Věc T‑418/10
voestalpine AG
a
voestalpine Wire Rod Austria GmbH
v.
Evropská komise
„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Evropský trh s předpínací ocelí – Určování cen, rozdělení trhu a výměna citlivých obchodních informací – Jediné, komplexní a trvající protiprávní jednání – Smlouva o obchodním zastoupení – Přičitatelnost protiprávního jednání obchodního zástupce zastoupenému – Nevědomost zastoupeného o existenci protiprávního jednání obchodního zástupce – Účast na části protiprávního jednání a znalost celkového plánu – Pokyny pro výpočet pokut z roku 2006 – Přiměřenost – Zásada personality trestů a sankcí – Plná jurisdikce“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (šestého senátu) ze dne 15. července 2015
1. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Povinnost Komise předložit důkaz protiprávního jednání a doby jeho trvání – Rozsah důkazního břemene – Požadovaná míra přesnosti pro důkazy použité Komisí – Soubor nepřímých důkazů – Soudní přezkum – Rozsah – Rozhodnutí, u kterého má soudce pochybnosti – Dodržování zásady presumpce neviny
(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53; Listina základních práv Evropské unie, čl. 48 odst. 1; nařízení Rady č. 1/2003, článek 2)
2. Kartelové dohody – Zákaz – Porušení – Dohody a jednání ve vzájemné shodě tvořící jediné protiprávní jednání – Přičtení odpovědnosti podniku za celé protiprávní jednání, a to bez ohledu na jeho omezenou úlohu – Přípustnost – Zohlednění při posuzování závažnosti protiprávního jednání a při stanovení výše pokuty
(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53)
3. Kartelové dohody – Účast na setkáních majících protisoutěžní cíl – Okolnost, která v případě nedistancování se od přijatých rozhodnutí umožňuje dovodit účast na následné kartelové dohodě – Chování lišící se od chování, které bylo dohodnuto v rámci kartelové dohody – Nedostatek vlivu – Dodržování procesních záruk ze strany Komise – Soudní přezkum
(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53)
4. Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Porušení – Přičtení odpovědnosti – Podnik – Pojem – Hospodářská jednotka – Společnosti udržující vertikální vztah – Společnosti spojené smlouvou o zastoupení – Kritéria pro posouzení
(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53)
5. Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Porušení – Přičtení odpovědnosti – Podnik – Pojem – Hospodářská jednotka – Společnosti spojené smlouvou o zastoupení – Kritéria pro posouzení – Převzetí hospodářského rizika zmocněncem
(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53; sdělení Komise 2000/C 291/01)
6. Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Porušení – Přičtení odpovědnosti – Podnik – Pojem – Hospodářská jednotka – Společnosti spojené smlouvou o zastoupení – Obchodní zástupce jednající jménem dvou účastníků kartelové dohody – Kritéria pro posouzení – Hospodářské riziko
(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53)
7. Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Porušení – Přičtení odpovědnosti – Podnik – Pojem – Hospodářská jednotka – Společnosti spojené smlouvou o zastoupení – Kritéria pro posouzení – Neznalost zastoupeného o protisoutěžním jednání obchodního zástupce – Nedostatek vlivu
(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53)
8. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Stanovení základní částky – Závažnost protiprávního jednání – Kritéria pro posouzení – Prostor pro uvážení vyhrazený Komisi – Omezení – Dodržování zásad proporcionality a personality trestů a sankcí
(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53; Listina základních práv Evropské unie, čl. 49 odst. 3; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3; sdělení Komise 2006/C 210/02)
9. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Metoda výpočtu stanovená pokyny přijatými Komisí – Individualizace trestu v různých fázích stanovení pokuty
(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2006/C 210/02, body 22, 27, 29, 36 a 37)
10. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci – Účinek – Podřízení se pokynům pro výpočet pokut – Vyloučení – Okolnosti, které je třeba zohlednit
