporučení ECHA kladné stanovisko.

19      Dne 23. prosince 2016 Komise odpověděla na e-mail žalobkyň ze dne 7. prosince 2016. Ve své odpovědi zejména uvedla, že jí byl tento e-mail doručen příliš pozdě na to, aby mohla zorganizovat schůzku se žalobkyněmi, neboť se zasedání regulativního výboru konalo tentýž den.

20      Dne 13. června 2017 Komise na základě kladného stanoviska regulativního výboru a doporučení ECHA přijala nařízení (EU) 2017/999 ze dne 13. června 2017, kterým se mění příloha XIV (Úř. věst. 2017, L 150, s. 7, dále jen „napadené nařízení“). Napadené nařízení zahrnulo nPB do přílohy XIV v položce 32, aniž stanovilo výjimku pro určitá použití nebo kategorie použití, a stanovilo pro tuto látku datum zániku na 4. července 2020. Jak vyplývá z bodu 1 odůvodnění uvedeného nařízení, měla Komise za to, že nPB v souladu s nařízením č. 1272/2008 splňuje kritéria pro jeho klasifikaci jako látky toxické pro reprodukci (kategorie 1 B), a splňuje tedy podmínky pro zahrnutí do přílohy XIV, které jsou uvedeny v čl. 57 písm. c) nařízení č. 1907/2006. V bodě 13 odůvodnění napadeného nařízení Komise uvádí, že nPB byl identifikován a zahrnut do seznamu látek v souladu s článkem 59 nařízení č. 1907/2006, že podle doporučení ECHA měl být do přílohy XIV zahrnut přednostně a že nPB je třeba do uvedené přílohy zahrnout nehledě na informace poskytnuté zúčastněnými osobami.

II.    Řízení před Tribunálem a návrhová žádání účastnic řízení

21      Návrhem došlým soudní kanceláři Tribunálu dne 6. září 2017 podaly žalobkyně projednávanou žalobu.

22      Komise dne 23. listopadu 2017 předložila svou žalobní odpověď.

23      Dne 15. ledna 2018 předložily žalobkyně repliku.

24      Dne 5. března 2018 předložila Komise dupliku.

25      Podáním doručeným soudní kanceláři Tribunálu dne 4. prosince 2017 podala ECHA návrh na vstup do tohoto řízení jako vedlejší účastnice na podporu návrhových žádání Komise. Usnesením ze dne 1. března 2018, ICL-IP Terneuzen a ICL Europe Coöperatief v. Komise (T‑610/17, nezveřejněné, EU:T:2018:139) bylo vedlejší účastenství ECHA na podporu návrhových žádání Komise povoleno. Dne 17. dubna 2018 předložila ECHA spis vedlejší účastnice řízení. Ve dnech 15. a 30. května 2018 předložily Komise a žalobkyně svá vyjádření k tomuto spisu vedlejší účastnice.

26      Na návrh soudce zpravodaje Tribunál (pátý senát) rozhodl zahájit ústní část řízení a v rámci organizačních procesních opatření stanovených v článku 89 svého jednacího řádu položit Komisi a ECHA písemnou otázku. Posledně uvedené na tuto otázku odpověděly ve stanovené lhůtě.

27      Žalobkyně předložily písemné vyjádření ke zprávě k jednání, které bylo rozhodnutím předsedy pátého senátu založeno do spisu.

28      Řeči žalobkyň, Komise a ECHA a jejich odpovědi na otázky Tribunálu byly vyslechnuty na jednání konaném dne 14. února 2019. Komise se ústně vyjádřila ke zprávě k jednání. V rámci svých řečí žalobkyně uvedly, že v rozhodnutí Komise C (2018) 5057 final ze dne 10. srpna 2018 o povolení trichlorethenu pro určitá použití je výslovně uvedeno, že pokud jde o použití této látky při čištění průmyslových částí odmašťováním parou, neexistují vhodné alternativní látky nebo technologie z hlediska jejich technické a ekonomické uskutečnitelnosti. Komise a ECHA se vyjádřily k přípustnosti a relevanci tohoto argumentu.

29      Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

–        zrušil napadené nařízení v rozsahu, v němž zahrnuje nPB do přílohy XIV,

–        uložil Evropské komisi náhradu nákladu řízení,

–        „přijal jakákoli další opatření, která bude považovat za vhodná“.

30      Komise navrhuje, aby Tribunál:

–        žalobu zamítl,

–        uložil žalobkyním náhradu nákladů řízení.

31      ECHA navrhuje, aby Tribunál:

–        žalobu zamítl,

–        uložil žalobkyním náhradu nákladů řízení.

III. Právní otázky

32      Žalobkyně předkládají na podporu žaloby šest žalobních důvodů. První žalobní důvod vychází z nedostatečného odůvodnění napadeného nařízení, zjevně nesprávného posouzení a porušení zásady řádné správy. Druhý žalobní důvod vychází z porušení článku 55 nařízení č. 1907/2006, porušení cíle konkurenceschopnosti, který toto nařízení sleduje, a porušení práva žalobkyň svobodně podnikat a obchodovat. Třetí důvod vychází zejména z porušení povinnosti uvést odůvodnění. Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení zásady ochrany legitimního očekávání. Posledně uvedený žalobní důvod se dělí na tři části. První část se týká kritéria množství nPB. Druhá část se týká sdružení nPB do skupiny s trichlorethenem. Třetí část vychází ze skutečnosti, že s ohledem na skóre priority, jež bylo nPB uděleno, mohly žalobkyně očekávat, že tato látka nebude do přílohy XIV zahrnuta. Pátý žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality. Konečně šestý žalobní důvod vychází z porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

33      Úvodem je třeba připomenout, že ECHA svým rozhodnutím ze dne 3. září 2012 nPB identifikovala jako kandidátskou látku ve smyslu čl. 57 písm. c) nařízení č. 1907/2006. Jak vyplývá z článku 58 tohoto nařízení, mezi látkami z kandidátského seznamu je třeba identifikovat látky, které musí být do přílohy XIV zahrnuty přednostně. Za tímto účelem ECHA dne 1. července 2015 v souladu s čl. 58 odst. 3 uvedeného nařízení doporučila zahrnutí těch kandidátských látek, které považovala za prioritní. Pokud jde o nPB, ECHA uvedla, že s ohledem na hodnocení této látky ve světle kritérií výslovně uvedených v čl. 58 odst. 3 písm. a) až c) nařízení č. 1907/2006, totiž z důvodu podstatných vlastnosti této látky, jejího širokého použití a jejího množství, jakož i z důvodu jejího sdružení do skupiny s trichlorethenem, je třeba ji považovat za látku, která musí být do přílohy XIV zahrnuta přednostně (viz výše bod 10). Komise následně na základě čl. 58 odst. 1 nařízení č. 1907/2006 přijala postupem uvedeným v čl. 133 odst. 4 uvedeného nařízení napadené nařízení, kterým zahrnula nPB do přílohy XIV.

34      Projednávaná žaloba nesměřuje ke zpochybnění identifikace nPB jako kandidátské látky ve smyslu čl. 57 písm. c) nařízení č. 1907/2006, která může být zahrnuta do přílohy XIV. V rámci žaloby se žalobkyně omezují na tvrzení, že zařazení nPB do uvedené přílohy je předčasné.

35      Kromě toho je třeba poznamenat, že předmětem projednávané žaloby je zajisté zrušení napadeného nařízení, a nemíří tedy přímo na doporučení ECHA. V tomto nařízení nicméně Komise rozhodla, že se bude řídit doporučením ECHA a vycházet z hodnocení nPB, které tato agentura provedla ve světle kritérií stanovených v čl. 58 odst. 3 písm. a) až c) nařízení č. 1907/2006, totiž ve světle podstatných vlastností této látky, jejího širokého použití a jejího množství a s ohledem na kritérium sdružení nPB do skupiny s trichlorethenem. Za těchto okolností je třeba konstatovat, že žalobní důvody žalobkyň, jež se týkají hodnocení, které ECHA provedla, směřují ke zpochybnění opodstatněnosti úvah, ze kterých napadené nařízení vychází.

36      Zaprvé je třeba posoudit argumenty žalobkyň, jež směřují ke zpochybnění úvah Komise založených na množství nPB, které jsou rozvinuty v rámci prvního žalobního důvodu a první části čtvrtého žalobního důvodu.

37      Zadruhé budou analyzovány argumenty žalobkyň, jež směřují ke zpochybnění úvah Komise založených na sdružení nPB do skupiny s trichlorethenem, tedy argumenty předložené v rámci třetího žalobního důvodu a druhé části čtvrtého žalobního důvodu.

38      Zatřetí bude posouzen šestý žalobní důvod, který vychází z porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

39      Začtvrté bude posouzena třetí část čtvrtého žalobního důvodu, jež vychází z toho, že s ohledem na celkové skóre priority, které bylo nPB uděleno, nemohly žalobkyně očekávat, že tato látka bude napadeným nařízením zahrnuta do přílohy XIV.

40      Zapáté bude analyzován druhý žalobní důvod, který vychází z porušení článku 55 nařízení č. 1907/2006, porušení cíle konkurenceschopnosti, který toto nařízení sleduje, a porušení práva žalobkyň svobodně podnikat a obchodovat, jakož i pátý žalobní důvod, který vychází z porušení zásady proporcionality.

A.      K úvahám Komise, jež se zakládají na množství nPB

41      V rámci prvního žalobního důvodu a první části čtvrtého žalobního důvodu žalobkyně uplatňují argumenty, které směřují ke zpochybnění úvah Komise vycházejících z množství nPB.

1.      K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z nedostatečného odůvodnění napadeného nařízení, porušení zásady řádné správy a zjevně nesprávného posouzení

42      První žalobní důvod se dělí na dvě části. V rámci první části žalobkyně tvrdí, že je odůvodnění napadeného nařízení nedostatečné. Komise podle žalobkyň dostatečně nevysvětlila, jakým způsobem bylo určeno množství nPB, které bylo použito pro hodnocení této látky. Druhá část vychází z toho, že se Komise dle žalobkyň dopustila porušení zásady řádné správy a zjevně nesprávného posouzení, jelikož vycházela výlučně z údajů o množství, které byly uvedeny v registrační dokumentaci, a nikoli z údajů předložených v rámci veřejné konzultace a poté v průběhu řízení, které vedlo k přijetí napadeného nařízení.

a)      K první části, vycházející z nedostatečného odůvodnění napadeného nařízení

43      Žalobkyně tvrdí, že Komise dostatečně nerozvinula své úvahy založené na množství nPB. Konkrétně tvrdí, že nebyl dostatečně vysvětlen způsob, jakým bylo určeno množství nPB, které Komise zohlednila. Žalobkyně rovněž tvrdí, že nemohly účinně hájit své zájmy.

44      Komise, podporovaná ECHA, argumenty žalobkyň zpochybňuje.

45      Na prvním místě je třeba připomenout, že podle článku 296 SFEU musí právní akty obsahovat odůvodnění. Povinnost odůvodnit akt nepříznivě zasahující do právního postavení, jež je logickým důsledkem zásady dodržování práva na obhajobu, má za cíl poskytnout dotyčné osobě dostatečné informace pro zjištění, zda je akt opodstatněný, nebo zda je případně stižen vadou, která umožňuje napadnout jeho platnost před soudem Evropské unie, a také umožnit soudu Evropské unie přezkoumat legalitu tohoto aktu (rozsudek ze dne 15. dubna 2011, Česká republika v. Komise, T‑465/08, EU:T:2011:186, bod 162).

46      Odůvodnění musí být nicméně přizpůsobeno povaze dotčeného aktu a kontextu, ve kterém byl přijat. Požadavek odůvodnění musí být posuzován v závislosti na okolnostech případu, zejména v závislosti na obsahu aktu, povaze dovolávaných důvodů a zájmu, který mohou mít osoby, kterým je akt určen, nebo jiné osoby, kterých se akt bezprostředně a osobně dotýká, na získání vysvětlení. Není požadováno, aby odůvodnění upřesňovalo všechny relevantní skutkové a právní okolnosti, jelikož dostatečnost odůvodnění musí být posuzována s ohledem nejen na jeho znění, ale také s ohledem na jeho kontext, jakož i s ohledem na všechna právní pravidla upravující dotčenou oblast. Konkrétně akt nepříznivě zasahující do právního postavení je dostatečně odůvodněn, jestliže byl vydán v souvislostech, které jsou dotyčné osobě známy a umožňují jí pochopit dosah opatření, které vůči ní bylo přijato (rozsudek ze dne 18. září 2015, Petro Suisse Intertrade v. Rada, T‑156/13 a T‑373/14, nezveřejněný, EU:T:2015:646, bod 67).

