ROZSUDEK SOUDU (kasačního senátu)
1. července 2008
Věc T-262/06 P
Komise Evropských společenství
v.
D
„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Zrušení rozhodnutí Komise v prvním stupni – Nemoc z povolání – Odmítnutí uznat nemoc z povolání či zhoršení nemoci, kterou je stižen úředník – Přípustnost kasačního opravného prostředku – Přípustnost důvodu přezkoumaného v prvním stupni – Překážka věci rozsouzené“
Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 12. července 2006, D v. Komise (F‑18/05, Sb. VS s. I-A-1-83 a II-A-1-303), který směřuje ke zrušení tohoto rozsudku.
Rozhodnutí: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie ze dne 12. července 2006, D v. Komise (F-18/05), se zrušuje. Věc se vrací Soudu pro veřejnou službu. O nákladech řízení bude rozhodnuto později.
Shrnutí
1. Žaloba na neplatnost – Žalobní důvody – Pojem
(Článek 230 ES)
2. Úředníci – Žaloba – Zrušující rozsudek – Účinky – Povinnost přijmout opatření vyplývající z rozsudku
(Článek 233 ES; služební řád, články 73 a 78)
1. Ačkoli skutečnosti uvedené v žalobě na neplatnost pod názvem „Skutkový stav“ nejsou prima facie určeny k vyjádření samostatných žalobních důvodů způsobilých vést ke zrušení napadeného rozhodnutí, ale jsou spíše určeny k popisu okolností sporu, není nicméně možné a priori vyloučit možnost, že tato část žaloby by mohla obsahovat popis žalobního důvodu směřujícího ke zrušení nebo popis části takového důvodu.
(viz bod 52)
Odkazy: Soud, 14. prosince 2005, Honeywell v. Komise, T‑209/01, Sb. rozh.s. II‑5527, body 105 až 107
2. Pokud soud Společenství zruší rozhodnutí přijaté orgánem oprávněným ke jmenování o poskytnutí invalidního důchodu úředníkovi stanoveného podle ustanovení čl. 78 třetího pododstavce služebního řádu z důvodu pochybení, kterého se dopustil výbor pro otázky invalidity, pokud jde o definici pojmu nemoc z povolání, které mohlo mít vliv na toto rozhodnutí, nevyjadřuje se k otázce, zda je tato nemoc nemocí z povolání, což by ostatně bylo s ohledem na posuzovací pravomoc výboru pro otázky invalidity v lékařské oblasti skutkovým zjištěním, k němuž není oprávněn. Za těchto podmínek, pokud orgán oprávněný k jmenování rozhodne později, že tato nemoc je nemocí z povolání a přizná úředníkovi invalidní důchod stanovený v souladu s ustanoveními čl. 78 druhého pododstavce služebního řádu, nevztahuje se na tento závěr překážka věci rozsouzené.
Z toho vyplývá, že soud Společenství, kterému je předložena žaloba na neplatnost proti rozhodnutí odmítajícímu uznání nemoci uvedeného úředníka jako nemoci z povolání ve smyslu článku 73 služebního řádu, se dopouští nesprávného právního posouzení, když má za to, že orgán oprávněný ke jmenování nemůže legálně, aniž by porušil zásadu věci pravomocně rozsouzené, odmítnout uznat, že nemoc úředníka, která je nemocí z povolání ve smyslu čl. 78 druhého pododstavce služebního řádu, je rovněž nemocí z povolání ve smyslu článku 73.
V každém případě plnění stanovená články 73 a 78 služebního řádu jsou odlišná a na sobě nezávislá, i když mohou být kumulována. Stejně tak tato ustanovení stanoví dvě odlišná řízení, která mohou vést k odlišným a na sobě nezávislým rozhodnutím. Ačkoli je žádoucí, aby případně obě řízení byla vedena souběžně a aby stejné zdravotnické orgány byly vyzvány k tomu, aby se vyjádřily k různým aspektům invalidity, kterou je úředník stižen, nejedná se však o okolnost podmiňující legalitu jednoho či druhého řízení a orgán oprávněný ke jmenování má podle okolností v tomto ohledu posuzovací pravomoc. Navíc článek 25 pravidel pojištění pro případ úrazu nebo nemoci z povolání stanoví, že uznáním i úplné trvalé invalidity „není nikterak dotčeno uplatnění článku 78 služebního řádu a opačně“. Z toho vyplývá, že řízení o uznání částečné či úplné trvalé invalidity na základě článku 73 služebního řádu a řízení o přiznání invalidního důchodu na základě článku 78 služebního řádu mohou legitimně vést k výsledkům, jež se s ohledem na totožný skutkový stav liší, a to zejména pokud jde o otázku nemoci z povolání, kterou trpí tentýž úředník.
(viz body 70 až 74)
Odkazy: Soudní dvůr, 15. ledna 1981, B. v. Parlament, 731/79, Recueil, s. 107, body 9 a 10; 12. ledna 1983, K. v. Rada, 257/81, Recueil, s. 1, bod 10; Soud, 14. května 1998, Lucaccioni v. Komise, T‑165/95, Recueil FP, s. I‑A‑203 a II‑627, body 136 a 137; Soud, 23. listopadu 2004, O v. Komise, T‑376/02, Recueil FP, s. I‑A‑349 a II‑1595, bod 45