(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53; nařízení Rady č. 1/2003, článek 31; sdělení Komise 2006/C 210/02)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 116–118)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 119–124)
3. K prokázání účasti podniku na kartelové dohodě stačí Komisi prokázat, že se dotyčný podnik účastnil setkání, na nichž byly uzavřeny dohody protisoutěžní povahy, aniž by s tím zjevně nesouhlasil. Pokud byla účast na takových schůzkách prokázána, přísluší tomuto podniku, aby předložil údaje prokazující, že jeho účast na zmíněných schůzkách nebyla vedena žádným protisoutěžním záměrem, a to tím, že prokáže, že svým soutěžitelům sdělil, že jeho účast na těchto schůzkách měla odlišnou povahu než jejich. Navíc okolnost, že podnik neplní výsledky schůzky s protisoutěžním účelem, jej nemůže zprostit jeho odpovědnosti z důvodu jeho účasti na kartelové dohodě, ledaže by se veřejně distancoval od jejího obsahu. Skutečnost, že se podnik nepodílel na všech prvcích naplňujících znaky kartelové dohody nebo že hrál menší úlohu v těch jejích projevech, na kterých se podílel, je relevantní jen pro posouzení vážnosti protiprávního jednání, případně při stanovení výše pokuty. V tomto ohledu zatímco odpovědnost podniků za protisoutěžní jednání vyplývá podle Komise z jejich účasti na setkáních, jejichž předmětem byla tato jednání, je na soudech Unie, aby ověřily, že tyto podniky měly, ať již v průběhu správního řízení, nebo před ním, možnost vyvrátit závěry, které z nich byly vyvozeny a případně prokázat okolnosti, které poskytují jiné objasnění skutkových okolností zjištěných Komisí a umožňují nahradit vysvětlení těchto okolností Komisí jiným vysvětlením.
(viz body 125, 127, 128)
4. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 134–139)
5. Za účelem určení existence hospodářské jednotky v oblasti práva hospodářské soutěže mezi dvěma společnostmi udržujícími vertikální vztah, jako je ten v případě zastoupeného a jeho obchodního zástupce nebo zmocněnce, byly vymezeny dva znaky jako hlavní referenční parametry: jednak převzetí nebo nepřevzetí hospodářského rizika zmocněncem, a jednak výhradní nebo nevýhradní poskytovaní služeb zmocněncem.
V tomto ohledu, co se týče převzetí hospodářského rizika, nemůže být zmocněnec považován za pomocný orgán začleněný do podniku zmocnitele, pokud mu smlouva uzavřená s posledně jmenovaným svěřuje nebo ponechává funkce, jež jej ekonomicky přibližují k nezávislému obchodníkovi vzhledem k tomu, že tato smlouva předpokládá, že zmocněnec ponese finanční rizika spojená s prodejem nebo výkonem smluv uzavřených s třetími osobami. Pokud jde o smlouvu, která je ve smyslu bodu 12 pokynů k vertikálním omezením smlouvou o obchodním zastoupení, na základě které nese obchodní zástupce jen vedlejší náklady a pouze zanedbatelné hospodářské riziko, nezastává tento obchodní zástupce funkce, které by jej ekonomicky přibližovaly k nezávislému obchodníkovi.
(viz body 139, 140, 145, 147, 148)
6. Existence hospodářské jednotky mezi zastoupeným a jeho obchodním zástupcem je v oblasti práva hospodářské soutěže posuzována na základě dvou hlavních referenčních parametrů: jednak převzetí nebo nepřevzetí hospodářského rizika zmocněncem, a jednak výhradní nebo nevýhradní poskytování služeb zmocněncem.
V tomto ohledu, pokud se jedná o výhradní poskytování služeb zmocněncem, nepodporuje myšlenku hospodářské jednotky skutečnost, že současně s činnostmi vykonávanými na účet zmocnitele, uzavírá zmocněnec jako nezávislý obchodník transakce značného rozsahu na trhu dotčeného výrobku nebo služby. Pokud však obchodní zástupce jednal jménem dvou účastníků kartelové dohody, aniž by osobně působil na dotčeném trhu, je třeba za účelem určení existence hospodářské jednotky mezi obchodním zástupcem a jedním z jeho zastoupených zjistit, zda může tento zástupce ohledně činností svěřených mu zastoupeným jednat jako nezávislý obchodník, sám se rozhodující o své vlastní obchodní strategii. Pokud obchodní zástupce nemůže takto jednat, jsou funkce vykonávané na účet tohoto zastoupeného nedílnou součástí aktivit posledně jmenovaného.