47      Je rovněž třeba připomenout, že povinnost uvést odůvodnění představuje podstatnou náležitost, která musí být odlišena od otázky opodstatněnosti odůvodnění, jež je otázkou legality sporného aktu po stránce meritorní (rozsudek ze dne 22. března 2001, Francie v. Komise, C‑17/99, EU:C:2001:178, bod 35).

48      Pokud jde na druhém místě o odůvodnění napadeného nařízení, je zaprvé třeba uvést, že z bodů 1, 13 a 20 odůvodnění napadeného nařízení vyplývá, že Komise konstatovala, že nPB byl kandidátskou látkou, jejíž přednostní zařazení do přílohy XIV doporučila ECHA, a že navzdory připomínkám zúčastněných osob měla Komise za to, že tato látka musí být napadeným nařízením zahrnuta do uvedené přílohy.

49      Zadruhé je s ohledem na skutečnost, že v napadeném nařízení Komise odkázala na doporučení ECHA a rozhodla se jím řídit, třeba zohlednit obsah uvedeného doporučení, jakož i obsah dokumentů, na které toto doporučení odkazuje.

50      Jak vyplývá z přílohy I doporučení ECHA a z referenčního dokumentu o nPB ze dne 1. července 2015, na který tato příloha odkazuje, doporučila ECHA přednostní zahrnutí nPB do přílohy XIV z důvodu, že nPB bylo na základě kritérií, jež jsou výslovně uvedena v čl. 58 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) až c) nařízení č. 1907/2006 (viz bod 10 výše), uděleno skóre priority 20/45, jakož i z důvodu úvah, jež se týkají sdružení nPB do skupiny s trichlorethenem, látkou, která byla do této přílohy již zahrnuta. V uvedené příloze ECHA rovněž odkázala na další veřejné dokumenty, ze kterých při přípravě svého doporučení vycházela, zejména:

–        pokyny pro stanovení priority látek ze dne 10. února 2014;

–        předběžné výsledky šestého ho stanovování priority látek ze dne 1. září 2014;

–        dokument ze dne 1. července 2015 obsahující připomínky zúčastněných osob a odkazy na odpovědi na návrh šestého doporučení k zahrnutí nPB do přílohy XIV;

–        dokument ze dne 1. července 2015 obsahující odpovědi ECHA na tyto připomínky.

51      Ze strany 2 referenčního dokumentu o nPB ze dne 1. července 2015 vyplývá, že ECHA zohlednila informace uvedené v registrační dokumentaci této látky, které se týkají množství odpovídajícího jejím různým použitím, tedy množství uvedenému v bodě 3.5 registrační dokumentace této látky. Rovněž z něj vyplývá, že podle těchto údajů mělo být množství nPB, na které se vztahuje požadavek povolení, považováno za množství odpovídající rozmezí mezi 1 000 a 10 000 t, které je stanoveno v bodě 5.2 pokynů pro stanovení priority látek ze dne 10. února 2014, a že v rámci tohoto rozmezí mu mělo být uděleno skóre 12/15.

52      V dokumentu ze dne 1. července 2015, obsahujícím odpovědi ECHA na připomínky zúčastněných osob, uvedla ECHA přístup, kterým se řídila. V této souvislosti zejména uvedla, že při určování odhadů množství byly zohledněny údaje vycházející z bodů 3.2 a 3.5 registračních dokumentací, údaje uvedené ve zprávách o chemické bezpečnosti, jakož i informace získané v průběhu řízení, které vedlo k identifikaci nPB jako látky vzbuzující mimořádné obavy, totiž zprávy, jež byly v této souvislosti vypracovány, a informace předložené při veřejné konzultaci. Podle poznatků ECHA byly informace o použitích, na něž se vztahují výjimky z požadavku povolení, a informace o odpovídajícím množství rovněž posouzeny, jakmile byly k dispozici, aby tak byl určen odhad relevantního množství za účelem stanovení priority látek. V této souvislosti ECHA upřesnila, že se odhad množství, na které se vztahuje požadavek povolení, zakládal především na údajích z registračních dokumentací a zpráv o chemické bezpečnosti. Další informace, zejména o množství nezbytném pro každé použití, které vycházely ze zpráv o identifikaci látek vzbuzujících mimořádné obavy a z veřejných konzultací, dle agentury mohly být zohledněny v případě, že bylo možné posoudit jejich reprezentativnost a spolehlivost. ECHA rovněž uvedla, že obecně v rámci stanovování priority látek postupovala obezřetně v případech, kdy na základě dostupných údajů nebylo možné vyvodit jasné závěry ohledně použití látky jako meziproduktu nebo uplatnění jiných výjimek.

53      Pokud jde konkrétněji o nPB, ECHA uvedla, že na základě údajů uvedených v registrační dokumentaci odhadla, že se množství této látky, na které se vztahuje požadavek povolení, pohybuje v rozmezí od 1 000 do 10 000 t, zakotveném v bodě 5.2 pokynů pro stanovení priority látek ze dne 10. února 2014, což podle agentury odůvodňuje udělení skóre množství 12/15. Ke změně tohoto odhadu by nedošlo ani v případě, že by bylo přihlédnuto k odhadu uvedenému v rámci veřejné konzultace, tedy pouze k 30 % celkového množství v Evropské unii. V této souvislosti ECHA poukázala na to, že co se týče množství nPB, na které se vztahuje požadavek povolení, existují rozdíly mezi informacemi, jež byly uvedeny v registrační dokumentaci, a těmi, které byly sděleny v rámci této veřejné konzultace. ECHA dodává, že podle tvrzení průmyslových subjektů uvedených v rámci veřejné konzultace bylo toto množství nižší než 1 000 t. Podle ECHA informace poskytnuté v rámci připomínek nepostačovaly k tomu, aby nebyly zohledněny údaje uvedené v registrační dokumentaci, přičemž bylo na žadatelích o registraci, aby zajistili, aby v registrační dokumentaci byla uvedena přesná množství.

54      Rovněž je třeba zohlednit údaje obsažené v pokynech pro stanovení priority látek ze dne 10. února 2014, na které doporučení ECHA odkazuje. Nejprve je třeba uvést, že, jak vyplývá z bodu 3 uvedených pokynů, informace nezbytné pro určení priority látek v zásadě musí být uvedeny v registrační dokumentaci. V poznámce pod čarou 2, jež se týká tohoto bodu, je připomenuto, že registrování dokumentace představuje zákonnou povinnost, že žadatelé o registraci musí poskytnout správné informace, a je-li to nezbytné, včas je aktualizovat, a že žadatel o registraci je tudíž odpovědný za správnost údajů, které jsou v registrační dokumentaci uvedeny. Rovněž se zde uvádí, že se informace poskytnuté v návaznosti na povinnost registrace používají i pro účely jiných postupů, na které se nařízení č. 1907/2006 vztahuje. Dále, jak vyplývá z bodu 4 prvního pododstavce dotčených pokynů, jsou údaje uvedené v registrační dokumentaci hlavním zdrojem informací pro určení priority látek, a průmyslovým subjektům se tak doporučuje, aby všechny relevantní údaje uvedly přímo v této dokumentaci. Kromě toho třetí pododstavec tohoto bodu uvádí, že jsou-li údaje nezbytné k určení priority látek dostupné v registrační dokumentaci (a je-li jejich kvalita dostačující), vychází posouzení látky z těchto údajů. V tomto pododstavci se navíc uvádí, že v případě, že takové údaje chybějí, vzájemně si odporují nebo je jejich kvalita špatná, uplatní se nejméně příznivá, ale stále realistická hypotéza. Čtvrtý pododstavec tohoto bodu konečně upozorňuje na skutečnost, že kvalita použitých údajů má na určování priority látek vždy vliv.

55      Zatřetí je s ohledem na judikaturu připomenutou výše v bodě 46, podle níž musí být vzaty v úvahu rovněž souvislosti známé dotyčné osobě, třeba zohlednit korespondenci mezi Komisí a žalobkyněmi, ke které došlo v průběhu správního řízení. Ve svém dopisu ze dne 18. září 2015 Komise zejména uvedla, že údaje obsažené v registrační dokumentaci a údaje, které byly poskytnuty v rámci veřejné konzultace, nebyly jednotné, a že vzhledem k povinnosti žadatelů o registraci aktualizovat údaje v registrační dokumentaci byly hlavním zdrojem informací pro určení priority látky informace, jež byly uvedeny v registrační dokumentaci.

56      Na třetím místě je s ohledem na výše uvedené skutečnosti třeba konstatovat, že odůvodnění napadeného nařízení musí být považováno za dostatečné. Zaprvé z referenčního dokumentu o nPB ze dne 1. července 2015 vyplývá, že ECHA zohlednila informace uvedené v registrační dokumentaci této látky, jež se týkaly množství odpovídajících jejím různým použitím, tedy množství uvedených v bodě 3.5 této registrační dokumentace. A zadruhé z těchto dokumentů rovněž vyplývají důvody, proč ECHA tyto údaje uplatnila. Jednak z nich totiž dostatečně jasně vyplývá, že v případě nesouladu mezi údaji uvedenými v registrační dokumentaci a informacemi předloženými v rámci veřejné konzultace nebo informacemi, jež byly sděleny později, jsou v zásadě upřednostňovány údaje uvedené v registrační dokumentaci. A dále z nich dostatečně jasně plyne, že odporují-li si tyto údaje, zohlední se nejméně příznivá, ale stále realistická hypotéza. Úvahy, z nichž tento přístup vychází, rovněž dostatečně jasně vyplývají z výše uvedených dokumentů.

57      Argumenty, jež žalobkyně uplatňují na podporu nedostatečného odůvodnění napadeného nařízení, pokud jde o určení množství nPB, které Komise zohlednila, tudíž musí být odmítnuty.

58      Žalobkyně konečně tvrdí, že v průběhu řízení, které vedlo k přijetí napadeného nařízení, neměly k dispozici dostatek informací k tomu, aby mohly využít svých práv účasti upravených nařízením č. 1907/2006 a účinně uplatňovat své zájmy. V tomto ohledu postačí uvést, že informace uvedené v pokynech pro stanovení priority látek ze dne 10. února 2014, v odpovědích ECHA a Komise na připomínky žalobkyň a v ostatních dokumentech uvedených výše  v bodech 49 až 55 žalobkyním umožňovaly, aby v průběhu tohoto řízení efektivně uplatňovaly svá práva.

b)      K druhé části, vycházející z porušení zásady řádné správy a z existence zjevně nesprávného posouzení

59      Žalobkyně tvrdí, že Komise při výkonu své diskreční pravomoci porušila zásadu řádné správy a dopustila se zjevně nesprávného posouzení. Komise dle žalobkyň neprovedla vlastní posouzení. Kromě toho podle žalobkyň použila údaje zahrnující všechna použití nPB, včetně údajů o jeho použití jako meziproduktu, ačkoli se na tato posledně uvedená použití nevztahuje požadavek povolení a neměla tudíž být zohledněna. Mimoto podle nich Komise měla zohlednit informace, které předložily v průběhu veřejné konzultace a v dopisech ze dne 10. srpna 2015, 4. února 2016 a 3. října 2016. Přístup, podle kterého byly zohledněny pouze informace obsažené v registrační dokumentaci, dle žalobkyň zbavil veřejnou konzultaci, jež je upravena v čl. 58 odst. 4 nařízení č. 1907/2006, jejího účelu. Podle žalobkyň žadatelé o registraci nemají povinnost uvést množství látky a její množstevní rozmezí pro každé z jejích různých použití. V každém případě se podle žalobkyň nevyžaduje okamžitá aktualizace registrační dokumentace, ale pouze její aktualizace bez nepřiměřeného prodlení. Podle žalobkyň může mít přístup Komise rovněž za následek, že do přílohy XIV budou zahrnuty látky, jež nejsou skutečně prioritní.

60      Komise, podporovaná ECHA, argumenty žalobkyň zpochybňuje.

61      Na úvod třeba připomenout, že podle článku 41 Listiny základních práv Evropské unie má každý právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě. Judikatura upřesnila, že podle uvedené zásady administrativě přísluší přezkoumat pečlivě a nestranně všechny relevantní okolnosti věci a shromáždit všechny informace týkající se skutkového a právního stavu nezbytné k výkonu její posuzovací pravomoci, jakož i zajistit řádný průběh a účinnost řízení, která vede (rozsudek ze dne 30. ledna 2018, Przedsiębiorstwo Energetyki Cieplnej v. ECHA, T‑625/16, nezveřejněný, EU:T:2018:44, bod 89).

62      Zaprvé je třeba posoudit argument žalobkyň, že Komise použila údaje o celkovém množství nPB. Zadruhé budou analyzovány argumenty, podle kterých Komise dostatečně nezohlednila informace předložené v průběhu veřejné konzultace a v dopisech ze dne 10. srpna 2015, 4. února 2016 a 3. října 2016.