V případě dvojího zastoupení tak rozhodující skutečnost pro určení existence hospodářské jednotky spočívá v posouzení finančních rizik spojených s prodejem či výkonem smluv uzavřených s třetími osobami. Pokud podle smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené s jednou ze zastoupených společností nemůže obchodní zástupce jednat, co se týká činností, které mu byly svěřeny, jako nezávislý obchodník ve smyslu práva hospodářské soutěže, pak nemůže dvojí zastoupení zpochybnit závěr, podle něhož vystupuje obchodní zástupce jako de facto pomocný orgán a tvoří tak s touto společností hospodářskou jednotku. Obchodní zástupce totiž může být považován za součást hospodářské jednotky jedné i druhé společnosti účastnící se kartelové dohody. Jestliže mu dvojí zastoupení umožňuje přístup k citlivým obchodním informacím pocházejícím ze dvou zdrojů, představuje tato zvláštnost faktor zlepšené spolupráce v rámci kartelové dohody.
(viz body 139, 141, 149, 151–153, 155, 158, 160, 161, 163)
7. V oblasti práva hospodářské soutěže, jestliže jedná obchodní zástupce jménem a na účet zastoupeného, aniž by nesl hospodářské riziko ze svěřených činností, může být protisoutěžní chování tohoto obchodního zástupce v rámci těchto činností přičteno zastoupenému, podobně jako je možné tak učinit v případě zaměstnavatele, pokud jde o protiprávní jednání spáchané jeho zaměstnancem, a to i bez důkazů o vědomosti zastoupeného o protisoutěžním chování obchodního zástupce. Vzhledem ke smlouvě o obchodním zastoupení a stejně jako v případě dceřiné společnosti téměř 100% ovládané její mateřskou společností nebo zaměstnance jednajícího na účet svého zaměstnavatele, jedná obchodní zástupce na účet zastoupeného a tvoří s ním hospodářkou jednotku.
(viz body 175, 394)
8. Z článku 49 odst. 3 Listiny základních práv Evropské unie vyplývá, že výše trestu nesmí být nepřiměřená protiprávnímu jednání.
V tomto ohledu je třeba při určení výše pokut ukládaných za porušení pravidel hospodářské soutěže zohlednit všechny skutečnosti, které mohou ovlivnit posouzení závažnosti dohod a jednání prohlášených za neslučitelné s vnitřním trhem čl. 101 odst. 1 SFEU a čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP, jako zejména úlohu každého z podniků na protiprávním jednání a nebezpečí, které představují protiprávní jednání tohoto druhu pro cíle Unie. Stejně tak skutečnost, že se určitý podnik nepodílel na všech skutečnostech zakládajících kartelovou dohodu nebo že hrál malou roli v těch aspektech, jichž se účastnil, tak musí být zohledněna při posouzení závažnosti protiprávního jednání a případně při stanovení výše pokuty. Zejména v případě jediného protiprávního jednání ve smyslu komplexního protiprávního jednání, které zahrnuje soubor dohod a jednání ve vzájemné shodě na odlišných trzích, kde nepůsobí všichni pachatelé nebo můžou mít jen částečnou znalost celkového plánu, musí být sankce individualizovány v tom smyslu, že se musí vztahovat k jednání a vlastnostem dotyčných podniků. V tomto kontextu ze zásady proporcionality vyplývá, že se pokuta stanovuje poměrně ke skutečnostem zohledňovaným jak pro posouzení objektivní závažnosti protiprávního jednání jako takového, tak pro posouzení závažnosti týkající se účasti sankcionovaného podniku na protiprávním jednání. Proto v oblasti sankcí ukládaných za porušení práva hospodářské soutěže v důsledku kartelových dohod musí Komise zajistit individualizaci trestů ve vztahu k protiprávnímu jednání se zohledněním konkrétní situace každého pachatele. V tomto ohledu pachatel, který není shledán odpovědným za určité části jediného protiprávního jednání, nemohl hrát roli při provádění těchto částí. Vzhledem k omezenému rozsahu vytýkaného protiprávního jednání, je porušení práva hospodářské soutěže nutně méně závažné než porušení přičítané pachatelům, kteří se účastnili všech částí protiprávního jednání.