1)      K argumentu, že Komise použila údaje týkající se celkového množství nPB

63      Žalobkyně tvrdí, že Komise vycházela z údajů uvedených v bodě 3.2 registrační dokumentace, ačkoli se množství, jež bylo v tomto bodu uvedeno, týká rovněž použití nPB jako meziproduktu, která podle žalobkyň neměla být zohledněna.

64      V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle čl. 10 písm. a) bodu iii) nařízení č. 1907/2006 je sice každý žadatel o registraci povinen uvést informace o výrobě a použitích látky podle oddílu 3 přílohy VI nařízení č. 1907/2006. Bod 3.1 uvedené přílohy stanoví, že žadatel o registraci musí uvést zejména celkovou výrobu, množství používané pro výrobu nebo složení předmětu, které podléhají registraci, nebo dovoz v tunách na žadatele o registraci za rok. Tato informace je relevantní pro uplatnění množstevních rozmezí uvedených v čl. 7 odst. 4 písm. f) nařízení č. 1907/2006, na kterých závisí požadavky na informace (viz přílohy VI až XI nařízení č. 1907/2006). Tyto údaje jsou uvedeny v bodě 3.2 registrační dokumentace.

65      Naproti tomu v případě, že je v rámci přijímání nařízení, jímž se látka zahrnuje do přílohy XIV, zohledněno množství této látky, lze z čl. 2 odst. 8 nařízení č. 1907/2006 vyvodit, že musí být použita pouze ta část množství, na které se vztahuje požadavek povolení. V této souvislosti se tedy nemá přihlížet k podílu množství, které se týká použití látky jako meziproduktu.

66      Na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, však Komise, jak vyplývá z bodu 51 výše, v projednávané věci při určování podílu množství, na které se vztahuje požadavek povolení, nevycházela z celkového množství nPB, uvedeného v bodě 3.2 registrační dokumentace, ale použila údaje uvedené v bodě 3.5 registrační dokumentace, jež se týkají různých použití nPB.

67      Je tudíž třeba odmítnout argument, že Komise vycházela z údajů, které se týkaly celkového množství nPB, uvedených v bodě 3.2 registrační dokumentace.

2)      K argumentům, že Komise dostatečně nezohlednila informace předložené v průběhu veřejné konzultace a v rámci pozdějších dvoustranných jednání

68      Žalobkyně rovněž poukazují na to, že Komise dostatečně nezohlednila informace, které jí žalobkyně předložily v rámci veřejné konzultace a v dopisech ze dne 10. srpna 2015, 4. února 2016 a 3. října 2016.

i)      K údajům předloženým během veřejné konzultace

69      Žalobkyně argumentují, že během veřejné konzultace předložily doplňující informace ohledně množství nPB, na které se vztahuje požadavek povolení. Jednak uvedly, že se 70 % množství nPB používá jako meziprodukt a požadavek povolení se na tuto část množství tudíž nevztahuje, a tedy se tento požadavek vztahuje pouze na 30 % tohoto množství. A dále podle svých slov předložily odhady objemu trhu pro použití nPB jako rozpouštědla.

70      V tomto ohledu je zaprvé třeba uvést, že z dokumentu ze dne 1. července 2015, který obsahuje odpovědi ECHA na připomínky zúčastněných osob, vyplývá, že ECHA informace, které žalobkyně předložily v průběhu veřejné konzultace, zohlednila.

71      V první řadě totiž ECHA v tomto dokumentu odpověděla na připomínku žalobkyň, jež vychází z toho, že v rámci této konzultace uvedly, že se 70 % množství nPB týká použití této látky jako meziproduktu, a že se na tuto část množství tudíž nevztahuje požadavek povolení, a tedy se tento požadavek vztahuje pouze na 30 % množství nPB. V tomto ohledu ECHA uvedla, že tato informace sama o sobě nemůže její hodnocení změnit. Podle údajů uvedených v tomto dokumentu platí, že i kdyby informace předložená žalobkyněmi byla správná a požadavek povolení by se na základě údajů uvedených v hodnotící dokumentaci vztahoval pouze na 30% množství nPB, nezpochybnila by tato skutečnost skóre množství nPB, na které se požadavek povolení vztahuje.

72      V druhé řadě bylo v tomto dokumentu ze dne 1. července 2015, který obsahuje odpovědi ECHA na připomínky zúčastněných osob, rovněž reagováno na odhad objemu trhu. Z tohoto dokumentu totiž vyplývá, že tyto údaje nebyly zohledněny, jelikož nemohly zpochybnit údaje uvedené v bodě 3.5 registrační dokumentace.

73      Zadruhé skutečnost, že se Komise rozhodla řídit se doporučením ECHA, které odkazuje zejména na dokument ze dne 1. července 2015, který obsahuje odpovědi ECHA na připomínky zúčastněných osob (viz výše bod 50), nemůže na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, sama o sobě prokázat, že Komise neprovedla vlastní posouzení. Nařízení č. 1907/2006 naopak výslovně stanoví, že ECHA činí doporučení ohledně látek, které považuje za prioritní pro zahrnutí do přílohy XIV, a že Komise přijímá své rozhodnutí s ohledem na toto doporučení. Za těchto okolností nemůže být pouhá skutečnost, že se Komise rozhodla přijmout doporučení ECHA a že na něj v napadeném nařízení odkazuje, považována za takovou skutečnost, jež může založit pochybnost ohledně toho, zda Komise provedla vlastní posouzení.

74      Zatřetí na rozdíl od toho, co naznačují žalobkyně, nelze ze skutečnosti, že Komise nesdílela jejich názor a řídila se doporučením ECHA, vyvodit, že Komise ponechala bez povšimnutí informace, jež žalobkyně předložily v průběhu veřejné konzultace.

75      Začtvrté, jestliže žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila nesprávného posouzení, jelikož nepoužila informace, které jí žalobkyně předložily v rámci veřejné konzultace, je nutno připomenout, že výběr kandidátských látek, které mají být zahrnuty do přílohy XIV, předpokládá posouzení velmi složitých vědeckých a technických skutkových okolností, ohledně kterých Komise disponuje širokou posuzovací pravomocí. Tato široká posuzovací pravomoc se vztahuje rovněž na výběr údajů, které se Komise rozhodne použít. V tomto ohledu je přezkum Tribunálu omezen (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 27. března 2014, Polyelectrolyte Producers Group a další v. Komise, C‑199/13 P, nezveřejněné, EU:C:2014:205, bod 28). Je tudíž třeba posoudit, zda mohou argumenty žalobkyň prokázat, že se Komise tím, že množství nPB, na které se vztahuje požadavek povolení, neurčila na základě informací, jež jí byly poskytnuty v průběhu veřejné konzultace, dopustila zjevně nesprávného posouzení.

76      V tomto ohledu je na prvním místě třeba poukázat na to, že jedním z cílů systému registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, který byl zaveden nařízením č. 1907/2006, je, aby na základě tohoto nařízení byly získány informace o látkách a jejich použitích a tyto informace byly uvedeny v registrační dokumentaci.

77      V této souvislosti je zaprvé třeba poukázat na to, že z bodu 14 odůvodnění nařízení č. 1907/2006 vyplývá, že by díky uvedenému nařízení měly být získávány informace o látkách a jejich použitích. Z tohoto bodu odůvodnění rovněž vyplývá, že by tyto informace měly být používány dotyčnými účastníky při uplatňování a provádění příslušných právních předpisů. Jak vyplývá z bodu 17 odůvodnění nařízení č. 1907/2006, měly by být všechny dostupné a relevantní informace o látkách sbírány na pomoc při zjišťování nebezpečných vlastností.

78      Zadruhé, jak vyplývá z bodu 19 odůvodnění nařízení č. 1907/2006, je cílem ustanovení tohoto nařízení, která jsou součástí hlavy II uvedeného nařízení, nazvané „Registrace látek“, přimět výrobce a dovozce k tomu, aby vytvářeli údaje o látkách, které vyrábějí nebo dovážejí, aby tyto údaje používali k posouzení rizik souvisejících s těmito látkami a aby připravovali a doporučovali vhodná opatření pro řízení rizik. S cílem zajistit plnění těchto povinností a z důvodu průhlednosti je k registraci třeba, aby předložili ECHA dokumentaci, která obsahuje veškeré výše uvedené informace.

79      Zatřetí podle bodu 21 odůvodnění nařízení č. 1907/2006 mohou být informace o látkách použity pro zahájení povolovacích postupů a mělo by se tudíž zajistit, aby tyto informace byly dostupné příslušným orgánům a mohly jimi být použity pro účely těchto postupů.

80      Začtvrté z bodu 27 odůvodnění nařízení č. 1907/2006 vyplývá, že pro účely prosazování a hodnocení a z důvodů průhlednosti by měly být informace o látkách i související informace, včetně opatření k řízení rizik, zpravidla předkládány orgánům.

81      Zapáté, jak vyplývá z bodu 46 odůvodnění nařízení č. 1907/2006, je k zajištění aktualizace informací, které byly prostřednictvím registrace shromážděny, stanoveno, že jsou žadatelé o registraci povinni informovat ECHA o určitých změnách informací uvedených v dokumentaci.

82      S ohledem na tyto skutečnosti nelze Komisi vytýkat, že vycházela převážně z údajů uvedených v registrační dokumentaci.

83      Na druhém místě nelze Komisi vytýkat, že vycházela z údajů ohledně množství nezbytného pro každé z použití nPB, uvedených v bodě 3.5 registrační dokumentace, navzdory skutečnosti, že existoval rozpor mezi nimi a údaji o celkovém množství nPB uvedenými v bodě 3.2 registrační dokumentace. S ohledem na zásadu předběžné opatrnosti zmíněnou v čl. 1 odst. 3 druhé větě nařízení č. 1907/2006 totiž v případě existence rozporu mezi údaji o množství dotčené kandidátské látky nelze Komisi vytýkat, že použila údaje uvedené v bodě 3.5 registrační dokumentace, které se týkaly různých způsobů použití nPB a které uváděly vyšší množství uvedené látky, na které se vztahuje požadavek povolení.

84      Na třetím místě je třeba posoudit, zda se Komise tím, že určila množství nPB, na které se vztahuje požadavek povolení, na základě údajů uvedených v bodě 3.5 registrační dokumentace, ačkoli měla k dispozici informace, jež žalobkyně předložily v rámci veřejné konzultace, dopustila zjevně nesprávného posouzení.

85      Zaprvé je třeba konstatovat, že argumenty žalobkyň nemohou prokázat zjevnou nesprávnost úvah Komise, že i kdyby se požadavek povolení nevztahoval na 70 % celkového množství nPB uvedeného v bodě 3.2 registrační dokumentace, a vztahoval by se tak na základě údajů uvedených v hodnotící dokumentaci jen na 30 % množství nPB, nemohlo to zpochybnit skóre množství nPB, na které by se tak požadavek povolení vztahoval.

86      Zadruhé je třeba posoudit, zda se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení tím, že měla za to, že odhad objemu trhu pro použití nPB jako rozpouštědla nemohl zpochybnit údaje uvedené v bodě 3.5 registrační dokumentace.

87      V tomto ohledu je třeba připomenout, že, jak bylo uvedeno výše v bodech 76 až 82, přiznává nařízení č. 1907/2006 důležitou úlohu údajům uvedeným v registrační dokumentaci látky.

88      Ze systematiky nařízení č. 1907/2006 kromě toho vyplývá, že žadatelé o registraci jsou odpovědní za údaje, které jsou v jejich registrační dokumentaci uvedeny.

89      Pokud jde o informace týkající se množství látky, je pravda, že čl. 22 odst. 1 písm. c) nařízení č. 1907/2006 pouze uvádí, že žadatelé o registraci musí z vlastního podnětu bez zbytečného prodlení aktualizovat jejich registrační údaje doplněním nových náležitých informací a předložit je ECHA v případě, že došlo ke změnám v ročním nebo celkovém množství látek, které vyrobili nebo dovezli, nebo v množství látek přítomných v předmětech, které vyrobili nebo dovezli, a že tato skutečnost vede ke změně množstevního rozmezí. Toto ustanovení tedy míří na celková množstevní rozmezí, která jsou stanovena v nařízení č. 1907/2006 a která musí být uvedena při registraci látky (viz bod 64 výše), a nikoli na podíl množství, které spadá do oblasti působnosti povolení (viz bod 65 výše).

90      Pokud však žadatel o registraci v registrační dokumentaci uvádí údaje, jež se týkají množství látky, ačkoli se nejedná o takové údaje, jako jsou údaje uvedené v čl. 22 odst. 1 písm. c) nařízení č. 1907/2006, ale o množství, která se týkají různých použití látky, je žadatel o registraci povinen, s ohledem na význam, který nařízení č. 1907/2006 přiznává údajům uvedeným ve zmíněné dokumentaci a s ohledem na odpovědnost žadatele o registraci v souvislosti s těmito údaji, uvedené údaje včas aktualizovat, přinejmenším jedná-li se o údaje, které jsou relevantní pro účely postupů upravených nařízením č. 1907/2006.

91      Pokud jde o údaje uvádějící množství nPB pro různá použití, je třeba připomenout, že, jak vyplývá z prvního pododstavce bodu 4 pokynů pro stanovení priority látek ze dne 10. února 2014, jsou údaje uvedené v registrační dokumentaci hlavním zdrojem informací pro stanovení priority látek, které provádí ECHA, a tyto pokyny průmyslovým subjektům doporučují, aby všechny relevantní údaje uvedly přímo v této dokumentaci.

92      S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba dospět k závěru, že pokud při uplatnění rozmezí upravených v bodě 5.2 pokynů pro stanovení priority látek ze dne 10. února 2014 mohla uvedená změna množství ovlivnit skóre priority kritéria množství ve smyslu čl. 58 odst. 3 písm. c) nařízení č. 1907/2006, příslušelo žalobkyním údaje uvedené v bodě 3.5 registrační dokumentace včas aktualizovat.

93      V této souvislosti je rovněž třeba konstatovat, že údaje uvedené v bodě 3.5 registrační dokumentace nebyly před přijetím napadeného nařízení změněny a že žalobkyně neuvádějí žádný argument, který by mohl prokázat, že taková změna by nebyla možná.

94      Mimoto je nutno konstatovat, že žalobkyně v rámci veřejné konzultace neuvedly skutečnosti, které by umožnily vysvětlit nesoulad mezi údaji předloženými v rámci zmíněné konzultace a údaji uvedenými v bodě 3.5 registrační dokumentace. Naopak podle poznatků ECHA, které žalobkyně podrobně nezpochybnily, nebyly údaje, jež posledně jmenované předložily, v souladu s údaji uvedenými ve zprávě o chemické bezpečnosti, která byla k připomínkám žalobkyň přiložena a která uváděla daleko vyšší množství.

95      Za těchto okolností nelze Komisi vytýkat, že měla za to, že odhad žalobkyň ohledně objemu trhu pro použití nPB jako rozpouštědla, jež posledně jmenované předložily v průběhu veřejné konzultace, nemohl zpochybnit údaje uvedené v bodě 3.5 registrační dokumentace.

96      Tento závěr není zpochybněn argumentem žalobkyň, že je třeba zachovat užitečný účinek veřejné konzultace upravené v čl. 58 odst. 4 nařízení č. 1907/2006.

97      Toto ustanovení stanoví, že ECHA vyzve všechny zúčastněné osoby, aby podaly připomínky ve lhůtě tří měsíců od data zveřejnění jejího doporučení, a to zejména k použitím, která by měla být osvobozena od požadavku povolení.

98      Veřejná konzultace upravená v čl. 58 odst. 4 nařízení č. 1907/2006 sice všem zúčastněným osobám umožňuje, aby předložily relevantní údaje. Žadatelům o registraci tudíž umožňuje předložit dodatečné informace ohledně použití, která mají být osvobozena od požadavku povolení. Cílem tohoto ustanovení nicméně není žadatelům o registraci umožnit, aby v rámci veřejné konzultace změnili údaje uvedené v registrační dokumentaci, aniž by vysvětlili, proč je nemohli včas aktualizovat, ani proč existují rozdíly mezi těmito údaji a informacemi předloženými v rámci veřejné konzultace.

99      V projednávané věci přitom žalobkyně nejenže neuvedly důvody, proč údaje uvedené v registrační dokumentaci nemohly včas aktualizovat, ale rovněž nevysvětlily, proč existuje nesoulad jednak mezi údaji předloženými v rámci veřejné konzultace a údaji uvedenými v bodě 3.5 registrační dokumentace, a dále mezi odhadem, který uvedly ve svých připomínkách, a údaji uvedenými ve zprávě o chemické bezpečnosti, jež k připomínkám připojily (viz bod 94 výše).

100    V této souvislosti je třeba odmítnout argument žalobkyň vycházející z toho, že jelikož byly údaje uvedené v registrační dokumentaci vzájemně rozporné, měla Komise povinnost přikládat větší význam informacím předloženým žalobkyněmi v průběhu veřejné konzultace. Takový přístup by totiž vedl ke zvýhodňování žadatelů o registraci, kteří včas neodstranili rozporné údaje uvedené v registrační dokumentaci.

101    S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba argumenty žalobkyň, jež vycházejí z informací, které předložily v rámci veřejné konzultace, odmítnout.

ii)    K informacím obsaženým v dopisu ze dne 10. srpna 2015

102    Žalobkyně tvrdí, že Komise dostatečně nezohlednila informace, které uvedly v dopisu ze dne 10. srpna 2015. V tomto dopisu podle svých slov zopakovaly argumenty, které uvedly již v průběhu veřejné konzultace. Rovněž v něm údajně tvrdily, že ECHA použila údaje uvedené v bodě 3.5 registrační dokumentace, ačkoli měla pochybnosti o jejich spolehlivosti.

103    V tomto ohledu je zaprvé třeba uvést, že z dopisu Komise ze dne 18. září 2015 vyplývá, že posledně jmenovaná uvedla důvody, proč měla za to, že není vhodné použít údaje, které žalobkyně uvedly ve svém dopisu ze dne 10. srpna 2015. V této souvislosti Komise zejména vysvětlila, že registrační dokumentace je hlavním zdrojem pro stanovení priority látek, že existují rozpory mezi údaji uvedenými v registrační dokumentaci a údaji, které byly předloženy v rámci veřejné konzultace, a že žadatelům o registraci přísluší registrační dokumentaci aktualizovat. Za těchto okolností nelze mít za to, že Komise nezohlednila informace uvedené v dopisu ze dne 10. srpna 2015.

104    Zadruhé na rozdíl od toho, co naznačují žalobkyně, nelze ze skutečnosti, že Komise poté, co obdržela dopis žalobkyň ze dne 10. srpna 2015, konzultovala s ECHA informace, jež byly v tomto dopisu obsaženy, a rozhodla se, že se bude řídit stanoviskem ECHA, dovodit, že Komise neprovedla vlastní posouzení. To platí tím spíše, že takový přístup odpovídá logice nařízení č. 1907/2006, které v bodě 78 odůvodnění stanoví, že ECHA vydává pokyny pro stanovení priority látek, na něž se má vztahovat povolovací postup, aby zaručila, že rozhodnutí odrážejí potřeby společnosti a vědecké poznatky a vývoj. Nic nebrání tomu, aby Komise, rozhodne-li se, že se stanoviskem ECHA bude řídit, ve své odpovědi zúčastněným osobám převzala obsah tohoto stanoviska. Na rozdíl od toho, co naznačují žalobkyně, tudíž nemůže skutečnost, že k takovému převzetí došlo, sama o sobě založit pochybnosti o tom, zda Komise provedla vlastní posouzení.

105    Zatřetí nelze ze skutečnosti, že Komise nebyla s žalobkyněmi zajedno a řídila se stanoviskem ECHA, vyvodit, že Komise ponechala informace uvedené v dopisu ze dne 10. srpna 2015 bez povšimnutí.

106    Začtvrté je s ohledem na úvahy uvedené výše v bodech 75 až 101 třeba konstatovat, že se Komise tím, že měla za to, že je třeba použít údaje uvedené v bodě 3.5 registrační dokumentace, nedopustila zjevně nesprávného posouzení.

107    Argumenty vycházející z dopisu ze dne 10. srpna 2015 tudíž musí být odmítnuty.

iii) K informacím obsaženým v dopisu ze dne 4. února 2016

108    Žalobkyně tvrdí, že Komise dostatečně nezohlednila informace, jež předložily v dopisu ze dne 4. února 2016. V tomto dopisu uvedly, že shromáždily údaje o množství nPB, na které se vztahuje požadavek povolení, jež prokazují, že toto množství je nižší než 1 000 t, a navrhly předložit výsledky svého výzkumu na důvěrném základě.

109    V tomto ohledu je zaprvé třeba uvést, že ačkoli je politováníhodné, že Komise neodpověděla na dopis žalobkyň ze dne 4. února 2016, nelze z této skutečnosti vyvodit, že nezohlednila informace, které byly v tomto dopisu uvedeny. Jak totiž vyplývá z dokumentů, jež Komise předložila poté, co obdržela tento dopis, informace, které v něm byly uvedeny, Komise s ECHA konzultovala.

110    Zadruhé z důvodů uvedených výše v bodech 104 a 105 nelze ze skutečnosti, že Komise vedla s ECHA konzultace a rozhodla se, že se bude řídit stanoviskem této agentury, vyvodit, že neprovedla vlastní posouzení, a stejně tak nelze ze skutečnosti, že Komise nebyla zajedno s žalobkyněmi a řídila se stanoviskem ECHA, vyvodit, že Komise ponechala bez povšimnutí informace uvedené v dopisu ze dne 4. února 2016.

111    Zatřetí je třeba posoudit, zda se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení tím, že navzdory informacím předloženým v dopisu ze dne 4. února 2016 použila údaje uvedené v bodě 3.5 registrační dokumentace.

112    Na prvním místě je s odkazem na úvahy rozvinuté výše v bodech 75 až 100 třeba připomenout, že žadateli o registraci přísluší včas aktualizovat údaje obsažené v registrační dokumentaci.

113    Na druhém místě je třeba konstatovat, že nařízení č. 1907/2006 výslovně nestanoví možnost žadatele o registraci předložit údaje až po veřejné konzultaci upravené v čl. 58 odst. 4 nařízení č. 1907/2006. Uvažovat o tom, že Komise má povinnost se odchýlit od údajů, které žadatel o registraci uvedl v registrační dokumentaci, z důvodu, že tento žadatel po veřejné konzultaci předložil nové informace, by tedy bylo možné pouze za výjimečných okolností.

114    Na třetím místě je třeba poukázat na to, že žalobkyně neuvádějí žádný argument, který by mohl prokázat, že údaje obsažené v registrační dokumentaci nemohly včas aktualizovat.

115    Na čtvrtém místě je nutno konstatovat, že údaje, které žalobkyně předložily v dopisu ze dne 4. února 2016, byly dosti abstraktní a neobsahovaly informace, které by umožnily vysvětlit rozpor mezi údaji uvedenými v bodě 3.5 registrační dokumentace a údaji uvedenými v tomto dopisu.

116    Za těchto okolností nelze Komisi vytýkat, že vycházela z údajů uvedených v bodě 3.5 registrační dokumentace, a nikoli z údajů, které žalobkyně poskytly v dopisu ze dne 4. února 2016.

117    Argumenty vycházející z dopisu ze dne 4. února 2016 tudíž musí být odmítnuty.

iv)    K informacím uvedeným v dopisu ze dne 3. října 2016

118    Žalobkyně tvrdí, že Komise dostatečně nezohlednila informace, jež uvedly v dopisu ze dne 3. října 2016. V tomto dopisu uvedly, že jediný další spolužadatel o registraci pro jiná použití nPB než jeho použití jako meziproduktu svou registraci zrušil, že údaje ostatních spolužadatelů směřovaly pouze na použití nPB jako meziproduktu, že žalobkyně tak byly jedinými žadatelkami o registraci, které mohly poskytnout informace o množství nPB relevantním pro posouzení kritéria množství, na které se vztahuje požadavek povolení, a tudíž měly k dispozici informace, jež umožňovaly konstatovat, že množství nPB, na které se požadavek povolení vztahuje, bylo nižší než 1 000 t ročně.

119    V tomto ohledu je třeba poukázat na to, že ačkoli z dokumentů předložených Komisí vyplývá, že po obdržení dopisu žalobkyň ze dne 3. října 2016 provedla v tomto ohledu s ECHA konzultaci, údaje Komise naznačují, že před tím, než odpověď ECHA obdržela, neprovedla důkladný přezkum otázky, zda informace uvedené v tomto dopisu mohou zpochybnit hodnocení množství nPB, na které se vztahuje požadavek povolení, provedené ECHA. Komise přitom tuto odpověď obdržela dne 22. prosince 2016, tudíž po vydání stanoviska regulativního výboru (viz body 16, 18 a 19 výše).

120    V této souvislosti je nicméně zaprvé rovněž třeba připomenout, že nařízení č. 1907/2006 výslovně nezakotvuje možnost žadatele o registraci předložit údaje až po veřejné konzultaci, jež je upravena v čl. 58 odst. 4 nařízení č. 1907/2006 (viz bod 113 výše), že žadateli o povolení přísluší včas aktualizovat údaje uvedené v registrační dokumentaci (viz body 75 až 100 výše) a že žalobkyně nepředkládají žádný argument, který by mohl prokázat, že údaje uvedené v registrační dokumentaci nemohly včas aktualizovat.