Proto zásada proporcionality ukládá Komisi, aby při výpočtu výše pokuty zohlednila skutečnost, že se společnost prostřednictvím svého obchodního zástupce účastnila jen jedné části jediného protiprávního jednání a že pokud jde o tuto část, nelze se při neúčasti na evropské úrovni celkové kartelové dohody domnívat, že cíle nebo účinky této účasti mohly přesáhnout území jednoho členského státu. Jestliže je takové společnosti uložena stejná pokuta, jako by jí byla uložena v případě, že by jí byla vytýkána účast na všech částech jediného protiprávního jednání, musí být rozhodnutí Komise zrušeno, neboť nezohlednilo zvláštnost situace dotyčné společnosti. V tomto ohledu pouhá skutečnost, že tato společnost mohla vědět o celoevropském rozsahu celkové kartelové dohody, ačkoliv tato znalost nebyla prokázána, nestačí k zohlednění hodnoty prodejů uskutečněných na těchto trzích při výpočtu pokuty, neboť není prokázáno, že by se na nich tato společnost chovala protisoutěžně.
(viz body 408, 411–415, 437, 442–447)
9. V oblasti sankcí ukládaných za porušení práva hospodářské soutěže v důsledku kartelových dohod musí Komise zajistit individualizaci trestů ve vztahu k protiprávnímu jednání se zohledněním konkrétní situace každého pachatele. Individualizace trestu ve vztahu k protiprávnímu jednání se v praxi může uskutečnit v různých fázích stanovení výše pokuty.
Zaprvé může Komise uznat zvláštnost účasti podniku na protiprávním jednání ve fázi posouzení objektivní závažnosti jediného protiprávního jednání ve smyslu bodu 22 pokynů pro výpočet pokut uložených podle článku 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003.
Zadruhé může Komise uznat tuto zvláštnost ve fázi posouzení polehčujících okolností uvedených v bodě 29 pokynů v rámci celkového posouzení důležitých okolností (viz bod 27 uvedených pokynů).
Zatřetí může Komise uznat tuto zvláštnost ve fázi následující po posouzení objektivní závažnosti protiprávního jednání nebo polehčujících okolností uvedených dotčenými společnostmi. Bod 36 pokynů stanoví, že Komise může v určitých případech uložit symbolickou pokutu a že se také může, jak je stanoveno v bodě 37 těchto pokynů, odchýlit od obecné metodiky pro stanovení pokut zejména vzhledem ke konkrétním okolnostem dané věci.
(viz body 415–417, 420, 423)
10. V oblasti práva hospodářské soutěže opravňuje pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci přiznaná na základě článku 229 ES Tribunálu článkem 31 nařízení č. 1/2003 soud Unie, aby nad rámec pouhého přezkumu legality sankce, jež pouze umožňuje žalobu na neplatnost zamítnout nebo zrušit napadený akt, nahradil posouzení Komise svým posouzením a napadený akt s přihlédnutím ke všem skutkovým okolnostem tedy změnil, aniž jej zruší, především tak, že upraví výši pokuty, je-li mu otázka výše pokuty předložena k posouzení.
V tomto ohledu není určení výše pokuty soudy Unie ze své podstaty přesným aritmetickým výpočtem. Krom toho při rozhodování na základě své pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci není soud Unie vázán výpočty Komise ani jejími pokyny, ale musí provést vlastní posouzení s ohledem na všechny okolnosti projednávaného případu.
V tomto kontextu soudy Unie zohledňují zejména povahu dotčených omezení hospodářské soutěže, přičemž přidělování kvót a stanovení cen patří mezi ty nejzávažnější. Mimo to je třeba zohlednit případné zvláštnosti, jakou je skutečnost, že se dotčený podnik účastnil jen jedné části jediného protiprávního jednání celoevropského rozsahu omezené na území jednoho členského státu nebo, že účast tohoto podniku na protiprávním jednání probíhala hlavně přes prostředníka, anebo že není prokázána znalost společnosti o jednání jejího obchodního zástupce.
(viz body 450–453, 462–465)