121    Zadruhé je třeba poukázat na to, že údaje, které žalobkyně předložily v dopisu ze dne 4. února 2016, byly dosti abstraktní a neobsahovaly zejména informace, které by umožnily vysvětlit rozpor mezi údaji uvedenými v bodě 3.5 registrační dokumentace a údaji, které byly uvedeny v tomto dopisu.

122    Zatřetí je třeba poukázat na to, že Komise dopisem ze dne 15. listopadu 2016 žalobkyně vyzvala, aby ji kontaktovaly za účelem stanovení data schůzky v průběhu listopadu, aby tak mohly podrobněji projednat údaje, které žalobkyně shromáždily. Ze skutečností obsažených ve spisu však nevyplývá, že by žalobkyně za účelem stanovení data schůzky v průběhu měsíce listopadu Komisi kontaktovaly. Žalobkyně se na Komisi v tomto ohledu obrátily až dne 7. prosince 2016, tedy v den, kdy se sešel regulativní výbor.

123    Za těchto okolností nelze Komisi vytýkat, že za účelem zhodnocení množství nPB, na něž se vztahuje požadavek povolení, vycházela z údajů uvedených v bodě 3.5 registrační dokumentace.

124    I v případě, že by skutečnosti uvedené výše v bodě 119 měly být kvalifikovány jako porušení zásady řádné správy Komisí, by tudíž takové porušení nemělo žádný vliv na legalitu napadeného nařízení.

125    Z toho vyplývá, že je třeba argumenty vycházející z dopisu ze dne 3. října 2016, a tudíž všechny argumenty žalobkyň vycházející z toho, že Komise podle nich dostatečně nezohlednila informace, které předložily v průběhu veřejné konzultace a v dopisech ze dne 10. srpna 2015, ze dne 4. února 2016 a ze dne 3. října 2016, odmítnout.

126    Vzhledem k předchozím úvahám je třeba první žalobní důvod zamítnout.

2.      K první části čtvrtého žalobního důvodu, vycházející z porušení zásady ochrany legitimního očekávání

127    V rámci první části čtvrtého žalobního důvodu žalobkyně v podstatě tvrdí, že Komise porušila zásadu ochrany legitimního očekávání, neboť nezohlednila správní pokyny ECHA týkající se určení skóre kritéria množství ve smyslu čl. 58 odst. 3 písm. c) nařízení č. 1907/2006.

128    Komise, podporovaná ECHA, argumenty žalobkyň zpochybňuje.

129    Na prvním místě je třeba odmítnout argumenty vznesené na podporu tvrzení, že došlo k porušení zásady ochrany legitimního očekávání. V tomto ohledu stačí uvést, že Komise není vázána pokyny, které ECHA vypracovává za účelem provedení doporučení, které má agentura povinnost učinit podle čl. 58 odst. 3 nařízení č. 1907/2006. Toto doporučení mělo totiž pouze poradní povahu a Komisi nezavazovalo. Komise se tudíž mohla od správních pokynů ECHA, jež se týkaly se uvedeného doporučení, odchýlit, aniž by porušila zásadu ochrany legitimního očekávání.

130    Na druhém místě, jestliže žalobkyně namítají, že sama Komise na správní pokyny ECHA odkázala, je třeba zaprvé uvést, že v případě, kdy se Komise rozhodne řídit doporučením ECHA a tato agentura v tomto doporučení vychází z metodiky vyplývající z jejích vlastních správních pokynů, musí být na jakýkoli argument, který vychází z toho, že úvahy Komise nejsou v souladu se správními pokyny ECHA, nahlíženo tak, že se jedná o argument, jehož cílem je prokázat existenci pochybení postihujícího argumentaci Komise.

131    Zadruhé je třeba konstatovat, že z napadeného nařízení nelze dovozovat, že Komise nedodržela pravidlo upravené v bodě 5.2 pokynů pro stanovení priority látek ze dne 10. února 2014, podle kterého bylo třeba nepřihlížet k množství, jež se týkalo použití nPB jako meziproduktu.

132    Zatřetí, jestliže se argumenty žalobkyň týkají volby použitých údajů Komisí, je třeba poukázat na to, že první pododstavec bodu 4 pokynů pro stanovení priority látek ze dne 10. února 2014 uvádí, že údaje uvedené v registrační dokumentaci představují hlavní zdroj informací pro stanovení priority látek. Kromě toho, jak vyplývá z poznámky pod čarou 2 k bodu 3 zmíněných pokynů, odpovídají žadatelé o registraci za správnost údajů, které jsou v registrační dokumentaci uvedeny.

133    Ačkoli se v prvním pododstavci bodu 4 těchto pokynů uvádí, že jako další zdroje údajů lze rovněž použít i jiné informace, než které jsou uvedeny v registrační dokumentaci, nijak to nebrání tomu, aby za okolností popsaných výše v bodech 59 až 125 Komise za účelem zhodnocení množství nPB, na něž se vztahuje požadavek povolení, použila údaje, které se týkají se různých použití této látky, jež byly uvedeny v bodě 3.5 registrační dokumentace.

134    Vzhledem k těmto skutečnostem nelze mít za to, že byl přístup Komise v rozporu s instrukcemi uvedenými v pokynech pro stanovení priority látek ze dne 10. února 2014.

135    S ohledem na výše uvedené je třeba první část čtvrtého žalobního důvodu zamítnout.

B.      K úvahám Komise založeným na sdružení nPB do skupiny s trichlorethenem

136    Žalobkyně rovněž předkládají argumenty, které směřují ke zpochybnění úvah Komise, jež se týkají sdružení nPB do skupiny s trichlorethenem, což je látka, která již byla do přílohy XIV zahrnuta. Jednak v rámci třetího žalobního důvodu zejména tvrdí, že Komise v tomto ohledu porušila povinnost uvést odůvodnění a právo žalobkyň na obhajobu. A dále žalobkyně v rámci druhé části čtvrtého žalobního důvodu zejména namítají, že úvahy Komise, jež se týkají tohoto sdružení do skupiny, nejsou v souladu se zásadou ochrany legitimního očekávání, neboť se Komise dle žalobkyň neřídila poznatky obsaženými ve správních pokynech ECHA.

1.      K třetímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu zejména z porušení povinnosti uvést odůvodnění

137    Žalobkyně na prvním místě tvrdí, že Komise nedostála své povinnosti uvést odůvodnění. ECHA dle žalobkyň ve svých pokynech pro stanovení priority látek ze dne 10. února 2014 uvedla, že jsou-li vzata v úvahu taková hlediska, jako je sdružování látek do skupin, jež nejsou součástí kritérií, která jsou výslovně uvedena v čl. 58 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) až c) nařízení č. 1907/2006, musí být jasně uvedeny důvody, proč má být dotčená kandidátská látka považována za prioritní. Úvaha Komise, jež se týká sdružení nPB do skupiny s trichlorethenem, však dle žalobkyň dostatečně odůvodněna nebyla. Žalobkyním tak podle jejich slov neumožňuje porozumět důvodům, proč by nPB mohl být použit jako náhrada trichlorethenu. Komise dle jejich názoru neposkytla žádné hodnocení skutečného potenciálu zaměnitelnosti nPB a trichlormethylu.

138    Komise, podporovaná ECHA, argumenty žalobkyň zpochybňuje.

139    Pokud jde o odůvodnění napadeného nařízení, je třeba, jak bylo uvedeno výše v bodech 45 až 55, zohlednit nejen důvody uvedené v napadeném nařízení, ale rovněž důvody uvedené v doporučení ECHA, ze kterého Komise vycházela, a v dokumentech, na které toto doporučení odkazuje, jakož i důvody rozvinuté v rámci korespondence mezi Komisí a žalobkyněmi.

140    V daném kontextu je tudíž třeba zaprvé přihlédnout k bodům 1, 13 a 20 odůvodnění napadeného nařízení (viz bod 48 výše), jakož i k doporučení ECHA, jeho příloze a veřejným dokumentům ECHA, na které tato příloha odkazuje (viz body 49 až 51 výše).

141    Zadruhé, pokud jde konkrétně o referenční dokument o nPB ze dne 1. července 2015, je třeba připomenout, že z něj vyplývá, že ECHA měla za to, že ačkoli jiné látky uvedené na kandidátském seznamu získaly vyšší skóre priority než nPB, pokud jde o kritéria uvedená v čl. 58 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) až c) nařízení č. 1907/2006, je tato kandidátská látka prioritní z důvodu jejího celkového skóre 20/45, a z důvodu úvah o jejím sloučení do skupiny. Co se týče kritéria sdružení do skupiny, ECHA uvedla, že s ohledem na informace poskytnuté průmyslovými subjekty v průběhu veřejné konzultace v rámci řízení, které vedlo k zařazení nPB na kandidátský seznam, a dále veřejné konzultace ve smyslu čl. 58 odst. 4 nařízení č. 1907/2006, provedené v rámci šestého stanovování priority látek, lze nPB použít jako náhradu trichlorethenu.

142    Zatřetí jsou v dokumentu ze dne 1. července 2015, jenž obsahuje připomínky zúčastněných osob a odkazy na odpovědi na návrh šestého doporučení k zahrnutí nPB do přílohy XIV, na který odkazují příloha I doporučení ECHA a referenční dokument ze dne 1. července 2015, uvedeny připomínky zúčastněných osob, ze kterých vyplývá, že výrobci a distributoři měli za to, že nPB má na trhu postavení alternativy k trichlorethenu.

143    Začtvrté ECHA ve svých konečných výsledcích (viz bod 10 výše), které aktualizovala s přihlédnutím k připomínkám, jež k návrhu doporučení obdržela, uvedla, že podle informací poskytnutých průmyslem může být nPB použit jako náhrada trichlorethenu pro odmašťování parou a čištění povrchů a že trichlorethen byl do přílohy XIV již zahrnut.

144    Zapáté Komise ve svém dopise žalobkyním ze dne 18. září 2015 nejen odkázala na skutečnost, že nPB může být použit jako náhrada trichlorethenu pro odmašťování parou a čištění povrchů, ale rovněž uvedla, že již byly podány žádosti o povolení, jež se týkaly trichlorethenu, pro taková jeho použití, jež se podobají použitím nPB. V tomto dopisu Komise rovněž uvedla, že úvahy o sdružení látek do skupiny mohou odůvodnit, aby byla látka považována za prioritní i přesto, že jsou její celková skóre kritérií, jež jsou výslovně uvedena v čl. 58 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) až c) nařízení č. 1907/2006, velmi nízká. V příloze k tomuto dopisu Komise zejména uvedla, že „i v případě, že by nPB získal podstatně nižší celkové skóre priority, mohla by ECHA látku doporučit na základě úvah souvisejících s jejím sdružením do skupiny“.  

145    Na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, dostačovaly skutečnosti uvedené výše v bodech 139 až 144 k tomu, aby žalobkyním umožnily napadnout zařazení nPB do přílohy XIV před unijním soudem, pokud měly za to, že je stiženo vadou. Zejména pokud podle žalobkyň nemohl být nPB považován za alternativu k trichlorethenu pro odmašťování parou a čištění povrchů, byly důvody uvedené ve zmíněných bodech dostačující k tomu, aby jim umožnily tyto body zpochybnit.

146    Argumenty předložené na podporu porušení povinnosti uvést odůvodnění musí být tudíž odmítnuty.

147    Na druhém místě žalobkyně tvrdí, že v průběhu řízení, které vedlo k přijetí napadeného nařízení, nebyly dostatečně informovány, aby mohly využít svých práv účasti upravených nařízením č. 1907/2006 a účelně uplatňovat své zájmy.

148    Komise, podporovaná ECHA, argument žalobkyň zpochybňuje.

149    V tomto ohledu je třeba konstatovat, že z bodu 2 sedmého pododstavce a z bodu 6 pokynů pro stanovení priority látek ze dne 10. února 2014 vyplývá, že potenciální zaměnitelnost dotčené látky s jinými látkami, jež byly do přílohy XIV již zahrnuty nebo jejichž zahrnutí bylo doporučeno, je hlediskem, které je třeba vzít v úvahu. Tento poznatek a poznatky, které vyplývají z dokumentů uvedených výše v bodech 141 až 144, žalobkyním umožnily, aby účelně uplatnily svá práva.

150    I tento argument musí být tudíž odmítnut.

151    Na třetím místě žalobkyně tvrdí, že Komise neměla právo vycházet z úvah, jež se týkají sdružení nPB do skupiny s trichlorethenem. Závěr Komise ohledně alternativní povahy těchto látek je dle žalobkyň čistě spekulativní a hypotetický. Podle žalobkyň z něj nevyplývá, že Komise toto hledisko přezkoumala nebo ověřila. Kromě toho mají za to, že pokud by byl nPB skutečně považován za uskutečnitelnou alternativu k trichlorethenu, musely by se jeho prodeje v roce 2016, kdy začal trichlorethen podléhat požadavku povolení, začít zvyšovat. Poptávka po nPB se však dle žalobkyň snížila. Mimoto žalobkyně v rámci svých řečí rovněž uvedly, že v rozhodnutí Komise C (2018) 5057 final ze dne 10. srpna 2018 o povolení trichlorethenu pro určitá použití je výslovně uvedeno, že pokud jde o použití této látky pro čištění průmyslových částí odmašťováním parou, neexistují vhodné alternativní látky nebo technologie z hlediska jejich technické a ekonomické uskutečnitelnosti.

152    Komise, podporovaná ECHA, argumenty žalobkyň zpochybňuje.

153    Úvodem je třeba poukázat na to, že žalobkyně tyto argumenty nepředkládají na podporu porušení povinnosti uvést odůvodnění, která je podstatnou formální náležitostí (viz bod 47 výše), ale míří na opodstatněnost úvah Komise.

154    Zaprvé žalobkyně namítají, že úvahy Komise ohledně možnosti nahrazení trichlorethenu nPB měly spekulativní a hypotetickou povahu.

155    Tento argument musí být odmítnut.

156    V této souvislosti je třeba připomenout, že počet látek, které jsou ve stejnou dobu zařazeny do přílohy XIV, je, jak vyplývá z bodu 77 odůvodnění nařízení č. 1907/2006, omezen s ohledem na otázky uskutečnitelnosti a praktičnosti, jak z hlediska fyzických nebo právnických osob, které musí připravit podklady pro žádost a přijmout vhodná opatření k řízení rizik, tak z hlediska orgánů, které musí žádosti o povolení vyřizovat.

157    Ve fázi, kdy Komise rozhodne, že kandidátská látka musí být do přílohy XIV zahrnuta z důvodu jejího sdružení do skupiny s látkou, která již byla do této přílohy zahrnuta, není povinna právně dostačujícím způsobem prokázat, že k takovému nahrazení již došlo nebo k němu nutně dojde. Stačí, že prokáže existenci potenciálního rizika nahrazení.

158    Zadruhé, pokud jde o otázku, zda se Komise mohla oprávněně domnívat, že takové potenciální riziko nahrazení existuje, je třeba poukázat na to, že tato otázka předpokládá posouzení velmi složitých vědeckých a technických skutkových okolností, ohledně kterých má Komise širokou posuzovací pravomoc. Podle judikatury je v tomto ohledu přezkum prováděný Tribunálem omezen. Je tudíž třeba posoudit, zda argumenty žalobkyň mohou prokázat, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, zneužila svou pravomoc nebo zjevně překročila meze své posuzovací pravomoci (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. července 2011, Etimine, C‑15/10, EU:C:2011:504, bod 60 citovaná judikatura).

159    Jak vyplývá z referenčního dokumentu o nPB ze dne 1. července 2015, vycházely úvahy, jež se týkají sdružení této látky do skupiny s trichlorethenem, z informací poskytnutých průmyslovými subjekty, podle kterých může být nPB použit jako alternativa k trichlorethenu pro odmašťování parou a čištění povrchů. V této souvislosti je jednak třeba připomenout, že z dokumentu ze dne 1. července 2015, který obsahuje připomínky zúčastněných osob a odkazy na odpovědi na návrh šestého doporučení k zahrnutí nPB do přílohy XIV, vyplývá, že někteří účastníci trhu měli v úmyslu nPB používat jako náhradu trichlorethenu. A dále z dokumentu ze dne 19. listopadu 2011, který obsahuje připomínky k návrhu na identifikaci nPB jako látky vzbuzující mimořádné obavy a odpovědi na tyto připomínky, vyplývá, že nPB byl podle určitých účastníků trhu již několik let používán jako přímá náhrada trichlorethenu pro odmašťování parou a čištění povrchů.

160    S ohledem na tyto skutečnosti nelze mít za to, že závěr Komise, podle kterého existovalo riziko nahrazení trichlorethenu nPB pro odmašťování parou a čištění povrchů, postrádá věrohodnost.

161    Tento závěr není zpochybněn ostatními argumenty žalobkyň.

162    Jednak pouhá skutečnost, že se prodeje od okamžiku, kdy trichlorethen začal podléhat požadavku povolení, totiž od 21. dubna 2016, nezvýšily, nemůže prokázat, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení v souvislosti s kritériem sdružení do skupiny. Zejména nelze vyloučit, že je tato absence zvýšení prodejů důsledkem skutečnosti, že rozhodnutí ECHA ze dne 19. prosince 2012 identifikovalo nPB jako kandidátskou látku, která mohla být zařazena do přílohy XIV.

163    A dále, na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, nemůže skutečnost, že rozhodnutí Komise ze dne 10. srpna 2018 o povolení trichlorethenu pro určitá použití uvádí, že pokud jde o použití této látky pro čištění průmyslových částí odmašťováním parou, neexistují vhodné alternativní látky nebo technologie z hlediska jejich technické a ekonomické uskutečnitelnosti (viz bod 28 výše), prokázat, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, které mělo vliv na její úvahy, na nichž se zakládá napadené nařízení.

164    Jestliže se žalobkyně omezují na uplatnění existence rozhodnutí Komise ze dne 10. srpna 2018 o povolení trichlorethenu pro určitá použití, postačí připomenout, že napadené nařízení bylo přijato před přijetím tohoto rozhodnutí a že legalita aktu Komise musí být posuzována v závislosti na informacích, jež Komise mohla mít k dispozici v okamžiku, kdy jej přijala (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 10. července 1986, Belgie v. Komise, 234/84, EU:C:1986:302, bod 16).

165    Jestliže argumenty žalobkyň vycházejí z existence rozporu mezi úvahami, na nichž se zakládá napadené nařízení, a úvahami, na kterých je založeno rozhodnutí Komise ze dne 10. srpna 2018 o povolení trichlorethenu pro určitá použití, je v každém případě třeba uvést, že toto rozhodnutí bylo přijato na základě čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006. Jedním z požadavků upravených tímto ustanovením je, že nejsou k dispozici žádné „vhodné“ alternativní látky nebo technologie. Z tohoto rozhodnutí tudíž nelze vyvodit, že pokud by nPB nebyl zahrnut do přílohy XIV, znamenalo by to, že z technického a ekonomického hlediska neexistuje potenciální riziko, že nPB nahradí trichlorethen. Důvod, proč Komise neidentifikovala nPB jako vhodnou alternativní látku k trichlorethenu, může rovněž spočívat ve skutečnosti, že měla za to, že se nejedná o vhodnou náhradu, neboť jde o látku, která byla v okamžiku přijetí dotčeného rozhodnutí zařazena do přílohy XIV.

166    Kromě toho je třeba poukázat na to, že rozhodnutí Komise o povolení trichlorethenu pro určitá použití bylo přijato více než rok po přijetí napadeného nařízení v návaznosti na takový povolovací postup, jako je postup upravený v hlavě VII kapitole 2 nařízení č. 1907/2006. Jak vyplývá z čl. 62 odst. 4 písm. e) uvedeného nařízení, musí žádost o povolení obsahovat zejména analýzu alternativ s ohledem na jejich rizika a technickou a ekonomickou uskutečnitelnost náhrady, včetně případných informací o veškerých významných činnostech žadatele v oblasti výzkumu a vývoje. Kromě toho, pokud je registrace udělena na základě čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006, musí Komise zejména zkoumat, zda neexistují vhodné alternativní látky nebo technologie. Jak vyplývá z čl. 60 odst. 5 tohoto nařízení, Komise při posuzování této otázky zohlední všechna podstatná hlediska.

167    I když je však v rámci postupu, který vede k přijetí rozhodnutí o povolení na základě čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006, vyžadováno, aby Komise posoudila dostupnost vhodných alternativních látek nebo technologií a zohlednila přitom všechna podstatná hlediska, nejsou takové náležitosti vyžadovány v rámci postupu vedoucího k zahrnutí látky do přílohy XIV (viz body 156 a 157 výše). Kromě toho má Komise v rámci povolovacího postupu v tomto ohledu k dispozici specifické informace, a to zejména ty, které předložil žadatel o povolení, čemuž tak nutně nemusí být v rámci postupu vedoucího k zahrnutí látky do uvedené přílohy.

168    S ohledem na tyto úvahy nemůže skutečnost, že rozhodnutí Komise ze dne 10. srpna 2018 uvádí, že pokud jde o použití této látky pro průmyslové čištění odmašťováním parou, neexistují vhodné alternativní látky nebo technologie z hlediska jejich technické a ekonomické uskutečnitelnosti, sama o sobě prokázat, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, jež ovlivnilo její úvahy, na kterých se napadené nařízení zakládá.

169    S ohledem na tyto úvahy je třeba rovněž odmítnout argumenty směřující ke zpochybnění opodstatněnosti úvah Komise, jež se týkají sdružení nPB do skupiny s trichlorethenem, a tudíž všechny argumenty předložené v rámci třetího žalobního důvodu.

170    Vzhledem k výše uvedeným úvahám je třeba třetí žalobní důvod zamítnout.

2.      Ke druhé části čtvrtého žalobního důvodu, vycházející z toho, že úvahy Komise, jež se týkají sdružení do skupiny, nejsou v souladu se zásadou ochrany legitimního očekávání

171    V rámci druhé části čtvrtého žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že Komise porušila zásadu ochrany legitimního očekávání, neboť se odchýlila od správních pokynů ECHA, které se týkají stanovení priority kandidátských látek. Komise má dle žalobkyň povinnost tyto pokyny při analýze doporučení ECHA zohlednit. Žalobkyně podle svých slov obdržely konkrétní ujištění ohledně skutečnosti, že ECHA v rámci svého doporučení uplatní úvahy týkající se sdružování látek do skupin, jak byly popsány v obecných pokynech ze dne 28. května 2010. Žalobkyně mají za to, že úvahy, jež se týkají sdružování látek do skupin a jež jsou zohledňovány pro stanovení celkové priority, podle těchto pokynů míří na jinou formu dotčené látky. Podle žalobkyň však jednak nebylo možné identifikovat nPB jako jinou formu trichlorethenu. Jedná se podle nich o velmi odlišné látky, které nevykazují žádnou chemickou podobnost. A dále dle žalobkyň ani ECHA, ani Komise neprovedly skutečnou analýzu zaměnitelnosti těchto látek. Konečně žalobkyně namítají, že po zahrnutí trichlorethenu do přílohy XIV nedošlo ke skutečnému nárůstu množství nPB.

172    Komise, podporovaná ECHA, argumenty žalobkyň zpochybňuje.

173    Zaprvé je třeba připomenout, že jsou argumenty vznesené na podporu porušení zásady ochrany legitimního očekávání neopodstatněné, jelikož Komise není pokyny ECHA vázána (viz bod 129 výše).

174    V rozsahu, v němž argumenty žalobkyň míří na existenci pochybení, jímž jsou stiženy úvahy Komise, která se rozhodla, že se bude řídit doporučením ECHA (viz bod 130 výše), je zadruhé třeba uvést, že se žalobkyně v této souvislosti omezují na to, že namítají, že úvahy Komise nejsou v souladu s instrukcemi ECHA, jež vyplývají z obecných pokynů ze dne 28. května 2010, ačkoli Komise v dopisu ze dne 18. září 2015 na tyto pokyny odkázala. Je však nutno konstatovat, že Komise v tomto dopisu neodkazovala na obecné pokyny ze dne 28. května 2010, ale na pokyny pro stanovení priority látek ze dne 10. února 2014. Kromě toho je třeba odmítnout argument žalobkyň vycházející ze skutečnosti, že poznámka pod čarou 3 přílohy k tomuto dopisu a referenční dokument o nPB ze dne 1. července 2015 odkazují na obecné pokyny ze dne 28. května 2010. V tomto ohledu stačí konstatovat, že hypertextové odkazy, které jsou v těchto dokumentech uvedeny a na které žalobkyně poukazují, neodkazují na obecné pokyny ze dne 28. května 2010, ale na pokyny pro stanovení priority látek ze dne 10. února 2014, a že žalobkyně nepředkládají žádný argument, který by měl prokázat, že byl cíl těchto hypertextových odkazů změněn. Argument žalobkyň je tudíž založen na nesprávném předpokladu, podle kterého Komise a ECHA vycházely z obecných pokynů ze dne 28. května 2010. V této souvislosti je rovněž třeba poukázat na to, že podle pokynů pro stanovení priority látek ze dne 10. února 2014 nejsou úvahy, jež se týkají sdružování do skupin, omezeny na různé formy téže látky, ale v jejich rámci lze rovněž zohlednit potenciální zaměnitelnost.

175    S ohledem na tyto úvahy je třeba argumenty, podle kterých Komise nedodržela správní pokyny ECHA, odmítnout.

176    Jestliže je cílem argumentů žalobkyň shrnutých výše v bodě 171 prokázat, že Komise porušila svou povinnost uvést odůvodnění či že její úvahy ohledně sdružení nPB do skupiny s trichlorethenem byly zjevně nesprávné, je zatřetí třeba tyto argumenty odmítnout s odkazem na úvahy rozvinuté výše v bodech 137 až 169.

177    S ohledem na údaje obsažené v pokynech pro stanovení priority látek ze dne 10. února 2014 a na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, nelze mít začtvrté za to, že žalobkyně nebyly dostatečně informovány, aby mohly v průběhu postupu, jenž vedl k přijetí napadeného nařízení, využít svých práv účasti upravených nařízením č. 1907/2006 a účelně uplatňovat své zájmy.

178    S ohledem na výše uvedené je třeba druhou část čtvrtého žalobního důvodu zamítnout.

C.      K šestému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace

179    Žalobkyně tvrdí, že Komise porušila zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

180    Úvodem je třeba připomenout, že podle zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace je zakázáno, aby se srovnatelnými situacemi bylo zacházeno odlišně nebo s odlišnými situacemi stejně, není-li takové rozdílné zacházení objektivně odůvodněné (rozsudek ze dne 28. června 1990, Hoche, C‑174/89, EU:C:1990:270, bod 25).

181    Prvky, které charakterizují odlišné situace, a tím jejich srovnatelný charakter, musí být zejména určeny a posuzovány ve světle předmětu a cíle unijního aktu, který zakládá dotčené odlišení. Mimoto musí být v tomto kontextu zohledněny zásady a cíle oblasti, do níž dotčený akt spadá (rozsudek ze dne 16. prosince 2008, Arcelor Atlantique et Lorraine a další, C‑127/07, EU:C:2008:728, bod 26).

182    Rozdílné zacházení je odůvodněno, pokud je založeno na objektivním a důvodném kritériu, tj. pokud je v souladu s právně přípustným cílem sledovaným dotčenými právními předpisy a pokud je tato rozdílnost přiměřená cíli sledovanému dotčeným zacházením (rozsudek ze dne 16. prosince 2008, Arcelor Atlantique et Lorraine a další, C‑127/07, EU:C:2008:728, bod 47).

183    Žalobkyně na prvním místě tvrdí, že v průběhu šestého stanovování priority látek obdržely orthoolovičitan olovnatý, oxid olovnatý, tetraoxid-síran pentaolovnatý a trioxid-síran tetraolovnatý vyšší celková skóre priority než nPB pro kritéria uvedená v čl. 58 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) až c) nařízení č. 1907/2006. Na rozdíl od nPB přitom tyto látky nebyly zahrnuty do přílohy XIV, což dle žalobkyň zakládá porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

184    Komise, podporovaná ECHA, argumenty žalobkyň zpochybňuje.

185    V tomto ohledu je zaprvé třeba připomenout, že Komise v napadeném nařízení vycházela z doporučení ECHA, a tudíž ze závěrů této agentury vyplývajících z šestého stanovování priority látek.

186    Zadruhé je třeba poukázat na to, že z čl. 58 odst. 3 prvního pododstavce nařízení č. 1907/2006 sice vyplývá, že pro stanovení pořadí kandidátských látek dle priority, které provádí ECHA, musí být zohledněna tři kritéria, a to jednak perzistentní, bioakumulativní a toxická povaha dotčených látek, jakož i jejich vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní povaha [písm. a)], dále široká povaha jejich použití [písm. b)] a konečně jejich vysoký objem [písm. c)].

187    Z článku 58 odst. 3 nařízení č. 1907/2006 nicméně rovněž vyplývá, že kritéria uvedená výše v bodě 186 nejsou jedinými kritérii, která mohou být v této souvislosti zohledněna. Jak totiž vyplývá z použití slova „zpravidla“ v prvním pododstavci uvedeného odstavce, nezakládají tři výslovně uvedená kritéria taxativní výčet všech kritérií, která lze zohlednit. A dále, jak vyplývá z druhého pododstavce první věty uvedeného odstavce, je v této souvislosti rovněž třeba zohlednit schopnost ECHA zpracovat žádosti ve stanovené lhůtě.

188    Zatřetí je třeba připomenout, že Komise má, pokud jde o kritéria, která v rámci stanovování priority různých kandidátských látek zohledňuje, široký prostor pro uvážení. Nelze mít přitom za to, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když zohlednila kritérium sdružení nPB do skupiny s trichlorethenem. Naopak je nutno konstatovat, že cílem tohoto kritéria, které zohledňuje potenciální zaměnitelnost kandidátské látky s jinými kandidátskými látkami nebo látkami, které již byly do přílohy XIV zahrnuty, je řídit se zásadami sledovanými nařízením č. 1907/2006 a dosáhnout jeho cílů. Cílem tohoto nařízení je totiž zabránit tomu, aby kandidátské látky, které mají být zahrnuty do uvedené přílohy, nebo látky, které do ní již zahrnuty byly, mohly být, byť i dočasně, nahrazeny jinými látkami, které byly identifikovány jako látky vzbuzující mimořádné obavy. Směřuje tedy k dosažení jednoho z cílů sledovaných požadavkem povolení, totiž cíle postupného nahrazení látek vzbuzujících mimořádné obavy jinými vhodnými látkami nebo technologiemi (článek 55 nařízení č. 1907/2006).

189    Argument žalobkyň vycházející z toho, že orthoolovičitan olovnatý, oxid olovnatý, tetraoxid-síran pentaolovnatý a trioxid-síran tetraolovnatý obdržely vyšší celková skóre priority než nPB pro kritéria výslovně uvedená v čl. 58 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) až c) nařízení č. 1907/2006, tudíž nemůže sám o sobě prokázat, že Komise porušila zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

190    Začtvrté v rozsahu, v němž žalobkyně v rámci šestého žalobního důvodu předkládají argumenty, které směřují ke zpochybnění úvah, na kterých Komise založila svůj závěr, že existovalo potenciální riziko nahrazení trichlorethenu látkou nPB, je třeba tyto argumenty odmítnout s odkazem na úvahy rozvinuté výše v bodech 136 až 169.

191    Zapáté je třeba posoudit argument žalobkyň, že Komise přikládala nepřiměřený význam kritériu sdružení do skupiny v porovnání s kritérii výslovně uvedenými v čl. 58 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) až c) nařízení č. 1907/2006.

192    Úvodem je třeba poukázat na to, že Komise ve svém dopisu ze dne 18. září 2015 uvedla, že kritérium sdružení do skupiny odůvodňuje, aby byl nPB i v případě, že by jeho celkové skóre priority pro kritéria uvedená v čl. 58 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) až c) zmíněného nařízení bylo velmi nízké, považován za prioritní kandidátskou látku pro zařazení do přílohy XIV. Tato úvaha Komise se vztahovala nejen na situaci, kdy by celkové skóre činilo 20/45, ale rovněž na případ, kdy by nPB získal skóre priority ve výši pouze 17/45. Jednak je totiž třeba poukázat na to, že se Komise v uvedeném dopisu nejprve vyjádřila k argumentům žalobkyň, jejichž cílem bylo prokázat, že nPB mělo být uděleno skóre 17/45, nikoli 20/45, a že Komise své úvahy ohledně sdružení do skupiny uvedla příslovečným spojením „mimoto“ (furthermore), z čehož lze vyvodit, že se jednalo o úvahu, která byla platná nezávisle na tom, zda měl nPB obdržet skóre 17/45 nebo 20/45. A dále je nutno konstatovat, že odkaz Komise na „velmi nízké skóre“ zahrnuje skóre 17/45, a dokonce i některá skóre, která jsou ještě nižší. V této souvislosti je třeba poukázat na to, že v rámci šestého stanovování priority látek byly kandidátské látky, které obdržely skóre pouze 1/45, jako například ftaláty uvedené v konečných výsledcích ECHA (viz bod 10 výše), zahrnuty do přílohy XIV na základě úvah spjatých se sdružováním do skupin.

193    Pokud jde o argumenty žalobkyň, je třeba konstatovat, že se omezují na tvrzení, že v případě jiných látek, jako jsou orthoolovičitan olovnatý, oxid olovnatý, tetraoxid-síran pentaolovnatý a trioxid-síran tetraolovnatý, rovněž existovaly důvody pro jejich sdružení do skupin.

194    Z konečných výsledků ECHA (viz bod 10 výše), které byly aktualizovány s přihlédnutím k připomínkám, jež ECHA obdržela k návrhu doporučení, však vyplývá, že pokud jde o orthoolovičitan olovnatý, oxid olovnatý, tetraoxid-síran pentaolovnatý a trioxid-síran tetraolovnatý, byla existence potenciálního rizika, že tyto látky budou použity jako náhrada ostatních kandidátských látek nebo jiných látek, které již byly do přílohy XIV zahrnuty, méně zjevná.

195    A dále, jak uvedla Komise, aniž to žalobkyně zpochybňovaly, jsou použití nPB omezená, a předvídatelné pracovní zatížení vyplývající z odhadovaného množství žádostí o povolení bylo tedy v případě nPB nižší než v případě srovnatelných látek, které do přílohy XIV zahrnuty nebyly a jejichž použití je rozmanitější.

196    Kromě toho přístup Komise nemůže být považován za nesoudržný, neboť Komise do přílohy XIV zahrnula kandidátské látky, jejichž celková prioritní skóre pro kritéria uvedená v čl. 58 odst. 3 prvním pododstavci nařízení č. 1907/2006 byla výrazně nižší než 17/45.

197    Za těchto okolností nelze mít za to, že Komise porušila zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace, když se rozhodla zahrnout nPB do přílohy XIV, aniž by do ní zároveň zahrnula orthoolovičitan olovnatý, oxid olovnatý, tetraoxid-síran pentaolovnatý a trioxid-síran tetraolovnatý, které získaly vyšší skóre priority než nPB. Je tomu tak nezávisle na tom, zda měl nPB pro kritéria uvedená v čl. 58 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) až c) nařízení č. 1907/2006 získat skóre priority ve výši 20/45 nebo 17/45.

198    Na druhém místě žalobkyně tvrdí, že i když nPB obdržel pro kritéria uvedená v čl. 58 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) až c) nařízení č. 1907/2006 celkové skóre priority 17/45, obdržel stejné celkové skóre jako neapolská žluť a olovo. S nPB, který byl zahrnut do přílohy XIV, bylo proto podle žalobkyň zacházeno odlišně než s neapolskou žlutí a olovem, které do uvedené přílohy zahrnuty nebyly, ačkoli se nacházely ve srovnatelné situaci.

199    Komise, podporovaná ECHA, argumenty žalobkyň zpochybňuje.

200    V tomto ohledu je zaprvé třeba uvést, že úvahy, jež se týkají kritéria sdružování do skupin, jsou sice zmíněny jak v referenčním dokumentu o nPB ze dne 1. července 2015, tak v referenčním dokumentu o neapolské žluti a olovu ze dne 1. července 2015.

201    Je nicméně nutno konstatovat, že jak bylo uvedeno výše v bodech 153 až 160, měla Komise, pokud jde o nPB, k dispozici informace, že je možné tuto látku použít jako náhradu trichlorethenu pro odmašťování parou a čištění povrchů. V referenčním dokumentu o nPB ze dne 1. července 2015 je tedy uvedeno, že podle připomínek předložených při veřejné konzultaci může být tato látka použita jako náhrada trichlorethenu pro některá jeho použití. Naproti tomu v referenčním dokumentu o neapolské žluti a olovu ze dne 1. července 2015 bylo uvedeno, že se na základě dostupných informací zaměnitelnost neapolské žluti a olova s jinou látkou jeví jako málo pravděpodobná vzhledem k rozdílům v jejich fyzikálně-chemických vlastnostech.

202    Mimoto v rozsahu, v němž žalobkyně v rámci šestého žalobního důvodu předkládají argumenty, které směřují ke zpochybnění úvah, na kterých Komise založila svůj závěr, že existovalo potenciální riziko, že bude trichlorethen nahrazen nPB, je třeba tyto argumenty odmítnout s odkazem na úvahy rozvinuté výše v bodech 136 až 178.

203    I v případě, že by nPB a neapolská žluť a olovo měly získat stejná celková skóre pro kritéria uvedená v čl. 58 odst. 3 prvním pododstavci nařízení č. 1907/2006, totiž skóre 17/45, nemohou argumenty, které žalobkyně předložily, prokázat, že Komise porušila zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace, jelikož nPB zahrnula do přílohy XIV a nezahrnula do ní neapolskou žluť a olovo.

204    Zadruhé je v každém případě třeba připomenout, že podle doporučení ECHA, ze kterého Komise vycházela, měl nPB pro kritéria uvedená v čl. 58 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) až c) nařízení č. 1907/2006 získat skóre 20/45. Jak bylo uvedeno výše v bodech 41 až 135, nemohou argumenty předložené žalobkyněmi tento závěr zpochybnit. Rozdílné zacházení s nPB a s neapolskou žlutí a olovem je tudíž rovněž odůvodněno jejich celkovými skóre priority.

205    Vzhledem k výše uvedeným úvahám je třeba šestý žalobní důvod zamítnout.

D.      Ke třetí části čtvrtého žalobního důvodu, vycházející z toho, že s ohledem na skóre priority, jež bylo nPB uděleno, nemohly žalobkyně očekávat, že bude tato látka považována za prioritní

206    V rámci třetí části čtvrtého žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že s ohledem na celkové skóre priority 20/45 pro kritéria uvedená v čl. 58 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) až c) nařízení č. 1907/2006, které bylo nPB uděleno, nebo skóre 17/45, které mu, vzhledem ke správním pokynům ECHA, uděleno být mělo, nemohly žalobkyně očekávat, že tato látka bude zahrnuta do přílohy XIV. I skóre 20/45 je dle žalobkyň nižší než skóre většiny látek, jež byly v průběhu šestého stanovování priority látek posuzovány. Látky, které obdržely skóre 23/45 nebo 28/45, dle žalobkyň nebyly doporučeny pro zahrnutí z důvodu, že jiné látky představovaly vyšší stupeň priority. Kromě toho v případě, kdy by se Komise nedopustila pochybení v souvislosti s posuzováním kritéria množství, by podle žalobkyň látka, která získala skóre 17/45, tedy skóre, které měl obdržet nPB, neměla být ECHA doporučena k zahrnutí do přílohy a Komise by jí do této přílohy neměla zahrnout.

207    Komise, podporovaná ECHA, argumenty žalobkyň zpochybňuje.

208    Na prvním místě, v rozsahu, v němž jsou argumenty žalobkyň předkládány na podporu porušení zásady ochrany legitimního očekávání, je třeba s odkazem na úvahy rozvedené výše v bodě 129 připomenout, že Komise není vázána ani správními pokyny ECHA, ani jejími doporučeními, a že z těchto důvodů musí být jakékoli porušení zásady ochrany legitimního očekávání v projednávané věci vyloučeno.

209    Na druhém místě v rozsahu, v němž žalobkyně tvrdí, že sama Komise na správní pokyny ECHA odkázala, je třeba zaprvé připomenout, že v případě, že se Komise rozhodne řídit se doporučením ECHA a že tato agentura v tomto doporučení vycházela z metodiky, jež vyplývá ze správních pokynů, musí být argumenty, podle kterých nejsou úvahy Komise v souladu se správními pokyny ECHA, považovány za argumenty, jejichž cílem je prokázat existenci pochybení postihujícího úvahy Komise (viz bod 130 výše).

210    Zadruhé je na rozdíl od toho, co naznačují žalobkyně, třeba konstatovat, že z pokynů pro stanovení priority látek ze dne 10. února 2014 nelze dovodit, že pro rozhodnutí o zahrnutí kandidátské látky do přílohy XIV je rozhodující pouze skóre priority udělené pro kritéria, jež jsou uvedena v čl. 58 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) až c) nařízení č. 1907/2006, nebo že v této souvislosti nelze zohlednit jiná kritéria, jako je kritérium sdružování do skupin. Bod 6 uvedených pokynů naopak jasně uvádí, že pro stanovení pořadí kandidátských látek dle priority může být rovněž zohledněno kritérium sdružování do skupin s jinými kandidátskými látkami nebo s látkami, které již byly do přílohy XIV zahrnuty.

211    S ohledem na výše uvedené úvahy je rovněž třeba zamítnout třetí část čtvrtého žalobního důvodu, a tudíž čtvrtý žalobní důvod jako celek bez ohledu na to, zda měl nPB obdržet pro kritéria uvedená v čl. 58 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) až c) nařízení č. 1907/2006 celkové skóre priority 20/45, jak konstatovala Komise, nebo 17/45, jak tvrdí žalobkyně.

E.      K druhému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení článku 55 nařízení č. 1907/2006, porušení cíle konkurenceschopnosti a porušení práva žalobkyň svobodně podnikat a obchodovat, a k pátému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení zásady proporcionality

212    V rámci druhého žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že napadené nařízení není v souladu s článkem 55 nařízení č. 1907/2006, že je v rozporu s cílem konkurenceschopnosti, který uvedené nařízení sleduje, a že zasahuje do jejich práva svobodně obchodovat. V rámci pátého žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že napadené nařízení není v souladu se zásadou proporcionality.

213    Nejprve budou posouzeny argumenty žalobkyň vycházející z toho, že napadené nařízení není v souladu s článkem 55 nařízení č. 1907/2006 ani s cílem konkurenceschopnosti, který toto nařízení sleduje. Dále budou posouzeny argumenty žalobkyň předložené na podporu porušení jejich práva svobodně obchodovat a porušení zásady proporcionality.

1.      K porušení článku 55 nařízení č. 1907/2006 a cíle konkurenceschopnosti, který toto nařízení sleduje

214    V rámci druhého žalobního důvodu žalobkyně poukazují to, že napadené nařízení není v souladu s článkem 55 nařízení č. 1907/2006, protože nezajišťuje hladké fungování vnitřního trhu.

215    Komise, podporovaná ECHA, argumenty žalobkyň zpochybňuje.

216    V tomto ohledu je na prvním místě třeba připomenout, že účelem nařízení č. 1907/2006 je podle jeho čl. 1 odst. 1 zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí, včetně podpory alternativ hodnocení rizik látek, a volný pohyb látek na vnitřním trhu za současného zvýšení konkurenceschopnosti a inovace.

217    Článek 55 nařízení č. 1907/2006, nadepsaný „Cíl povolování a posuzování náhrad“, stanoví:

„Cílem této hlavy je zajistit řádné fungování vnitřního trhu a zároveň zajistit, aby rizika plynoucí z látek vzbuzujících mimořádné obavy byla náležitě kontrolována a aby tyto látky byly postupně nahrazeny vhodnými alternativními látkami nebo technologiemi, je-li to z hospodářského a technického hlediska uskutečnitelné. Za tímto účelem všichni výrobci, dovozci a následní uživatelé žádající o povolení analyzují dostupnost alternativních látek a zváží jejich rizika a technickou a ekonomickou uskutečnitelnost náhrady.“

218    Z těchto ustanovení nelze vyvodit, že by zahrnutí kandidátských látek, jež musí být považovány za prioritní, do přílohy XIV bylo v rozporu s ustanoveními nařízení č. 1907/2006 nebo s cíli, které toto nařízení sleduje.

219    Na druhém místě je třeba poukázat na to, že – jak žalobkyně výslovně uvádějí ve svých písemnostech – důvodem, na jehož základě mají za to, že zahrnutí nPB do přílohy XIV není v souladu s článkem 55 nařízení č. 1907/2006 ani s cílem konkurenceschopnosti, který toto nařízení sleduje, je skutečnost, že nPB podle nich neměl být považován za prioritní kandidátskou látku.

220    V této souvislosti žalobkyně zaprvé odkazují na své argumenty, které se týkají úvah Komise ohledně sdružení nPB do skupiny s trichlorethenem. Tyto argumenty však již byly posouzeny a odmítnuty výše v bodech 136 až 178.

221    Zadruhé žalobkyně uvádějí, že nPB podle nich neměl obdržet celkové skóre priority 20/45 pro kritéria uvedená v čl. 58 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) až c) nařízení č. 1907/2006, ale pouze skóre 17/45. V tomto ohledu je jednak třeba připomenout, že – jak již bylo uvedeno výše v bodech 41 až 135 – nemohou argumenty, které žalobkyně předkládají, zpochybnit závěr Komise, že podle metodiky, kterou použila ECHA, měl nPB obdržet celkové skóre 20/45. A dále, jak bylo uvedeno výše v bodech 179 až 211, i v případě, že by nPB měl získat pouze skóre 17/45, nemohou v každém případě argumenty, které žalobkyně předkládají, prokázat, že byly úvahy, na kterých Komise své rozhodnutí zahrnout nPB do přílohy XIV založila, zjevně nesprávné.

222    S ohledem na tyto úvahy je třeba odmítnout argumenty žalobkyň vznesené na podporu porušení článku 55 nařízení č. 1907/2006 a cíle konkurenceschopnosti, který toto nařízení sleduje.

2.      K porušení práva žalobkyň svobodně obchodovat a porušení zásady proporcionality

223    V rámci druhého žalobního důvodu žalobkyně namítají, že Komise zasáhla do jejich svobody podnikání a obchodování, která je zakotvena v článku 16 Listiny základních práv a která byla uznána za obecnou zásadu unijního práva, když nPB zahrnula do přílohy XIV, ačkoli tato látka nesplňovala kritéria priority. V rámci pátého žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že Komise porušila zásadu proporcionality. Zaprvé dle žalobkyň napadené nařízení překročilo meze toho, co je vhodné a nezbytné k dosažení cílů sledovaných stanovením prioritních látek za účelem jejich zahrnutí do přílohy XIV. Podle žalobkyň je cílem stanovení pořadí kandidátských látek dle priority vybrat látky vzbuzující mimořádné obavy, které mají být do přílohy XIV zahrnuty jako prioritní látky. V rámci šestého stanovování priority látek však nPB dle žalobkyň nevykazoval vysokou prioritu. Zadruhé dle žalobkyň není napadené nařízení nejmírnějším opatřením, kterého Komise mohla využít. Podle žalobkyň jednak Komise mohla ECHA požádat, aby ve světle informací, které žalobkyně předložily, přehodnotila svá doporučení, a dále mohla rozhodnout, že nPB do přílohy XIV, navzdory doporučení ECHA, nezahrne, a zahrnutí této látky do přílohy odložit.

224    Komise, podporovaná ECHA, argumenty žalobkyň zpochybňuje.

225    V tomto ohledu je zaprvé třeba připomenout, že podle článku 16 Listiny základních práv se svoboda podnikání a obchodování uznává v souladu s právem Unie a vnitrostátními zákony a zvyklostmi. Toto právo nicméně není absolutní, nýbrž je na něj potřeba nahlížet v souvislosti s jeho funkcí ve společnosti. Jak totiž vyplývá z čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv, může být výkon tohoto práva omezen za podmínky, že toto omezení skutečně odpovídá cílům obecného zájmu sledovaným Unií nebo potřebě ochrany práv a svobod druhého a dodržuje zásadu proporcionality (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 17. března 2016, Zoofachhandel Züpke a další v. Komise, T‑817/14, EU:T:2016:157, bod 126).

226    Zadruhé je třeba poukázat na to, že žalobkyně svými argumenty nezpochybňují možnost zahrnout kandidátské látky do přílohy XIV na základě článku 58 nařízení č. 1907/2006. Omezují se na to, že jednak tvrdí, že zahrnutí nPB do uvedené přílohy XIV bylo předčasné z důvodu, že tato látka nebyla prioritní a jednak předčasné zahrnutí této látky do dotčené přílohy nepřiměřeným způsobem omezuje jejich svobodu podnikání a obchodování.

227    Zatřetí, pokud jde o argumenty žalobkyň, jejichž cílem je prokázat, že bylo zahrnutí nPB do přílohy XIV předčasné, stačí poukázat na to, že se jedná o argumenty, které již byly posouzeny a odmítnuty výše v bodech 219 až 221.

228    S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba rovněž odmítnout argumenty, které žalobkyně uvádí na podporu porušení svobody podnikání a obchodování a porušení zásady proporcionality, a tudíž zamítnout druhý a pátý žalobní důvod jako celek.

229    Žádný z žalobních důvodů, které žalobkyně vznesly, tudíž není opodstatněný. V této souvislosti je třeba upřesnit, že i v případě, že by celkové skóre nPB mělo být jen 17/45, by úvahy Komise založené na sdružení nPB do skupiny s trichlorethenem mohly napadené nařízení odůvodnit.

230    S přihlédnutím ke všem výše uvedeným úvahám je třeba žalobu zamítnout.

 K nákladům řízení

231    Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Článek 138 odst. 3 jednacího řádu stanoví, že Tribunál může rozhodnout, že vlastní náklady řízení nesou i jiní vedlejší účastníci, než jsou účastníci uvedení v odstavcích 1 a 2 téhož ustanovení. Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměly ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedeným uložit náhradu nákladů řízení vynaložených Komisí. ECHA ponese vlastní náklady řízení.

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (pátý senát)

rozhodl takto:

1)      Žaloba se zamítá.

2)      ICL-IP Terneuzen, BV a ICL Europe Coöperatief UA ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)      Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) ponese vlastní náklady řízení.

Gratsias Labucka Dittrich

Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 20. září 2019.

Podpisy.

* Jednací jazyk: angličtina.